Tip:
Highlight text to annotate it
X
Mám tě ráda, Billy.
Já tebe taky, mami.
Dobrou noc.
Spinkej.
Ať tě blešky štípou celou noc.
Ráno se uvidíme.
Miluju tě.
Budu asistentem uměleckého ředitele.
A Kenny říká:
" Kup si plášť.
Když chceš dělat na Madison Avenue,
musíš na to vypadat."
Je sobota odpoledne, jdu ven
a je chladno.
Jdu do obchodu,
kde mají pláště,
a říkám: " Chci plášť,
velikost 37."
Dají ho na mě
a vypadám nádherně.
Říkám: " Beru ho."
A začínám se potit.
Beru šekovou knížku, podepisuju šek
a ruce se mi klepou,
protože jsem vystrašenej.
-Dobrou noc.
-Kam jdeš?
-Musím domů.
-Bože, musím jít.
Jen to dokončím.
Takže podepisuju šek,
ruce se mi klepou...
Kdo je to? Danny, že?
Taxi!
-Musím ti něco říci.
-Nemám čas. Musím domů.
Je to něco důležitýho.
Dám ti na starost
zakázku Mid-Atlantic.
Na konci roku je budeme
mít na 1 0 milionech.
Když ta kampaň půjde,
já vím, že půjde,
nabídnou mi partnerství.
To je úžasný!
Až se to stane, tak chci, abys věděl,
že tě beru s sebou.
Páni! Páni! To je ohromný.
Joanno.
Jsem doma.
Zapomněl jsem klíče. Musím zavolat
do kanceláře.
Jo, budeš na mě pyšná.
Mám dobré zprávy.
-Tede.
-Počkej. Musím tohle udělat.
Znáš Jacka Edwardse z účtárny?
Spáchal sebevraždu.
Jo, ahoj. Ted Kramer.
Musím mít ty fotky od
retušéra zítra ráno.
-Odcházím od tebe.
-Zlato. Neslyším.
Ty taky. Moc děkuju.
Naschle zítra.
Už jste jedli?
Odcházím od tebe.
Tady jsou mé klíče.
Tady je American Express,
karta Bloomingdale,
moje šeková knížka. Vybrala jsem
2 000 dolarů z našich úspor.
Tolik jsem měla, když jsme se brali.
-To je vtip?
-Tady je čistírna a prádelna.
Obojí můžeš vyzvednout
v sobotu.
-Ty. Ty to vyzvedneš.
-Co se děje?
Zaplatila jsem nájem, inkaso,
telefon, takže...
Ty sis vážně vybrala čas na...
Promiň, že jdu pozdě,
ale měl jsem moc práce, víš?
Tak dobrý? Můžeme přestat?
Tak to je všechno.
No tak, dost. Dobře?
Co to děláš?
Kam jdeš? Jen mi řekni,
co jsem udělal tak strašného.
-Nejde o tebe.
-Tak o co?
Jde o mě. Je to moje chyba.
Vzal sis špatnou osobu.
-Nezvládnu to.
-Pojďme dovnitř.
Nemůžu, snažila jsem se.
Přísahám...
Joanno, prosím, jen...
Promiň.
-Ne, nenuť mě jít dovnitř.
-Chci si jen promluvit.
Jinak přísahám, že jednoho dne
-vyskočím z okna.
-Prosím.
No tak. A co Billy?
Neberu ho s sebou.
Nejsem pro něho dobrá.
Jsem k němu strašná.
Nemám trpělivost.
Bude mu beze mě lépe.
Joanno, prosím.
A už tě nemiluju.
-Kam jdeš?
-Já nevím.
Ahoj, Margaret. Tady Ted.
Je tam moje žena?
Jo. Joanna přijde?
Měli jsme malou hádku. Myslel
jsem, že se staví.
Jestli se staví, řekni jí,
ať se vrátí nebo zavolá.
Neboj. Nevzala si kufr.
Nebude moc daleko.
Mám práci.
Jestli přijde, řekni jí, ať zavolá.
Bylo na čase.
Joanno, to bylo od tebe tak...
Ahoj, Margaret.
-Sbalila si kufr?
-Není to nic vážnýho, opravdu.
Řekla ti, kam jde?
-Ty mi to řekni.
-Jak to mám vědět? Nebyla jsem tady.
Vy dvě jste měly
rozmluvy o mých nedostatcích
a já u toho nebyl.
Povídal bych si,
ale ráno mám důležitou
prezentaci
a musím to mít hotový.
Takže, prosím, dovol...
Ty asi nechápeš,
že máme vážný problém.
Špatně. Já. Já mám problém.
Ty musíš jen
projít těmahle dveřma
a vrá*** se do postele.
-Fakt je...
-Posledních šest měsíců
plivu krev, abych agentuře získal
její největší zakázku.
A v pět jsem ji dostal.
V osm mi viceprezident říká,
že budu ředitel toho oddělení.
Pak přijdu domů, abych
sdílel s ženou
jeden z nejlepších pěti dní života,
a ona se na mě podívá
a řekne mi, že už se mnou
nechce žít!
Chápeš, co mi udělala?
Zkazila ti jeden z nejlepších
pěti dní tvého života.
Seš ohromná. Ty seš...
Vážně mockrát díky.
Sesterstvo.
Díky, že jsi mě přišla
rozveselit, ale...
Nepřišla jsem tě rozveselit.
Mám strach o Joannu.
Možná můžeš mít strach
v soukromí svého bytu.
Joanna a já jsme neměli problémy,
dokud ses nerozešla s Charleym.
To ti nevěřím.
Jen mi řekni pravdu, ano?
Tys ji navedla?
Ne, nenavedla jsem ji k tomu.
-Dávalas jí rady?
-Ne, nedávala.
Joanna a já jsme spolu kamarádily.
A Joanna je velmi nešťastná.
Stálo jí to moc kuráže
odsud odejít.
Kolik kuráže by to stálo,
abys opustila dítě?
Kde je maminka?
-Cože?
-Kde je maminka?
Kolik je hodin?
Malá ručička je na 7, velká
na 9. Kde je maminka?
Bože. Řeknu ti to.
Chceš vědět, kde je maminka?
-Měla mě odvést do školy.
-Řekla, abych tě vzal já.
Řeknu ti, kam šla.
Víš, jak se někdy pohádáš
se svými kamarády?
A pak chceš odejít
a být na chvíli sám?
Někdy se máma a táta
nepohodnou
a jeden z nich chce odejít
a být na chvíli sám.
-Kdy se maminka vrátí?
-Brzy.
Teď se nasnídáme!
Dobře? Jen ty a já.
-Co si dáš?
-Francouzský toast.
Chceš francouzský toast, dobře.
Tátovi dáme trochu vody
na kafe.
Kolik si dáme vajec?
Dvě pro tebe a dvě pro mě.
Máme mléko.
Máme máslo.
Máme 5 dolarů.
Mám 5 dolarů.
Tady se posaď.
Budeš můj pomocník číslo jedna?
Sleduj. Jednou rukou.
Jdeme na to.
Víš, že nejlepší šéfkuchaři
jsou muži?
Není to ohromný?
Budeme to dělat častěji.
-Spadla ti tam skořápka.
-To je dobrý.
Bude to křupavější.
Máš to rád křupavý, ne?
Ty to rozmíchej a já udělám
ostatní.
-V kolik je škola?
-V 8.30.
Musíme si pospíšit.
