Tip:
Highlight text to annotate it
X
Georgios Papadopoulos: Diktátor Pokud se pokusím o léka?ské p?irovnání
máme pacienta; umístili jsme ho do sádry.
Dominique Strauss-Kahn: Generální ?editel MMF Nebra?te se léka?i, n?kdy vám láka? dá lék
který se vám nelíbí, ale i kdy? se vám lék protiví
léka? je zde, aby vám pomohl.
Jak ji? bylo ?e?eno, historie má o?klivý zvyk
opakovat se jako «fra?ka».
Tak?e, dle diktátora/rádoby léka?e, jsme se p?esunuli pod správu MMF.
Andreas Papandreou: P?edseda ?ecké vlády 1981-1990, 1993-1996 Ka?dý se musí zapojit do tohoto úsilí s plným v?domím,
?e národ zlikviduje sv?j obrovský dluh nebo obrovský dluh zni?í národ.
Constantinos Mitsotakis: P?edseda ?ecké vlády 1990-1993 Leto?ní p?íjmová politika bude p?ísná a strohá.
Nebudou ?ádná navý?ení.
Costas Simitis: P?edseda ?ecké vlády, 1996-2004 Není prostor pro dotace nebo sní?ení daní.
Costas Karamanlis: P?edseda ?ecké vlády, 2004-2009 musíme sní?it ve?ejné výdaje, musíme udr?ovat po?ádek v na?em dom?.
A toho nem??e být dosa?eno va?imi prázdnými sliby
rozdáváním pen?z a výsad v tomto krizovém období.
Giorgos Papandreou: P?edseda ?ecké vlády Bohu?el, na?e zem? je na JIPce. Kolaps národních financí
ohro?uje na?i suverenitu poprvé od roku 1974.
B?hem posledních 40ti let, dv? politické strany, 3 rodiny politik?
spolu s n?kterými podnikateli, dovedli zemi k bankrotu.
Vyhlásili pozastavení plateb lidem s cílem u?et?it pro své v??itele.
Po desetiletích nep?etr?itých úspor, Carové ekonomiky
prohla?ovali ?ecko za místní finan?nickou supervelmoc.
Yannos Papantoniou Ministr financí 1994-2001 Na?e práce je skv?lá. Jako první jsme vy?e?ili ekonomické problémy.
N. Christodoulakis Ministr financí 2001-2004 Na?e ekonomika se op?t uká?e být na?í nejsiln?j?í komoditou.
Yannos Papantoniou Ministr financí 1994-2001 Ekonomika stoupla nahoru a p?e?la z druhé do první ligy.
Kdy? se jejich výtvory zhroutily, ?íkali tito lidé za na?imi zády,
?e díky n?jaké genetické poru?e jsme neschopní si poradit s na?í
ekonomikou bez cizí pomoci.
Pro Ameri?any je to mo?ná te?ké k pochopení
ale ?ekové postrádají schopnost sebekontroly a disciplíny.
Na?e vláda nás nazývá lenochy, a na?i v??itelé PIIGS «Prrasata»
stejn? jako je tomu u v?ech periferních zemí EU.
A na?i minist?i se nás sna?ili p?esv?d?it o tom, ?e na tom máme podíl v?ichni.
Brian Lenihan Irský ministr financí 2008-2011 Souhlasím, ?e ná? politický systém selhal
ale bu?me up?ímní. M??eme za to v?ichni.
Theodoros Pangalos místop?edseda ?ecké vlády Odpov?? na na??ení na?ich politik?, kterých se
lidé ptají:, «co jste ud?lali s pen?zi?» je:
Slou?ili jsme ve?ejnosti! V?ichni na tom neseme podíl!
Tak?e jsme marnotratné d?ti ?ist? globální ekonomiky
v jinak celkov? úsp??né Evrop??
Nebo je systém chybný ji? od svého vzniku?
Kapitalistická ekonomie v povále?ném období má dv? ?ásti.
Costas Lapavitsas Professor ekonomie B?hem prvních 25ti let po 2. sv?t. válce, byl vysoký r?st.
Reálné p?íjmy rostly, stejn? jako spot?eba zbo?í.
V d?jinách kapitalismu to byla nová situace.
Joe je král, proto?e si m??e za svou mzdu koupit
více ne? v?ichni ostatní.
David Harvey - sociolog Neexistuje nic takového jako krize svobodného kapitalismu.
Nicmén? n?jaká krize je.
Tohle ??astné období skon?ilo v polovin? sedmdesátých let.
Od té doby jsme vstoupili do období nízkého r?stu, opakující se krize...
byl potla?en r?st plat?, pokud byl mo?ný a vysoká nezam?stnanost.
Pro star?í kapitalistické zem? bylo obtí?né
zvy?ovat dal?í bohatství.
Tato krize byla skute?n? zam??ena na sílu pracujících
která v tom ?ase v jádru kapitalistických region? byla velmi silná
V Evrop? a v Severní Americe
A výsledkem toho bylo, ?e zde bylo hodn? tlaku na platy.
pracující byli dob?e organizovaní, m?li dost politické síly
ve státu.. ve volbách. A to byl jednodu?e pro kapitál velký problém.
Tak?e museli ukáznit pracující a ud?lali to n?kolika zp?soby.
Hlavn? otev?ením národních ekonomik ke globální konkurenci,
získnáním p?ístupu ke sv?tovému zdroji pracujících
posléze p?i?la samoz?ejm? do d?je ?ína.
Toto období bylo význa?né velkým r?stem ve finan?ím systému
ozna?eným termínem "financializace"
Financializace p?isp?la k intenzit? krize.
Kapitál m??e prakticky jít, kam se mu zlíbí, s velkým dostatkem levné pracovní síly.
Ale pak se objevil problém, kdy podíl mezd v národním p?íjmu ?el v?ude dol?
a samoz?ejm? mzdy jsou velkou ?ástí trhu
a pak p?i?el problém - Jak prodávat své zbo?í
kdy? kupní síla není .. není tu
a odpov?? zn?la: dát ka?dému úv?r
a tak jsme dostali k stvo?ení úv?rové ekonomiky,
která opravdu siln? rostla v 80-tých a 90-tých letech, aby pokryla rozdíl
mezi tím, co pracující skute?n? dostal a co si za to mohl koupit
a to je, kdy jsme já i mnoho lidí, za?ali vid?t koncem 90-tých, 2000,
?e je to trochu neudr?itelné. Ale
tak?e to byl zp?sob jak se dostat z krize 70-tých let,
který p?ipravil p?du pro tento druh krize
Kdy? praskla bublina hypote?ního trhu v USA
finan?ní systém se p?iblí?il na hranici kolapsu.
