Tip:
Highlight text to annotate it
X
Kurva.
Kurva fix.
Doprdele práce, co to je?
Dávej pozor, dědku.
Do piče už, děláš to špatně.
Jehla dělá, co prostě jehla dělá.
Co to jako má znamenat?
Irezumi nezakrývá kůži. Tetování
odhaluje pravou podstavu muže
a osvětluje čtyři urozená
povolání z Knihy pěti prstenů.
Bojovník, umělec, obchodník a farmář.
Jestli mezi jehlou a kůži existuje
nějaký rozpor, mezi znakem a mužem,
pak možná cesta, kterou jste si vybral,
není tou, pro kterou jste vhodný.
Cos to řekl, dědku? Co?
Nepokusil ses mě právě
znevážit, že ne?
Nebo seš vážně tak blbej?
Zkus mě nerespektovat a já to tady
vytetuju tvým mozkem.
Žádná neúcta.
Máš štěstí.
Nemůžu tě zabít, dokud to nedoděláš.
Podej mi zrcadlo.
Jak to vypadá?
Nejni to špatný.
- Šéfe, tohle vám přišlo.
- Co to je?
- Dopis.
- Tak ho otevři, blbče.
Tak co?
Co to je?
Vypadá to jako písek.
Jo, je to písek.
- Černý písek.
- To ne.
Ty víš co to je?
Nechceš se s náma podělit
o ten vtípek?
Před lety jsem viděl jednoho muže,
jak otevřel zrovna takovou obálku.
Bylo s ním mnoho dalších mužů
a všichni se smáli, jako vy teď.
Pak se to vynořilo se stínů...
...a jejich smích se utopil v krvi.
Co se vynořilo ze stínů?
- Nemůžu to slovo říct.
- Jaký slovo?
Té noci...
...se jedna z čepelí zabodla sem.
Měl jsem zemřít, ale díky vrozené vadě
mám srdce tady. Na druhé straně.
Co to sakra je?
Vypadá to jako nindža, šéfe.
Nindža? Děláš si prdel?
Tak toho slova se bojíš?
Nindža?
Nindža-Nindža-Nindža.
Ty dědku prašivá.
Tos mě teda dostal. Nindža.
To je fakt dobrý.
Chceš si se mnou zahrávat? Co?
Chceš si se mnou zahrávat?
Poslyš, nemusíš to dělat.
Cokoliv ti platí, já dám dvakrát tolik.
Třikrát tolik.
Tak slyšíš mě?
Zaplatím, kolik si řekneš.
Nemůžeš vyjednávat, nemůžeš smlouvat,
protože...
...to není lidská bytost.
Je to démon seslaný z pekla.
Zavři hubu dědku...
Padesát sedm let o tobě vyprávím příběh
a nikdo mi nikdy nevěřil.
Ale ty jsi skutečný, že ano?
NINJA ASSASSIN
To všechno je k případu Delgata?
- Tohle je Delgata.
- A ten zbytek?
- ...důkazy.
- Čeho?
Ne. Nechcete, abych tomu
snad vážně věřil.
V čem je problém? Moje vyšetřování
pro vás předtím byly v pořádku.
Mám pro vás jednu otázku.
Co sem nepatří:
Laptopy, raketoplán,
nanotechnologie, nindžové.
Žádám vás o jedinou hodinu.
To je vše.
Proč teď přemýšlím o tom,
že toho budu litovat?
- Pamatujete si na případ Eulmi?
- Korejská královna, konec 19. století.
Byla zavražděna jedním
klanem nindžů.
Ozunu, alespoň myslím.
Procházela jsem si původní přepisy
soudu s Kunitomem Shigeakim.
Žalobce se Shigeakiho zeptal na
odměnu sto liber zlata.
Shigeaki odpověděl, že nemá ponětí,
o čem žalobce mluví.
Ta otázka pak už nikdy nezazněla.
Ale mě zarazila ta suma.
Naprosto stejný obnos byl vyplacen
klanu Ozunu
za vražedný masakr,
který se udál v Ósace.
Takže si říkáte, jestli náhodou
v tomhle stále se měnícím se světě
nezůstala cena za lidský život stejná?