Musím si dát sprchu a oholit se.
Musím se s někým setkat.
A táta přinese domů penízky.
A něco uvaří.
Budeme se mít dobře!
Kde má máma...?
-V troubě.
-Pánev. V troubě.
Nejdříve potřebujeme oheň.
Ne, neděláš to správně.
Musíš to dělat rychle. Vidíš?
Zápěstím.
Aby se to rozmíchalo.
Pak vezmeš chleba a...
Pak...
Přehneme toast.
Tak.
-Zapomněl jsi mléko.
-Nezapomněl. Mléko až naposledy.
Když se máš fajn,
tak zapomínáš.
Chtěl jsem vědět, jestli
mě sleduješ.
Zábava, ne? Kdy tě naposledy
vzala máma do kuchyně?
Nemám to rád na kousky.
Toast chutná stejně na kousky
nebo v celku. Chleba je chleba.
Mimoto je francouzský
toast vždy přeložený.
V nejlepších restauracích
to tak dělají.
Tak více ukousneš.
A mezitím si táta
udělá kafe.
Bavíš se?
Nepamatuju, kdy jsem se
takhle bavil.
Táta si udělá kafe.
-To je moc!
-Ne, mám ji rád silnou.
Máma ji dělá slabou.
Můžu dostat džus?
Dobře. Jeden džus
pro tebe.
Tati, pálí se to!
-Cože?
-Pálí se to!
Sakra! Zatraceně!
Do prdele.
Jen klid.
Všechno je fajn. Jsme ohromný.
Jen...
Jen klid. O nic nejde.
-Co je?
-Potí se ti ruka.
-Kdy se máma vrátí?
-Brzy. Říkal jsem ti to.
-Vyzvedne mě?
-Možná. Když ne, tak já.
-Co když zapomeneš?
-Nezapomenu.
-Co když tě něco přejede?
-Tak tě vyzvedne máma.
-Slečno! V jaký seš třídě?
-V první.
To je Billy Kramer.
První třída.
Vemte si ho. Musím
jít. Taxi!
Taxi!
-Gratuluji k Mid-Atlanticu.
-Díky.
-Gratuluji.
-Mám to zpátky od retušéra?
-Skvělý zprávy, Tede.
-Mockrát díky.
Dobrý den. V 11.00 schůzka
s Airwick...
-Kde jsou ty věci od retušéra?
-Tady.
-Volala moje žena?
-Ne.
Zrušte ten Airwick v 11.30.
Nikdy nezašla tak daleko,
ale dřív
jsem poznal, když
je naštvaná, protože
nemluvila.
Měli jsme zvyk, že jsem řekl:
" Co se děje?"
a ona to vzala.
Ale posledních pár týdnů,
možná pár měsíců,
co šílíme kolem té zakázky,
jsem byl mimo.
Neviděl jsem že se to blíží,
ona je taková...
Asi to udělala, aby mě
přiměla zastavit se a říci:
"Jsi důležitá jako tvoje práce."
Je v tom jiný muž?
Myslím, že ne. Ona není ten typ.
Má kamarádku Margaret,
bydlí dole,
znáš to, ženský drby.
Myslím, že to upekly.
Zabralo to.
Já se zblázním!
Podívej, neboj se.
Ona se vrátí.
Nečekal bych, že se to stane mně!
Ne, aby tě to sebralo.
Vím, že se vrátí.
Jsem fakt v pořádku.
-Máš ale problém, Tede.
-Jo, a co?
Co budeš dělat s Billym?
Stalo se to teprve včera večer.
Joanna se určitě vrátí...
Nic mi do toho není.
Nevtírám se.
Chci znát tvůj názor.
Oceňuju, že sis na mě
udělal čas.
Může to znít tvrdě,
ale myslím, že bys měl Billyho
na chvíli poslat k příbuzným.
Myslíš, dokud se Joanna nevrátí?
Co když se vůbec nevrátí?
Já nevím...
Tede, poslouchej.
Řekl jsem chlapcům nahoře, že
řídíš zakázku Mid-Atlantic.
Rozumíš? Taková věc přijde
jednou za pět, šest let.
Jsou lidi, kteří mají vztek,
že jsem to dal tobě.
Je to důležitý. Nepodělej to.
Spoléhám na tebe. Počítám s tebou
na 110 procent,
7 dní v týdnu, 24 hodin denně.
Já musím.
Nemůžu se zajímat, jestli
máš starost o dítě.
Můžeš na mě spoléhat
25 hodin denně, 8 dní v týdnu.
Protože nejsem srab, Jime.
Domácí záležitosti nikdy
nenosím do práce.
Chtěl jsi, abych se ti svěřil.
Když vyjdu ven, jsem *** vším.
Chci, abys to věděl.
Já to zvládnu.
Tys mi dal šanci.
A já to nepodělám.
Jasný?
Panáka si dáme později.
Jsem v pořádku. Já musím
pustit páru Airwickovi do zadku.
Jsem v pořádku!
Neboj se.
Díky.
Mám tě rád, bídáku.
Tati?
Tati?
Jo, zlato, moment.
Jen dokončím tenhle nápad.
Nech mě to dodělat
a pak se ti věnuju.
Jaký je to čas, když
slon sedí na plotě?
Čas dát nový plot.
Zlato, prosím...
Skoro jsem to měl.
Tati! Tati!
Sakra! Sakra!
Sedni si na gauč
a ani se nehni!
Já věděl, že se to stane!
Já to věděl!
Kdo ti říkal,
abys tady nepil?
-Promiň.
-Jo, promiň.
Řekl jsem, abys měl ten
džus v jídelně!
Promiň.
-Kdo tě vzal do parku?
-Ty.
-Kdo ti koupil zmrzlinu?
-Ty.
A kdo slíbil, že až přijde
domů, nechá tátu pracovat?
-Je to zničený. Nespravím to.
-Promiň.
Máš být v posteli.
Jdi už spát.
Vyčisti si zuby
a spláchni záchod.
-Papírový ručníky. Co ještě?
-Potřebujeme prášek.
V pořádku.
Ne, máma kupuje
tu oranžovou krabici.
-Není v tom rozdíl.
-Máma říkala, že je nejlepší.
-Jdeme.
-Vezmi ten růžový.
Dobře, jdeme.
Dobře. A je to.
Potřebujeme vločky.
Dobře, jakou barvu?
Hej, Billy!
Billy! Já říkal, že máma
do konce týdne napíše.
-Kdy se vrátí?
-To se teď dozvíme.
Dobře. Čteme.
" Můj nejdražší, sladký Billy."
To jsi ty.
" Máma musela odejít.
Někdy v životě
odcházejí tátové
a mámy vychovávají své
malé chlapce.
Ale někdy odcházejí
také mámy
a ty máš svého tátu,
aby tě vychoval.
Odešla jsem, protože
musím najít
něco zajímavého, co můžu
na světě dělat.
Každý musí, tak já také.
Být máma je jedna věc, ale jsou
ještě další.
A to je to, co já musím dělat.
Neměla jsem příležitost
ti to říci,
a proto ti to teď píšu.
Vždycky budu tvoje máma
a vždycky tě budu milovat.
Nemůžu být tvá máma
doma,
ale budu tvá máma
v srdci.
A teď musím jít a stát
se člověkem, jak má být."
Dočteme to jindy.
Mně je to jedno.
TED & JOANNA KRAMEROVI
ODDÁNI 4.DUBNA 1 969
-Dobrou noc, Jime.