Výsledkem byl dopad na reálnou ekonomiku s jejími vlastními problémy.
Státy p?ijaly záchranná opat?ení. Pou?ily peníze da?ových poplatník?
Tím se z finan?nické krize stala krize rozpo?tová.
A ty samé banky, které byly zachrán?ny da?ovými poplatníky
se rozhodly kousnout do podané ruky a hazardovat se státními bankroty.
Spekulace situaci v ?ecku také zhor?ovaly.
Jen tentokrát je problém je?t? hor?í.
Je ?as, aby Eurozóna zaplatila.
Král Euro se ukázal nahý, zejména proto, ?e je král bez státu.
Samir Amin - Ekonom Nem??e existovat m?na bez státu.
I p?es r?zné slabiny, výhodou US dolaru je mimo jiné
to, ?e pat?í státu zvaném USA.
Evropa, jako politická entita, neexistuje.
Není ?ádná legitimní politická síla spojující její státy.
Dle mého názoru, Eurozona není ?ivotaschopná.
Na rozdíl od USA, kde federální vláda
a Federální Reservní Systém zasáhl ke zmírn?ní rozdíl?
mezi stáy, Eurozóna zd?raz?uje nerovnosti.
Takto vznikli PIIGS, chudí p?íbuzní v EU.
Eurozóna je z?eteln? rozd?lena na centrální a periferní státy.
Krize je nejintenzivn?j?í v periferních státech.
Centrální státy, p?edev?ím N?mecko, jsou ohled? Eura vít?zové.
Konkurenceschopnost stát? EU se velmi zm?nila
a konkurenceschopnost periferních zemí se systematicky sni?ovala.
Do?lo k tomu p?ímo kv?li Euru.
Éric Toussaint, prezident Výboru pro likvidaci dluhu t?etího sv?ta - Krize EU je výsledek zp?sobu jakým prob?hla evropská integrace.
S ?eckem je to podobné, jako dát do ringu spole?n? s Muhammadem Alim
sv?tovým ?ampionem v t??ké váze, boxera mu?í váhy
a ?íct jim: «Za?n?te bojovat a uvidíme, kdo vyhraje».
Pro? mají periferní zem? ¨ zpo?d?ní v konkurenceschopnosti?
A p?edev?ím, co zp?sobuje, ?e tento rozdíl stále roste?
Mýtus "líné periferie" a "pr?myslového N?mecka"...
s jeho "vysokou produktivitou" je takový: To, co n?mecká vláda u?inila
bylo vyhlá?ení války jejich vlastní pracovní síle...
a zmra?ení jejich plat? na desetiletí.
Sahra Wagenknecht - Místop?edsedkyn? strany, Die Linke (Levice) - V uplynulých letech byl nominální nár?st plat? 7% (v N?mecku)
zatímco v celé Eurozón? to bylo 27%.
Tento rozdíl má logicky za následek ztrátu konkurenceschopnosti dal?ích zemí.
Pokud platy v jedné zemi klesají, zatímco ve v?ech ostataních rostou
je p?irozené, ?e konkurenceschopnost n?mecké ekonomiky je na vrcholu
a ostatní ekonomiky s ní nemohou soupe?it.
Zem? Eurozóny ji? nejsou schopny nyní devalvovat svou vlastní m?nu.
To vedlo ke vzniku mechanismu
jemu? vd??íme za dne?ní situaci.
Costas Lapavitsas - Profesor ekonomie: - Ztráta konkurenceschopnosti se projevila dv?ma zp?soby
z nich? oba hrály rozhodující úlohu v sou?asné krizi.
Za prvé, v nyn?j?ích transakcích se vyskytovaly ohromné deficity.
A ?ecko m?lo nejv?t?í deficit ze v?ech. Pokud nem??ete sout??it
va?e obchodní bilance vzhledem ke zbytku sv?ta se dostane do deficitu.
A ?ecký deficit je obrovský.
Ale tohle se d?je stejn? i s ostatními periferními zem?mi.
Tento fenomén ?el ruku v ruce s nar?stáním dluhu.
Pokud máte takový deficit musíte ho n?jak vyvá?it.
Vzhledem k EU je ?ecko relativn? chudé.
?ecko pat?í na evropském konti- nentu k polo-periferním zemím
Je evidentní, ?e ?ecko vd??ilo za r?st národního dluhu
okolnostem danými integrací do evropských trh?.
V?bec bych ne?e?il povída?ky o tom, ?e ?ekové jsou líní.
To je ?istý rasismus.
Eurozóna ni?í imunitní systém periferních zemí tím,
?e je vystaví globální krizi.
Ahilovou patou t?chto zemí je deficit a dluh.
V tomto p?ípad? je dluh zako?en?n
hloub?ji v historii ?eckého státu.
Manolis Glezos - historická postava ?ecké levice - Od revolu?ního období v roce 1821, si na?e zem?
za?ala p?j?ovat. A p?j?ovala si do dne?ka
s jedinou vyjímkou.
B?hem mimo?ádn? "??astného" období se ?ecku poda?ilo stát se v??itelem.
B?hem n?mecké okupace ?ecko p?j?ilo N?mecku.
N?mecko donutilo ?ecko, aby se stalo v??itelem místo dlu?níkem.
Kdy? n?mecká koupace skon?ila, zem? zaujala svoji tradi?ní roli;
stala se dlu?níkem.
A státní dluh, tak jak jej známe, se za?al zvy?ovat v 80. letech.
Vysoká míra státního zadlu?ení v ?ecku
souvisií s ?eckou spole?enskou a t?ídní strukturou a formou,
do které ?ecká ekonomika dosp?la b?hem n?kolika posledních desetiletí.
Má to co d?lat se systematickou neschopností ?eckého státu
zavést efektivní a férový systém daní.
(Historie ?eckého státního dluhu)
Andreas Papandreou vytvo?il nezbytné sociální zabezpe?ení státem
bez toho, aby zvý?il dan? korporacím a lidem s vysokými p?íjmy
Zachra?oval pracovní místa znárod- ?ováním ztrátových soukromých firem.
