Tip:
Highlight text to annotate it
X
Už jsme mluvili o pěti místech pro posádku.
Ian nám již ukázal místo pro řidiče.
Nyní musíme přeskočit doprava od řidiče do místa pro
radistu a střelce.
Střelec byl tedy ta samá osoba, která měla na starost rádio.
Tady vlevo jasně vidíte původní rádia, kterými byl vybaven Tiger 131.
Používány byly různé kombinace rádií v závislosti na tom, zda šlo o velitelské
vozidlo či nikoliv.
Obvykle krátkovlnná, nicméně velitelská vozidla měla schopnost vysílat
signál na delší vlnové délce s vyšším výkonem.
Je to velmi jednoduché stanoviště, ale celkem pohodlné a prostorné.
Přímo přede mnou můžete vidět první z našich dvou kulometů MG34.
Druhý je evidentně spřažený s hlavní výzbrojí.
Uchycení je docela jednoduché.
Zajímavou věcí u kulometu MG34 byly samozřejmě malé změny, které ho odlišovaly
od přenosných verzí nebo verzí upevněných na obrněných vozidlech. Jednalo se
o hlavně na obrněných vozidlech, které byly ze tří čtvrtin pancéřované.
Účelem byla ochrana proti šrapnelům a podobně.
Velmi jednoduchá čelní opěrka používaná střelcem a je tu také velmi jednoduchý
samostatný zaměřovací systém.
Jak jste si mohli všimnout, a Ian už to zmínil, můžete přímo dole vpředu
vidět převodovku.
A jak už Ian říkal, během jízdy je neskutečně hlučná.
Nejen pro řidiče, ale také střelce z kulometu.
Na pravé straně je úložiště.
Tady vidíte, kde se ukládala munice, ale různá další úložiště jsou
všude kolem po celém tanku.
Na některá, zejména s municí pro hlavní výzbroj, se podíváme později.
Většina munice byla ukládána uvnitř věže pod její podlahou.
Podobně jako v kabině řidiče je také tady plnicí hrdlo pro rozvodovku.
Takže jedno je v kabině řidiče a druhé na pravé straně
u střelce.
Nyní jsem prolezl dolů přes velitelské stanoviště do kabiny střelce z kanónu,
která je přímo pod místem velitele.
Jak vidíte, není tu moc místa.
Přímo vpravo ode mě je závěr a závěrové ústrojí.
Přímo vpředu před střelcem je dělový záměrný dalekohled, v tomto případě jde
o zaměřovač typu 9b.
Je to velmi jednoduchý a efektivní zaměřovač.
Má 2,5násobné zvětšení a zorný úhel 25 stupňů.
Záměrná osnova je také celkem jednoduchá a snad se k bližší prohlídce
dostaneme později.
V zásadě sestávala ze stupnice několika obrácených „v".
Naproti napříč a přímo pod závěrem
se nacházejí ruční náměrová kolečka.
Ta střelci slouží ke zvýšení a snížení náměru hlavní výzbroje.
Další důležitá součást náměrového kolečka
se nachází na druhé straně, a je to spoušť používaná střelcem
při střelbě z hlavní výzbroje.
Na podlaze přímo pod střelcem se nachází pár důležitých věcí,
jedná se o několik pedálů.
Jeden z nich je kolébkový pedál, který byl určen
pro otáčecí mechanismus věže tanku Tiger 1.
Sešlápnutím dopředu nebo pomocí paty tak otáčecí mechanismus otáčel
věž vlevo nebo vpravo.
Při plné rychlosti bylo u Tigera 1 možné otočení o 360 stupňů během 60 sekund.
A posledním pedálem na stanovišti střelce je
velmi jednoduchý pedál pro střelbu z MG34.
Čili takhle on střílel z kulometu.
Nebyl to ale nijak spolehlivý mechanismus,
protože spoléhal na několik spojovacích článků vedoucích k MG34.
Přesuneme se vlevo, kde vidíme jednu z nejdůležitějších
věcí pro střelce, ukazatel azimutu.
Je to přesně ten samý, jaký jsme již viděli v kabině velitele.
Ukazatel azimutu je opět očíslován 1 až 12 a jedná se o skvělý způsob,
jakým se mohl velitel a střelec rychle spojit a
velitel mohl střelci přikázat směr natočení věže.
Na levé straně je průzor.
Předtím jsme ho viděli z vnější strany věže
a samozřejmě tu máme periskop.
Přímo *** ním jsou dvě dýchací trubice.
Dýchací trubice tu byly z jediného důvodu, aby posádka mohla dýchat čerstvý vzduch
pomocí těchto trubic namísto používání respirátorů
nebo plynových masek, což by byl samozřejmě docela problém.
A nakonec tu máme záložní odpalovací okruh.
Když se vyskytly nějaké problémy s normálním odpálením, tak stále byl způsob jak
aktivovat zápalku hlavní výzbroje.
Poslední věcí tady v kabině střelce je
samozřejmě ruční kolečko otáčecího mechanismu věže.
Když nastal problém a nebylo možné používat hnaný mechanismus,
tak se k otáčení používalo tohle ruční kolečko.
Než ho bylo možné použít... vy to teď neuvidíte,
protože se nachází pod těsněním věže.... bylo třeba odjistit zajišťovací
páku tady dole.
Nyní se dívám na velitelské stanoviště.
Vidíte, že úhel ve kterém momentálně sedím
je celkem omezen dostupným místem.
Když se tu otočíme, zjistíme, že máme sedadlo
přímo pod kamerou.
Máme tu také převodovku otáčení věže.