-Pojď k nám.
-Dej si drink.
-Nemůžu, jdu pozdě.
Nač ten spěch? Děláme
party pro Normana. Je tu 5 let.
Věřil bys tomu?
Rád bych, ale jdu pozdě.
Musím pro Billyho.
Znáš novináře Jerryho Hoovera?
Řeknu ti něco vtipného.
Musím jít. Uvidíme se v pondělí.
Taxi!
Taxi!
-Nechte si drobné.
-Díky.
Dobrý den, paní Klinová. Jdu pozdě.
To nic, ale Billy je rozčílený.
Jak se vede, kámo?
Měl jsem trochu problém
dostat se z kanceláře.
Promiňte. Pojď, jdeme.
Díky, žes přišel, Billy.
Počkej.
-Nezapomeň na sladkosti.
-Díky mockrát.
-Naschle.
-Díky.
-Měl ses dobře?
-Jdeš pozdě.
-Ne tak o moc. Jen o 20 minut.
-Chceš se vsadit?
Všechny mámy tu byly
před tebou.
Proč z toho tolik ***ěláš?
Byl hustý provoz.
Jestli chceš bejt velkej kluk,
tak se musíš naučit, že když
někdo řekne promiň,
nebudeš se mračit, aby se ten
druhý necítil špatně
ještě dlouho potom.
Tak jez.
Nejez prstama.
No tak, Billy.
Víš to přece. Tady.
Vezmi si vidličku.
No tak. Sedni si rovně.
Jak bylo ve škole?
Jako vždycky.
Knicks konečně vyhráli.
Mně je to jedno.
Jak to myslíš?
-Mám rád Boston.
-Boston? Proč Boston?
Protože máma je z Bostonu.
Seď a jez trochu. No tak.
Můžeš mě omluvit?
Chci jít spát.
Trochu moc dortu, co?
Myslím, že jo.
Promiňte. Omluvte mě.
Louiso, pomoz mi.
Máš zpoždění 1 5 minut.
-Pan O'Connor je rozčílený.
-To je všechno?
-Ano. Chceš teď poštu?
-Ne, jen vzkazy.
Připomeň mi koupit
při obědě panenku.
Dobře, dobře.
Promiňte, jdu pozdě.
A v úterý ve čtyři je
rodičovská schůzka.
Dobře, díky.
Dej kuře do ledničky.
Víš, s kým Charley teď chodí?
S kým?
S rozvedenou s dvěma holčičkama
ve věku Kim a Petey.
-Děláš si srandu?
-Ne.
Jak to víš?
Vím.
Jak dlouho to je,
co jste se rozešli?
Rok a půl.
Tak dlouho?
Řekl jsem ti někdy, že nám
s Joannou bylo líto,
že jste se rozvedli?
Podívej tamhle na toho
roztomilýho chlapečka.
Myslíš, že se ještě
někdy vdáš?
-Myslím za někoho.
-Ne.
Proč?
Možná je to jiný,
když nemáš děti,
i když Charley a já nežijeme spolu
v jedné domácnosti, i když oba
spíme s jinými, i když se znovu
ožení,
je to stále můj manžel
a otec mých dětí...
To "dokud vás smrt
nerozdělí" je pravda.
Řekněme, že Charleyho přejde
krize středního věku
a přijde požádat o odpuštění.
Co bys udělala?
Myslím, že kdyby mě miloval,
nedovolil by mně se rozvést.
Pořád na něho myslíš, že?
Jen celou dobu.
-Myslíš na Joannu?
-Nikdy.
Lháři.
Jsme ale dvojka.
Nemůžu tomu uvěřit.
-Zmeškals uzávěrku.
-Je mi to líto.
Hele, něco ti řeknu.
Začínám být velmi nervózní.
Od doby, co ti odešla žena.
Je to už osm měsíců?
Vůbec si nepočínáš líp.
Jak to myslíš?
Nemůžu dovolit, aby tvoje rodinné
problémy překážely mým povinnostem.
Musím řídit obchod.
Je mi to líto a slibuju,
že už se to nestane.
Ano?
Jo?
Počkej chvilku.
-To je pro tebe, linka 461 .
-Kdo je to?
Linka 461 .
Jo?
Ahoj, Billy. Co se děje?
Ne, hodina televize denně.
To je pravidlo.
Ne.
Je mi jedno, co dělají jiný
mámy, Billy. Máme dohodu.
Teď nemůžu mluvit. Mám práci.
Promluvíme si večer, až přijdu
domů, dobře?
Čokoládovou zmrzlinu.
Pamatuju si.
Začínám být nervózní.
Dej to dolů a jez.
Co je to za blaf?
-Řízek Salisbury.
-Nesnáším to.
Minulý týden ti to chutnalo.
To ne. Nesnáším tu hnědou
věc. Je to odporný.
-Cibule a omáčka.
-Mám alergii na cibuli.
Nemáš.
Měl jsi to minulý týden
a já říkal, že to je moje
oblíbený, a ty na to: " Moje taky."
-Neříkal.
-Ale ano.
Je to normální hamburger.
Kousni si. Je dobrý.
Co se děje?
Budu zvracet.
-Ne, nebudeš.
-Je to hnusný.
Není, Billy. Jez.
Vzpomněl sis na tu
čokoládovou zmrzlinu?
Ano, přinesl jsem
čokoládovou zmrzlinu
a ty ji nedostaneš, dokud
nesníš večeři...
Kam jdeš?
Vrať se.
Slyšels mě?
Raději to nedělej.
Raději přestaň.
Varuju tě.
Slyšels mě?
Teď mě poslouchej.
Nedělej chytrýho.
Dej to zpátky, dokud
nesníš večeři.
Jednou si kousneš
a uvidíš.
Neopovažuj se.
Nezkoušej to.
Slyšíš mě? Nech toho.
Dáš jeden kousek do pusy a budeš
mít velmi velký trable.
Neopovažuj se.
Polož to.
Nebudu to opakovat.
Nebudu to opakovat.
To bolí!
Nekopej mě.
-Nenávidím tě!
-Nebudu se s tebou dohadovat.
Seš rozmazlenej spratek!
-Nenávidím tě!
-Já taky, ty prevíte!
-Chci mámu!
-Máš jen mě.
Chci mámu!
Chci mámu!
Chci mámu!
Mami...
Tati?
Tati?
-Jo?
-Omlouvám se.
Já se taky omlouvám.
Teď už spi,
protože je pozdě.
Tati?
Copak ještě?
Jdeš pryč?
Ne.
Zůstanu tady s tebou.
Mě se tak snadno nezbavíš.
Proto máma odešla, že jo?
Protože zlobím?
Tohle si myslíš?
Ne.
Tak to není, Billy.
Máma tě moc miluje
a důvod proč odešla nemá
co dělat s tebou.
Nevím, zda to bude dávat smysl,
ale zkusím ti to vysvětlit.
Důvod, proč asi máma odešla byl,
že jsem se dlouhý čas
snažil udělat z ní
určitý druh člověka.
Určitý druh ženy, kterou jsem si myslel,
by měla být.
A ona taková nebyla.
Ona...
Nebyla prostě taková.
Myslím, že se dlouho snažila
udělat mě šťastným,
a když nemohla,
snažila se o tom se mnou mluvit.
Ale já neposlouchal.
Měl jsem hodně práce a myslel jsem
jen sám na sebe.
