Příběh změny

V první sezóně Story of Stuff, jsme viděli systém, který vytváří příliš mnoho věcí, ale příliš málo toho, co opravdu chceme. Teď se podíváme na příběhy v pozadí Story of stuff. Tady najdeme způsoby, jak se se situací vypořádat. Vítejte v sezóně číslo DVA. Od té doby, co jsem zjistila, odkud naše věci skutečně jsou - a jak tento systém ničí lidi i naši planetu - se snažím přijít na to, jak to můžeme změnit. Přečetla jsem spoustu knih jako: 100 způsobů, jak zachránit planetu přímo z vašeho domu, 50 jednoduchých věcí, které můžete udělat pro záchranu Země, zelená příručka nakupování. Doufala jsem, že v nich najdu odpovědi, ale všechny rady v nich začínaly tady - kupováním kvalitnějších věcí a všechny končily tady - recyklací věcí, když už je nepotřebuji. Ale pokud má dojít ke změně, tohle ozeleňování – přestože ho vidíme všude kolem - má vážné nedostatky. Tvrdí, že pokud budu uvědomělý spotřebitel a budu přesvědčovat své přátele, ať jsou taky, že má role skončila. A pokud nebudu kupovat všechny ty ekologické věci, tak že je to moje chyba, že je naše planeta ničena. Tak počkat. Moje chyba? Já jsem se nerozhodla ani dávat toxické výrobky do polic v obchodech, ani dovolovat otrockou práci v továrnách po celém světě. Já jsem se nerozhodla nacpat obchody spotřební elektronikou, kterou nejde opravit a musí se vyhodit. Já jsem se nerozhodla pro svět, ve kterém si někteří lidé mohou dovolit žít ohleduplně k životnímu prostředí, zatímco na nás ostatní zbývá role ničitelů planety! Samozřejmě, když už nakupujeme, tak bychom měli kupovat co nejméně toxické a co nejspravedlivěji vyráběné výrobky, ale nejsou to špatní zákazníci – tady – kdo je zdrojem problému, jsou to špatné strategie a obchodní praktiky – tady. A proto řešení, která skutečně potřebujeme, se neprodávají v supermarketu. Jestliže opravdu chceme změnit svět, nemůžeme se omezovat jenom na spotřebitele, kteří hlasují svými peněženkami. Skutečná změna může nastat, pokud se občané dají dohromady, a požadují pravidla, která fungují. Ono je důležité pokusit se žít ekologicky. Jak řekl Gándhí: „Buďte tou změnou.” Životem podle vlastních hodnot v malém ukazujeme sobě i ostatním, že nám to není jedno. Tady můžeme začít. Neměli bychom tím ale skončit. Znali bychom vůbec Gándího, kdyby si jenom tak pro sebe spíchl oblečení a pak si sedl a čekal, až Britové odejdou z Indie? Jak tedy dospějeme k zásadní změně? Pro odpověď na tuto otázku jsem se vrátila ke Gándhímu, k jihoafrickému hnutí proti apartheidu, Americkému hnutí za lidská práva, a vítězstvím v ochraně životního prostředí v USA v sedmdesátých letech. Ta jenom neotravovala lidi, aby si každý den správně vybírali. Změnila pravidla hry. U lidí, kteří se spojí a skutečně změní svět, najdete tři věci společné. Zaprvé – sdílejí velkou myšlenku, jak by věci mohly fungovat lépe. Ne jenom o kousek lépe pro pár lidí, ale mnohem lépe, pro všechny. A nechodí kolem horké kaše, ale jdou přímo k jádru problému, i když to obnáší změnu systémů, které se změně brání. A z toho může jít strach! Miliony z nás už sdílí představu, jak mají věci fungovat lépe. Namísto zkostnatělé ekonomiky zaměřené na zisky korporací chceme novou ekonomiku, která bude klást na první místo bezpečné výrobky, spokojené, šťastné lidi a zdravé prostředí. No, neměla by právě k tomu ekonomika být? Snaha žít ekologicky v současném systému je jako snaha plavat do kopce proti proudu, který nás unáší opačným směrem. Změnou priorit naší ekonomiky ale můžeme změnit proud, takže správná věc se stane tím nejjednodušším na světě. Zadruhé – ty miliony obyčejných lidí, se zasloužili o tyhle výjimečné změny, je neudělali sami. Neřekli si: „Budu zodpovědnější.“ Řekli si: „Budeme pracovat na problému společně, dokud ho nevyřešíme.“ Dneska je spolupráce daleko snadnější. Dovedete si představit, jak složité bylo v roce 1930 rozšířit zprávu po celé Indii? Dnes to je otázka ani ne sekundy. A konečně se těmto hnutím podařilo prosadit změny, protože vzala svou velkou myšlenku a odhodlání spolupracovat a poté začala jednat. Věděli jste, že když Martin Luther King Jr. organizoval svůj pochod na Washington, měl podporu méně než čtvrtiny Američanů? Ale stačilo to na změnu, protože jeho stoupenci začali jednat - začali dělat věci. Dnes 74 % Američanů podporuje zpřísnění zákonů o toxických látkách. 83 % chce zákony na podporu čisté energie. 85 % si myslí, že korporace by měly mít menší vliv na státní úřady. Máme velkou myšlenku i odhodlání. Jen jsme je dosud neproměnili ve velkou akci. Je to jediný chybějící střípek. Tak pojďme do toho. Skutečná změna potřebuje všechny druhy občanů - nejen odpůrce. Když si uvědomíte, v čem jste dobří a co byste chtěli udělat, zapojit se není tak složité. Cokoli můžete nabídnout, lepší budoucnost to potřebuje. Zeptejte se sami sebe: „Jakým způsobem můžu ke změně přispět já?” Potřebujeme lidi, kteří budou provádět výzkumy, komunikovat, budovat, odporovat, vychovávat i spojovat. Na StoryofStuff.org si můžete projít různé typy činností, které mohou přispět ke změně a zjistit, jaký by mohl být váš první – nebo další krok, který podniknete. Aktivní občanství začíná u voleb. Ty jsou zásadní a jednoduše každý by se jich měl zúčastnit. Ale je mnohem zajímavější a zábavnější, když nabídneme své jedinečné zájmy a schopnosti k práci spolu s tisíci jinými lidmi. Vím, že změnit celý ekonomický systém je ohromně těžký úkol. Není snadné jasně vidět cestu od místa, kde jsme dnes, k místu, kam máme dojít. A neexistuje žádných deset jednoduchých věcí, které můžeme udělat z pohodlí kanape! Ale zpočátku neměli cestu jasnou ani tihle chlapíci. Dr. King řekl: „Víra znamená vystoupit na první schod, i když nevidíte celé schodiště.“ A tak vynaložili spoustu úsilí, aby se zorganizovali, dělali malé kroky, které posilovaly jejich občanské svaly, a stále měli na paměti svou velkou myšlenku – a když nastal ten správný čas, byli připraveni. Je načase, abychom i my byli připraveni - připraveni zasloužit se o změnu a napsat další kapitolu příběhu věcí.