Na převodovce otáčení věže se nachází ruční kolečko pro velitele.
Jedná se o pomocné ruční kolečko pro otáčení věže.
Jak jsme se zmínili, výmetnice kouřových granátů jsou
na vnější straně vozidla. Toto je jeden z řídicích panelů k odpalování jedné z řady výmetnic.
Pod ním se nachází tři tlačítka, která ve skutečnosti aktivují
výmetnice kouřových granátů.
V místech velitelského stanoviště se nachází různé úložné prostory.
Úložiště pro plynové masky.
Úložiště pro signální pistoli a také různá úložiště pro ruční zbraně.
A když se otočíme dokola,
budete moci vidět místo, které jsme již ukazovali zvenku. Je to střílna,
kterou může velitel střílet ručními zbraněmi ven.
Okolo se nachází několik průhledů.
Jak jsme ukázali z venku, je jich celkem šest.
A kdybyste šli nahoru, mohli byste vidět ukazatel azimutu.
Nachází se na vnitřní straně kopule velitele přímo nahoře a je očíslovaný
od 1 do 12.
Tak a poslední věc na velitelském stanovišti.
Podívejte se na tento tenký kovový štít.
Jediným důvodem umístění štítu bylo bránit
případnému zpětnému zášlehu ve věži
a poskytovat veliteli částečnou ochranu.
Nyní jsme v kabině pro nabíječe a ukážeme si tu pár klíčových věcí.
Samozřejmě asi nejzajímavější věcí, kterou už jsme probírali na Tigeru 1
bylo jeho neskutečně silné 88mm dělo.
Několik klíčových věcí tady na tom závěru.
Nejpatrnější je tady ta přepravní zábrana.
Ta měla na starosti to, že když nebylo dělo používáno v boji,
tak se závěr za ní zahákl, aby nedošlo k poškození.
Jak už jsme předtím říkali, opravdovým problémem 88mm děla
byly zpětný ráz a konstrukce montáže do šasi.
Proto sem přidali rekuperátor a tlumič, které něco
z toho rázu absorbovaly.
Ještě je třeba zmínit, že tu byl také ukazatel zpětného rázu.
Další důležitou věcí, kterou můžete vidět
tady na podlaze, je lapač nábojnic.
Ten prostě zachycoval prázdné nábojnice, jak vypadávaly ze závěru.
Napravo od závěru byla umístěna bezpečnostní páka zapalovacího okruhu.
Znovu se jednalo o velmi jednoduchou konstrukci,
kdy se nabíječ musel ujistit, že je páka v odjištěné pozici,
jinak by nedošlo před střelbou k uzavření elektrického obvodu.
Pojďme se podívat na pravou stranu, kde můžete vidět, i když momentálně rozebrané,
upínání pro kulomet MG34.
Je spousta, opravdu spousta zpráv o tom, že s MG34 v Tigeru 1
bylo hodně problémů, hlavně poruch při střelbě.
Napravo od upínání můžete vidět číslici 2.
Možná jste si všimli, že všude v tanku Tiger 131
jsou rozmístěna různá čísla.
Jsou očíslována od 1 do 14 a znamenalo to, že bylo nutné napřed provést 14 kontrol,
než se mohl tank Tiger 1 pustit do hlubokého brodění,.
Takže před každým ponorem do vody nebo
před hlubokým broděním muselo být zkontrolováno 14 položek.
Když se přesuneme tady doprava, tak uvidíme s číslem 8
jeden z dalších průzorů, které jsme si už ukazovali zvenku.
Nabíječ měl tedy zevnitř také velmi špatný výhled.
Nabíječ měl vlastní sedadlo, které je momentálně sklopené,
jednoduše se vyklápí a sklápí.
A ještě je tu úložiště munice.
Do úložného prostoru Tigera 1 se vešlo 92 dělostřeleckých granátů.
Ty byly obvykle půl na půl rozděleny mezi explozivní
a průbojné typy.
Je tu spousta různých úložišť.
Některá jsou tady pod podlahou.
Další jsou zase vedle řidiče
a další tady na těsnění věžového prstence
kolem dokola
Jeden z granátů vidíte nyní uložený tady.
Připevněný na místě.
A velmi snadno přístupný.
Jak jsme se už zmiňovali, tak úplně nejtěžší věcí s tankem Tiger
bylo doplňování munice, jakmile došla.
Pojďme se podívat na pravou stranu.
Tady máme plynovou masku a také zde vidíte vnitřní
stranu nouzového, únikového poklopu.
Je tu na něm velmi praktické varování,
protože je hodně, hodně těžký.
Nahoře napravo pak vidíte
větrák ventilace, který jsme už předtím
viděli zvenku na věži.
A napravo tady vidíte pouzdro pružiny pro vyrovnávání děla.
Což je v podstatě jen obrovský tlumič.
A nakonec tu máme v kabině nabíječe
kožený nárazník pro nábojnice.
Ten prostě jen tlumil dopad nábojnic
vyhozených ze závěru.
A jak už jsem ukazoval, tady je lapač prázdných nábojnic.
Tohle jsem taky už zmiňoval, to je v zásadě ukazatel zpětného rázu.
Jeho konstrukce se kupodivu za ty roky v mnoha tancích moc nezměnila.
Ukazatel zpětného rázu vlastně hydraulicky měřil pohyb závěru.
Prostě ukazoval, jak daleko a dobře reaguje kapalina na zpětný ráz.
Kapalina mohla reagovat na zpětný ráz až v objemu 620 ml, ale ukazatel má maximální hodnotu 580,
po které se na něm zobrazí značka zastavení palby,
která nám říká, že došlo k problému.