Já myslel, že když já jsem
šťastný, ona je taky.
Ale asi byla
v duši velmi smutná.
Máma tady zůstala déle, než chtěla,
protože tě moc miluje.
A důvod, proč nezůstala dál, byl,
protože nemohla vystát mě.
Neodešla kvůli tobě.
Ale kvůli mě.
Teď spi, protože
už je hodně pozdě.
Dobrou noc.
-Dobrou noc.
-Ať tě blešky štípou celou noc.
Uvidíme se ráno.
-Tati?
-Ano?
Mám tě rád.
Já tebe taky.
ŠŤASTNÝ
HALLOWEEN
-Dámy a pánové,
-Dámy a pánové,
vítejte na halloweenské slavnosti.
...vítejte na halloweenské slavnosti.
-Se strašlivými skřítky.
-Se strašlivými skřítky.
A strašidelnými duchy.
A ošklivými čarodějnicemi.
Tome, oba víme,
že je to porušení práv.
To není rozdíl.
Je to buďto jméno nebo portrét.
To je mi jedno. Jestli to chtějí,
tak to musí zaplatit.
Dobře, ahoj.
Ahoj, Kramere.
Podíváš se na zprávu
pro Mid-Atlantic?
Myslím, že je to dobrý.
Ano.
Ano, co?
Půjdu s tebou na večeři.
Děkuju.
Není zač.
Do prdele!
-Musím jít.
-Co se děje?
Musím jít.
-Mám ti zavolat taxi?
-Ne, mám v 8 schůzku.
-Kam jdeš?
-Do koupelny.
Tohle je skříň.
Koupelna je tamhle.
Jo, máš pravdu.
Kvůli tomu, že ti blbci porušují
předpisy, tak se musím ujistit...
Ahoj.
-Jak se jmenuješ?
-Jsem Phyllis Bernardová.
Kdo?
Jsem kamarádka, obchodní společnice
tvého otce.
Panebože.
-Máš ráda smažený kuřata?
-Smažený kuřata? Moc.
Já taky.
Je to opravdu...
Ráda jsem tě poznala...
-Ahoj.
-Ahoj.
Právě jsem poznala tvýho syna.
Nikdy to nezvládneš, pokud se
nebudeš soustředit.
Dobře, do toho. Chytrej kluk.
Drž rovnováhu.
Dobrý? Jak se cítíš?
Fajn.
Pořád jeď, jeď!
Úžasný!
Nezastavuj! Billy, šlapej!
To je ohromný.
Jak se cítíš?
-Dobře!
-Vypadáš skvěle!
Nejezdi daleko!
-Jo?
-A tak ten pes opravdu kousl Toma.
Tom se tak lekl, že skočil do
bramborovýho salátu
a strčil ho přes stůl.
Jo?
-Pak...
-Zavážu ti tkaničku.
Co se stalo pak?
Ten velkej pes ho honil
a přeskočil přes stůl.
-A všechno to shodil?
-Jo.
Co se stalo pak?
Nechci přijít pozdě do školy.
Tady máš úkol. Dej mi pusu.
-Ahoj, Tommy.
-Ahoj.
Taxi!
Ahoj.
Telefon zvedne tvá paní na hlídání
a říká že nemůže říci, kde jsi.
Řekni mi, kdes byla.
Víš,
můj učitel francouzštiny mě
pozval na rande.
-Kdy?
-Včera.
Měla jsi rande.
Já věděl, že mi
něco tajíš!
-Připadá mi docela fajn.
-Jo.
-Tak jsme šli na večeři.
-Vážně?
Já zjistila, že je ženatý.
Chodí na psychoanalýzu.
-Vyprávěl mi o svém životě,
-Skvělý!
...zatímco já myslela na to,
že musím platit chůvě
3,25 dolaru na hodinu,
abych poslouchala jeho problémy.
Tati! Tati, hele!
-Dej to pryč z ruky.
-Jdu pro něho.
Slyšels mě?
Stůjte, stůjte!
To bolí, tati.
-Tati, rychle.
-Dobře.
-Já nevidím, tati.
-Jen klid.
Pozor!
Tati, rychle, prosím.
-Už jsme tam.
-Nevidím na oko.
Ukaž.
Kde je pohotovost?!
Jak se to stalo?
Spadl z prolézačky.
Měl v ruce letadlo.
Už to bude.
-Netrapte ho.
-Nebudu.
Pane Kramere,
můžete na chvíli ven?
Jo. Může sem ona?
Margaret, pojď sem.
-Zůstaň, tati.
-Hned tu budu.
-Tati, zůstaň.
-Budu vedle.
To nic, drahoušku.
Promluvím s doktorem.
Hned se vrátí.
Jsem tady.
Nepřijde o oko?
Ne, ale musím udělat pár stehů.
Kolik?
-Asi 1 0.
-Cože?
Nebojte. Nebude mít
velkou jizvu.
Potrvá to asi 1 5 minut,
počkejte tady.
Chci být u něho.
-Nemusíte u toho být.
-Je to můj syn.
Když mu budete něco dělat,
budu u něho.
Hodný chlapec. Jsi statečný.
To nic.
Klid.
Už jsme skoro hotový.
Už jsme skoro hotový.
Jak mu je?
Je v pořádku. Teď spí.
To je dobrý. Udělám to.
Tede, je mi to líto.
Cítím se odpovědná.
Nevím, co se stalo.
Jednu minutu byl tam a další
ležel na zemi.
No tak, Margaret.
Chci tě
poprosit o laskavost.
Jde o velkou laskavost.
Jestli se mi něco stane...
Neříkám, že by se mělo,
ale kdyby třeba na mě spadl dům,
postarala by ses
o Billyho?
Chci, abys věděla, že jsem
o tom přemýšlel,
a já
nevím o nikom, komu bych
mohl věřit.
Vím, že bys na něho
byla hodná, protože
seš dobrá matka.
Ale mizerně myješ nádobí.
-Dobrý?
-Dobrý.
Jsi fajn.
Louiso, vezmeš to?
Louiso, zvoní to...
Ano.
Ano, kdo je to?
Joanno.
Ahoj.
-Ahoj.
-Jak se máš?
Vypadáš skvěle.
-Co tvoje...?
-Co?
-Promiň.
-Jen chci říci, co tvá práce?
Fajn. Viceprezident ničeho.
Ne, vážně, fajn.
-Něco k pití?
-Co má ona.
-Bílé víno.
-Víno.
-Jak se má Billy?
-Ohromně.
Měl malý úraz na hřišti.
Spadnul.
Vystrašil mě.
Běžel jsem s ním do nemocnice.
Má malou jizvu, ale
bude v pořádku.
Bál jsem se, že je
to má chyba...
To nemusíš. Z dálky
to není ani vidět.
Někdy sedím v kavárně naproti škole
a dívám se na něho.
Už tak vyrostl.
Ty ho sleduješ?
V New Yorku jsem asi
dva měsíce.
To jsem nevěděl.
Vlastně...
Proto jsem s tebou
chtěla mluvit.
Když jsi mě viděl naposledy,
byla jsem dost špatná...
-Roztřesená?
-Tak něco.
Ano.
Byla.
Teď vypadáš krásně.
-Co je?
-Mám celý projev.
Tak do toho.
Celý život jsem se cítila
jako něčí žena, matka
nebo dcera.
I když jsme byli spolu,
nevěděla jsem, kdo jsem.
Proto jsem odešla.