P?edev?ím proto, aby zachránil vlastníky on?ch firem.
Dramaticky to zvý?ilo obchodní deficit a státní dluh.
Mitsotakisova vláda pokra?ovala v p?j?ování.
Maastrichtská smlouva uzákonila sv?tový trh jako jediný mechanismus
kontroly deficitu a zakázala jiné zp?soby tvorby pen?z.
Dluh stoupal nejvy??ím tempem v ?ecké historii.
Kostas Simitis byl ??astn?j?í.
«Kreativní ú?etnictví»,pád evropských úrokových sazeb
a ekonomický r?st byli na jeho stran?.
Tímto zp?sobem byl schopen ukrývat nálo?,
kterou umístil do státního dluhu.
B?hem jeho premiérování se zdálo, ?e se procento dluhu mírn? sní?ilo.
Kostas Karamanlis sní?il podnikatelské dan? o 10%.
Volný pád ekonomiky znovu akceleroval
a vý?e dluhu znovu explodovala.
G.Papandreou stupuje na scénu a tla?í ?ecko do náru?e jeho v??itel?
Ke konci "Mnemonia" (dohody o úsporách) dosahuje zahrani?ní dluh 167% HDP
Konec
V?t?ina zemé v této situaci vstoupila do jednání s MMF.
Ale nikdo na to nedoplatil tak draze jako Argentina
zrcadlový obraz ?ecka na druhé stra?n Atlantiku.
jsem bezdomovec a pot?ebuji trochu pomoct - d?kuji
Argentina upadla do dluhové pasti ve stejné dob jako ?ecko
v roce 1824, prost?ednictvím prvních Britských p?j?ek.
Ale smy?ka se utáhla a? koncem 20. století.
Argentici svázali hodnotu pesa s americkým dolarem.
To jim znemo?nilo uplat?ovat monetární politiku.
Argentina za?ívala svoji vlastní Eurozónu.
Pouze místo proti Berlínu stáli proti Washingtonu DC.
M. Camdessus - Výkonný ?editel MMF, 1987-2000:
Ve stejnou dobu, zm?nil MMF tuto zemi na dal?í...
pokusnou laborato? neoliberalismu.
(Úryvek z dokumentárního filmu: The Take/P?evzetí)
Avi Lewis - Filmový dokumentarista/Noviná?: P?edev?ím, MMF hrál hlavní roli p?i vytvá?ení krize v Argentin?,
?ízením stejné politiky deregulace a privatizace
která vedla k obrovským zisk?m korporací, ale opravdu zni?ila finance státu
Gerard Dumenil - Ekonom byli velmi jasn? agenty moci USA ve sv?t?
stejn? jako byli jasn? agenty neoliberalismu,
co? znamená agenty vy??ích t?íd v neoliberálním podniku
jejich? cílem bylo zvý?it nesmírn? jejich p?íjem - co? také d?lali
A v n?kterých p?ípadech dokonce zaplatí s p?edstihem.
D?lali to - a? do sou?asné krize.
Po Argentinském ekonomickém kolapsu v roce 2001...
MMF a jeho neoliberální teorie...
se staly ter?em posm?chu pro ekonomy po celém sv?t?.
N?která monstra v?ak necht?jí zem?ít.
MMF je trochu jako zombie instituce: nem??ete ji zabít
MMF se op?t ukázal jako hrá? p?i "zachra?ování" zemí, které se dostaly do potí?í
na?izuje úsporné podmínky, jak se to d?je v celé Evrop?
a nemravným a d?sivým zp?sobem v ?ecku. A v?bec se nezdá,
?e by se tato instituce COKOLIV nau?ila ze zku?enosti s Argentinou.
(Mám 3 d?ti a ?ádnou práci, prosím, pomozte)
?ecko za intervenci MMF tvrd? zaplatí.
Ron Paul - Republikánský kongresman - Ironie tohoto slibu je, ?e v novém uspo?ádání, tomto nár?stu,
sem vlo?í ?ecko 2,5 miliardy dolar? Myslím ?e to je --
Jen nekrytý celosv?tový pen??ní systém by mohl pomoci ?ecku ho vyplatit
A být p?ipraven vyplatit také dal?í zem?.
Argentina byla konfrontována samotným MMF
Ale ?ecko zjistilo, ?e slou?í dv?ma pán?m.
V Evrop? byly toti? neoliberální teorie podporovány
Evropskou Centrální Bankou.
Evropská centrální banka byl nástroj, víte, k zavedení neoliberální politiky v Evrop?.
Ironické je, ?e v p?ípad? ?ecka
byl MMF mírn?j?í ne? EU.
Opat?ení uplat?ovaná ve spolupráci MMF, ECB a EU
nejsou pouze nespravedlivá a nebezpe?ná pro ?ecký lid.
Ale jsou odsouzená k zániku od samého po?átku.
Mají tragický dopad na kvalitu ?ivota obyvatelstva
a ovliv?ují jejich ka?dodenní ?ivot.
Je vysoce napravd?podobné, ?e budou mít pozitivní dopad
na ekonomiku celkov? a na zvládnutí státního dluhu.
Jako v Argentin?, kde cílem nebylo zachrán?ní ekonomiky,
ale spí?e bank a velkých firem.
MMF vyvinul pozoruhodný tlak na Argentinu aby splatila tyto dluhy
Mnoho z dluh? bylo nadhodnocených, explodovaly kv?li p?evedení dluh?
na státní pokladnu, na ve?ejné finance, také kv?lu nátlaku MMF.
Nyní p?ijímaná opat?ení jsou k tomu, aby zabránila ?ecku
zastavit splácení dluhu.
Nejsou to opat?ení k tomu, aby zmen?ila dluh.
Je o?ividné, ?e r?st dluhu bude rychle pokra?ovat bez ohledu
na p?ijatá opat?ení a ve skute?nosti jako jejich následek
Evidentním cílem opat?ení je chránit v??itele,
chránit banky.
V uplynulých pár m?sících dala ?ecká vláda bankám
108 miliard EUR
co? je tém?? celý záchranný balí?ek, který obdr?elo od MMF a EU
(Úryvek z doumentárního filmu Sociální genocida)
Kdy? Argentina ?elila podobné situaci,
n?kte?í z t?ch, co za ni byli odpov?dní, byli potrestáni
Obrázek prezident? opou?t?jících prezidentský palác ve vrtulníku
stále ***ásleduje jak MMF tak jejich spolupracovníky.