Přesně tak.
Tyhle klany jsou možná...
tisíc let staré?
Nejspíš se moc nezměnily.
Tak jsem začala procházet
mezinárodní bezhotovostní převody.
Zaměřila jsem se na banky v oblastech,
kde došlo k zavraždění
vysoce postavených osob.
A bingo.
Ruský ministerský předseda Zukov.
Den před vraždou bylo převedeno ze
Šanghajské banky 1.555.999,90 dolarů.
Je to stejná suma, která odpovídá
tržní hodnotě sta liber zlata.
Dobře, dostala jste mě.
Zní to zajímavě.
Ty klany jsou skutečné, Ryane.
Kradou děti a mění je v zabijáky.
Poslyšte, nikdo tu nezpochybňuje
historická fakta,
ale nic z toho nedává
smysl v moderním světě.
Jsou skuteční. Můžete jim říkat
přízraky, vrahové,
nebo jak jen budete chtít,
když vás to uklidní.
Oni existují. A zabíjí lidi.
A nikdo nedělá nic, aby je zastavil.
Ahoj. Promiň...
Mohl bys...
Jestli by to nevadilo,
mohl bys mi s tím pomoct?
Z jakého jsi klanu?
Já nerozumím.
Co se to tu děje?
- Takže jste něco objevil?
- Jo.
Hledal jsem něco, s čím bych
mohl přijít a našel jsem tohle.
Písemná zpráva. Dal mi na
to tip kamarád z Moskvy.
Byla sepsána během eskalace
studené války
vysoce postaveným agentem
KGB jménem Alexej Sabatin.
Uvnitř se zabývá reálnou možností,
že množství politických vražd
bylo provedeno
starodávnou, ale velice propracovanou
organizací, kterou nazývá Devět ***ů.
- Na rozdíl od tebe je nenazývá nindžové.
- Co se s ním stalo?
To samé, co se stane mně, když
se budu dál paktovat s vámi.
Uvolněn ze služby pro
duševní nestálost.
Takže už tomu věříte, že ano?
Nindžové?
- To si snad děláte legraci.
- Tak proč to všechno děláte?
Ani nevím.
Ale můžu vám zaručit, že to
nemá nic společného s tím,
že jste nejpřitažlivější vyšetřovatelka,
s jakou jsem kdy pracoval.
Dobrý den, pane Nane.
Dobře, že už jste zpátky.
Porouchalo se nám topení a
tak jsem musela jít k vám do bytu.
Je všechno v pořádku?
Už je to spravené.
Máte to tam velice tmavé a prosté.
A promiňte, ale nemohla jsem si nevšimnout,
že máte sbalené kufry.
Říkal jsem vám, že můj
otec je hodně nemocný.
- Musíte brzy odjet z Berlína?
- Ještě ne.
- Ale pořád čekám telefon.
- To je mi líto.
Jednoho dne si smrt přijde
pro naší duši.
Kdekoliv jste...
Kamkoliv půjdete...
Nikdy nesmíte zapomenout, kdo jste.
Čím jste se stali.
Vy jste Ozunu.
Jste mojí součástí.
A já jsem součástí vás.
Taková je pravda vašich životů.
A tak to zůstane i po vaší smrti.
Toto je můj nový syn.
Dal jsem mu jméno Raizo.
- Přivítejte ho jako svého bratra.
- Vítej bratře.
Tělo se musí podvolit vůli.
Hlad a žízeň, dokonce i krev ve
vašich žilách, jsou slabiny těla.
Ovládněte je a ovládnete
sami sebe.
Toto je moc klanu Ozunu.
Toto je cesta nindžů.
Dnes se najezte a zítra
pracujte dvakrát tak usilovně.
Jaké je poučení?
Podívej na svého bratra.
Život je boj.
Znáš onu pravdu. Opuštěn rodiči.
Bez domova, bez lidí, kteří
by se o tebe starali.
Měl jsi zemřít.
Ale místo toho jsi bojoval.
Stejně jako zde dneska,
bojoval jsi. A vyhrál jsi.
V boji čelíš nepříteli bez zaváhání.
