Tip:
Highlight text to annotate it
X
BONTONFILM uvádí
Podle skutečné události
Vždycky jsem chtěla k filmu.
Když jsem byla malá, věděla jsem, že jednou budu hvězda.
Anebo budu krásná a bohatá jako ty dámy v televizi.
Měla jsem spoustu snů a byla jsem romantická,
věřila jsem, že se vyplní. Snila jsem tak celé hodiny.
Jak šla léta, přestala jsem o tom s lidmi mluvit.
Říkali mi, že to jsou jen sny, ale já jim věřila.
Když bylo zle, utíkala jsem do snů.
Tam jsem byla někdo jiný.
Nikdo ještě neví, co ze mě bude, ale jednou všichni uvidí.
Marilyn Monroe prý objevili v mléčném baru.
Se mnou to bude taky tak.
Začala jsem chodit ven brzy v ***ěji, že mě někdo objeví.
Není to tenhle?
Anebo tenhle.
Člověk nikdy neví.
Ale i kdyby ve mě nevěřili jako v Marilyn, snad poznají,
co by ze mě mohlo být a jak jsem krásná.
Jako nebroušený diamant.
Odvedou mě pryč, do jiného života a do světa,
kde bude všechno jinak.
Jo.
Tak jsem žila dlouho.
Ve svých snech.
Byla to krása. Ale jednoho dne byl konec.
ZRŮDA
Jak jsem potkala Selby?
Šla jsem jen na pivo.
Čumí na mě a já z toho snad vyletím z kůže!
Najdu si židli sama!
- Jak se máš? - Dobře. - Sedí tu někdo?
Ne.
Mám židli.
Mrkni na tu somračku, ta v tom taky slušně jede.
Nemáte ručník?
Jen pro stálý hosty, dámo.
Dej mi pivo, co nejlevnější.
Tohle je lokál pro gaye?
Jo.
Tak jo, no.
Hej!
- Můžu vás na to pití pozvat? - Na tohle ještě mám.
Dám si džbánek toho, co má ona.
Hele, já nejsem lesba.
To věřím. Tak co tady děláš?
Rozbilo se mi auto. Jezdím s tlakovou čistírnou.
- Co je to? - Čištění párou.
Čalounění, koberce a tak.
Šla jsem se schovat před deštěm.
Já jsem Selby.
Lee.
Vraťte mi zpátky!
- Padám pryč. - Vážně? To je...
Pracky pryč, ty leklá rybo! Nebudu s tebou chrápat za pivo!
Já s tebou nechci spát! Chtěla jsem s tebou mluvit.
Pozvala jsem tě na pivo, aby sis se mnou povídala.
Chci si prostě užít večer.
S někým mluvit, než se vrátím k rodičům. Promiň.
- Nemusíš tu zůstávat. - Hele, budu k tobě upřímná.
Vážně máš čistírnu?
- Ne, nemám. - To je dobře. Byla by to nuda.
Je to docela dobrá práce.
Chceš trochu?
Tak šťastných deset, jo?
Přece mě nezradíš! Připravená?
To se ti nepovede. Tomu nevěřím.
Jedna, dva, teď!
Jsi hrozná.
- Vyhrálas jen tak tak. - Jo, ale vyhrála.
- Vylila jsem to na sádru! - Takovou dobrotu tam nenechám.
- Slížu to jako pes. - Ještě dvě!
Co je to, hergot? Kolik je hodin?
Zavíráme.
Jo? Tak teď si užiješ, když se zavírá, co?
- Co to bylo? - Kdo to byl?
To byl idiot. Ale užily jsme si to.
Jo, užily.
Promiň, že jsem ti řekla leklá rybo. To jsem neměla.
- Mně to nevadí. - Dík za pití a za cigarety.
Za nic.
- Takže se tady někdy potkáme? - Nechceš přespat u mě?
Já nechci... Nemusíš nic.
Hergot, já vím.
Tak jo.
- Ano? - Jo, auto je stejně na mraky.
Tak jo. Je to hned tady.
Chtěla jsem jen pivo, ale ten den, než jsem potkala Selby,
jsem celý odpoledne seděla v dešti a chtěla se zastřelit.
Ale umím se rychle přizpůsobit.
Každý musí něčemu věřit. A já? Jen lásce a byla jsem si jistá,
že už nemůžu milovat chlapa, a proto jsem se chtěla zabít.
A jediný důvod, proč jsem to neudělala, byla pětidolarovka.
Zřejmě jsem za ni oblažila nějakýho otrapu.
Kdybych se zabila, vlastně bych mu ho vykouřila zadarmo.
Navrhla jsem tomu nahoře: "Bože, utratím těch pět babek,
ale až nebudou, nebudu ani já.
Jestli pro mě ještě něco máš, tak koukej dělat."A byla tu ona.
Známí rodičů. Bydlím u nich.
Chceš si dát sprchu?
Jo.
Dobrou noc.
Dobrou noc.
Nemůžu uvěřit, že jsi tady.
Já taky ne.
Můžu tě pohladit po tváři?
Ale jo.
Ty jsi krásná!
Selby!
Donno! Promiň, moment!
Promiň, musím do kostela.
Kde mám košili?
Budí nás v pět ráno a ještě není oblečená.
Máš Bibli?
Promiň.
Dík, žes mě tu nechala.
- Ale to nic. - Bylo to fajn.
- Kdy jedeš? - V úterý.
Ale dneska asi v pět budu v Moonlights.
Jo, možná zaskočím.
- Dobře. - Dobře.
- Tebe to v kostele baví, jo? - Jo. - Tak jo.
Kdo to byl?
Jedna kamarádka.
Vypadala jako nějaká z ulice.
Podívala ses, jestli ti něco neukradla?
Neukradla, dívala jsem se.
