Tip:
Highlight text to annotate it
X
Když jsme opustili poslední video, viděli jsme, že se situace
vyostřuje.
Brzy v říjnu 1789 se udál Ženský pochod, kde
bylo podezření, že členové královské rodiny
zadržovali obilí.
Takže připochodovali do Versailles a v podstatě vtrhly do
Versailles a přinutili členy královské rodiny, Ludvíka XVI. a
Marii Antoniettu, aby se přestěhovali zpět do Paříže.
Doba byla stále napjatější.
Konala se povstání.
Král nevěděl, co má dělat.
Samozřejmě se mu situace nelíbila.
Lidé se stávali více a více podezřívavějšími vůči králi.
Šlechta opouštěla zem, emigrovali
z Francie.
Král a královna sami od sebe začali být paranoidní,
páni, možná že lidé mají ještě radikálnější představy
než je tahle konstituční monarchie.
Možná bychom měli uniknout.
Takže potom v roce 1791 -- dovolte mi abych to vše zapsal do
časové osy.
Jsme v roce 1791.
A toto je přehled z posledního videa.
Červen, členové královské rodiny se pokouší uniknout:
Členové královské rodiny se pokouší uniknout.
Ale jsou chyceni ve Varennes a jsou posláni zpět
do Paříže, hlavně pro to, aby byly drženi v domácím
vězení v Tuileriích.
To je tato budova, která
už dnes ale neexistuje.
Ale pokud pojedete do Paříže a navštívíte Louvre, uvidíte,
že se tady Louvre otevírá přes ulici do
Tuilerijských zahrad.
A to je místo, kde tato budova stála.
Takže členové královské rodiny byly drženi v domácím vězení v Tuileriích.
To se stalo v červnu.
Poté, v červenci roku 1791, opět opakování z
minulého videa.
Lidé řekli, hale oni se snaží uniknout, to je stejné jako
kdyby abdikovali.
Oni dokonce ani nechtějí být náš král a královna a
my nepotřebujeme žádného krále a královnu.
Takže nejvíce radikální politické skupiny, nejvíce radikální levicové
skupiny, zejména Jakobíni, začali utvářet
petice na Martově poli, aby v podstatě přiměli lidi
říct, my už nepotřebujeme monarchii.
My potřebujeme republiku.
My potřebujeme stát bez králů a královen.
Ale poté, vyslalo Národní shromáždění vojenské jednotky.
Situace se opět zhoršila.
Házeli se kameny, střílelo se a 50 lidí zemřelo.
A na Martově poli došlo k masakru.
Na Martově poli došlo k masakru.
A vše se opravdu přiostřuje.
A poté se dostávám ke konci roku 1791, který vše ještě
zhoršil, nejsme ani zdaleka na konci.
V srpnu, vyšla Pilnická deklarace, ve které
panovníci Rakouska a Pruska říkali
že nejsou spokojeni s tím,
co se děje vladařům ve Francii.
A to pro pochopitelné důvody.
Třeba, že Leopold II. byl bratr Marie Antonietty.
Ale ještě vážnější bylo, že se jim nelíbila představa
lidu povstávajícího proti monarchii.
To by mohlo inspiroval obyvatele jejich říší, nebo
jejich zemí k něčemu podobnému.
Takže navzdory tomu, že by to nemuselo být přijato váženě, toto
byla prostě deklarace od těchto lidí.
To přispělo k tomu, že lidé ve Francii začali být více paranoidní.
Teď, zatímco se tohle všechno dělo, mohli byste si
vzpomenout na přísahu v Míčovně, která byla složena
několik let předtím.
Kde bylo řečeno "Slibujeme, že vytvoříme ústavu."
A tak byla ústava vytvořena.
Roku 1791 Národní shromáždění nebo konstituční
shromáždění, skutečně vytvořilo ústavu z roku 1791, která
ustanovila Francii coby konstituční monarchii.
Takže říkají, jasně, stále budeme mít krále
ale bude spíš jako loutka.
