Tip:
Highlight text to annotate it
X
Si.
Beru Marchella do města.
Podívat sa na Machiavelliho hru?
Ezio, jeho hru zrušili před třemi týdny.
Já jsem ji zmeškal...
Jdeme navštívit tvoji sestru. Dej pozor na Flaviu, dobře?
Si. Samozdřejmě.
Vrátíme se brzy. Ciao amore mio.
A piu tardi. Šťastnou cestu.
Flavia tesoro, hraj si tak, aby jsem tě viděl.
Nech ji na pokoji.
Lei gentili papi. [Ona je milá, tati.]
Jdi dovnitř, Flavia.
Nemám víc co říct. Lituji.
Nechci nic z toho.
Chci jen pochopit.
Pochopit co?
Jak vést, jak znovu vybudovat řád.
Ne! Pro mě to skončilo. Finito.
Myslím, že by jste měli jít.
Ezio, má za sebou dlouhou cestu.
Shao Jun, řekla jsem to správně?
Zůstanete na večeři?
Gra-zie.
Dobře. Máme volný pokoj. Můžete zde pár dní zůstat.
Jsi v pořádku?
Nedaří se mi opustit svou minulost.
Tuhle kapitolu života jsem začal příliš pozdě, Sofie.
Věděl jsem, že nebudu mít dost času na všechno.
Nyní se bojím, že nebudu mít dost času na nic.
Jun!
Shao Jun!
- Vypadni! - To vítr... otevřel dveře.
Fuori! [Ven!]
Mýlila jsem se.
Tak vidíš, měla by jsi odejít.
Jsem Ezio Auditore.
Když jsem byl mladý,
měl jsem svobodu, ale neviděl jsem ji.
Měl jsem čas, ale nevěděl jsem to.
A měl jsem lásku, ale necítil jsem ji.
Třicet let mi trvalo pochopit smysl všech tří věcí.
Chci to chápat jako vy, pomoci mým lidem.
Byl jsem asasínem příliš dlouho.
Takže vím, že jednoho dne
si pro mě někdo přijde.
Nebo pro moji rodinu.
Už chápeš,
proč musím být opatrný?
Obvykle si na pomstu najmu ty nejlepší lidi, ale...
Entra.
Dáme si něco na zub.
Byl bych rád, kdyby vydrželi aspoň tři sezóny.
Tudy. Chci ti něco ukázat.
Je tu pěkně, že ano?
Piena di vita.
Polovina mojí rodiny byla zavraždena na tomto náměstí.
Přímo tady.
Před 45ti lety.
Ale teď, je to tady jiné. Plné života.
Nemůžu si pomoci, ale cítím zadostiučení.
Jsem spokojený, že tolik bolesti ze mě opadlo.
Život asasína...
je bolest, Jun...
trpíš, ovlivňuješ věci, sleduješ dění...
jejich ***ějí, ale i můžeš včas zmizet.
Strašná ironie.
Ale tak to je.
Dobře...
Vezmu tohodle starce zpátky do jeho vily.
Jun! Andiamo! Rychle!
Bylo to přání mého učitele, setkat se s vámi.
Společně jsme opustili Čínu... v tajnosti,
ale tito muži ho chytili v Benátkách.
Co jsou zač?
Služebníci císaře Jiajinga.
Narodila jsem se jako konkubína,
ale můj učitel se mě ujal, když jsem byla ještě malá.
Chtěli jsme se vrá*** a zachránit více dívek, ale už byly...
Císař je krutý člověk.
Nejraději trestá pomocí Lingchi.
Lingchi?
Pomalý proces, tisíce řezů...
a potom smrt.
Sbal si nějaké věci. Dnes večer musíš přespat u Machiavelliho.
Co se stalo?
Nedorozumění.
Dej mi pár minut.
Když jsem bojoval s Borgii,
pomsta mě hnala dopředu.
A moje první myšlenka byla ukončit jeho život.
Po čase jsem ale
zjistil, že ti, kteří vzbuzují strach
mají více oddaných stoupenců než ti, kteří kážou o lásce.
Smrt Rodriga a Cesareho by nic neznamenala
bez rovnocenné návratnosti.
Proto jsem strávil mnoho roků učením mužů a žen myslet a jednat za sebe.
Nejdříve v Římě, pak v Konstantinopoli.
Je to láska, co spojuje náš řád.
Láska lidí, kultur a světa.
Bojuj za ty, kteří vzbuzují ***ěji.
Tak znovu získáš své lidi.
I kdyby to mělo trvat velmi dlouho...
velmi dlouho.
Pokud to uděláš správně, trochu si odpočiň.
Domů je to dlouhá cesta.
Je toho tolik, co vidět.
Děkuji vám, učiteli.
Tady máš, jednoho dne se ti to může hodit.
Ne, pouze pokud ztratíš cestu.
Měla by jsi už jít.
Vrátíme se hned po setmění.
Měl jsi zůstat doma.
Já jsem doma.
Budeme nablízku.
Il diavolo! Nesnáším toto prokleté město.
Kéž by jsem byl v Římě.
Slyšel jsem, že tamní dívky jsou...
jako rybíz namočený ve víně.
Ne jako tyto Florenťanky.
- Nemyslím, že Florencie je vaším problémem. - Prego? [Prosím?]
Coraggio vecchio. [Odvážný stařeček]
Odpočiňte si trochu.
Když jsem byl mladý,
měl jsem svobodu, ale neviděl jsem ji.
Měl jsem čas, ale nevěděl jsem to.
A měl jsem lásku, ale necítil jsem ji.
Mnoho desetiletí uplynulo, než jsem pochopil smysl všech tří věcí.
A teď
na sklonku mého života,
toto nedorozumění prešlo do omezení.
Láska, svoboda a čas.
Víra v ně...
je palivem, který mě pohání dál.
A především láskou, mio caro...
K tobě, k našim dětem,
k našim bratrům a sestrám,
a k tomuto nádhernému světu, který nám dáva život...
a nechává nás hádat.
Nekonečná lásko mio Sofia.
Navždy tvůj...
Ezio Auditore.