Nevoď sem takové lidi. Co kdyby ji viděl Charles?
Promiň.
S takovými nechceme mít nic společného.
Ahoj.
Tome, promiň, že jsem ti nezaplatila nájem. Potřebuju si vzít pár věcí.
Dáš mi to, až budeš mít.
Skvělý.
Chceš sendvič?
- Já se šunkou nejím. - Díky.
- Vykouřím tě, když budeš chtít. - To je dobrý.
Zaplatíš, až budeš mít. A jak se ti daří?
Dobrý, někoho mám.
Snad ne nějakýho prevíta, jako ten, co tě tuhle přizabil?
Ne. Ona je... On je hodnej.
Aspoň myslím.
Díky.
Haló!
Moment!
Haló!
Moment, hergot!
Křáp jeden.
Vypadáš dobře.
Děkuju.
- Dovnitř nemůžete. - Já vám těch pět babek dám.
Nemůžete tam.
To je dobrý.
Děkuji.
Takže jsi přišla?
Jo, šla jsem kolem, tak jsem zaskočila.
Kde máš přátele?
Já totiž...
- Ty jsi zlá. - Ale ne. Jsem snad tady, ne?
Můžu se tě na něco zeptat?
Jo.
Jsi prostitutka?
Jo, proč jako?
Všichni ti jistě rádi zaplatí.
Muži stojí ve frontě, aby měli holku, jako jsi ty.
To nevím. Ani ne.
- Co jim děláš? - Všechno možný. Co chtějí.
- Jak poznáš, co chtějí? - Oni se nestyděj a řeknou si.
- Vážně? - Není těžký to na nich poznat.
Co třeba tamhle ten?
Sahá si na zadek. Rád se nechá ponižovat.
A co tamten?
To je gay.
- To snad ne! - Podívej, snaží se až moc.
Vidíš toho malýho zmetka?
Ten je jasně sadomaso.
To je Trevor. Syn těch lidí, co u nich bydlím.
- A sakra, promiň. - Mně je to ***.
Netušila jsem, že tu bude.
Jaký to je v Ohiu?
Děsný.
Ta holka u nás v kostele. Všem řekla, že jsem ji políbila.
Rodiče mě odepsali. Odjela jsem si to promyslet.
Pak se stalo tohle, ještě než jsem našla práci.
Jak dlouho zůstaneš?
Dlouho ne. Otec musel zaplatit doktora.
Tak jsem se s ním dohodla, že se vrátím domů.
Bude to asi nejlepší. Třeba to půjde.
Zachrání mi duši a tak.
Vsadím se, že tě porazím, když si dáme závod.
- Ne. - Ale jo. My to spolu roztočíme.
Ne. Já neumím bruslit.
- Musíš mi pomoct. - Já vím. Pojď.
- Dobrý! - Ať si nezlomím druhou ruku.
Můžeš to udělat takhle. Jsi dobrá. Zkusíš to sama?
- Tak jo. - Snaž se vnímat hudbu.
- Musím zatočit. - Vnímej hudbu.
Musíš vnímat hudbu!
Ty bláho!
- Baví tě to? - Jo. - Dobrý.
Zatáčka!
A nyní párování, prosím.
- Tuhle písničku miluju. - Já taky. Ale co je párování?
- Tohle. - To já nemůžu.
- Ale jo, můžeš. No tak. - Ne. Trevor, víš.
Co je nám do něj?
Můžem?
A je to.
Držím tě.
Ty vedeš, jo?
- Proč? - Abysme někoho nepraštily.
- Dobrý? - Jo.
- Nemůžu... Nemůžu tady. - Chceš jít jinam?
Ale ke mně nemůžeme.
Co tamten dvůr?
- Ne, stejně musím jít. - Tak jo.
Já myslela, že nemáš ráda holky.
Nemám ráda nikoho.
Ale tebe jo.
Takže zítra tady, jo?
Tak jo.
Můžeme třeba někam jít.
Seženeme si nějaký pokoj.
Ale já nemám peníze.
Něco seženu.
Tak já jdu.
Dobře.
Už musím jít.
Ahoj zítra.
Ahoj. Mluvila jsem s tvým tátou. A víš co?
- Co? - Už máš práci. Co ty na to?
- Opravdu? - Budeš dělat s tátou.
A pracují tam i mládenci. Tak, ty naše přihřátá holčičko.
Kdybys něco chtěla, řekni.
Díky.
Dík za svezení.
Jo.
Tady člověk pomoc nesežene.
- Byla jsem úplně ztracená. - A kam máte namířeno?
Kam mě vezmete. K telefonu. Kikslo mi auto.
- Podívejte, moje děti. - Roztomilé.
Jsou v Miami. Potřebuju se k nim dostat.
Ale jsem na dně. Musím nějak sehnat peníze.
Třeba bych vám mohl pomoct.
- Jo, co máte? - Co takhle deset babek?
Pětadvacet. Na ruku.
To jsou ceny jak v obchodě s prádlem. Nejste náhodou v odborech?
Hele, já nejsem žádná začátečnice. Se mnou je to kšeft, chápete.
- Tak ukaž! Myslím prachy. - Aha, promiňte.
Ahoj, kočko. Chceš svézt?
Kolik je hodin?
Tři čtvrtě na šest.
Tak fajn.
Nejezdi moc daleko.
Jen trochu soukromí. Nechci, aby nás načapali policajti.
To já taky ne.
Tak jo, díky.
- Na zdraví. - Šup tam.
Uděláme to rychle. Vykouřím ti ho za dvacet.
- Ne, já chci pořádně šoustat. - Třicet na dlaň.
Tak jo.
Jsi tvrdá obchodnice, jen tak dál, děvče.
- Nechci, abys mě obrala. - Ale no tak, sakra.