Nemusí to být někdo, kdo může tvořit zákony.
Za to bude zodpovědné Národní shromáždění.
Král bude mít několik možností, vetovat zákony
a tak
Ale většina jeho moci bude přesunuta.
A toto byla konstituční monarchie.
konstituční monarchie
A to jde ruku v ruce s tím,
co se už dělo ve Velké Británii.
Ale toto je, svým způsobem, obrovský úspěch.
Oni dali slib, aby vytvořili ústavu.
Avšak situace se ve Francii začala zvrhávat,
zvláště pak v Paříži.
Revoluce byla nejvíce zaměřená na to, co se dělo
v Paříži a ve Versailles.
Všechno se tak zhoršovalo, že skutečné důvody nakonec
ustoupily do pozadí.
A do určité míry se revolucionáři dostali
za hranice toho, že chtěli pouze konstituční monarchii.
Začali uvažovat o tom, že by byla lepší republika.
To jsme mohli vidět během masakru na Martově poli.
Lidé se začali podepisovat,
aby nakonec vznikla republika
A poté ......, co je pravděpodobně přimělo, aby chtěli
republiku o to víc.
A teď další věc, kterou si pravděpodobně pamatujete z prvního videa,
je věc, která skutečně uspíšila celou
revoluci.
Přinejmenším jedna z hlavních věcí, která
urychlila celou revoluci bylo to,
že Francie byla rozpadlá.
A lidé začínají mít hlad.
To se děje po celou tu dobu, kdy se všichni ti
politici, revolucionáři a monarchové
pohybují okolo a pokouší se vylepšit
svoji pozici
Nikdo po celou doby nevyřešil žádný z těchto
problémů.
Francii došly peníze.
Po zemi je hladomor, lidé mají stále hlad.
A tak vlastně každý, ať už se podíváte na Ludvíka XVI.,
podívejme se na něj znovu, je vždycky dobré pamatovat si
jak vypadal.
Takže ať už se podíváte na Ludvíka, který byl v domácím vězení,
nebo na kteréhokoliv revolucionáře,
všichni si začínají říkat "jé!"
"jak ten problém řešit?"
"Lidé nás svrhnou, když nevyřešíme problém"
"hladu a rozkladu Francie."
Takže jak v historii mnohokrát uvidíte, nejlepší řešení,
aspoň si mysleli, že je nejlepší,
je začít válku.
A tak vyhlásili válku Rakousku.
A když se zamyslíte z pozice Ludvíka,
mohl z této situace jen získat.
Když bude válka úspěšná, zvýší tím
svoji reputaci.
A to se stalo, napíšu pár dat.
To mi vždycky pomůže zorientovat se.
To byl konec roku 1791, válka vyhlášena
v dubnu, tady roku 1792.
Tohle tady je duben.
A když se zamyslíte, Ludvík nemohl prohrát,
nebo mu to aspoň tak přišlo.
Kdyby se válka dařila, mohl by se stát oblíbenějším,
stal by se silnějším.
Byli by schopni ukořistit bohatství jiné země
a využít ho ve prospěch Francie.
Když se válka dařit nebude a Francie prohraje,
co se stane?
Budete ve válce s Rakouskem
a nejspíš dalšími lidmi.
Podívejte se, Francie bude ve válce
s většinou mocností.
Ale když prohrajete, tyto mocnosti,
ovládané panovníky, se zbaví revolucionářů
a nejspíš dosadí Ludvíka XVI. zpět na trůn.
Takže z Ludvíkova pohledu to byl dobrý nápad.
A pro hodně revolucionářů také,
chtěli vyřešit problémy, takže si řekli proč ne,
bylo by fajn vyplenit jiné země.
Kdyby jsme mohli ukrást obilí jiným,
bude aspoň Francie méně hladová.
A možná budeme moc šířit revoluci,
můžeme svrhnout ostatní krále,
nebude to jen Francouzská revoluce,
bude Evropská.
A tak vyhlásili válku Rakousku.