V Kalifornii jsem našla sama sebe.
Sehnala si práci.
Chodila jsem k dobré terapeutce.
Cítím se daleko lépe,
jako nikdy v životě.
Hodně jsem se o sobě naučila.
Jako co?
Ne, já bych vážně rád věděl,
co ses naučila.
Třeba, že miluju svého
malého chlapce.
A že jsem schopná se o něho
starat.
Co tím myslíš?
Chci svého syna.
Nemůžeš ho mít.
Nebraň se. Netýrej mě.
Já se nebráním.
Kdo odešel před 1 5 měsíci?
To je jedno. Jsem jeho matka.
3000 mil daleko.
Za pár poslaných pohledů
máš právo se vrá***?
Nikdy jsem ho nepřestala chtít.
Jak víš, že tě chce?
Jak víš, že mě nechce?
Sedíme tu a pálíme to
dozadu a dopředu.
-Jako dříve.
-Nemůžeš mě odepřít...
Neříkej, co můžu a nemůžu.
-Takhle se mnou nemluv.
-Předvídala jsem to.
Dělej, co musíš.
Já to udělám taky.
Je mi to líto.
Dělej, co musíš.
Neznám právní výrazy, ale myslím,
že je to "opuštění" .
Nechci vám mluvit do práce,
ale je to jasný případ.
Když jde o spor o opatrovnictví,
neexistuje jasný případ.
Vaše ex-manželka si určitě
našla právníka,
který ji poradil vrá*** se.
Břímě bude na nás, dokázat,
že je špatná matka.
Takže musím hrát tvrdě.
A když budu hrát tvrdě,
oni budou taky.
Můžete to tak brát?
Ano.
A bude vás to stát 1 5 000 dolarů.
Když vyhrajeme.
Když dojde na odvolání,
bude to stát víc.
Chápu.
Jak je staré vaše dítě?
Synovi je sedm.
-To je těžké.
-Proč?
V případech, kdy je dítě tak malé,
soud bývá na straně matky.
Vzdala se výchovy.
Neříkám, že nemáme trumfy,
ale nebude to lehké.
Udělejte mi laskavost, ano?
V takovýchto případech
je to užitečné.
Sednout si a napsat všechna
pro a proti v této věci.
Pak je projdeme.
PROTI
Peníze
-Tohle udělejte, ano?
-Dobře.
A pak,
když si budete opravdu jist
ponechat si výchovu syna,
pak tam půjdeme
a budeme se bít. Ano?
Žádný společenský život
Žádný oddech
Miluju tě, Billy. Vím, že spíš
a neslyšíš mě.
Miluju tě celým srdcem.
Tede, byl jsi na obědě?
Ahoj, Jime. Nevím. Snažil jsem se
pracovat na projektu...
Dobře. Vyzvednu tě v 1 3.00.
Dobře.
Tuhle ráno stojím u ledničky
a připravuju Billyho do školy.
Jsem jen v trenkách
a on si všimne, že jsem zhubl.
Přijde ke mně a plácne mě.
A říká: "Tati, ty jsi
opravdu ubral na váze."
Podívá se na mě a řekne:
"A všechna odešla do tvého nosu."
Byl tak roztomilý. Chápeš?
To víš, děti.
Je to výborný, chceš ochutnat?
-Mám dost.
-Je to dobrý.
Poslouchej, Tede,
volal mi jeden známý
z jiné agentury.
Ti z Mid-Atlantic jim nabídli
tu zakázku.
Proč?
Nejsou spokojeni
s naší prací.
Myslím, že bys je měl pozvat
a já jim trochu zastepuju.
Zadal jsem to Normanovi.
Normanovi?
Odvolals mě ze zakázky?
Už mě nemáš rád?
Není to tak jednoduché.
Budeme muset udělat
nějaké změny.
Vyhazuješ mě?
Ano, propouštím tě.
Proč?
Podívej, Tede, je mi
to nepříjemné.
Ale jsem pod tlakem
těch chlápků ze shora.
Nic s tím nenadělám.
Tohle je nejlepší cesta.
Kdybych ti vzal tohle
a dal tě dělat na nějakej šunt,
nenáviděl bys to a mě taky.
Tohle je čistej zlom.
Je to to nejlepší.
Víš, že má žena se mnou
bojuje o dítě?
Víš, že se budeme soudit?
Víš že nemám šanci,
pokud ztratím práci?
Chápu, že seš naštvanej...
Nechci žebrat, ale žádám
tě jako přítele.
Já tě prosím.
Jsi vyjímečný chlap.
Opravdu máš talent.
Postavíš se na vlastní nohy.
Přežiješ.
Teddy, podívej.
Možná by ti mohly chybět prachy.
Není spěch je vracet.
Styď se.
Tati, zvoní telefon.
-Pan Kramer?
-Ano.
-Pan Shaunessy volá.
-Tede.
Johne. Co se děje?
Stanovili datum.
Je to 9.ledna.
Musím vám něco říci.
Dnes mě vyhodili. Mám padáka.
Jo, jsem tady.
Tede, nebudu lhát.
Nemáme moc ***ějí,
když jste bez práce.
Poslyšte, řekněte...
Řekněte druhé straně, že chci
odložit termín stání.
Na to je trochu pozdě.
-Fajn. Do 24 hodin seženu práci.
-Jak?
Budu mít práci za 24 hodin.
Teď je nejhorší období
na hledání práce.
Jsou svátky. Něco budu
mít v únoru.
-Nejpozději v březnu.
-Nemohu čekat.
Pane Kramere, je 22.prosince.
Kdybyste jen mohl nahlédnout
do katalogu.
Vezmu cokoliv.
Něco možná má
Norman, Craig a Kummel.
Co je to?
Něco ve výtvarném oddělení.
Půjdete dolů.
Je to krok dolů a plat
je o 5 000 méně.
Raději si počkejte.
Zavolejte jim a domluvte
schůzku na 1 6.00 hodin.
Je pátek před Vánocemi.
Je pořád pracovní den.
Nikdo nebude chtít...
Zavoláte jim vy nebo já.
Když to udělám já, budete
bez provize, že?
Jsme trochu v ráži, že?
To jsme.
-Dobré odpoledne.
-Jsem Kramer. Mám schůzku.
Dělal jsem všechny návrhy.
Byla to jejich nejlepší
kampaň.
Moje jsou nápady a všechny
tyto návrhy.
Pane Kramere, musím říci,
že je to působivé.
Rád bych se vám ozval.
Musím ještě s někým mluvit,
než se rozhodnete?
Pan Spencer, náš umělecký ředitel.
Proč s ním nemůžu mluvit teď?
Odjíždí na dovolenou. Něco
domluvím, až se vrátí.
-Myslím...
-Pěkné svátky.
Chci se s ním setkat, než odjede.
-Pane Kramere, nemůžu...
-To místo velmi chci.
Počkejte tady.
Pane Kramere, pan Spencer.
-Těší mě.
-Máte 1 0 minut.
Víte, že plat je o
4 800 méně, než jste měl dosud?
Ano, vím.
Proč máte zájem o tuto práci,
když máte vyšší kvalifikaci?
Potřebuju práci.
Rozmyslím se. Dám vědět Jackovi
a on vám zavolá.
To je nabídka jednoho dne.
Viděli jste moji knihu,
znáte moji práci.
Dáte mi vědět dnes a ne až
po svátcích.
Pokud mě chcete,
rozhodněte se hned.