Bez jakékoliv lítosti či soucitu.
Abys přežil, nesmíš vůbec
pocí*** strach.
Bolest rodí slabost.
Pamatuj, že utrpení existuje jen
proto, že existuje slabost.
Slabost musíš nenávidět.
Nenávidět jí v ostatních,
ale nejvíce ji nenávidět v sobě.
- Paní Sabatinová?
- Ano.
Jmenuji se Mika Corretiová.
Mluvily jsme spolu po telefonu.
- Říkala jste, že jste četla
zprávu mého muže. - Ano.
Jak jsem pochopila, ta zpráva mu
v KGB způsobila velké potíže.
Ta zpráva mu způsobila problémy,
asi jako Mojžíš faraónovi.
- Bylo to velice nepříjemné.
- Co se stalo?
Asi tak před dvěma lety,
bylo to po zavraždění Žukova,
ta zpráva získala na pozornosti.
Potom už bylo vše úplně jiné.
Alexej najal člověka, který vyměnil
všechny zámky a nainstaloval ještě další.
Zámky na dveře, zámky na okna,
zámky na zámky.
Nechal namontovat kamery
a pohybové senzory.
A světla. Všude světla.
Nesmí být vůbec žádný stín, řekl.
Žádný stín.
Jednoho dne se u našich
dveří objevil muž.
Chvilku spolu hovořili
v Alexejově pracovně a...
...pak ten mladík odešel.
Můj manžel byl voják.
Člen ruské tajné služby.
Nebyl to muž, kterého by
bylo lehké vystrašit.
Ale když se přišla ke dveřím,
tak jsem v jeho očích uviděla strach.
Postavil se,
políbil mě a řekl, že mě moc miluje.
Řekl,
že si to mám navždy pamatovat.
- Nevíte o čem spolu mluvili?
- Ne.
Řekl, že to tak bude bezpečnější.
Mohla bych se zeptat, jak zemřel?
Světla zhasla.
Jste první osoba, která vzala
práci mého manžela vážně.
Bylo by dobré vědět,
že nezemřel nadarmo.
Nechtěla byste si to vzít?
Co jsi zač?
Zranil tě snad Takeshi?
Jestli si myslíš, že tohle
je bolest, pak se pleteš.
Tohle je opravdová bolest.
To je tvá první zkouška, Raizo.
Přežij noc.
Výborně Raizo. Výborně.
Panejo, u počítače jste jako
pes zahryzlý v kosti, že ano?
Co prosím?
Agent Zabranski. Vnitřní záležitosti.
Měl bych pár otázek.
Jste Mika Corettiová, že?
Forenzní vyšetřovatelka. Dost
spolupracujete s agentem Maslowem.
Ano, na pár případech.
Je mezi vámi nějaký vztah?
Promiňte?
Byla jste s ním na obědě
13. a pak hned 18.
Jak to víte?
Nebo to snad není pravda?
Nejsem si jistá. Tedy, někdy
spolu určitě jdeme na oběd, ale...
to je obyčejně, když na něčem pracujeme.
Připadal vám agent Maslow
v poslední době něčím zvláštní?
Třeba řekl nebo udělal něco,
co se vám zdálo divné?
Ne, proč?
Agent Maslow něco udělal?
Je to jen běžný postup.
Agentury se zkrátka starají
o své agenty.
Sledujeme známky stresu, vysílení.
Duševního vyčerpání.
Agent Maslow je opravdu hodně vytížen.
Takové množství práce
může lehce jednoho odrovnat.
- Byl za mnou v kanceláři Zabrinski.
- Jo, také jsem měl návštěvu.
Nemohla jsem dřív, sledují nás.
Ještě přesně nevím o co jde,
ale rozhodně poznám varování.
- Proč?
- Proč? To je nasnadě.
Jestli existuje možnost, že ty
vaše fantazie mohou být pravdivé,
pak tyto klany musí podporovat
někdo opravdu mocný.
Tak co budete dělat?
Od této doby budeme muset
postupovat nanejvýš opatrně. Rozumíte?
Neuděláte nic, dokud se
se mnou neporadíte.
Jasné?