Rychle se pokusili napadnout Rakouské Nizozemí,
které bylo odděleno
od zbytku Rakouska
Takže zaútočili přímo tam.
Ale měli tam problémy,
nebyl to takový úspěch, jak očekávali.
Prusko, jak si můžete pamatovat, se podílelo na Pilznické deklaraci,
se rozhodlo vstoupit do války,
na straně Rakouska.
Pruský útok je nejdřív velmi, velmi
úspěšný
Podaří se jim vstoupit do Francie.
A pak generál, velící pruské armádě,
vévoda Brunšvický, vydá manifest vévody Brunšvického.
Napíšu si to.
Manifest vévody Brunšvického
Což je vlastně to samé jako Pilznické deklarace,
ale tentokrát zrádnější.
Protože tenhle vévoda Brunšvický, má armádu
útočící na Francii
A prohlašuje, jeho manifest to říká, že "zamýšlím"
"svrhnout revoluční vládu"
"a mám v úmyslu dosadit krále zpět."
Dosadit krále
To vše se stalo v dubnu 1792.
Vyhlásit válku Rakousku se králi zdálo jako dobrý nápad,
revolucionáři chtěli šířit revoluci
a plenit ostatní
A najednou se přiřítí Prusko,
útočí na Francii a říká, že chce dosadit krále.
Takže si dovedete představit, že revolucionáři
podezřívají krále ještě víc.
Myslí si, že má král tajnou dohodu s Pruskem,
nebo jiným nepřítelem s kterým válčí.
A tak v srpnu 1792, pár měsíců později
čtyři nebo pět,
máte v podstatě
Pařížskou komunu.
A když říkám komunu, tak je to skutečně
tentokrát vláda.
A ta byla převzata ještě radikálnějšími lidmi,
hlavně Jakobíny.
A vtrhnou do sídla královské rodiny v Tuileries,
to je ta budova zde.
A tahle malba zde je obraz revolucionářů,
převážně jakobínů, kteří
útočí na Tuileries
A uvězní Ludvíka XVI. a Marii Antoinettu.
Protože si říkají, hele! Prusáci mají armádu
a už řekli, že chtějí dosadit krále.
Uvězníme krále, protože nevíme,
co chystá.
Tak uvězní Ludvíka
a Marii Antoinettu
A podaří se jim také provést pár machinací uvnitř
Národního shromáždění.
Sejde se torzu národního shromáždění,
to znamená, že spousta oponentů,
tam nebyla.
Takže to byla schůze, kde byli především levičáci,
radikálové a Jakobíni.
A tak v srpnu vyhlásilo shromáždění...
Republiku.
Což je to samé jako říct,
že Ludvík už není král.
A tento národ, nebo země,
nebude mít už nikdy krále.
Je to republika.
Vláda bez krále.
A zatímco se to děje,
máte gangy potloukající se kolem Paříže.
A ty přepadávají a vraždí lidi jen proto,
že vypadají podezřele, napojeni na krále, šlechtu,
nebo jinak royalisticky.
Nakonec chtělí monarchii zpátky.
A během těchto bouří, poprav a vraždění,
zemře přes 1 400 lidí.
1 400 popravených.
Takže jak vidíte, je to horší
a horší a horší.
Král je vězněn,
uvidíte, že nebude
vězněn dlouho.
Ale dobře neskončí.
V podstatě revolucionáři řekli:
"Francie je teď republika."
A zatímco jsou ve válce s dvěma mocnostmi,
Rakouskem a Pruskem
Teď jsou schopni udržet je,
mluvím o francouzské armádě.
Jsou schopni udržet dorážející
pruskou armádu.
Říkají tomu pat u Valmy, není jasné kdo vyhrál.
Prusové se nechtěli dostat až tak moc do Francie,
takže moc netlačili, ani neposlali příliš vojáků.
Aspoň na okamžik je tedy odstraněno "vnější ohrožení",
jestli to tak chcete nazvat.
Takže Národní shromáždění vystoupilo a řeklo,
zbavili jsme se jich. Předtím už vyhlásilo republiku,
ale šli ještě dál.