Jedné kouzelné noci, práv? jako v Argentin?
uvidíme, kdo nasko?í do vrtulníku jako první!
Rok ?.1 po intervenci MMF.
?ecko nastoupilo do intenzivního programu "o?istných" procedur,
"aktivizace rezerv", "raracio- naliza?ních opat?ení" a "úklidu".
Vyslanci MMF, EU a ECB se natrvalo usídlili v Athénách
a prosazují své plány prost?ednictvím protiústavních p?íkaz?.
Dominique Strauss - Kahn Výkonný ?editel MMF - orienta?ním bodem m??e jist? být penzijní reforma
ale nyní je hlavní otázkou schopnost srovnat mzdy a produktivitu
?ím je ?ecko dnes?
Jsme svobodná zem?? Ano.
Jsme nezávislí? Ne, byli jsme poní?eni na vazaly.
Svoboda je jedna v?c, suverenita trochu jiná.
Problém na?í zem? je to, ?e ztratila svou suverenitu.
Za okázalé spolupráce s cizími v??iteli se vláda obrátila
proti lidem s krutými úspornými opat?eními.
výsledkem je chudoba, krachující byznys a nezam?stnanost.
Uva?ujeme o vyhlá?ení st?edu Athén za místo ?elící humanitární krizi.
N. Kanakis : prezident - Doctors of the World ? ?ecko - Lze vid?t v?echny p?íslu?né aspekty
lidé, kte?í jsou hladoví nebo bez domova s chyb?jící léka?skou pé?í.
Jen tak se potulují kolem nám?stí.
Není to moc odli?né od toho, co vidíme v zemích T?etího sv?ta.
Musíte si pamatovat, ?e jde o ty nejchud?í z chudých.
Stále jsou lidé, kte?í podporují n?jaké právo na sociální jistoty,
ale není jich tolik, jako chudých d?chodky?.
?íkají: "Koupím si bu? jídlo nebo léky. Nemohu si dovolit obojí".
Vládní opat?ení nep?iná?ejí pouze zhor?ení ?ivotní úrovn?,
ale p?edstavují bezprost?ední ohro?ení jejich ?ivot?.
Panos Papanicolaou: Neurochirurg - Ve v?ech zemích "podporovaných" MMF a? do této chvíle
do?lo k dramatickému sní?ení ?ivotních o?ekávání.
Obvykle to souvisí s pr?m?rnou délkou ?ivota.
Byly zem?, kde po t??ké zkou?ce s MMF klesla
pr?m?rná délka ?ivota o 5-10 let. S úsporami, které máme p?ed sebou
je jisté, ?e ?ivotní vyhlídky se dramaticky zredukují.
Ob?ané na to reagují.
Odpov?dí vlády je poru?ení nejzákladn?j?ích princip? demokracie.
Tresty za no?ení kapuce p?es hlavu, neoprávn?ná zat?ení
a zakuklení policisté, to v?echno hrani?í se stavem polo-státu.
Tento liberalismus doprovázený slzným plynem nám nenechává peníze na bezplatné vzd?lání.
Alain Badiou: Filosof - Krize jsou v?dy ?e?eny pomocí opat?ení proti spole?nosti a lidem,
které mohou být velmi brutální.
To je zp?sob, jak kapitalismus kontroluje situaci.
Problémem kapitalismu je, jak dosáhnout p?ijetí t?chto opat?ení.
Kv?li tomu se uchyluje k násilí.
Jako odpov?? na toto "finan?ní tornádo"
se Demokracie p?em??uje na Dluhokracii.
Chudí lidé, nejezte se navzájem . Sn?zte bohaté, jsou ??avnat?j?í!
Krize kapitalismu zp?sobuje rozsáhle znehodnocení.
Ke ztrát? ceny dochází díky finan?ním spekulacím.
N?kdo musí za toto znehodnocení zaplatit.
Nicmén? kapitalisté nemají v úmyslu za to platit.
Nejsou ani v nejmen?ím altruisti?tí.
Ale kdy? nezaplatí ti, co krizi zp?sobili
pro? bychom m?li platit my?
V minulosti spousty zemí úsp??n? odmítly dluhy,
které nebyly zp?sobeny jejími ob?any, v souladu s p?edpisy
mezinárodního práva, jako nap?. koncept Neuznaného dluhu.
Historie Neuznaného dluhu[animace]
Ná? p?íb?h za?íná v roce 1920 u Alexandra Sacka.
Sack byl ministr a specialista na zákony v carském Rusku.
Po revoluci 1917 p?edná?el na univerzitách v Evrop? a USA.
V roce 1927, p?i?el s brilantním konceptem:
koncept neuznaného dluhu.
Aby mohl být dluh definován jako neuznaný, musí spl?ovat t?i podmínky.
1. Vláda zem? schvaluje p?j?ku
bez v?domí a souhlasu obyvatelstva.
2. P?j?ka je pou?ita na aktivity, ze kterých nemají ob?ané prosp?ch.
3. V??itelé o této situaci v?dí
ale tvá?í se, ?e tomu tak není.
Sackovy návrhy zní progesivn?, tém?? revolu?n?.
Ve skute?nosti, tehdy slou?ily zájm?m
vycházející supervelmoci: Spojeným stát?m americkým.
USA se nacházely v situaci, kdy pot?ebovaly koncept "neuznaného dluhu"
v roce 1898, kdy? vyhrály ?pan?lsko- americkou válku a anektovaly Kubu.
Jejich problém byl, ?e spole?n? s Kubou obdr?ely dluh
zp?sobený ?pan?lským koloniálním re?imem.
A od ?pan?lské kolonizace, která trvala poslední ?ty?i staletí
od r. 1492, kdy Kolumbus vkro?il do Ameriky, a? do r. 1898
dluh zna?n? narostl.
USA samoz?ejm? nem?ly zájem platit za chyby minulého re?imu.
Rozhodly se, ?e kubánský dluh je neuznatelný
a jednodu?e jej odmítly zaplatit.
To samé se stalo v Mexiku o pár desetiletí d?íve.
Kdy? republikáni svrhli císa?e Maximiliána I.
rozhodli se, ?e dluh, který zp?sobil je neuznatelný.
