Tip:
Highlight text to annotate it
X
Řešíme malé dilema.
Obvykle totiž v rámci seriálu Vozidla zevnitř vyhledáme vozidlo v dobrém nepoškozeném stavu a ukážeme vám ho zvenku i zevnitř.
Až dosud to bylo pravidlem. Nyní se však nacházíme v Kubince a…
tohle vozidlo nemá vnitřek!
Budeme vám tedy asi muset ukázat pouze vnějšek a dnešní díl seriálu tak bude trochu jiný.
Nazvěme ho „Vozidla zvenku“.
Tento tank je naprosto skvělý.
Pouhá slova nedokážou vyjádřit jeho velikost.
V porovnání s „Adamem“ Karl-Gerät vlevo nepůsobí tak velkým dojmem, ale z jiného úhlu pohledu je zřejmé,
že bychom s ním nemohli vyjet z budovy, ani pokud by se do něj bylo možné dostat a byl v něm motor, protože je prostě příliš velký.
Budova musela být původně postavena kolem tanku.
Samotné vozidlo je prototypem korby č. 1, sloučené s věží zničeného vozidla č. 2.
Věž měla výrobní číslo 1, takže nyní zde můžete vidět prototyp korby a prototyp věže dohromady.
Všechny známky poškození, které na něm můžete vidět, pocházejí většinou z německého testování v Kummersdorfu,
vyjma této v přední části korby, kterou způsobila 122mm střela, nebo mi to aspoň takhle bylo řečeno.
Abyste si udělali představu o rozměrech, podívejte se, jak je zde silný pancéřovaný spoj.
V porovnání s mým maličkým Samsungem je vskutku obrovský.
Tohle pokračuje až k dobře zabezpečeným chráničům pásů a jen tak pro jistotu můžete také do přední části položit náhradní článek pásu.
Na bocích je to ještě horší.
Na boční straně najdete ohromné boční pancéřování
a jako tankistu vás hned napadne: „Jak se na tomhle provádí údržba pásů?“
Nejsou zde žádné přístupové otvory a boční pancéřování nejde nijak otočit.
V podstatě jedinou běžnou údržbu, kterou můžete na pásech provádět, je kontrola pnutí v přední části.
Použitím tohoto velkého šroubu se kolo kladky pohne kupředu a pás se napne.
A to je vše, co můžete dělat. Dopředu a dozadu – jakákoli jiná údržba už je problém.
Pojďme se podívat na podvozek.
Systém zavěšení podvozku na kuželových pružinách.
Kde už jsem tohle jenom slyšel? Rozdíl je nicméně v tom, že tady je namontován na kolenových pákách s dvojitým ramenem.
Na každé nápravnici jsou čtyři kola, ale pokud se podíváte na jejich nákresy, uvidíte, že je zde závěs, na kterém funguje systém nápravnic.
Na boční straně je vidět srp a kladivo.
To byla od Němců poměrně mazaná lest.
Namalovali je tam v průběhu testování a je to vidět i na fotografiích.
Předpoklad byl takový, že pokud by spojenecký špión zahlédl testování této obrovské monstróznosti,
domníval by se na základě vyobrazení srpu a kladiva,
že se jedná o ukořistěné sovětské vozidlo.
Nejsem ale zcela přesvědčen, že by tato jejich lest byla úspěšná.
Dále zde můžeme vidět svařovaný otvor pro pistoli.
Zkoušeli v něm využít MP40, což se dle místního historika ukázalo jako totální selhání,
tak se rozhodli to raději celé svařit.
Zapomněl jsem zmínit jednu drobnost – zde na boku jsou montážní body,
které slouží ke zvednutí vozidla při výměně kola nebo podobných činnostech a zde jsou na toto téma fotografie.
Osobně se domnívám, že by bylo snazší vykopat velkou díru, nechat do ní kolo „spadnout“ a vyměnit ho takhle.
Pojďme se podívat na další prvky v zadní části vozidla.
Máme zde velké široké pásy s 56 články na každé straně pro rozložení enormní váhy celého vozidla.
Opět můžete vizuálně zhodnotit tloušťku pancéřování. Ke zvednutí celého tanku lze použít zvedáky na bocích.
Tohle malé zařízení sloužilo jako plamenomet, protože… proč ne?
Když se podíváte na pancéřované spoje na boční straně věže, můžete posoudit tloušťku věže,
přičemž zajímavá je také její zadní strana.
