Tip:
Highlight text to annotate it
X
Dobrý den, posloucháte další díl cyklu "Prozření", téma našeho dnešního setkání s konceptuálním analytikem Viktorem Jefimovem je "Stalin jako ruský člověk gruzínské národnosti."
Viktore Alexejeviči, na sklonku výročí smrti Stalina, při veškeré rozporuplnosti jeho hodnocení, se o něm stále mluví. V čem tkví příčina?
V čem je příčina protikladných hodnocení jeho osobnosti, od slepého uctívání do bezbřehé nenávisti.
- Na vaši otázku by bylo možné odpovědět jedním aforizmem, pokud se obrá*** k epigrafu knihy Edgara Morrena o povaze SSSR.
"Stalin neodešel do minulosti, ale rozpustil se v naší budoucnosti."
Tajemství jeho aktuálnosti spočívá právě v tom, on minimálně o dvě generace předběhl svou dobu v chápání globální sociologie.
Schémat nadstátního řízení lidstvem. On byl svou podstatou zasévačem, a úděl takových lidí je spoléhat na budoucnost, na plody své činnosti už po svém odchodu do jiného světa.
Ne náhodou se jedna z prací Vnitřního prediktoru nazývá "Nastal čas o Stalinovi pohovořit..."
A v roce 2002 byla vydána objemná kniha "Ford a Stalin: jak žít lidsky."
Navzdory učení o nesmiřitelnosti kapitalizmu a socializmu, vzhledy na život byly u Forda i Stalina blízké.
Ford budoval velký automobilový koncern, Stalin strojil stát-superkoncern.
Jejich sjednocené vnímání světa zahrnuje oblasti mikro- i makro-ekonomiky, otevírá cestu k bezkrizovému sjednocení národů Ruska i Ameriky
Avšak ani jejich současníci, ani potomci se nepozvedli do pochopení jejich vnímání světa, jejich lidského typu struktury psychiky
Toto nepochopení osobnosti Stalina leží v základě odpovědi na druhou část vaší otázky o protikladnosti jeho hodnocení.
Nám jsou cizí výpady na Stalina ve snaze ho pomluvit, přirovnat k Hitlerovi, ale je pro nás nepřijatelné i obnovení provokativní kultových mýtů minulosti, nastartovaných navzdory vůli Stalina.
On naprosto nebyl zapáleným marxistou a lenincem, jak se ho pokoušejí portrétovat
a konal vždy výlučně cílevědomě v zájmech většiny, rozvíjeje v tom smyslu tradice ruského bolševizmu ("bolšinstvo" = většina, pozn.)
On chápal surovost okolního prostředí a proto umně přikrýval své kroky marxistickou terminologií.
To přikrytí umožnilo podstatně oddálit jeho vraždu trockistickou mafií, v jejímž obklíčení byl vynucen pracovat.
Adekvátní kádrová báze jím nemohla být zformována kvůli absenci ohlášení koncepce, jíž Stalin realizoval svým konáním.
Viktore Alexejeviči, vy odmítáte všechny bez výjimky dnes zformovaná hodnocení Stalina, bez ohledu na znaménko?
V libovolném osobním hodnocení Stalina vždy budou přítomny prvky subjektivizmu, podmíněné mírou chápání globální historie samotným autorem toho hodnocení,
a jeho osobní mravností, avšak pro přiblížení k pravdě je třeba postupovat právě tak, jak zaznělo ve vaší otázce:
kategoricky vyloučit z posuzování mínění třetích osob. Pro nalezení pravdy je třeba udílet pozornost jen známým faktům a jen přímým vyjádřením samotného Stalina.
Spojeno je to i s tím, že otázka Stalina se týká druhé, podle významu, historické priority konceptuální moci.
Biblická koncepce řízení se drží jak je známo na úmyslném vychylování kyvadla společenského nechápání od jedné lži ke lži druhé, neméně hnusné.
Takže pojďme se podívat na nějaká fakta. Nezamýšleli jste se *** tím, proč fráze "stalinský dům" nepotřebuje komentář, stejně jako mimochodem termín "chruščovka"?
Stalin zaséval blahorodnou budoucnost, trockista Chruščov zaséval problémy.