Maximilián si p?j?oval obrovské ?ástky za p?ehnané úroky,
aby mohl financovat dluh proti povstalc?m.
A proto?e toho dlu?il opravdu hodn?, p?edev?ím Mexi?an?m,
byl odsouzen k smrti a poslán p?ed poprav?í ?etu.
Na p?elomu 19. a 20. století do?lo k nejvíce p?íklad?m neuznaného dluhu
v rozvojových zemích amerického kontinentu.
Ve skute?nosti byla do v?ech t?chto neuznaných pohledávek zapojená
rostoucí supervelmoc: Spojené státy americké
A tato samá supervelmoc p?inesla koncept neuznaného dluhu
do 21. století.
Prosinec 2002: Bílý d?m dokon?uje p?ípravy
na plánovanou invazi a okupaci Iráku.
Nicmén?, je?t? ne? útok za?al, ameri?tí ú?edníci
se p?ipravují na dny, kdy bude Saddám Hussein svr?en.
Ministerstvo zahrani?ních v?cí ví, ?e se bude muset vypo?ádat
s Iráckým obrovským státním dluhem. Tehdy se sna?í prokázat,
?e tento dluh je neuznatelný.
Byl vytvo?en zvlá?tní útvar, který m?l navrhnout
první provizorní irácké vlád?, aby zastavila splácení dluhu
pod záminkou, ?e irácký lid nesmí platit dluhy zp?sobené
iráckým re?imem. V tu chvíli bylo v?echno p?ipraveno pro útok.
Moji spoluob?ané: v tuto hodinu jsou americké a koali?ní síly
v po?áte?ním stadiu vojenských operací k odzbrojení Iráku a osvobození jeho lidu,
a ochran? sv?ta p?ed velkým nebezpe?ím.
Éric Toussaint: Prezident výboru pro správu dluhu t?etího sv?ta - V b?eznu 2003, USA a jejich spojenci vpadli do Iráku.
O t?i týdny pozd?ji ministr financí USA svolal sumit ministr? financí
skupiny G8 ve Washingtonu a oznámil, ?e dluhy S. Husseina jsou neuznatelné
?ekl: "Re?im S.Husseina je diktatura a jeho dluhy musí být zamítnuty.
"Nová irácká vláda musí být osvobozena od dluh? S.Husseina".
Hlavní bojové operace v Iráku skon?ily.
V bitv? o Irák, Spojené státy a na?i spojenci zvít?zili.
George W. Bush pov??il bývalého ministra zahrani?í, Jamese Bakera,
aby p?esv?d?il mezinárodní spole?enství, ?e irácký dluh je neuznatelný.
A Baker prohlásil, ?e Saddám Hussein promrhal peníze ob?an?
na budování palác? a nákup zbraní.
Krom? jiného ameri?tí diplomaté prokázali, ?e Irák dlu?il
miliardy dolar? Francii a Rusku, za rakety Exocet
a bitevní letouny jako t?eba Mirage F1 nebo MiG.
Ve skute?nosti, Husseinova cesta nebyla p?íli? odli?ná od toho,
co d?lají mnozí západní v?dci. Pro Araby jsou paláce to,
co jsou Olympijské hry pro západ : demonstrace ekonomické
a geopolitické dominance.
Americká diplomacie nakonec dokázala, ?e Irácký dluh je neuznatelný
a irácký lid nebyl povinen jej splácet.
Nicmén?, Washington si náhle uv?domil, ?e tím vytvo?ili zapeklitý problém.
Poprvé v 21. století nejv?t?í supervelmoc legitimizovala
koncept neuznatelného dluhu. A tak se rozhodli
zamést tento p?ípad pod koberec.
Ostatní zem? ?ekly: "Odepí?eme 40% iráckého dluhu p?es Pa?í?ský klub".
"Ale koncept neuznatelného dluhu nebude pou?it oficiáln?"
"proto?e dal?í zem? by cht?ly toto právo uplatnit také".
"Nap?íklad, Dem. Rep. Kongo by odmítla Mobutuho dluh."
"Filipínci by odmítli splácet dluh diktátora Marcose"
"a Ji?ní Afrika by odmítla dluh apartheidního re?imu".
Aby zabránili roz?í?ení konceptu neuznatelného dluhu v 21. století,
p?ijali toto rozhodnutí jen pro p?ípad Iráku.
Je v?ak o?ividné, ?e koncept neuznatelného dluhu byl u?it.
Myslím ?e to byla pro Irák chyba být dále zatí?en
h?íchy sesazeného diktátora
USA dál pomáhaly Iráku zru?it staré dluhy.
Ale nikdo ve Washingtonu necht?l u? nikdy více sly?et
pojem "neuznatelný dluh".
Iráku se poda?ilo odepsat velkou ?ást dluhu
s podporou impéria. Ale dal?í zem? trvaly na svém
a postavily se proti MMF
a dal?ím velkým v??itel?m. Poda?ilo se jim prokázat to, ?e jejich dluh
byl nejen neuznatelný, ale i protiprávní a protiústavní.
Vítejte v Ekvádoru.
Rafael Correa - Prezident Ekvádoru Na?e národní závazky jsou naléhav?j?í, ne? ty mezinárodní.
Splníme na?e mezinárodní závazky, jakmile toho budeme schopni.
Ale na?e priority jsou jasné. ?ivot je prvo?adý, placení dluh? druho?adé.
Ekvádor by mohl být jeden z nejbohat?ích stát? v Ji?ní Americe.
Ale od doby, kdy byla objevena ropa...
zem? poznala pouze diktaturu, chudobu, zadlu?ení a ekonomické zabijáky.
Moje skute?ná práce bylo uzavíraní dohod. Bylo to
p?j?ování pen?z jiným zemím, obrovské p?j?ky mnohem vet?í ne? by mohly v?bec splatit,
a jednou z podmínek p?j?ky - ?ekn?me miliarda dolar? pro zemi jako je Indonésie
nebo Ekvádor - ta zem? musí poté dát 90 procent té p?j?ky zp?t americké spole?nosti
nebo spole?nostem aby budovali infrastrukturu - Haliburton nebo Brechtel, to byly ty velké.
a tyto spole?nosti p?ijdou a vybudují elektrickou sí?, p?ístavy nebo dálnice
ale to bude slou?it prakticky jen málo nejbohat?ím rodinám v té zemi.