Necháte nás na chvíli?
Ano, pane.
Pane Kramere, máte práci.
Blahopřeji.
Opravdu?
-Dělá si legraci?
-Vítejte.
Díky. Mockrát děkuju.
Díky.
Veselé Vánoce.
Pojď.
-Co myslíš?
-Senzace.
-Říkal jsem ti to.
-Kde jsou všichni?
V sobotu sem chodí málo lidí,
když mají volno.
Stiskni " nahoru" .
Ten nahoře.
Úplně nahoře.
Vyskoč.
-Podívej na to!
-Senza!
To jsem vysoko, co?
Co je to za budovu?
Ta s tou špičatou střechou.
To je Chrysler.
Seš na mě pyšnej?
Jak jsi to dostal?
Řekl jsem jim, že to chci.
Co je tady?
Je tam " Kramer" .
Kramer. Kdo je to?
-To jsme my.
-Správně.
Chceš to vidět?
Páni!
-To je senza.
-Líbí se ti to?
Opatrně, opatrně.
-Jsem v pořádku.
-Lekáš mě.
Co je to za budovu?
To je budova OSN.
Tamhle East River.
Podívej tamhle. Vidíš to?
To je Queens.
Podívej tady dolů.
-Víš, co to je?
-Co?
-Brooklyn.
-Kde jsi bydlel jako kluk?
Správně, a tady pracuju.
To je vážně tvůj stůl?
Chceš se znovu oženit?
Já o tom nepřemýšlel.
Nevzal by sis Phyllis?
Ne, jsme jen přátelé.
A s mámou byste se
znovu nevzali?
Ne, s mámou se už nikdy
nevememe.
Kdyby to tady viděla,
vzala by si tě znovu.
Ty šidíš. Dohodli jsme se.
Každý večer se budeš koupat
a špinavý vlasy si umeješ
dvakrát týdně?
-Je to tak?
-Jo.
Dobře.
Teď mi to slib.
Když tu byla máma,
tak jsem nemusel.
Je mi jedno, co jsi
nemusel, když máma...
Tati? Nemusím?
Posloucháš mě?
Promluvíme si večer
doma, ano?
Pojď, dej mi pusu.
-Cože?
-Seš skvělej kluk.
On říká: "To je jednorožec."
Jde pod hladinu
a říká:
" Co se děje?
Přívod vzduchu zastaven.
Hromy blesky, co tam děláte?"
"Odpočíváme. Je to únavná práce."
Co je přívod vzduchu?
Když máš na zádech dvě bomby
a nejde ti vzduch,
tak se utopíš.
Takže ho potřebuje.
Tede, John Shaunessy.
Ahoj, co nového?
Volal právník vaší ženy.
Chce vidět dítě.
-Ona chce co?
-Ona je matka.
Má na to právo.
-Co když ho chce unést?
-Nemyslím, že chce trable,
když se soudí o výchovu.
Nejsem si jist
jejím mentálním zdravím.
-Co máte na mysli?
-Říkala, že chodí k cvokaři.
K psychiatrovi.
Mluvila do zdi?
Říkám to jen tak.
Jen říkám, že nemáte
na vybranou.
Ať je Billy u přístavu
v Central Parku v sobotu v 10.
-Musím to udělat?
-Ano.
Mockrát díky.
Tati, dočteš mi ten příběh?
Už jdu. Už jdu.
Co se stane, když se člověk utopí?
Jak ho najdou?
Když umřeš, jdou nahoru
nějaký bubliny.
Kde jsem skončil?
Přesně tady.
" Hromy blesky..."
Je tam překážková dráha a tak.
-Auta jedou hrozně rychle.
-Kolik stojí?
Je to senza.
Senza.
-Chci, abys vypadal...
-Dobře, dobře.
Přivedu ho zpátky v šest.
Moc ti to sluší.
Probírali jsme to, odpovídejte
stručně a jasně.
Mluvte pravdu a bude to dobré.
Věřte mi.
-Je tady.
-Ano, vím. Viděl jsem ji.
Co uděláte, musí být bez emocí.
Ať vám řekne cokoli.
Uslyšíte věci, které vás rozčílí.
Nereagujte.
Osoby mající řízení s Nejvyšším
soudem státu New York,
předstoupí a budou slyšeny.
Tento soud zasedá.
Předsedá soudce Atkins. Vstaňte.
-Je zástupce navrhovatele připraven?
-Ano, Ctihodnosti.
Povolávám Joannu Kramerovou.
Mateřství, jde rovnou po krku.
Přísaháte, že budete mluvit
pravdu a nic než pravdu?
Přísahám.
Paní Kramerová, řekla byste soudu,
jak dlouho jste byla vdaná?
Osm let.
Popsala byste ty roky
jako šťastné?
První dva ano.
Ale pak to bylo stále těžší.
Paní Kramerová, byla jste před
svatbou zaměstnaná?
Ano, byla.
Když jsem skončila školu,
pracovala jsem několik let
pro časopis Mademoiselle.
Pokračovala jste v práci
po svatbě?
Ne. To ne.
Přála jste si to?
Ano, ale když jsem o tom mluvila
s Tedem...
S mým ex-manželem,
nechtěl nic slyšet.
Odmítal se o tom
seriózně bavit.
Řekl, že nedostanu
práci, která
by zaplatila chůvu
pro syna.
Nyní jste zaměstnána?
Jsem sportovní návrhářka
v New Yorku.
Jaký je váš současný plat?
31 000 dolarů ročně.
Paní Kramerová, milujete své dítě?
Ano, velmi.
A stejně jste ho opustila.
Ano.
Během posledních pěti let
našeho manželství
jsem byla stále
nešťastnější.
Moc jsem se trápila.
Potřebovala jsem někoho,
kdo mi pomůže,
ale když jsem se obrátila na Teda,
on tam pro mě nebyl.
Byli jsme od sebe stále
izolovanější,
stále oddělenější.
Hodně se věnoval své kariéře.
A kvůli jeho postoji
vůči mým strachům
a jeho neschopnosti
chápat mé pocity,
jsem ztratila veškerou
sebeúctu.
Byla jsem vystrašená a nešťastná.
Neměla jsem jinou možnost.
Když jsem odešla, cítila jsem,
že je se mnou něco špatného
a že synovi bude lépe
beze mne.
A teprve, když jsem přijela
do Kalifornie, jsem zjistila,
až po terapii,
že nejsem tak špatný člověk.
To, že potřebuji i jiný druh tvůrčího
nebo citového vyžití
než jen své dítě,
mě nečiní špatnou matkou.
Rád bych předložil zprávu
terapeutky paní Kramerové,
doktorky Eleanory Freedmanové.
Námitka, Ctihodnosti.
Zpráva je irelevantní, nevěcná
a neváže se k odpůrci.
Zamítá se.
Můžete říci soudu,
proč usilujete o opatrovnictví?
Protože je to moje dítě
a miluju ho.
Vím, že jsem opustila syna.
Vím, že to byla strašná věc.
Věřte mi, že s tím budu žít
celý svůj život.
Když jsem ho opouštěla,
věřila jsem, že to je jediné,
co můžu udělat,
a že to je pro něho
to nejlepší.
Nebyla jsem schopná
fungovat v domácnosti.
Nevěděla jsem,
jaké budu mít možnosti,
tak jsem usoudila, že ho
nevezmu s sebou.
Od té doby jsem však získala
pomoc
a pracovala jsem velmi tvrdě,
abych byla celý člověk.