V epochu Stalina byly vytvořeny ZIL, Volga, Čajka, Poběda, patřící mezi nejlepší auta na světě té doby.
Tím, že se zorientoval ve fungování kreditně-finančího systému, a v prvopříčinách inflace, Stalin zabezpečil uspokojení demograficky podmíněných potřeb obyvatel.
Přitom, od roku 1947 do roku 1953 se poprvé v historii lidstva stabilně snižovaly ceny na zboží demograficky podmíněných potřeb.
A přitom to byly strašné roky poválečného období. A v naší době dokonce vláda Kasjanova se ani nesnaží snížit inflaci do jednociferných hodnot.
Dvanáct let po skončení války, díky Stalinem iniciovaným pracím a výzkumům, bylo zabezpečeno prvenství naší země v kosmické oblasti, vypuštěna první družice,
od začátku perestrojky uběhlo už 1,5x více času, zde máte fakta.
Stalin pracoval pro většinu, ale ne pro sebe osobně. Z jeho osobního vlastnictví zůstaly v paměti jen ošoupané boty a uniforma.
A nyní zkuste posčítat známé i neznámé objekty vlastnictví našeho nedávného "demokratického" vládce (Jelcin) a okolo něj zformovaného finančího klanu nazývaného "Semja" (rodina).
A dovolil by si někdo při Stalinovi okrádat vlastní národ ve prospěch mezinárodních mafií a transnacionálního kapitálu?
Stalin sundal kravatu jako symbol lichvářského dávení nejen ze své šíje, ale i z šíje vlastního národa.
Všechna ta fakta se na pozadí politických reálií dnešního dne nutí zamyslet *** algoritmy stalinských úspěchů.
Masivní kritika Stalina byla startovním signálem rozrušení naší státnosti, zničení národohospodářského komplexu, úpadku zemědělství.
Stalin se nejtvrdším způsobem pokoušel zastavit vznikající bezzákonnost, záměrně vytvářený kult jeho osobnosti, nařídil v souvislosti s tím spálit řadu knih,
ale byl v tom boji bezmocný. - Nemohl byste uvést přímé citáty Stalina, aby si naši posluchači mohli zformovat vlastní představy o něm?
Všichni pomlouvači Stalina se snaží obcházet stranou otázku o tom, co ho znepokojovalo v období dospívání.
Odpověď na to je možné získat z veršů, které Josif Džugašvili napsal ve věku 17-18 let, to je období, kdy se formuje vnímání světa.
Od domu k domu chodíval, na dveře klepaje pěl, s pomocí starého čanduri prostinký nápěv zněl.
Tryskal z té písně nadzemský čistý a vznešený sen, veliká pravda odvěká slunci se rovnala jen.
Však bezbožní lidé, co srdce svá temnotě dali v plen, jedovou číši mu nabídli, by zabit byl ten jeho sen.
Řekli mu: Proklet buď! Tvá touha, ta je nám cizí. Tu hořkost až do dna si pij! Nechceme tvou pravdu ryzí.
To je vám Stalin, o globálním chápání kořenů ruské civilizace,
o odlišnostech civilizačního a národnostně-státního podává svědectví zápis z jeho vlastní biografie, kde píše: jsem ruský člověk gruzínské národnosti.
Dříve u nás byl program vysvětlující, že slovo "ruský" (russkij) označuje ne národnost, ale civilizační příslušnost,
určité vnímání světa, mravnost, právě tak ty otázky chápal i Stalin.
Zvláštní místo v tvorbě Stalina zaujímá jeho práce "Ekonomické problémy socializmu v SSSR".
V této politické závěti Stalina vystupuje fakticky v roli hrobníka marxistické doktríny a nastoluje otázku o vytvoření nového pojmově-terminologického aparátu.
Je možné přivést desítky citátů z prací Stalina, které ukáží hloubku jeho chápání světa, ony jsou mimo jiné uvedeny i v upomínané práci "Ford a Stalin".
Ale já považuji za dostatečné uvést výňatek jen z jednoho dokumentu, z jeho dokladu "Výsledky první pětiletky" na sjednoceném plénu ÚV VKS(b) 7. ledna 1933:
obracejíc se na západní ekonomy, Stalin prohlašuje (citát):
"...čím se zabezpečuje stabilita sovětské valuty (pokud mít na zřeteli samozřejmě organizovaný trh, mající rozhodující význam v koloběhu zboží země, a nikoliv neorganizovaný trh, mající druhotné postavení).