Chudí lidé v t?chto zemích budou nakonec zatí?eny
tímto obrovským dluhem který nemohou splatit.
V roce 1982 byl Ekvádor nav?tíven MMF a výborem poradc?
reprezentujících nejv?t?í v??itele. Ekvádor byl nucen si p?j?ovat
více a více, aby mohl splácet závazky z minulosti.
Hugo Arias: Vedoucí ekvádorské auditní komise Ekvádor byl nep?etr?it? rabován zem?mi Severu.
Ku p?íkladu - od 80. let a? ro roku 2005
tém?? 50% státního rozpo?tu bylo ur?eno na splátku dluhu.
P?esn?ji, kolem 3-4 miliard dolar? ro?n?.
Pouze 4% byla na zdravotnictví.
4 miliardy na splátku dluhu, 400 milión? na zdravotnictví.
4 miliardy na splátku dluhu, 800 milión? na vzd?lání.
Zabíjeli jsme na?e vlastní lidi.
Obyvatelé Ekvádoru protestovali. Na chvíli se zdálo,
?e se situaci poda?í zvládnuot, kdy? se dostal k moci Lucio Gutiérrez.
Gutiérrez slíbil sociální výhody. Mluvil jako socialista,
ale jakmile p?evzal ú?ad, uzav?el novou smlouvu s MMF
a zavedl extrémní úsporná opat?ení.
Lid se rozhodl, ?e opustí ú?ad stejným zp?sobem,
jaký m?li v oblib? argentin?tí prezidenti: vrtulníkem.
Vice-prezident Palacio p?evzal ?ízení státu.
Má dobré zám?ry, ale brzo podlehl tlaku Washingtonu.
Lidé se obrátili k jedinému politikovi, který odolával mezinárodnímu tlaku.
Rafaelu Correovi.
Píse?: una sola vuelta - Z prvního kola
Correa, z prvního kola.
Ekvádor z prvního kola.
***?je vít?zí.
Jsme tv?j sjednocený lid.
Z?stáváme sjednocení.
Jdi vp?ed, Ekvádorská aliance.
Jdi si pro spravedlnost.
Jdi si pro svá práva.
Jdi vp?ed, Correo, pro Ekvádor.
Z prvního kola
Correa, z prvního kola.
Ekvádor z prvního kola!
Correa studoval ekonomii v Evrop? a USA
a v?d?l velmi dob?e jak jednat se Sv?tovou bankou a MMF,
pokud k tomu je politická v?le.
Jako ministr financí, prohlásil Correa r.2005, ?e bylo nep?irozené
pou?ít ropné zásoby na splácení národního dluhu.
Nebylo to ?estné k obyvatelstvu. ?ekl, ?e 80% výnos? z t??by
musí být pou?ito na zdravotnictví, vzd?lání a tvorbu pracovních míst
a pouze 20% smí být pou?ito na splácení dluhu.
Sv?tová banka ?ekla, ?e pokud bude tento zákon schválen, neposkytne p?j?ku.
To bylo o?ividné zasahování do vnit?ní ekvádorské politiky.
Correa prohlásil, ?e by nikdy nepostupoval podle t?chto pokyn? SB.
Rozhodl se rad?ji rezignovat ne? ustoupit. Získal tím velkou popularitu.
Lidé ?íkali: "Tento ?lov?k se rozhodl rezignovat na ministerskou pozici"
"proto, aby hájil d?stojnost a zájmy svého lidu".
Correa byl nakonec zvolen v r.2006. Jeden z jeho prvních ?in? byla
deportace reprezentant? Sv?tové Banky
a vykázání delegace MMF z prostoru Centrální Banky.
Ú?edníci MMF, jako t?eba Bob Traa, který pozd?ji p?i?el i do ?ecka
ji? byli za?azeni mezi ne?ádoucí osoby v Ekvádoru.
Tito bezohlední a nepoctiví ú?edníci musí respektovat na?i zemi.
Proto jsme deportovali delegáty SB. Trváme na právu obnovit ?kody, které
byly spáchány na?í zemi a prohla?ujeme dluh v??i SB za nelegitimní.
O ?est m?síc? pozd?ji, pokro?il Correa je?t? o krok dál.
Splnil po?adavek sociálních organizací
o ustanovení o kontrolního výboru.
Byl jsem jedním z lidí, které si Correa vybral do tohoto výboru.
18 samostatných osob a 4 národní organizace se podílely na auditu.
Na?ím úkolem bylo prozkoumat v?echny smlouvy na p?j?ky od r.1956 do 2006.
Pracovali jsme 14 m?síc?. Zakoumali jsme dluhy v??i
MMF, Sv?tové bance a dal?ím mezinárodním organizacím.
Prozkoumali jsme dluhy v??i zemím jako Francie, Japonsko a N?mecko.
Nakonec jsme se zabývali vnit?ním ekvádorským dluhem.
Bitva o p?ístup k informacím byla nep?edstavitelná.
Na Ministerstvu financí jsme byli já, a ná? spolupracovník Alejandro Olmos Jr
ozna?eni za "ne?ádoucí osoby".
Ú?edníci na Ministerstvu Financí psali ministrovi
stí?nosti na moji a Olmosovu práci s tím,
?e na?e jednání m??e zp?sobit ?kody zam?stnanc?m ministerstva.
Smáli jsme se tomu, ale zkuste si p?edstavit, jaké to bylo
poté, co jsme byli ozna?eni za ty "zlé hochy"
p?i této ?innosti.
Navzdory takovýmto p?eká?kám Výbor dokon?il sv?j audit
a zjistil, ?e velká ?ást dluhu byla nelegitimní.
Oznámili svá zji?t?ní státu, který to pak oznámil ve?ejnosti.
Práce Výboru byla zve?ejn?na a to je velmi d?le?ité.
Ekvádorský lid nyní v?d?l, pro? byly kontrakty na p?j?ky minulých re?im?
p?edev?ím t?ch po roce 2000, nelegitimní.
Píse?: "Ná? Correa Rafael" - Jdi dál, Rafaele Correo!
Na?e zem? pochoduje proti
zvrácenému Kongresu
a byrokratické diktatu?e
starých politik?.
Moc nále?í lidu. Tv?j bratr ti to ?ekne také.