Svitky z 14. století označují
jeden z nejstarších z Devíti ***ů...
jako *** Černého písku.
Islámský průzkumník Ibn-Battuta
cestoval spolu se skupinou sirotků,
které byly převážené do Shida,
skrytého v zasněžených horách.
Battuta popsal obřadní večeři,
následovanou předvedením bojového umění.
Bojovníci byly děti.
Všichni mladší deseti let.
Jeho hostitel mu vysvětlil, že život
člověka musí být bezvýznamný,
ve srovnání s životem klanu.
Vlastnictví smyslu života člověka
znamená vlastnictví jeho srdce.
To bys neměla dělat.
To je proti pravidlům.
Jestli tě chytí...
- Tak mě chytí.
- Zavřou tě do bedny.
Věřím, že srdce stromu
dobře ví, jak má růst.
Stromy nemají srdce.
Všechno má srdce.
Já ne.
Opravdu?
Tak se podíváme.
Haló?
Taky mě zdraví.
Rádo mě poznalo.
Ale chybíš mu.
- Lhářko.
- Já nelžu.
Poslechni si moje.
Celý jeden rok budeš žít
bez jednoho ze svých smyslů.
Začneš tím, na který
spoléháš nejvíce.
Musíš vidět nejen svým zrakem.
Řízni ho, Kiriko.
Všechna selhání musí být
vyryta až do masa.
Řízni ho.
Znáš zákon.
Říkal jsem ti to.
Pokoušel jsem se tě varovat.
Ano.
Varoval.
Tak proč, Kiriko?
Proč?
Proč jsem já tady?
Nebo proč ty jsi venku?
Kiriko!
Proč to děláš?
Musím.
Znáš zákon. Vyřízne ti srdce z těla.
Ne. Mého srdce se nikdy nedotkne.
- Pojď se mnou.
- Kam?
- Co tam je?
- Život.
Můj život je zde.
Mika Corettiová
Götz Str. 115, Alexanderplatz 10179
Panebože, Ryane.
Omlouvám se, ale dřív jsem nemohl
Sledují mě. Nastupte si.
Ryane, kde jste byl? Celý den
jsem vás volala do kanceláře.
Už vím, jak se asi cítil Sabatin.
- Co se děje? - Právě teď mám
v kanclu Vnitřní záležitosti,
Úřad pro národní bezpečnost,
CIA a kdovíjakou armádu.
Dělají mi tam z toho kůlničku na dříví.
- Co budeme dělat?
- Vy pojedete domů.
Zabalíte si kufry a vezmete si dovolenou.
A nehádejte se se mnou, Miko.
Věřil jsem vám. Teď musíte věřit vy mně.
Tak to promiňte, ale nemůžu vás nechat
přijít o práci, jen kvůli mně, Ryane.
Já tu nemluvím o práci, Miko.
Tohle si vemte.
Je čistá, nevystopovatelná.
Žádné sériové číslo.
- Ryane?
- Jo, já vím.
Vyšetřoval jsem světové finanční instituce,
drogové kartely, překupníky zbraní.
Nikdy to nebylo takhle vyhrocené.
Kvůli nindžům.
To je fakt neuvěřitelný.
Promiňte.
- Zdravím.
- Dobrej.
Tak co se děje?
Nejde proud. My, barák za náma
a naproti přes ulici.
Jako kdyby každých pár měsíců...
bum. A světla jsou fuč.
Dobře.
Díky.
- Přijdou další.
- Cože?
- Nepřestanou, dokud nebudete mrtvá.
- Panebože.
- Zbraň vám nepomůže.
- Nemám zrovna moc na výběr, jasný?
Kdysi jsem chodila na Tae-Bo,
ale to je z mého kung-fu tak všechno.
Můžu vám pomoct. Ale musíte mi věřit.
Tak dobře.
Znáte mě?
Jak to?
Z nahrávky bezpečnostní kamery
v New Yorku.
Nahrála vás, jak jste bojoval s...
jedním z nich.
Vy o nich víte?
Trochu.
Jsou to klany. Očividně
dodávaly nájemné zabijáky vládám,
nebo komukoliv, kdo dá dohromady
sto liber zlata.