Takže jsme tady, září 1792.
Byl tu pat u Valmy.
Pat u Valmy
A pak Národní shromáždění, nebo Národní konvent,
řekne hele, vytvoříme novou
ústavu,
Takže ústava z 1791 dlouho nevydržela.
Kolem jednoho roku.
Takže nová ústava...
Záměr vytvořit novou ústavu.
Takže, po tom všem krveprolití,
po uvěznění Ludvíka, povstáních v Paříži
a soudních vraždách,
tu máme jen nástin mnohem horších věcí, které přijdou
hned další rok
Roku 1793, zapíšu to krvavou barvou...
Jsme v 1793
Národní shromáždění, první věc, co udělali
nebo bych to měl říct lépe.
V lednu 1793, už svrhli krále,
je uvězněný, jsou ve válce
s dalšími zeměmi, které chtějí
dosadit krále zpět k moci.
Takže první co udělají, je poprava Ludvíka.
Tady je obrázek popravy.
Byl sťat gilotinou.
A tady je doktor Gilotina.
Gilotina byla vyvinuta, ta je tady,
byla vyvinuta jako humánější
způsob popravy.
Nechtěli, aby lidé cítili bolest,
chtěli je jen zabít.
Takže budeme používat tento velmi humání nástroj,
gilotinu.
Která využívalí čepele k velmi rychlému odseknutí
něčí hlavy.
A byla vyvinuta tímto lékařem.
Ale první z významných lidí, kteří ji vyzkoušeli,
byl Ludvík XVI., popravený v lednu.
A pak v únoru, pamatujte, lidé jsou stále hladoví,
jsou stále připraveni šířit revoluci,
stále chtějí plenit ostatní.
V únoru Národní shromáždění, nebo Národní rada,
revoluční vláda, vyhlašuje válku
Británii a Spojenému Nizozemí
a Nizozemí
Ještě nevíte kdo to je,
hned Vám to řeknu.
A Spojenému Nizozemí
Asi si teď říkáte sakra, jak Francie
tahle země, jak je schopná válčit proti
Rakousku, Prusku
Teď vyhlašuje válku Dánsku a Velké Británii
A vlastně měsíc předtím Španělsko a Portugalsko
vyhlásilo válku Francii a vstoupili do ní po boku
Rakouska a Pruska.
Tak jak tahle země, jak se zvládla
revoluční vláda postarat o tolik armád
tolika národů?
Odpověď na to je ta, že vláda vyhlásila
v únoru takzvané Levée en Masse (všeobecná mobilizace).
Nejsem francouz, takže to určitě říkám špatně,
Levée en Masse
Což bylo něco jako první verze toho, co známe jako
branná povinnost.
Prostě řekli,
že každý tělesně zdraví muž ve Francii, který není ženatý,
je nyní v armádě.
A tak rázem získali několik
stovek tisíc vojáků.
A během několika let to mohlo být, odhady se různí,
to mohlo být přes
milion vojáků
A to je velký rozdíl oproti tomu, kolik si mohli
ostatní dovolit.
Museli by platit profesionální vojáky,
takže v těchto dobách byly armády menší, než ty,
kterou byla schopna vytvořit Francie s revoluční vládou,
říkající podívejte, tohle je vláda lidí
pro lidi.
Takže teď nebojujete pro krále,
ale pro sebe.
Válčíte sami pro sebe, aby jste nežili pod nadvládou
cizího krále.
Takže se všichni vrhli do boje,
tím získali v podsatě největší armádu v Evropě.
Ale opět říkám, tohle se dělo v těžkých dobách
neklidu v celé Francii.
Royalisté se stali
kontra-revolucionáři,
lidé byli hladoví.
Aby na to došlápli, v dubnu 1792,
Národní shromáždění ustanovilo Výbor pro veřejné blaho,
to zní jako velmi hezký výbor.
Výbor pro veřejné blaho.
A ten se v podstatě stal vládou,
můžeme říct de facto vládou.