Lid Ekvádoru chce novou ústavu.
Jdi dál, Correo.
Correo, zaúto? proti "boss?m", kte?í zni?ili na?i zemi.
Jdi dál, Correo.
Jdi dál, Rafaele Correo.
Na základ? záv?r? Výboru vláda dokázala, ?e
dluh byl nelegitimní a odsouhlasila zastavení plateb
pro 70% ekvádorských státních dluhopis?.
Ti, kte?í vlastnili dluhy Ekvádoru prodali dluhopisy za 20% hodnoty.
Za 800 milión? dolar? odkoupili dluhopisy za 3 miliardy.
Toto výrazné sní?ení dluhu dovolilo zlep?ení ?ivotních podmínek
Krom? toho se zru?ili platbu úrok?, které by platili do r.2012, resp. 2030.
Zachránili minimáln? 7 miliard $, které byly pro zem velkým p?ínosem.
To umo?nilo vlád? zvý?it výdaje na zdravotnictví, vzd?lání
tvorbu nových pracovních míst a zlep?ení infrastruktury.
Evkádor ji? není na prodej.
V ?ecku historikové, ekonomové a politi?ní analytici
u?ívají denn? tuny inkoustu k tomu, aby nám poradili, jak zvládnou dluh.
Nicmén? jedna otázka zaznívá velice málo.
Dlu?í ?ecký lid skute?n? tolik, jak prohla?ují jeho v??itelé?
Dluh p?ipisovaný ?ecku v poslední dob? sv?d?í o nezákonnosti.
Nap?íklad, ú?ady obdr?ely "dárky" od firem jako t?eba Siemens
která, spole?n? se Siemens Hellas, podplácela ministry a ú?edníky
nejmén? desetiletí za ú?elem získání zakázek.
V tomto p?ípad? máme d?kazy o nezákonnosti a nelegitimit?.
Tak?e tento dluh by m?l být p?ezkoumán soudem. Pro m? je to evidentní.
?ecké soudnictví se v p?ípad? Siemens ukázalo nedostate?né .
A ?lo to p?íli? pomalu i v dal?ích kontraktech
za zády ve?ejnosti, které zvý?ily stíátní dluh.
Pomocí nechvaln? známých swap? z r. 2001, vláda zadlu?ila budoucnost
aby mohla prezentovat fale?nou sou?asnou prosperitu. ?ecký dluh pak vypadal ni??í
zm?nou z JPY na EUR, a u?itím neaktuálních sm?nných kurz?.
P?itom pomáhali bance Goldman Sachs, která vyd?lala
na této smlouv? milióny.
Mark Kirk: US Senátor Obzvlá?t? m? zajímá role amerických finan?ních institucí, zejména Goldman Sachs.
Kdy? se ?ecko dostalo do závislosti na p?j?ovaných pen?zích
A Goldman Sachs byl jeho dealer.
Tento trik fungoval mnoho let. A ?ecká politická elita ukázala,
?e m??e své komplice bohat? odm?nit. Znovu zam?stnali
Goldman Sachs jako konzultanta a platili je z ve?ejných pen?z.
Jean Quatremer: Noviná?, Liberation Goldman Sachs s ?eckou vládou sou?asn? vedla konzultace a úto?ila na ni.
Tento skandál byl odhalen v r.2010. O pár dní pozd?ji byl
bývalý zam?stnanec Goldman Sachs
p?id?len jako ?editel ?ecké Agentury pro správu národního dluhu.
Zam?stnat zam?stnance Goldman Sachs je jako zam?stnat kriminálníka.
Je to stejné jako zam?stnat bankovního lupi?e hlídáním va?eho domu.
?ekli byste, ?e ví, jak zlo?inci p?emý?lí, tak?e bude lep?ím strá?cem.
Ale je tu velké nebezpe?í, ?e jednoho dne vás okrade a zmizí.
Kdo mi garantuje, ?e tento bývalý ?lov?k z Goldman Sachs
bude ?e?it ?ecké zále?itosti tou nejlep?í mo?nou cestou?
N?kolik zemí obvinilo ?ecko kv?li transakcím s bankou Goldman Sachs.
Jsou to ty samé zem?, které vyu?ívají blízkých styk?
s ?eckou vládou, aby prodali ?ecku zbran?
za dobrou cenu.
Kdy? p?ed rokem N?mecko jednalo s ?eckem o podpo?e, jednou z hlavních
podmínek bylo, ?e ?ecko bude ***ále dová?et n?mecké zbran?.
?ecko by m?lo sní?it d?chody a sociální dávky, nikoliv dovoz zbraní.
To sv?d?í o tom, ?í zájmy jsou v tom zapojeny. N?mecko chrání zájmy
výrobc? vojenského za?ízení a sv?j exportní pr?mysl.
Ti lidé cht?jí pokra?ovat v obchodování navzdory krizi.
Daniel Cohn-Bendit : Jsme pokrytci! Minulý m?síc prodala Francie ?ecku 6 fregat za 2,5 miliardy.
Také helikoptéry za 400 milión? a letadla Rarafale po 100 mil. za ka?dé.
Nevím, jestli jsme jich prodali 10, 20, nebo 30. Celkem to je skoro 3 miliardy.
N?mecko prodalu ?ecku 6 ponorek celkem za miliardu.
My jsme takoví pokrytci! Dali jsme jim peníze, tak?e si mohou koupit na? zbran?.
P?ed pokryteckou Evropou jde zlo?inecké pozadí
ruku v ruce s kriminálními ?iny, v?dy pro "vlastní dobro ?ecka"
nebo na podporu nové ?ecké rozpínavosti vedoucí k ekonomické devastaci.
Giorgos Voulgarakis Ministr ve?ejného po?ádku, 2004-2006 Utratili jsme mnoho pen?z, utratili jsme dvakrát více ne? utratili v Sydney
Utratili jsme mnoho pen?z, utratili jsme dvakrát více ne? utratili v Sydney
Nevím.... budeme znát celkové náklady poté, samoz?ejm?, po Olympijských hrách.
Zmínil jste 1,2 miliardy dolar? na bezpe?nost -- odkud pocházejí ty peníze?
My máme ty peníze.
Jsou to ?ecké peníze? Nebo je to od Olympijského výboru, pochází ?ást z toho z USA?
Ne, te? mluvíme o ?eckých pen?zích.