Napřed to dopiju.
- Chceš ještě? - Ne, díky.
Ty dnešní štětky!
Ach, vy holky.
Miluju je.
Miluju je a nenávidím je.
Miluju je a nenávidím.
Tak je to vždycky.
Ale pořád jsou lepší než moje stará.
To se stává dost často.
Nechci tě zdržovat.
No tak, chlape.
Sundej si kalhoty.
Já myslel, že pospícháš.
Prachy máš tamhle.
Nejdřív vykouřit.
To jsme si nedohodli.
Přidám ti deset dolarů.
- Ne. - O deset víc, ty děvko!
Hej! Jsi vzhůru?
Já věděl, že tě to dostane! Jsi vzhůru?
Křič! A ať to slyším!
Chceš zůstat naživu, ne?
Nebo chceš ksakru umřít?
Tak. Už je to. Hezky tě umyju.
Umyju si tě, než si to rozdáme.
Ty hajzle!
Ty sviňáku!
Hajzle.
Co se to tu sakra děje?
Promiň, spadla jsem z postele.
Tys nic neslyšela?
To jsem byla já. Spadla jsem.
Jestli to byla ta ženská, tak nás opatruj Bůh.
Mluvila jsem s Trevorem. Moc se mi nelíbilo, co říkal.
A tvému otci taky ne.
Jestli je tady, tak ji pošli pryč.
Nebo jí Charles ustřelí hlavu.
Ahoj.
Ahoj.
- Co tady děláš? - Promiň. - Potřebuješ peníze?
Ne, chtěla jsem tě vidět.
Je trochu pozdě.
Promiň.
Porvala jsem se.
To muselo stát za to.
Já jsem fakt chtěla přijít.
Nemůžu za to.
Nemohla jsem.
- Jsi v pořádku? - Jo.
Mám jen ty směšný hadry.
Ale už je to dobrý.
Nemůžeš tu ještě zůstat?
- Nemůžu. - Proč ne?
Slíbila jsem to tátovi.
Když je tvůj táta, tak to snad pochopí.
Zachrání ti duši až za tejden.
A i kdyby, nemůžu do práce a nemám peníze.
Já vím. Podívej.
Já mám. Bez problému.
Chtěla bych tě vzít ven.
Můžem si najmout hotel na celej tejden.
Můžem dělat, co budeme chtít, budou večírky, všechno.
Chápeš?
Třeba se vrátím.
Nevracej se.
Už tu nebudu.
Do prdele.
Poslouchej.
To je příležitost jednou za život. Dej mi týden.
Když odložíš odjezd, koupím ti pak lístek domů, jo?
Sama tě tam odvezu. Jen mi dej týden.
Už nikdy nepotkáš nikoho, jako jsem já.
Tak dobře.
- Tak jo. - Tak jdeme.
- Počkej, co moje věci? - Kašli na ně. Koupíme nový.
Kdes vzala to auto?
Půjčila.
Co budeme dělat?
Co budeme chtít.
- Na zdraví. - Na zdraví.
- Nechte nás projít. - Za kolik?
Dneska máš štěstí.
- Ahoj, Lee. - Jak jde život? - Jde to.
- Tohle je moje holka. - Ahoj, ségra.
Dvě whisky a dvě piva.
Díky.
Kde jsou ty piva? Tady děvče čeká.
Já nemohla přestat čůrat.
To byla sranda.
Jo, je pozdě.
Bože, Selby! Mysleli jsme, že jsi mrtvá.
- Přišla jsem si pro věci. - Ne, musíš zavolat otci.
Strašně se zlobí. Zůstaneš tady.
Johne! Vrátila se. Je tady, vedle mě. Počkej.
Promluv si s otcem.
Haló?
Kdes proboha byla?
- Bydlím s jednou holkou... - Poslyš, to nechci ani slyšet.
Hned jdi na autobus a přijeď sem.
Já nemůžu, tati. Já už tady ani nebydlím.
Co to říkáš?
Přišla jsem si jen pro věci. Už nebudu bydlet u Donny.
Ty jsi strašně naivní.
Co myslíš, že ta ženská od tebe chce?
Přece vidí, že jsi nemocná.
Už jsem dospělá, zůstanu tady. Končím.
Co to děláš, prosím tě? Ta ženská není ani lesba!
Selby, je to šlapka a sprostě tě využívá!
Nechám toho.
Cože?
Proč tu máš ty tašky?
Zůstanu tady.
Hergot, holka, to je den!
- Jak ses sem dostala? - Vzala jsem si taxíka.
Lee, postaráš se o mě? Už nemám peníze.
Sakra. Ale víš co? To vůbec nevadí.
Cos říkala? Čeho necháš?
- Nechám šlapání. - Proč?
- Je to na hovno. Sere mě to. - Říkalas, že to není tak hrozný.
Je, ale ne vždycky, a to je právě to, Sell.
Mám tebe. Všechno mi nahrává.
Tentokrát to zvládnu skvěle.
- Co tomu říkáš? - Fajn, ale co budeš dělat?
Právě.
Najdu si práci. Uklízení a tak.
Anebo ne, udělám kariéru.
Barák, auto, krámy do domácnosti. Co?
A jakou práci chceš sehnat?
Už jsem si to promyslela.
Chtěla bych dělat veterinářku. Mám fakt ráda zvířata, víš?
To bys musela být doktorka. Vystudovaná.
Tak něco jinýho. Třeba něco v obchodě a tak.
Víš, co jsem vždycky chtěla dělat?
Co?
Prezidentku Států.
Aha, tak jo, paní prezidentko.
Poslední dobou se moc necítím.
Ale to přejde, zase bude dobře.
Když už jsem ta prezidentka.
A dneska hergot slavíme.
Jo, je to velký.