A dostal se pod kontrolu tohoto hezky vypadajícího gentlemena,
Maximiliena Robespierra
Vypadá jako civilizovaný chlapík.
Maximilien Robespierre
V čem byl ale Výbor dobrý,
bylo být silně politický a paranoidní.
A obvzlášť pod kontrolou Maximiliena Robespierra,
který byl obvzlášť paranoidní,
když jen zavětřili někoho, kdo nebyl dost radikální,
nebo byl příliš radikální, nebo jsem ho prostě neměl rád,
nebo kdo by mě mohl svrhnout, tak ho poslali
pod gilotinu.
Takhle začala Vláda teroru.
Vláda teroru
Takže zhruba po roce bylo na jejich rozkaz popraveno
zhruba 16 tisíc lidí.
Šli pod humání vyná*** dr. Guillotina
A to je pouze odhad.
Moc to nepočítali.
Předpokládá se, že dohromady bylo popraveno
40 tisíc lidí.
Což v podstatě znamenalo "ty si vinný z tohodle, vím že jsi"
"hej ty s tou puškou, zastřel tohodle člověka"
"pro mě"
Takže to byly velmi krvavé časy.
A jak Vám asi došlo, většina z toho se děla v
nebo kolem Paříže.
Takže najednou, v jednom malém městě, bylo to velké město,
ale máte desetitisíce mrtvých,
jenom proto, že támhle ten chlap, nebo lidi napojeni
na toho chlapa, nebo lidi kteří kují pikle proti tomu chlapovi,
chytnou podezření, že nejste úplně
loajální revoluci.
Proto nakonec začali být lidé podezřívaví vůči
Maximilienu Robespierrovi
Říkají hej, tvoje paranoia škodí revoluci víc,
než pomáhá!
Nastal Thermidorský převrat,
zní to jak název ledničky nebo ohříváku.
Thermidorský převrat
Takže tohle tady je červenec 1794
A říká se mu Thermidorský převrat,
a možná na to udělám celé video, protože
revoluční vláda vytvořila
nový kalendář
ve kterém pojmenovali měsíc Thermidor,
což byl vlastně červenec.
A taky změnili počet hodin.
Měli by 10 hodin na den, 100 minut na hodinu a
100 vteřin na minutu.
Měli by tři deseti denní týdny v měsíci.
Takže měli tenhle kalendář.
Thermidor byl červenec
Ve skutečnosti to tedy byl Červencový převrat, když se lidé
naštvali na Maximiliena Robespierra.
Takže v červenci 1794 popravili i jeho.
Takže co se tady děje.
Tohle je červenec 1794
Zde je tento hezky vypadající gentleman,
který byl také gilotinován.
Jsou tu ještě dvě věci, které chci vypíchnout.
Vrátím se kousek zpátky do roku 1793
Pár poznámek
Vidíme, že v lednu byl popraven Ludvík
nechám na Vás, jestli je to
dobře nebo špatně
V říjnu pak Marie Antoinetta.
Marie Antoinetta
To je v roce 1793
Takže o 9 měsíců později, popravena.
A jedna malá poznámka k tomu,
celá Francie byla zmítána nepokoji.
A tak v roce 1793 přišla revolta.
To bylo v červenci
Takže je to rok před koncem vlády teroru.
Během vlády teroru
v přístavu Toulon, došlo k revoltě,
proti revoluční vládě.
Bylo potlačeno, především díky ambicióznímu
kapitánu dělostřelectva.
Kapitán dělostřelectva je někdo, kdo v podstatě velí
dělům a dělostřelcům.
A tenhle kapitán dělostřelectva, který potlačil povstání,
získal velké uznání od vlády
a jeho jméno bylo, musím si to napsat,
někam hezky vedle, to je předehra k
příštímu videu...Takže v červenci 1793 v Toulon,
se začal tvářit, jako že opravdu ví,
co dělá.
A jeho jméno je Napoleon Bonaparte.
A bude mít hodně společného s dalším videem.