Samozřejmě, nejen rezervami zlata. Stabilita sovětské valuty je zabezpečena především obrovským množstvím mas zboží (produkce) v rukou státu,
které pouštíme do oběhu za stabilní ceny. Kdo z ekonomů může popírat, že takové zabezpeční, existující jen v SSSR, je reálnějším zabezpečením stability valuty, než jakýkoliv zlatý poklad.
Pochopí někdy ekonomové kapitalistických zemí, že se finálně zamotali s teorií zlatého krytí jako jediného prostředku zabezpečení stability měny?"
A nyní mi zkuste nazvat byť jednoho ekonoma současnosti, který by tak názorně byl schopen popsat globální schémy řízení lidstva na 4. (ekonomické) prioritě, jako to udělal Stalin v uvedeném citátu.
Nejsou takoví ekonomové. Stalinovo chápání světa se v těch otázkách překrývá s chápáním proroka ruské civilizace, A.S.Puškina
Aby se o tom přesvědčit, stačí srovnat výše uvedený citát se známým Puškinským: "... a byl hluboký ekonom, to jest uměl soudit o tom, jak stát bohatne a čím žije, a proč mu není třeba zlata, když má prostý produkt."
A teď si představte, že finanční blok naší země by se pozvedl do té míry chápání, Stalina i Puškina.
Zpřístupnila by se jim ta pravda, že naše země, jako nejbohatší země světa co se týká přírodních zdrojů a genofondu,
vyvede národ z úpadku k prosperitě jakmile pochopí, že můžeme vzkvétat i v tom případě, když v zemi nebude ani jeden gram zlata a ani jeden dolar.
Stačí všechno naše bohatství (plyn, dřevo atd.), který nyní zbezpečuje stabilitu dolaru, prodávat do zahraničí výhradně za rubly, čímž zabezpečit krytí naší měny a bezespornou poptávku po ní,
protože objemy našeho exportu prakticky 2x převyšují objemy našeho importu.
Ale jak srovnat tu vysokou míru chápání s represemi, které probíhaly v době Stalina?
Ve vaší otázce je přítomen velmi důležitý detail. Náš problém je v tom, že mnozí bohužel míchají "represe v době Stalina", na které se ptáte, s represemi samotného Stalina.
Problém Ruska je v tom, že ono od doby orientace na biblickou koncepci řízení, to jest od okamžiku christianizace, vždy byla místem konfliktů finančních ***ů a mafií, včetně mezinárodních,
jak to mimochodem probíhá i dnes. Probíhalo to i v době Stalina. Ale to krvavé vyřizování účtů pod rouškou represí probíhalo proti vůli a záměrům Stalina, z vůbec ne díky němu.
On byl všeho všudy sekretářem a řídil zasedání, když globální finanční *** představený Trockým bojoval s klanem představeným Apfelbaumem a Rozenfeldem (Zinovjevem a Kameněvem).
Zastavit ta jatka byl schopen tehdy, když transformoval svou papírovou hodnost stranického sekretáře v mocenskou.
Stalin například udělal moudrý tah směrem k záchraně čečenského národa, chápaje že dodnes tam panující psychologie otrokářství,
držení otroků v řetězech, může být překonána za 2-3 generace skrz organizaci lokálních osídlení Čečenců mezi ruským národem.
Trockista Chruščov nedovolil tomu procesu dostat se do udržitelné fáze. Stalinské plány ve vztahu k čečenskému národu byly založeny na tom,
že duch otrokářství je nepřítomen v genetice ruského národa, protože dávné Rusi byla cizí ta algoritmika řízení a chování.
Právě proto se v úlitbě pánům dnešního systému globálního otroctví studuje historie antického Egypta, Řecka, Říma, ale je strohé tabu na studium a osmyslení historie předkřesťanské Rusi.
A mezitím, nyní budeme oslavovat 1100 let od založení staroruského Pskova. Jazyčnictví ("pohanství") staré Rusi nebylo nic jiného než umění a usilování žít v ladu s okolím, s přírodou, s Kosmosem i Bohem, jediným pro všechny na Zemi.