Jednou jsem to slyšela a uvízlo to ve mně.
Muselo mi být kolem třinácti, právě jsem dala dítě do adopce.
Svolali shromáždění ve škole a mluvil bubeník od Slima Whitmana.
O úspěchu a o tom, jak udělat díru do světa.
Já nemám zkušenosti, ale umím fakt tvrdě pracovat.
Byla jsem rozrušená, viděla jsem první slavnou osobnost.
A zachytila první stopu, co jsem byla ochotná sledovat.
Ani si to nepíšu, všechno zůstává tady.
Celý život jsem pracovala mezi lidmi. Umím to s nimi.
Umím rychle hledat adresy.
Takže jsem poslouchala všechny jeho rady.
A něco mi fakt v hlavě uvízlo.
V životě potřebuješ jen lásku a důvěru v sebe. Pak už nic.
Dobrá, chápu. Jenže nemáte zkušenost,
vzdělání, ani praxi a chcete být advokátkou?
V tom inzerátu píšete, že hledáte sekretářku.
Na to musíte umět psát na počítači a mít právní vzdělání.
Nechci se vás dotknout, ale je to poněkud urážlivé.
Vidím, že jste z Daytona Beach.
Když skončí párty na pláži, taky neřeknete:
Chtěla bych mít to, na co ostatní pracovali celý život.
Tak to prostě nejde.
Hajzle! Vždyť mě ani neznáte!
Aha. Výborně. Upřímně lituji, že jsem vás nezaměstnal.
Leslie, doprovoď slečnu.
Ani nevím, jak se jmenuje, nepřinesla žádný životopis.
Nepotřebuju vyprovodit! Myslíte, že jsem na hlavu?
Strčte si tu práci do prdele!
Ty taky, Leslie!
V životě potřebuješ jen lásku a důvěru v sebe.
Dobrá myšlenka. I když tak úplně nefunguje.
Ale ve třinácti člověk radši slyší lež než pravdu.
Tak pojď, kluku.
Tak jsem toho mizeru poslala do hajzlu.
Polib mi prdel a já padám.
Co udělal?
Nic, člověče.
Neudělal nic. Blbec.
Počítám, že s ním takhle v životě nikdo nemluvil.
Zasraná kancelářská práce! Kdo o takovou stojí?
Sedět u úzkýho stolu, nafasovat telefon a tužku.
To umí i opice.
- Takovou práci jsi přece chtěla. - Jo, chtěla.
Toby, ještě dvakrát.
- AI říká, že ti už nemám nalejvat. - Jak dlouho jsem tu štamgast?
Hezky dones dvě.
Lenoch jeden.
Al nám tu celou dobu nalejvá. Tenhle to asi neví.
Lee, co chceš dělat?
Mám to pod kontrolou.
Mám docela hlad.
Já nevím. Tak brnkni tátovi.
Ne.
Já vím. Jen jsem to řekla za tebe.
Všechno se to nějak sere.
Kurva práce.
Můžu vám to říct rovnou?
Jsem totiž šlapka, ale chtěla bych začít bohabojný život.
Takže jestli mi můžete pomoct...
Byla jste někdy trestaná?
Nejlepší bude začít v továrně. Todde, máme něco? Sunbeam?
Do prdele!
Promiňte. Snažím se vám to vysvětlit jako žena ženě.
Hej!
Nemáte drobný?
Dámo, jsem nucen vás požádat, abyste šla se mnou.
- Proč? - Je tu nějaká stížnost.
Na copak si kdo stěžuje?
Zrovna jsem vstala. Mám volno.
Volno?
Co dělá šlapka, když má volno? Chodí do kostela?
- Ty si mě nepamatuješ? - Ne.
Sebral jsem tě před osmi měsíci.
Byl jsem na tebe měkkej, tak mi dlužíš službičku.
Jo, měkkej, skoro jsi mi zlomil čelist.
Ale prosím tě. Máš chvíli?
Přelez si.
Oběť vraždy identifikována. 51 letý policista Vincent Core.
Policie nemá žádné stopy."
Sell!
Selby!
Co to děláš? Do prdele, co to děláš?
Chtěla jsem si sundat sádru.
Zahoď tu žiletku. Jdeme k doktorovi.
Tak jo. Jak si přeješ.
- O čem to mluvíš? - Můžeš toho klidně nechat.
- Čeho? - Tý svojí hry.
- Dělám, co můžu. - Proč jsi přestala šlapat?
Proto. Chtěla jsem, chápeš?
Myslíš, že jsem tak pitomá, že tě budu živit?
Víš dobře, že mě máš jistou!
Ne, Selby, tak to není.
Říkalas, že budou večírký. Nebyl ani jeden!
- Já vím, Sell, protože... - Ríkám ti, že mám hlad.
- Já jen... - Jen mě využíváš!
- Ne! - Využíváš mě! - Já někoho zabila.
Chápeš?
Svýho posledního kunčofta.
Znásilnil mě a chtěl mě zabít.
Myslela jsem jen na to, že budeš mít pocit, že jsem tě opustila.
A nikdy se nedozvíš, že jsem na to rande chtěla přijít.
Nechtělo se mi umřít, když mě třeba miluješ.
Tak jsem ho zabila.
Zastřelila jsem ho.
Já ho zastřelila.
Do prdele! Jsi spokojená? Vem kufr a mazej!
Stáhla jsem tě na dno. Teď mě znáš. Tak mazej!
- Ne, prosím tě. - Měla bys fakt jít.
- Ne, nechci. - Běž, jen běž. - Ne, nechci, Lee.
Všichni odcházej. Já to přežiju.
Selby, Selby.
Promiň mi to.
Promiň.
Musela jsem to udělat, Sell.
Já vím.
Zabil by tě.
- Co se stane teď? - Nic.