Již tisíc let.
Jmenoval se Jin.
Počkat. Vy jste ho znal?
- Nenarodil se jako vrah.
- Vy jste z jeho klanu.
- Tak proč jste ho zastavil?
- Přicházejí.
Kdo?
Jen utíkej bratříčku. Utíkej.
Slabost nutí k síle.
Zrada plodí krev.
To je zákon Devíti ***ů.
Byly jsme zrazeni.
Mé dítě, má dcera, nás zradila.
Odmítla mé dary.
Odvrhla náš ***.
Její hanba se dá smýt jen krví.
Ty.
Ty, můj synu, který jsi jí navrátil,
budeš mít tu čest.
Kam to jedeme?
Na tom nezáleží.
Myslíš, že nás sledují?
Vím, že nás sledují.
- Já tam nic nevidím.
- Mají naší pachovou stopu.
Jdou po našem pachu. Jako psi?
Ne. Jako vlci.
Mimochodem, jmenuji se Mika.
Raizo. Takové jsem dostal jméno.
Takže jsi sirotek.
Jestli to nebude vadit,
tak se pokusím to nějak dát dohromady.
Zřejmě tě unesl *** Ozunu,
vycvičil tě ve vražedného zabijáka,
ale něco se stalo
a ty ses rozhodl vystoupit z programu.
Dokážu si představit,
že to nešlo tak hladce.
A jelikož po mně jdou jen
za nahlídnutí do klíčové dírky,
po tobě musí jít fakt natvrdo.
Ale zároveň ty jdeš po nich.
Proto jsi také v Berlíně.
Protože Sabatin byl jedním z mála
lidí, který po klanech šel.
Proto byl také odstraněn.
Ale je tu otázka,
na kterou neznám odpověď.
Proč jsi mě zachránil?
Celý tvůj život tě dovedl k této chvíli.
Nesmíš zklamat sám sebe.
Nesmíš zklamat rodinu.
Má u sebe zlaté hodinky.
Přines mi je.
To trochu zašimralo.
Budeš potřebovat víc,
než jehlu na šití, chlapečku.
Nechej si je.
Budou ti připomínat, že každá
minuta tvého života je dar,
který jsem ti dal já.
Jsem na tebe pyšný, synu.
Nyní pro tebe nastal čas,
abys dokázal,
že jsi pravý Ozunu.
Pokusila se od nás utéct.
Od její rodiny.
Takeshi jí chytil a vrátil jí zpět.
Slabost nutí k síle.
Zrada plodí krev.
To je zákon Devíti ***ů.
Zabijte ho!
- Potřebuješ ochranu.
- Ne.
Chci Ozunu. A ty mi
pomůžeš ho dostat.
Tady sjeď.
- Máš velikost 36?
- Cože?
Ne. Velikost 34.
Pokud odjedeš, zatímco budu pryč,
tak tě najdou a zabijou.
Rozumíš?
Svlíkni se.
Vysprchuj se. Nepoužívej mýdlo.
Kouříš?
Do tohohle dej svoje šaty.
Ty džíny jsou trochu těsný.
Řekla jsi velikost 34.
No, to je to německý číslování.
Nejspíš jsou menší.
To je kvůli pachu, že?
Tak jdeme.
- Haló?
- Ryane, to jsem já.
Miko. Kristepane, volám vám už hodiny.
Já vím, jsem v menším maléru.
Maléru? To je trošku špatné hodnocení.
Jste v pěkných sračkách až po uši.
Jo, ale aspoň v tom nejsem sama.
Ten Sabatinův chlápek?
Ten z nahrávky? Je s vámi?
Je na naší straně, Ryane. Chce dostat Ozunu,
ale potřebuje pomoc agentury.
Buďte opatrná, Miko.
- Já mu věřím.
- Dobrá, tak poslouchejte.
Nemůžu nic slíbit, ale když bude spolupracovat,
tak udělám, co budu moct.
- Můžeme se potkat?
- Kde?
Na obvyklém místě.
Tady je.
Je to v pořádku. Je to dobrý chlap.
- Miko, jste v pořádku?
- Ano, díky němu.