Neměla bych za to být potrestána.
Nemyslím, že můj chlapec
má být potrestán.
Billymu je teprve 7.
Potřebuje mě.
Neříkám, že nepotřebuje
svého otce,
ale věřím,
že mě potřebuje víc.
Byla jsem jeho máma
pět a půl roku
a Ted převzal tu roli
na 1 8 měsíců.
Ale nevím, jak by někdo
mohl uvěřit,
že mám menší nárok být
matkou malého chlapce,
než má pan Kramer.
Jsem jeho matka.
Jsem jeho matka.
Děkuji, paní Kramerová.
Nemám další otázky.
Tedy, paní Kramerová,
říkáte, že jste byli manželé
osm let, je to tak?
Za celou tu dobu vás manžel udeřil
nebo fyzicky obtěžoval?
Ne.
Tak tedy udeřil nebo fyzicky
obtěžoval své dítě?
Popsala byste manžela jako
alkoholika?
Těžkého pijáka?
Byl nevěrný?
Selhal někdy v péči o vás?
Pak chápu, proč jste ho opustila.
Námitka.
Jak dlouho chcete žít v New Yorku?
Permanentně.
Kolik přítelů jste měla
permanentně?
Námitka na základě nepřesnosti.
Vyhovuje se.
Nevzpomínám si.
Více než 3, méně než 33,
permanentně?
-Námitka.
-Zamítá se.
Svědek odpoví, prosím.
Něco mezi tím.
Máte teď milence?
Ctihodnosti, žádám přímou odpověď
na přímou otázku.
Má teď milence?
Povoluje se.
Svědek odpoví, prosím.
Ano, chodím s někým.
Je to... permanentní?
Nevím.
My nevíme, když
řeknete permanentně,
jestli chcete žít v New Yorku,
starat se o dítě, když to vezmeme,
nikdy jste neudělala nic, co by se
dalo brát jako permanentní.
Námitka. Žádám soud, aby zabránil
obtěžování svědka.
Připouští se.
Řeknu to jinak, pane.
Jaký byl váš nejdelší vztah
ve vašem životě
mimo rodičů a přítelkyň?
Myslím s mým dítětem.
Které jste viděla dvakrát za rok.
Paní Kramerová, váš ex-manžel,
nebyl to váš nejdelší vztah
ve vašem osobním životě?
Mluvte nahlas. Neslyším vás.
Ano.
Jak dlouho to bylo?
Vzali jsme se rok před dítětem
a pak ještě sedm let.
Takže jste selhala v nejdůležitějším
vztahu v životě.
-Námitka.
-Zamítá se.
Názor svědkyně na to
je relevantní.
To nebylo selhání.
Jak tomu říkáte, úspěch?
Skončilo to rozvodem.
Bylo to více jeho selhání než mé.
Gratuluji.
Právě jste přepsala manželské právo.
Byli jste rozvedeni.
Námitka!
Ctihodnosti, chci se zeptat,
kdy ten model stability
a váženosti uspěl.
Selhala jste v nejdůležitějším
vztahu v životě?
-Nevyšlo to.
-Ne to, paní Kramerová, vy.
Selhala jste v nejdůležitějším
vztahu v životě?
Selhala?!
Ne.
Je to ano, paní Kramerová?
Nemám další otázky.
-Musel jste být tak tvrdý?
-Chcete to dítě?
Tati?
Tati.
-Ano?
-Cos dělal jako dítě?
Věci jako ty.
Sledoval jsi The Brady Bunch?
Ne, neměli jsme televizi.
Neměli?
Poslouchali jsme rádio.
Cos ještě neměl?
Neměli jsme spoustu věcí.
-Jakých?
-Spoustu.
Jaké?
Pojď sem.
Neměli jsme dietní sodu.
Měli jsme vaječný krém,
sodu, trochu mléka,
a pak jsme to pili, bylo to výborný.
Neměli jsme Mets,
ale Brooklyn Dodgers.
Měli jsme Polo Grounds
a Ebbets Field...
Hochu, to byly doby.
Neměli jsme Volkswageny,
ale jiná auta s legračními
jmény.
Neměli jsme Burger King
ani McDonalďs.
Měli jsme automaty, kam jsi
dal čtvrťák a dostal kus
dortu nebo sendvič, který
jsi viděl přes sklo.
Neměli jsme graffiti,
ale měli jsme Kilroye...
Pan Kramer je oddaný otec.
Tráví s Billym spoustu času.
Hodně Billymu čte.
Hrají si spolu, neustále si povídají.
Je to skvělý otec.
Děkuji.
Nemám další otázky.
Paní Phelpsová, jak dlouho
znáte paní Kramerovou?
Asi šest let, když se s Tedem
nastěhovali do domu.
Jak často jste se vídala
s paní Kramerovu a synem?
Teď jsem je spolu neviděla asi rok
a půl, ale dříve
jsem je vídala asi třikrát týdně.
Moje dcera a Billy si hráli spolu.
Můžete popsat vztah mezi
paní Kramerovou a jejím synem?
Byl dobrý.
Joanna byla dobrá matka.
Oba, Ted i Joanna, jsou velmi...
Mluvila paní Kramerová o svém
vztahu s manželem?
Ano.
Můžete říci soudu,
co přesně řekla?
Joanna nebyla moc šťastná...
Řekla někdy, že pan Kramer
nemá cit pro potřeby svého syna?
Odpověděla byste na otázku?
-Neslyšel jsem vás.
-Ano, ale to bylo dříve...
Povzbuzovala jste ji,
aby opustila manžela?
Ne, to ne.
Několik dní, než odešla,
jste jí řekla:
" Když je to pro tebe tak bolestné,
proč neodejdeš ?"
-Nemyslela jsem, že Joanna...
-Řekla jste jí:
" Když je to pro tebe tak bolestné,
proč neodejdeš ?"
-Ano, ale byla to přítelkyně...
-Žádné další otázky.
Paní Phelpsová, můžete jít.
Joanno, věci se změnily.
Ted není stejný.
-Nevíš, jak se snažil...
-Paní Phelpsová!
Pohromadě jsou báječní.
Svědek má odstoupit.
Kdybys je viděla spolu,
možná bys tu teď neseděla.
Paní Phelpsová, to je vše!
Promiňte.
Když jste mluvili...
Když má ex-manželka říkala, jak
byla nešťastná v manželství,
většina byla pravda.
Mnohé jsem nechápal.
Spoustu věcí bych
teď dělal jinak.
Jsou věci, které
chcete změnit, ale nejde to.
Když se něco udělá,
nejde to vzít zpět.
Moje manželka...
Moje ex-manželka říká, že miluje
Billyho a já tomu věřím.
Ale myslím, že o to
tady teď nejde.
Pokud tomu správně rozumím,
jde tu o to, co je nejlepší
pro našeho syna.
Co je nejlepší pro Billyho.
Má žena mi říkala:
" Proč nemůže mít žena stejné
ambice jako muž?"
Myslím, že máš pravdu.
A možná jsem to už pochopil.
Ale podle stejného měřítka
chci vědět, jaký zákon říká, že
žena je lepší rodič díky pohlaví?
Přemýšlel jsem, čím je
někdo dobrý rodič.
Má to co dělat se stálostí.
S trpělivostí,
nasloucháním druhého,
nebo předstírat,
že nasloucháte.
Má to co dělat s láskou,
jak říká.