Už se to stalo.
Musím si tohle sundat. A najít si práci.
- Ne, já začnu znovu. - Ty už nemůžeš šlapat.
A víš, že je mi to ***?
Chtěla jsem už začít, ale bála jsem se, že mě chytnou.
Šlapu od třinácti. Nikomu nic nenalhávám.
Šlapu.
Máš ji celou navlhlou?
Jo, jasně.
Chceš si zašoustat?
Jo.
Jako bys to slyšela poprvé!
Ale ne. Jen si chci na chvíli vydechnout.
Můžeš mi při tom říkat tatínku?
Pokusím se. Ty chceš šukat se svýma dětma?
Cože?
Dělám si srandu.
Prostě si z tebe utahuju.
Dobře, budu ti říkat tatínku.
Tatínku, vidíš? Normálka.
Čtyřicet dolarů?
Jo, čtyřicet.
To není špatný.
Tak čtyřicet.
Nejdřív vykouřit.
Pojď sem, děťátko, a pořádně zapracuj!
Jo, moment.
Vyndáš si kozu nebo něco?
Zasranej pedofile.
Život je zvláštní. Je těžký.
Je taky zvláštní, jak jsou věci jiné, než si člověk myslí.
Jako dítě jsem viděla obrovské rudožluté ruské kolo.
Osvítilo celou oblohu.
Bylo na něm napsáno "Zrůda".
Potřebuješ peníze?
To myslíš vážně?
Myslela jsem si tehdy, že není na světě nic krásnějšího.
Chtěla jsem se svézt, ale udělalo se mi zle
a pozvracela jsem se, ještě než se začalo točit.
Jdu se vykoupat.
Moment. Sprchuju se.
Dobře.
Kdes vzala auto?
Od kamaráda Thomase.
Půjčila jsem si ho na stěhování.
- My se stěhujeme? - Kašlem na to tady.
Není to nic pro mou holčičku.
Kam? Do skutečného bytu?
- Jsi ráda? - Ano, moc.
Já vím, děvče, říkala jsem to.
Vživotě mě vždycky nejvíc ranily neškodné věci.
Naopak sebehroznější věci se vyřeší snadněji, než si myslíš.
Nikdy nevíš, dokud v tom nejsi.
Ahoj.
Díký, Lee.
Bez problému.
Co ruka?
Dobrá.
Vypadá hrozně.
Je taková bílá. A divně smrdí.
Šlo to dobře?
Jo, dobře.
Věděla jsem, že se vrátím k tobě domů.
Vážně?
Miluju tě.
Já tebe taký.
Obsluha!
Dáme si ještě láhev Chablis.
Je to moc dobrý. Dík, žes mě vzala do takového podniku.
Je to tu fajn, to jo.
Ale někdy tě vezmu do klasickýho nóbl lokálu v Keys.
- Do Keys? - Jo.
Vždycký jsem chtěla do Keys.
Taký chci dům na pobřeží. Přitom jsem u moře byla jen jednou.
Koupím ti dům na pobřeží.
Takový stojí tisíce dolarů.
No a co? Myslíš, že ti ho nemůžu koupit?
Co ještě chceš? Co třeba fialového porsche?
- Nechceš poníka? - Chci fialového poníka.
Tady se nesmí kouřit. Zhasněte tu cigaretu.
Co to děláte, chlape? Vy nám tu chcete zpívat?
Dejte ty pracký pryč!
Jestli chce kouřit, tak ať kouří. Jsme platící hosté!
Co? Chcete si to rozdat?
Radši hlídejte v kuchyni, v jídle byl takovýhle šváb.
Takhle se nevede nóbl podnik, pane!
Tak třeba tady.
O co vám jde?
Kde si štrejchnem?
Vzadu v autě? Chcete to drsně a surově, co?
Tak se mi zdá, že jo. Nějak hnusně a odporně.
To by se vám líbilo, co?
Budete mě chtít profackovat? Nemyslete, že to nepoznám.
Co je, ztratil jste řeč?
- Máte problém? Ztratil jste řeč? - Já to nechci surově.
Já jsem to ještě nikdy nedělal.
Ale... mám...
Sundej si kalhoty.
Děkuju.
Rádo se stalo.
Ahoj.
Ahoj, zlato.
Dáš si se mnou pivo?
Ty nepůjdeš spát?
Za chvilku.
Za chvilku.
Ne!
Probuď se!
Probuď se, chci ven.
- Mohla bys mi podat oříšký? - Jen mě jich zbav.
Ten chlap je prostě vůl, víš?
Vytočí si židli nahoru a má důležitý kecy.
Kašlem na práci v kanclu, ne? Pekelná nuda u telefonu.
Pořád mluvit s lidma. Otrava.
Ty jsi jako z Fun World.
Rozházel jsem tam balík.
- Co je to Fun World? - Zábavní park v Orlandu.
Měli jsme tam jet ve čtvrtek, tak jsme jeli, a ona se tam porvala.
Blbost.
Tak pojď!
- Kde jsi byla, ksakru? - Venku.
V tom autě?
Co děláš?
Uklízím ten náš chlív.
Kdes byla?
- Venku. Potřebujeme nakoupit. - Co? Tyhle krámy nepotřebujem!
Kdo ti dovolil vzít si auto?
Lee, proč ti to vadí?
Půjčila jsem si auto od kamaráda, tak je to moje věc.
Budu si chodit, kam chci.
- Ale ne v autě mýho kamaráda. - Tak jo. Budu chodit pěšký.
Nechci tu pořád sedět sama. Chci se dostat mezi lidi.
A bez tebe, protože je děsíš.
Kam bys chtěla chodit?
Já nevím. Cestovat. Vidět různá místa.
Co třeba jet do Fun World?