- Proč jsi to udělala?
- A co?
Budou muset zemřít lidé.
Co to do prdele děláte?
Plním rozkazy.
- Vězeň je zabezpečený, pane.
- Dobře.
Vůbec mi nepřipadá jako dokonalý
stroj na zabíjení, pane.
Vypadá spíš jako by byl z nějaký
chlapecký kapely.
Nemohl nám nic udělat. Nebo ano?
- Pane.
- Ryane. Tohle není správné.
To ani nemůže být legální.
A tohle místo je vaše
soukromé Guantánamo?
Je to bývalý úkryt NDR.
Jamison to chce udržet mimo.
Děláte velikou chybu.
To si nemyslím.
Mám tu zprávy z Londýna, Washingtonu a Ósaky.
Všechny ukazují na vašeho chlapce.
Jediným problémem zůstává,
komu ho vydáme první?
Takže před dvěma týdny ještě
něco jako nindža skoro neexistovalo
a teď má na něj každé
město na světě zatykač?
On není ten nepřítel.
Je to zabiják, Miko. Neříkala jste mi
právě vy, že je naší prací ho zastavit?
Vy mě vůbec neposloucháte.
Neříkáte nic, co by stálo
za to poslouchat.
Jestli si chcete hrát na porušení
subordinace, tak prosím.
Ale ne před dětmi, dobře?
Chlapi, vypadněte.
Tak dělejte, vypadněte. Raus.
Zatraceně Ryane, já se jen snažím...
Poslouchejte mě, nemáme moc času.
Nevím, do čeho jste se to namočila,
ale někdo zevnitř tu tahá za drátky.
Chtějí ho mrtvého.
Bojoval proti nim celé roky.
Věřím vám.
V tomhle byznysu dost dlouho na to,
abych poznal léčku.
Ale musíme být velice opatrní,
jak to provedeme.
Nemůžu už dál riskovat,
že zase odejdete bez povolení.
Kdybyste se dostala do potíží,
tak tohle zapněte.
A ať budete kdekoliv, já vás najdu.
Ahoj.
Vypadal jsi, že máš žízeň.
- Omlouvám se. Vůbec jsem o
tom nevěděla. - Já vím.
Opravdu?
Lhala jsi mi jen jedinkrát.
To když jsi mi řekla svojí velikost.
Jak jsi to věděl?
Tvé srdce. Je výjimečné.
Maslow je na naší straně.
Pokusí se ti pomoct.
Už je pozdě.
- ...nikdo se nesmí...
- Ryane, můžeme si promluvit?
Musíme si to zopakovat, Corettiová?
Já jen... Mám důvod věřit,
že skupina nindžů je na cestě sem.
No, myslím, že tito pánové zvládnou
pár mlátiček v pyžamech, nebo ne?
- Vidíte?
- Ale jak jsme o tom mluvili...
Pracuji na tom.
Musíte mi dát trochu víc času.
- Ten nám nezbývá.
- Ale teď tu nejsou, nebo snad ano?
Budou tu opravdu brzo.
Jak brzo?
Raizo.
Miko! Jděte s ní a zajistěte vězně.
Týme dvě, pokračujeme směrem k cele.
Jaká je vaše pozice?
Právě vstupujeme do sekce 4.
Nestřílejte.
- Chcete se nechat zastřelit, Corettiová?
- Musíte otevřít tu celu.
- Převážíme vězně pryč.
- Takové rozkazy nemám.
- Miko, odejdi odsud.
- Ne bez tebe.
Pak tu všichni zemřeme společně.
Scheisse.
- Otevřete tu bránu.
- To nemůžu udělat.
Přepněte se na infra, hoši.
Už jsou dávno uvnitř.
- Miko, Miko.
- Pšt.
Líbíš se mi čím dál víc.
- Miko, pospěš si.
- Dobře.
Miko, ne že bych si chtěl stěžovat...
Dělám co můžu.
Už nemáme moc času.
Tak jdeme.
Počkej tady.
Pojďme.
K zemi.
Mám ho.
Auto máš nahoře. Jdi.
- Jdi hned.
- Dobře.
Bratříčku.