Nevím, kde je psáno, že
tohle patří jen ženě
a že muž má méně citů
než žena.
Billy má se mnou domov.
Snažil jsem se.
Není to perfektní.
Nejsem perfektní rodič.
Někdy nemám trpělivost
a zapomenu, že je dítě.
Ale jsem tady.
Snídáme spolu, hovoříme
a pak jdeme do školy.
Večer večeříme, mluvíme,
pak mu čtu a...
Vytváříme společný život
a máme se rádi.
Když to zničíte,
nemusí se to spravit.
Joanno, nedělej to, prosím.
-Nedělej mu to znovu.
-Děkuji, pane Kramere.
Žádné další otázky.
Jak dlouho pracujete
v reklamě?
Co jsem dokončil školu.
Chci říci vysokou.
Dělám to asi 1 5 let.
Dosáhl jste určitého postavení
ve vaší profesi?
Ano, mám dobrou reputaci.
Jaký jste měl plat u Rotha, Kana
a Donovana?
Asi 33 000 dolarů ročně.
Teď pracujete u Normana, Craiga
a Kummela?
-Ano.
-Jaký máte plat?
Téměř 29 000.
Mohl byste být přesnější?
28 200 dolarů.
28 200.
Jste jediný člověk, který jde dolů
po žebříčku úspěchu.
Námitka. Žádám o vyškrtnutí poznámky
pana zástupce ze záznamu.
Vyhovuje se.
Vyhodili vás
z předchozí práce?
-Nechali mě jít.
-Proč vás nechali odejít?
Různé názory
na firemní politiku.
Ztratila agentura největší
zakázku díky vaší nedbalosti?
Námitka!
Snažím se upřesnit
svědkovu výpověď o práci.
Nedokáže si udržet práci.
Povoluje se, pane Shaunessy.
V reklamě není neobvyklé,
že klient
změní názor a jde jinam...
Odešel jste od klienta
během hlavní prezentace
kvůli vaší schůzce s učitelkou?
Můj syn seděl s chlapcem,
který ho bil a kousal.
-Ano nebo ne?
-Ano, ale kousl syna.
Loni na jaře, nepromeškal jste
zakázku Mid-Atlantic,
což způsobilo firmě nejen ostudu,
ale i značnou finanční ztrátu?
Musel jsem domů,
syn byl nemocný.
Zmeškal jste termín
nebo ne?
-Syn byl nemocný.
-Odpovězte na otázku.
Snažím se odpovědět.
To není ano nebo ne.
-Ano nebo ne?
-Měl vysokou teplotu!
Ležel tam zpocený!
Šel jsem k němu!
Pane Kramere, přestaňte, nebo
vás obviním z pohrdání soudem.
Zmeškal jsem termín.
-Máte prudkou povahu?
-Ne.
-Námitka.
-Stahuji otázku.
-Považujete se za dobrého rodiče?
-Ano.
Nepřišel syn ve vaší
péči téměř o oko?
-Námitka.
-Zamítá se.
Odpovězte na otázku.
Byl na hřišti, na prolézačce...
A spadl a přišel téměř o oko.
Spadl a poranil se.
Řekl jste ex-manželce,
že jste zodpovědný za zranění,
které poznamenalo syna?
Řekl jste jí:
" Když se to stalo, já cítil vinu.
Je to má chyba ?"
-Námitka!
-Skončil jsem.
Tede?
Tede?
Promiň. Zmínila jsem se mu
o té nehodě před dvěma měsíci
a nemyslela jsem, že
to použije.
Věř mi.
Nikdy bych se o tom nezmínila, kdybych
věděla, že to vytáhne.
Je mi to líto.
Je mi...
Tede.
-Ahoj.
-Ahoj. Pomůžu ti.
Už něco víš?
Právník říká,
žádné zprávy, dobré zprávy.
-Hádej, co.
-Co?
Charley a já se asi
zase vezmeme.
Vážně?
Konečně ti zavolal?
Ne, já mu zavolala.
Jak to?
Nevím. Přemýšlela jsem o spoustě
věcech od toho procesu.
A...
Asi to nepůjde,
ale on to chce.
To je úžasný.
Jak se cítíš?
Nevím.
Trochu vystrašeně.
-Dobrý den.
-Dobrý den.
Prohrál jsem.
Ani nevíte, jak je mi to líto.
Co se stalo?
Soudce to vzal přes
mateřství přímou cestou.
" Nařizuji, aby navrhovatelce bylo
předáno do opatrovnictví dítě
a to do pondělí 23.ledna.
Odpůrce platí výživné
400 dolarů měsíčně.
Otec má následující
práva návštěv:
Každý druhý víkend, jeden
večer v týdnu dle dohody
a polovinu prázdnin dítěte."
-To je vše.
-Budeme bojovat?
Nic nezaručuji.
Risknu to.
-Bude to drahé.
-Zaplatím to.
Podívejte, Tede,
něco vám řeknu.
Teď by na to Billy doplatil.
Musel bych ho předvolat.
To nemůžu udělat.
Ne, to nechci.
Díky mockrát.
Jdu se projít.
Tede? To jsem já.
Tede?
Slyšela jsem to.
Jdi pryč, prosím.
Jsi v pořádku?
Musím být chvilku
sám, Margaret.
Nerozumím tomu.
Máma i já jsme chtěli,
abys žil s námi.
Proto jsme šli za tím pánem,
který je soudce,
a nechali jsme ho rozhodnout,
je moudrý a zkušený.
Mluvili jsme s ním
a pak se zeptali, co si myslí.
A víš, co?
Souhlasil s mámou.
Myslí si, že by bylo skvělé,
abys teď bydlel s mámou.
Já mám štěstí, že s tebou
můžu týdně večeřet.
A dvakrát měsíčně spolu
budeme o víkendech.
Kde bude má postel?
Kde budu spát?
Máma to vymyslí. Budeš mít
u ní svůj pokoj.
-Kde budu mít hračky?
-U mámy.
Musíme je tam všechny vzít.
Když budeš šikovný,
koupí ti nové.
Kdo mi bude číst pohádky?
Máma.
Nebudeš mi dávat
pusu na dobrou noc?
Ne, to nebudu moci.
Ale, víš, budu tě navštěvovat.
To bude dobrý. Vážně.
A když se mi to nebude líbit?
Co to říkáš?
Budeš se mít s mámou skvěle.
Opravdu. Má tě moc ráda.
Tati?
Nezapomeň mi zavolat,
když budeš moci, ano?
Budeme v pořádku.
Pojďme na zmrzlinu.
Musíme si pospíšit.
Trochu pohybu, ano?
Běž, připrav stůl.
No tak.
Připraven?
Ano?
Tady Joanna.
Jsem dole v hale.
Můžeš přijít
za mnou sám?
Ahoj.
Co se děje?
Co je?
Co se děje?
Probudila jsem se ráno.
Myslela jsem na Billyho,
jak se probouzí
ve svém pokoji
s těmi malými obláčky,
co jsem malovala,
a myslela jsem, že je musím
namalovat i u sebe,
aby si myslel, že se
probouzí doma.
Přišla jsem si odvést syna domů.
A uvědomila si, že je doma.
Moc ho miluju.
Nevezmu ho s sebou.
Můžu si s ním nahoře promluvit?
Jo.
Jdi za ním nahoru sama,
já tu počkám.
Jak vypadám?
Nádherně.
Titulky:
Gelula/SDI