Ty bys chtěla do Fun World?
Proč ne?
To nejde. Musím vrá*** auto.
A nemáme ani vindru. Jako obvykle, Selby.
Takže jdeš ven?
Selby, koukej na to.
- A hele, ty znám! - Počkej.
- Ahoj. - Ahoj. - Pamatuješ si mě?
Myslela jsem si, že tu budete.
Jo?
Milovala jsem ji. A to nikoho ani nenapadlo.
Nikdo nevěřil, že se umím učit.
Umím se výtrénovat ve všem.
Lidi se na šlapky dívají skrz prsty.
Nikdy ti nedají šanci, protože podle nich to děláš z lenosti.
Ale nikdo si neumí představit, co to stojí sil.
Chodit po ulicích.
Noc za nocí. Muset si pomáhat fetem.
Měly bychom jít.
Ale já to dělala. A všichni se spletli.
Netušili, co dokážu, když v něco věřím.
Ajá věřila v Selby.
- Musím si už sednout. - Hele, tamhle je.
Jdu k ní.
Nechceš se svézt na ruském kole?
Ne.
Jdeme si někam sednout.
Je ti dobře?
Proč jsi odešla tak mladá?
Bráchové a ségry mě slušně podrazili.
Táta spáchal sebevraždu a my byli na ulici.
Sousedi by je nechali u sebe, ale beze mě.
Tak jsem vypadla. Věděla jsem, že nemaj prachy.
Začala jsem šlapat. Aby měli šaty, cigarety a vůbec.
Pak jednou byl ten mejdan.
Přišel ke mně kluk a prej ona chrápe s tím a s tím.
Jsou překvapený, ale stoupnou si do rohu a všichni po řadě...
A pak mě vyhodili na sníh.
Přitom řvou, že jsem coura. Všichni mě nenávidí. Takže tak.
Sebrala jsem se a už jsem se nevrátila.
To je smutný. Že ti to udělala tvoje vlastní rodina.
Jo, ale lidi už jsou takoví.
Já vím.
Kašlem na ně. Nepotřebujem je. Doprava.
- Jo, kašlem na ně. - Doprava, Selby. Ne, doprava!
Můj ty bože, Selby!
Vylez, hergot. Utíkáme!
Jste v pořádku?
Dobrý, jsme v pořádku.
- Zavolám sanitku. - Ne, není třeba.
My se postaráme samy.
- Opravdu? - Její táta je tady za rohem.
Skoč do auta. Zkusíme odjet.
Ušetříme tak balík peněz.
Zasranej krám!
V pořádku.
Hezkej den!
- Selby, jdeme. - Ne! Já chci řídit!
Selby! To auto patří mrtvýmu. Padáme!
- Ne! - Selby!
Lee, kdo ho zabil?
Kdo asi?
Můj ty Bože. Přijdou pro nás.
- Nepřijdou. - Ty zabíjíš lidi!
Uklidni se laskavě. Nepřijdou!
Neměla jsem tě do toho zaplést.
Ale vím, co dělám. Nebudeš tomu rozumět, ale věř mi.
Podívej se na tohle. Nemají na mě nic. Nic.
Ani nikoho nehledají. Už je to dávno nezajímá.
Nechtěla jsem auto nabourat na veřejnosti. Ale stalo se.
A kdyby chtěli zavolat policajty, udělali by to hned.
Jak jsi mohla?
Vědělas to.
Ne.
Já věděla o jednom, Lee.
Ne, Selby.
Ne, Sell.
Kašlem na to.
Pojď sem!
Dáme si drink a zapomenem na to. Nazdar!
- Lee, to není sranda. - Ty nevíš, o co jde. Já vím.
Kdybys měla zavřený oči před celým světem,
poslední, co uslyšíš, jsem já.
Jenže...
Ty si to nemyslíš, viď?
- Vím, co to je. - Ne, ty neznáš můj život.
Ale já znám tvůj.
Dělala jsem všechno možný a doufala, že se to nedozvíš.
Aby sis dál mohla myslet, že lidi jsou hodný a milý.
Protože právě to na tobě miluju. Jenže už nemůžu, Sell.
- Já to nechci slyšet, Lee. - Já vím. Ale musíš.
Můžeme být každá jiná, ale ty nesmíš zabíjet lidi.
To říká kdo?
Já jsem s Bohem srovnaná.
A vím, jak jsi byla vychovaná. Vím, jak to lidi říkaj.
Učili tě, že nezabiješ.
Ale takhle to ve světě nechodí. Jsem v něm denně, žiju v něm.
Kdo hergot ví, co Bůh chce?
Lidi se zabíjej každý den. A kvůli čemu?
Kvůli politice nebo náboženství. A jsou hrdinové? Kdepak.
Spoustu věcí už nedokážu dělat, ale zabíjení mezi ně nepatří.
A nechat ty parchanty, aby znásilnili další, to taký nechci.
Lee, ale to byl jen jeden. Přece nebyli zlí všichni.
Znáš mě. Copak bych to dokázala jinak?
Nejsem zlá. Jsem hodná.
Tak si to tak neber.
Lidi jako my podléhají denně.
Ale my ne, viď?
Je to za námi. Podívej!
Tady je všechno, co sis kdy přála.
Ještě něco navrch a auto a vrháme se do života.
Do opravdovýho života. Ne jako je tohle tady.
Takže víš co dělat?
- Nech to tady. Ahoj. - Tak jo.
Jde nám to dobře a jsme šťastné.
Mohla bys říct našim, že se stěhuju?
Tak ty sis vybrala tuhle cestu.
Nevybrala. Jsem prostě taková.
A už si to nebudu nikdy vyčítat. To jim taký můžeš říct.
Já vím, že k ní máš romantický vztah.