Nynější pseudodemokratická společnost, kritizujíc stalinské algoritmy přesídlení národů Čečenska, dovedla samotné Čečensko a čečenský národ na hranu fyzického zničení.
Na teritorii Čečenska i nyní všechny operace provádí mezinárodní finanční mafie, jejíž cílem je destabilizovat rubl a zachovat dominantní postavení dolarových papírků v oběhu.
Ale jestli pustit k napsání historie dnešní liberály, pak za 50 let si naši potomci přečtou, že prezident Putin organizoval genocidu čečenského národa.
Analogické nesmysly dnes čteme o výsledcích a motivech Stalina a údajně jeho represích.
V čem podle vás spočívá tajemství té osobité stalinské hloubky vnímání světa, jeho autority jak mezi zahraničními spojenci, tak i protivníky, včetně Churchilla a Roosevelta?
Co se týká autority, zde je to očividné - prezidenti jiných zemí byli loutkami v rukách majitelů globálních schémat nadstátního řízení,
Stalin chápal systém konceptuální moci a v míře svého chápání osobně uváděl do života vedle vnitřní a vnější politiky, i globální politiku, týkající se problémů všeho lidstva.
On byl představitelem vyšší, hierarchicky objímající úrovně řízení, ve vztahu ke státnímu řízení. To cítili všichni lídři států, na nevědomé nebo vědomé úrovni, proto všichni vstávali do pozoru, pokud do místnosti vešel Stalin.
A dnes, v přístavu de Gaulla visí údajně ohromný slogan - "Bush i Rusmfeld: kdo vámi manipuluje". To je odlišná úroveň chápání a řízení.
Doprovodnou okolností Stalinova chápání života byl ten fakt, že Stalin prakticky s vyznamenáním ukončil Gorijské duchovní učiliště.
Nestal se knězem, protože se zorientoval a odmítl biblickou ohavnost, demonstrovanou mj. v doktríně Deuteronomium-Izajáš, jež je instrukcí ohledně organizace lichvářského otrokářství, pokoření zemí a národů.
On během dospívání překonal idealistický ateizmus církevních hierarchií a zaměřil svou pozornost na materialistický ateizmus, vyjádřený ve formě marxizmu.
Podařilo se mu překonat i tuto ohavnost, o čemž nemohl prohlásit otevřeně z bezpečnostních důvodů.
To mu dovolilo dostat se z pasti světonázorového klamu, roztáčející kyvadlo společenského nechápání od jedné lži k jí protikladné jiné lži.
Viktore Alexejeviči, mohl byste na závěr krátce vyjmenovat z vašeho pohledu nejdůležitější výsledy činnosti Stalina?
Stalin reálně dovedl zemi od pluhu do kosmických úspěchů, ale to není to hlavní, to je všeho všudy důsledek rozšíření kádrové báze řídících do hranic celé společnosti,
realizace v praxi stalinských principů demokracie (lidovlády), proto pokud mluvit o nejdůležitějších výsledcích, uvedl bych následující:
zabezpečení stejné dostupnosti libovolně vysokého vzdělání všem, nezávisle na původu a finančních možnostech rodičů.
Likvidace monopolu elitárních sociálních skupin, určitých rodinných ***ů na řídící a tvůrčí činnost.
Likvidace lichvářského okrádání národa jak mezinárodními bankovními klany, tak i domácí lichvářskou odrůdou.
Likvidace monopolně vysoké ceny na řídící, bankovní a jiné privilegované druhy činnosti.
Pro srovnání uvedu, že nyní příjem ředitelé ropné společnosti dělá 3 miliony dolarů měsíčně, jak psaly noviny Kommersant, a ztráty zemědělského sektoru za rok 2002, 60 miliard rublů.
To jsou výsledky dnešního chápání stavby světa.
Čas našeho pořadu se chýlí ke konci. Příště budeme mluvit o Alexandru Sergejeviči Puškinovi jako a proroku ruské civilizace.
Pokusíme se zorientovat v tom, zda psal pohádky pro děti, nebo se pokusil v zakódované podobě dávat informaci o globálních schémách řízení lidstva. Všechno dobré, na slyšenou!