Tak pojď, Raizo.
Raizo, tak kde jsi?
Sakra.
Do háje. Panebože.
Sakra. Panebože.
Ne. Ne.
Sbohem, bratříčku.
Nastup si.
Nemůžu uvěřit, že jsem tě našla.
Čekal jsem na tebe.
Panebože.
Musím tě odvézt do nemocnice.
Ne. Do nemocnice ne.
Prostě jeď dál.
- Miko, kde jste?
- Řekl mi, ať jedu dál.
- Je stále naživu?
- Tak napůl. - Kristepane.
- Poslyšte, postaráme se o vás.
- Ne, tentokrát ne.
Miko, poslouchejte mě. Je v tom
zapleteno příliš mnoho lidí.
- Je to jen otázka času.
- Jo, myslím, že toho moc nemáme.
Miko!
Vím, že mě neslyšíš,
takže na tom určitě nezáleží.
Ale já to i tak řeknu.
Já jsem jen forenzní vyšetřovatelka.
To je takové lepší označení
pro knihovnici.
Já sama ti nedokážu pomoct.
Chci ti poděkovat,
žes mi zachránil život.
Doufám, že mi to odpustíš.
- Agente Maslowe.
- Ano?
- To sledovací zařízení.
- Máte je zaměřené?
Pozici se právě vypočítává.
Dobře. Do pěti minut chci mít připravenou
mezinárodní zásahovou jednotku.
Čistý.
Před deseti minutami si ho odnesli.
Je pryč.
Vy jste Ozunu.
Jste mojí součástí.
A já jsem součástí vás.
Taková je pravda vašich životů.
A tak to zůstane i po vaší smrti.
Mé dítě.
Rád tě opět vidím.
Víš, byly doby,
kdy jsem se na tebe díval
a cítil obrovskou hrdost.
Žádné z mých dětí nebylo tak slibné.
Tys byl syn, na kterého jsem čekal.
Ten, který měl zaujmout mé místo.
A teď... víš vůbec co jsi udělal?
Jak jsi zostudil mojí rodinu?
Jak jsi mě zranil?
Proč myslíš, že jsem to udělal?
Odneste tuhle věc pryč.
Dnes pomstíme naše bratry a sestry.
Dnes pomstíme naší čest.
Nechť je tato smrt
připomínána po tisíc let.
Slabost nutí k síle.
Zrada plodí krev.
Měkneš, starochu.
Otče!
Hergot.
- Co vás zdrželo?
- Tys věděl, že přijdeme?
To že jsem spal neznamená,
že jsem tě neslyšel.
A odpouštím ti.
Miko!
Pojď se mnou.
Slíbila jste mi, že zůstanete
poblíž naváděcího zařízení.
- Myslela jsem, že už je pozdě.
- Tým jedna je připraven, pane.
Střílej!
Zůstaňte tady.
Vy dva, se mnou.
Pojď bratříčku, bude to
jako za starých časů.
Teď jsem na řadě já.
Pořád na ní myslíš?
Pamatuješ si ten zvuk, který vydala,
když jsem jí probodnul?
Pamatuješ si...
...vše co jsem tě naučil.
Pořád jsi Ozunu.
Pojď, pros svého otce o odpuštění.
Tvé srdce je slabé.
Raizo.
Všechno tohle. Všechen tenhle zmar...
Jen proto, že jsi upřednostnil sám sebe,
před svojí rodinou.
Tohle není moje rodina.
Nejsi můj otec.
A první nádech, který udělám
po tom, co tě zabiju,
bude první nadechnutí mého života.
Miko, utíkej!
Kde je?
- Kde je?
- Uteč pryč!
Miko.
Ne!
Většina dětí je zklamání,
nestojí za to je vycvičit.
Miko.
Panebože, co se stalo?
Zachránila mi život.
Doktora!
Doktora!
Bude v pořádku.
Její srdce je výjimečné.
Okamžitě tu potřebuju doktora!
- Bude v pořádku?
- Nerozumím tomu.
Má díru přímo skrz srdce, ale...
Mé srdce je tady.
Pojď se mnou.
z EN odposlechl petka
petka_kral@email.cz