Ať už tě živí, nebo ne. Ale je pokřivená, tak to u nich bývá.
Člověk za to nemůže, když se narodí jako negr.
- Neříkej negr! - Vždyť říkám, že za to nemůžou.
Černý, nebo jak se jim má říkat. Víš, že nejsem rasistka.
Problém je, že lidi si vyberou cestu špatně.
A platí za to, jak vidíš, na těch všech bezdomovcích.
Vybrala sis život v lesbickém vztahu. Ještě k tomu ta ženská.
Měla hodně těžký život.
Spousta lidí má těžký život, a vybere si život na světle.
Jinak bysme všechny byly štětký, protože jsme měly zlou mámu.
Neříkej to, o to nejde!
Nechtěj se vzepřít světu! Jsou v něm i jiné věci než láska.
Jednoho dne si budeš přát jediné, a to střechu *** hlavou.
I když kvůli tomu budeš muset spát s mužem. Tak se rozhodni.
Rozhodla jsem se. Milujeme se.
To jdeme někam na pochod?
- Ne, tady zůstaneme. - V autě to bylo dobrý.
Ne když je v něm zbraň.
Jo? Hodně lidí vozí zbraň.
Tak co, svlíkneš se?
Ty první. Myslíš, že ti na to skočím?
Ty jsi ženatý? To je k posrání.
Válíš se s cizíma holkama, místo abys spal s ženou.
A znásilňuješ, co?
Ne. Můj Bože.
Fakt vás chlapy nenávidím.
- Tak proč šlapeš? - Nešlapu. Jak vidíš, nešoustám.
Kdysi. Proti svojí vůli.
Jeden dědek mě znásilnil, když mi bylo osm.
Nejlepší otcův přítel, víš?
Řekla jsem to tátovi, ale on mi nevěřil.
Tak mě ten jeho přítel znásilňoval několik let.
A vrchol všeho byl, že táta mě kvůli tomu seřezal.
Hele, kam jdeš?
Nikam nejdu. Je mi tě líto.
- Jestli chceš svézt, tak pojď. - Já nechci svézt.
Jo, já nechci svézt.
Copak jsem blbá a sednu do auta, kde je pistole?
Prosím!
Victor Borne. Tak se jmenoval ten tátův přítel.
Po letech jsem se dozvěděla, že se zabil v autě. Jásala jsem.
Jako by ho konečně Bůh za všechno potrestal.
Za to, že nemůže žít věčně jako prase.
Dřív nebo později ho to stihne.
Ten hajzl!
Kde je auto?
Posrala jsem to.
- Je to všechno? - Jo.
Máš pivo? Měly bysme vypadnout.
- Jak? - Autobusem. Máme na něj.
- Máme? - Nevím. Ale můžu ještě vydělat.
Do autobusu máme moc krámů.
Teď žádný auto sehnat nemůžu.
- Co se stalo? - Policajt!
Nechtěla jsem, ale měl v autě pistoli, tak jsem ho sejmula.
Lee...
Byl v důchodu. Nemůžeme vzít jeho auto.
Jsou tam přístroje na sledování.
Nalákal mě do auta a měl u sebe zbraň!
Uklidni se!
Tys odrovnala dalšího.
- Kdepak, ty se kvůli mně nezměníš. - Selby, prosím tě.
Lee, to nebyl můj plán, ale tvůj.
Dům na pláži, jak jsi říkala.
Musíš sehnat auto a jedeme.
Vstaň!
Tak dobře.
Dej mi chvilku.
Chceme vypadnout ještě do konce týdne.
To je dobrý. Jsem na tebe pyšný.
Chci se rozloučit, Tome. Byls na mě hodnej.
Není ti něco?
Ale ne. To nic.
Já jenom, že si lidi myslí, že jsem špína.
Snažím se jen přežít.
Já vím.
Vím, čím se živíš, a nevadí mi to.
Vím, že sis to tak nevybrala.
Musela jsi přežít.
A teď cítíš vinu za něco, co nemůžeš ovlivnit.
Víš, kolik se nás vrátilo z válký a chtělo se zabít?
Cítíme se podobně jako ty teď.
- Jo? - Jo.
Nikdy se z toho nedostanou. Nebudou k tomu mít podmínký.
Do prdele. To je ono. Podmínký.
Mám pocit, že jsem nikdy neměla na vybranou.
To jsi taký neměla. Ale musela jsi žít.
Musela jsi žít.
Přesně tak.
Hledá se masový vrah. Policie žádá jakékoliv informace.
Velice zajímavá výpověď.
- Nemůže být vrahem žena? - V tuto chvíli ještě nevíme.
Důkazy nasvědčují tomu, že jeden nebo více vrahů
provedlo svůj čin během některé fáze sexuálního úkonu.
- Vedou stopy k prostitutkám? - Zatím nemohu říci víc.
Ano. Přesně tak.
Takže ano.
Odprejskněte! Odprejskněte!
Tak pojďte.
Tohle jsou moje děti.
Jsou v Miami. Potřebuju pár dolarů, abych mohla k nim.
Jsou v pořádku?
Jo.
Chci si jen něco přivydělat. Pomohl byste mi?
Třeba bych vám taký pomohla.
Za dětmi vám pomůžu.
Ale potřebujete střechu *** hlavou a něco teplého na sebe.
Synův pokoj je prázdný, ženě to jistě nebude vadit.
- Zastavte. - Promiňte. - Prostě zastavte.
Nemůžete teď vystoupit.
- Zastavte! - Tady vás nikdo neuvidí.
Vy jste v nějakém...
Jeďte.
Zastavte tady.
Všechno se dá nějak udělat.
Vystupte.
Poslyšte. Klíč je v autě.
Tady máte peněženku!
- Otočte se. - Ne. - Otočte se!
Ne, paní, ne!