V tomto místě je otvor, abyste nemuseli 128mm munici smýkat až nahoru.
Zbytek vozidla je poměrně obyčejný, nic, co by stálo za zmínku.
Dalším krokem je zjistit, jak se na něj dostat.
Povšimněte si celých bočních desek.
Za normálních okolností byste si stoupli na řetězové kolo a vyšplhali nahoru, případně použili držadlo v přední části.
Ale tady není nic. Skoro byste potřebovali žebřík.
V tuto chvíli si uvědomíte, že tank Maus je vlastně docela katastrofa.
Jsem uvnitř chladicího systému.
Nachází se zde palivová nádrž. Motor by měl být tady pod tím a na vzdálené straně je další chladicí systém a palivová nádrž.
Radista a řidič sedí v prostoru v přední části a zde jsou přístupové dveře,
kterými se lze dostat do motorového prostoru.
V tomto tanku není v podstatě nic, proto nejsnazší způsob, jak se dostat do přední části věže,
je v podstatě skrze motorový prostor.
Tak to nyní zkusme. Tohle je tedy motorový prostor, kde býval 44litrový motor BMW.
Výkon 1 200 koní, pravděpodobně sundaný z lodě Schnellboot.
V přední části je prostor, kde nalevo seděl řidič a napravo radista.
Na podlaze měli k dispozici únikový poklop, který umožňuje také přístup k motoru za účelem základní údržby.
Dále se podíváme do věže.
Nyní jsem se přesunul z motorového prostoru,
kde býval generátor vytvářející elektřinu, kterou předával dále do jednotlivých motorů dvěma zadními otvory.
Nyní se nacházím pod věží. Buben by byl asi někde tady, takže jsem výrazně dále pod 128mm, než bych normálně byl.
Asi se zkusím postavit, abych viděl zbytek vozidla.
Ještě pořád se vejdu pod 128.
OK, takže se rozhlížíme. Postavím se na 75mm stranu vozidla.
Všimněte si, že dělo je upevněno řetězem nebo drátem.
Výbuch uvnitř zničil podstatnou část vozidla.
Po pravé straně je regál na náboje do 75mm děla,
počítám na 18 dávek.
75mm dělo je napravo, pěkné velké 128mm dělo, jehož munice je uložena v zadní části věže.
Můžete vidět různě poházené válce.
Je zde několik nápravnic, na kterých spočívá mohutná váha věže a umožňuje její otáčení na korbě.
Na straně střelce si všimněte velmi velkého čepu k otáčení věže.
Velice nerad bych se pokoušel touto věží otáčet ručně.
Už v tanku „Conqueror“ to nebylo vůbec snadné a tam šlo o pouze 30tunovou věž.
Dále zde máme koaxiální kulomet. Je sice koaxiální, ale má nezávislý náměr.
Jako chytré se jeví pevné umístění 20mm protiletadlového kanónu s mírným náměrem,
kdy stačilo namířit věž a počkat, až *** vámi poletí letadlo.
Primární výhled střelce je tudy, skrze střechu, a vypadá to, že druhý byl zde.
Žádný přímý výhled.
A jak se tak dívám, je zde velký dřevěný kvádr, který také podepírá dělo.
A nakonec je zde 128mm dělo s obrovským závěrem.
Docela by mě zajímalo, jaký má zpětný ráz.
Je to sice velké dělo, ale taky celkem velký tank.
Myslíte, že by si toho tank všiml? Kdo ví…
To je z tohoto tanku asi tak vše.
Kvůli výbuchu věže a nedostatku zájmu o jeho renovaci je tohle bohužel maximum vnitřku,
které vám můžeme v rámci našeho seriálu Vozidla zevnitř ukázat, a náš čas se tudíž chýlí ke konci.
To je vše.
Podle Hilary Doyla je tank Maus jediným vozidlem, jehož výroba byla přerušena v důsledku strategického bombového útoku.
Podařilo se zasáhnout továrnu v Alkettu, která jako jediná vozidlo vyráběla.
Je trochu škoda, že nemáme k dispozici tank Maus v lepším stavu, ale možná máme štěstí, že nám z války na ukázku zbylo vůbec něco.
Doufám, že vám informace přišly poučné, a uvidíme se u dalšího dílu!
Jak se odtud leze pryč?
To bude ještě zábava.