Mluvíme o pen?zích, které jsou... mo?ná více ne? si m??eme dovolit.
ehm, Mluvíme jen o bezpe?nosti.
Éric Toussaint: Prezident CADTMT byly zde obrovské náklady a jejich cena nyní zat??uje lid.
P?j?ky na Olympijské hry byly placeny z pen?z da?ových poplatník?.
Je p?irozené, ?e lidé cht?jí v?d?t, pro? rozpo?et tak explodoval
a kam se pod?ly jejich peníze.
Olympijské hry a zkorumpované obchody se Siemensem nebo Goldman Sachs
jsou jen malou ?ástí nepr?hledných obchod? placených z ve?ejných pen?z.
Nicmén? jsou tu mnohem d?le?it?j?í v?ci, které se netýkají
pouze ?ecka, ale v?ech periferních zemí
Byla dodr?ena v?echna pravidla, jimi? se ?ídí vydávání dluhopis??
A také jsou zde otázky týkající se legitimity bank,
které hrály hlavní roli p?i vydávání dluhopis?
a? u? na primárním nebo sekundárním trhu.
Které banky to byly? Jak za to byly zaplaceny?
Za jakých podmínek se na tom podílely?
?ást národních dluh? vzniklých v zemích Eurozóny je nelegitimní
proto?e vycházely z politiky p?sobící proti zájm?m ob?an?.
Tak?e tyto dluhy nemusí být placeny ob?any.
Ekvádor ukázal, jak v?echny ty nelegitimní kontrakty
mohou být vyneseny na sv?tlo
pomocí auditu kontrolního výboru.
Pro? nám ne?íkají, o jaký dluh se jedná?
Jak velký je? Jakým zp?sobem vznikl?
Komu dlu?íme ty peníze?
To je d?vod, pro? je nezbytný audit. Audit definuje p?esn?,
co to je za dluh. Musíme znát a odsoudit v?echny l?i,
které nám p?edkládala vláda a korporace, jen? ukradly
peníze ?eckému lidu a v?echni dal?í,
kte?í papou?kují prohlá?ení vlády a uctívají ji.
Ale kdo ustanoví kontrolní Výbor pro audit?
A hlavn?: Jak si m??eme být jistí tím, ?e to nebude dal?í
parlamentní výbor sestávající ze stejných lidí,
kte?í nás do této situace dostali?
?lenové kontrolního Výboru nemusí být specialisté. Není to nutné.
Proto?e pokud vláda zformuje výbor ze specialist?
a? u? budou ze zahrani?í, nebo z ?ad b??ných ob?an?,
tak výbor m??e vystupovat jako mluv?í vlády.
Pouze ve?ejnost má autoritu a právo k provedení auditu,
proto?e ona trpí d?sledky dluhu. V?ichni ?ekové musí být zapojeni.
V?echny sociální organizace musí protestovat a vy?adovat audit.
?ecké politické strany ND a PASOK, které profitovaly na tvorb? dluhu,
se staví k auditu velmi negativn?, proto?e by se odhalila jejich odpov?dnost.
Lidé, organizace, odbory, soudy, intelektuálové, um?lci - v?ichni musí jednat.
Musí vyjád?it vlastní názory a uplat?ovat tlak na politickou moc.
V b?eznu 2011 se skupina lidí z r?zných prost?edí ujmula
iniciativy a za?ala utvá?et
kontrolní Výbor pro audit ?eckého dluhu.
akademici, spisovatelé, um?lci, odborá?i z celého sv?ta
tuto dobrovolnou iniciativu podpo?ili.
Kontrolní výbor zjistí, které ?ásti dluhu
jsou neuznatelné nebo nelegitimní
a doká?ou, ?e podle ?eckého i mezinárodního práva
nejsou ?e?tí ob?ané povinni splácet tento dluh.
Nicmén?, toto rozhodnutí je p?edev?ím politické, nikoliv finan?nické.
I kdyby ten dluh byl legitimní, ?ádná vláda nemá právo
zabíjet vlastní lidi, aby uspokojila své v??itele.
I kdyby se celý ?ecký státní dluh 350 miliard ukázal legitimním,
co? tento p?ípad skute?n? nebude, ?ecko to nem??e nikdy splatit.
Bude to muset být zru?eno.
Pokud ct?ní dluhu a dodr?ování závazk? má zp?sobit
likvidaci zdravotnictví, vzd?lávacího systému
likvidaci dopravního systému, pak je dluh sociáln? neúnosný.
Co se ve skute?nosti vláda ?íká je, ?e se dostávají do platební neschopnosti
spolu s ?eckým lidem. A já nechápu, jak se sociáln? demokratické
socialistická, populárn? zvolená vláda m??e obrá*** na své vlastní voli?e a ?íci:
"Nebudeme moc platit -- VÁM, misto aby neplatili finan?ním institucím."
V nadcházejících desetiletích existuje pouze jedna mo?nost, neplatit tento dluh
proto?e byl zalo?en na neoliberalismu,
Nikdo není povinen uhradit tento dluh
proto?e vznikl díky korupci na finan?ních trzích.
Je nemorální splácet nemorální dluh.
Ustanovení Výboru pro audit m??e být v kone?ném d?sledku
velmi cennou zbraní v mnohem rozsáhlej?í bitv?.
Tato bitva bude pokra?ovat podle tradi?ních pravidel, podle
kterých bylo bojováno v bitvách po staletí.
Bez této bitvy, i kdybychom dluh opakovan? vypovídali,
by se znovu a znovu v?dy zrodil z popela.
Znamená to, ?e se zformuje pole pro ideologický, politický
a t?ídní boj. Tento dluh je výsledkem t?ídního boje.
Neváhejte a povsta?te k boji za svoje práva proti EU a ?ecké vlád?.
Respekt si získáte v boji, nikoliv posloucháním v??itel?.
Podívejte se na Tunisko a Egypt.
Pouze pokud se lidé chopí akce, m??e se situace opravdu zm?nit.
Musíme ze sebe set?ást poddajnost, osvobodit se z MMF,
osvobodit se z ECB a EU,
proto?e v?echny t?i znamenají pro ?ecko ekonomické otroctví.
Giorgos Papandreou Nyní je rozhodující chvíle.
Jdeme na to!
Pro nwoo.org p?elo?il J.K., doplnil Bejbous