- Na kolena! - Nedělejte to! - Na kolena!
Nedělejte to! Prosím vás!
- Nemůžu. - Jste na tom asi zle.
Nemůžu vás nechat žít!
Mám ženu!
- Dcera čeká dítě! - Zavři hubu!
- Ach Bože! Odpusť mi! - Ježíši, vnučko moje.
Mám auto, Sell. Jedeme. Musíš řídit. Jsem unavená.
Už je to venku.
- Co je venku? - Naše portréty.
Můj.
Do prdele.
Takže... Tady to máš.
Je skoro přímý, jsi tam už zítra.
Vždyť jsem přece říkala, že ti koupím lístek.
Až budu chtít.
Chtěla jsem ti říct...
Asi jsem to zvorala, viď?
Já vím že jo.
Ale třeba...
...když mi někdo pomůže.
Nemůžeš mi pomoct ty?
Pomůžeš mi...
...když mi odpustíš.
Já sobě odpustit nemůžu. Všechno to... já nevím.
Vrátíš se ke mně, viď?
Tak dobře.
Všechno už je minulost, víš.
Pojedeš domů a pak se vrátíš.
A odjedeme spolu daleko.
Lee.
Ale no tak.
- Tu máš. - Ne. - Vezmi si to.
- Lee. - Vezmi si to, utratíme to spolu.
Dvakrát whiský, dvě piva.
Dvě whiský a dvě piva pro dámu.
Ahoj. Chodíš sem často?
Lee!
Tome! To je můj jediný přítel Tom.
Děláme venku oheň a kecáme.
- Ne, to nejde. - Ale no tak.
- Jdeme. *** přes plot! - Cože?
Já pojedu kolem a ty přelezeš přes plot.
Ne, Tome. Musím zůstat kvůli telefonu.
Musím jí zavolat, víš. Protože odjela, Tome.
Je pryč, ale vrátí se.
Lee.
Ty máš ženu a chceš, abych s tebou šla?
Tebe ne, Tome. Tebe sakra ne!
Zasranej chlape!
Nemá někdo drobný?
- Potřebuješ drobný? - Jo, musím zavolat svý holce.
Mám drobný v autě. Jestli chceš, pojď se mnou.
- Auto mám tamhle. - Kde? - Tamhle. Vidíš ho?
Jedeme dneska do Orlanda, tak tam mám pár drobáků.
Potřebuju desetník nebo tak.
Co je? Co to děláte, hergot?
Klid, paní. Máte právo nevypovídat.
Všechno, co řeknete, může být použito proti vám.
- Máte právo na právníka. - Chtěla jsem jen volat svý holce.
Tisíc čtyřicet osm.
Selby?
Ahoj.
- Moc ráda tě slyším. - Já tebe taký.
Tak už jsi tady zpátký.
Chtěla jsem zjistit, co se děje.
Jo. To jsem ráda.
- Sell, máme ještě ***ěji. - Ano?
Je to dobrý, zavřeli mě kvůli starýmu zatykači.
- Kde jsi? - V motelu.
- Jo? - Jo.
Škoda že u tebe nejsem.
Ano.
Lee, byli u rodičů. A ptali se na všechno možný.
No, však víš.
Nebudu o tom mluvit do telefonu.
Nevím, jestli... víš...
Ale nedělej si s tím starosti. Asi si tě spletli nebo tak něco.
Mluvme radši o nás.
Já nemůžu, Lee. Můj obrázek je v novinách.
Jak jsme tehdy nabouraly.
Selby, o čem to mluvíš?
O tom, jak jsme nabouraly to červené auto.
Proč to říkáš?
Protože z toho šílím! Všechno vědí, Lee!
Přijdou pro mě a já vím, že se sesypu.
Ne, Selby, to bych nedělala.
Víš, že bych to neudělala, viď?
Tak se uklidni.
Ale jak? Tys mě tím vším zničila!
- Selby, já nic neudělala! - Lee!
- Sell? - Lee, ty víš, o čem mluvím.
Co se děje?
Nic se neděje.
Kde jsou ty peníze, Sell?
Jaké peníze?
Co jsem ti dala.
O čem to mluvíš, prosím tě?
- Bylo to jen pár drobných. - Jo, ty mám.
Já chci prostě žít, Lee.
Normální šťastný život. Nechápu, proč jsi to udělala.
Protože tě miluju.
Protože tě miluju a nechtěla jsem tě ztratit.
Miluju tě celým srdcem a duší.
A nikdy tě neopustím, víš?
Jo, udělala jsem to.
Jenom já sama. Ajá jim to řeknu, oukej?
Ale to znamená konec. Už nikdy tě neuvidím.
Ano, já vím.
Kdyby tak bylo možné, aby to člověku prominuli.
Selby Wallová.
Ale to nemůžou. Nemůžou, že ne?
Takže umřu, Sell.
Řekla mi, že ho zastřelila.
Ahoj, Sell. Nikdy na tebe nezapomenu.
Sbohem, miláčku.
Sbohem, miláčku. Sbohem.
Byla jste shledána vinnou
a tento soud vás za tři vraždy odsuzuje k trestu smrti.
Dík, soude. A táhněte do hajzlu!
Posíláte na smrt znásilněnou! A vy jste banda všiváků!
Láska všechno překoná.
Všechno zlé je pro něco dobré. Víra hory přenáší.
Láska si vždycky cestu najde.
Všechno má svůj smysl.
***ěje umírá poslední.
Nějak člověka uchlácholit musejí.
Aileen a Selby spolu už nikdy nemluvily.
Aileen Wuornosová byla popravena 9. října 2002
po 12 letech strávených v cele smrti na Floridě.
České titulký Jarka Vrbová
Dramaturgie titulků Anna Kareninová
Studio Budíkov 2004