Tip:
Highlight text to annotate it
X
MAGIC BOX
uvádí
SUPER NÁHRADNÍK
Střílí a dává gól!
-Je to tak! Dej mi ten balón!
-Moc pěkná střela.
Justine! Pusť mě!
Dolů...
Promiň.
-Začínáš být fakt dobrá.
-Ty taky.
Když jsme spolu začínali chodit,
vůbec jsi neuměl líbat.
-Já myslel ve fotbale.
-Vážně?
Jasně.
Jsi lepší než půlka
kluků v mančaftu.
Možná víc než půlka.
-Jak to, že jsem neuměl líbat?
-Neboj. Zaučila jsem tě dobře.
Já vím.
Nezahrála by sis víc
ve škole v Michiganu?
Možná, ale já vždycky chtěla
hrát za dehťáky z Karolíny.
Oblíkat karolínskou modrou.
-Co tam dělá lacrossový tým?
-Škola náš tým rozpustila.
-Co? -Přihlásilo se málo holek.
-Takže nás rozpustili? -To nemůžou!
Já to tak nenechám.
-Slyšel jsem tu špatnou zprávu.
-''Špatnou''? To je katastrofa.
Skauti z vejšky
nás ani neuvidí hrát.
Vím. Můžu pro vás něco udělat?
Vlastně ano. Chceme to zkusit
v klukovským mužstvu.
-Cokoliv, jen to ne.
-Trenére, víte, že jsme dobrý.
-Nevím a to je jediné, co vím.
-Cože?
Chceme jen dostat šanci.
Děvčata, za 14 dní začíná škola.
A hrajeme proti Illyrii.
-To derby musíme vyhrát.
-A my vám k výhře pomůžeme.
-Čau, brouku. -Čau.
-Co se děje, trenére?
-Tady děvčata chtějí k nám.
-To nemyslíte vážně.
Všechny jste výborné hráčky.
Ale dívky nejsou tak rychlé.
-Cože?
-Nejsou tak silné ani zdatné.
To je vědecky dokázáno.
Holky nemůžou porazit kluky.
Jednoduchá věc.
Justine, co ty jako kapitán?
Myslím, že trenér řekl vše.
Včera jsi řekl, že jsem lepší
než polovina kluků z týmu.
-To jsem nikdy neřekl.
-Co to říkáš? Proč lžeš?
-Violo, konec řečí.
-Jen jí to nandej.
Fajn. Konec vztahu.
-Pojďte, jdeme.
-Brouku, nebuď taková.
Jen tě nechci vidět zraněnou.
-Ty prolhanej srá...
-Trénujeme dál.
Sebastiane!
Sebastiane?
Sebastiane! Krucifix!
To jsi ty. Zezadu vypadáte
s bráchou úděsně stejně.
Úplně ti chybí ženské křivky.
Ahoj, Moniko, taky tě ráda vidím.
-Sháním Sebastiana. Kde je?
-Nevím.
Připomeň mu, jaké má štěstí,
že patří ke mně.
A ať mi zavolá,
jestli ke mně chce patřit dál.
Dobře. Zná tvoje číslo?
0800-PEEZDA?
Úžasná.
-Mám pro tebe překvapení!
-Proto si nezvu kamarádky.
-Mami, měla jsem špatnej den...
-Tohle ti zvedne náladu.
-Zavři oči. Neotvírat, neotvírat.
-Mám je zavřené.
Tak jo. Překvapení!
Nádherné šaty pro mou debutantku.
Neříkala jsem ti, že do žádné
společnosti vstoupit nehodlám?
Je to debilní anachronismus.
Jak jsem přišla k dceři, která chce
celý den kopat do zablácené mičudy?
Svět se vrátil
do starých kolejí, rozpustili nás.
-Co? Konec s fotbalem?
-Jo, konec.
-To je smutné.
-Vidím, jak tě to zdrtilo.
-Justin tě v nich bude zbožňovat.
-O důvod víc si je nevzít.
Pustila jsem ho k vodě.
-Proč?
-Nechci o tom mluvit.
Je tak hezký a mužný,
takový sekáč...
Tak proč s ním nechodíš ty?
To bych nemohla...
Čau, Sebastiane. V pohodě?
Monika tě sháněla.
-Proč s ní vůbec chodíš?
-Je sexy.
-To jako holka nepochopíš.
-Ale je příšerná.
Hele, máme dveře.
Máma mě tu nesmí vidět. Myslí, že jsem
u táty, a táta myslí, že jsem u ní.
A za dva dni budu podle nich
ve škole. To je půvab rozvodu.
-Moment, kam jedeš?
-Na pár týdnů do Londýna.
-To jako do Londýna v Anglii?
-Naše kapela hraje na festivalu.
Co uděláš se školou?
Doufal jsem,
že s tou mi píchneš ty.
Nemohla bys zavolat jako máma
do Illyrie, že jsem marod?
Že mám něco, co vydrží
tak čtrnáct dní, třeba BSE.
Právě tě vyhodili z Cornwallu
za absence. Zase začínáš?
Chci být muzikant, ne?
Ti trigonometrii nepotřebujou.
Když chceš jít za svým snem,
občas musíš porušit pravidla.
-Kolik procent kapel se chytne?
-Asi stejně jako fotbalistek.
-Za čtrnáct dní nashle.
-Sebastiane!
-Sebastiane!
-Nemluvila jsi se svým bratrem? -Ne.
Ano. Telefonem. Je u táty.
Ahoj, tati.
Podívej: jsme v klubu, oni tě
vyvolají a ty se objevíš v tomhle.
Promiň, mami, ale dodržuju
přísnou bezvolánkovou dietu.
Někdy si myslím,
že jsi měla být svým bratrem.
Víš ty co? Když se k nim
nemůžeš dát, musíš je porazit.
-Chceš změnit na tvého bratra?
-Pojedu do Illyrie jako Sebastian.
Dostanu se do klukovského týmu
a za 12 dní porazím Cornwall.
-Že ty moc hlavičkuješ?
-Paule, ty víš, že na to mám.
Až na hlas, způsoby,
prsa, mentalitu a na...
V Illyrii nikdo nikdy Sebastiana
neviděl. Nepoznají rozdíl.
-Poznají, že je holka.
-No tak, Paule. -No tak, Paule.
Ano, no tak, Paule.
-Dobře, uvidím, co se dá dělat.
-Jo!
-Kam se chystáš?
-Už jsem ti to říkala, mami!
-Jedu na čtrnáct dní k tátovi.
-Neříkala. A nikam nepojedeš.
Tohle léto jsme se sotva viděly.
Jdi nahoru a vybal si.
Přemýšlela jsem o tom,
co jsi mi říkala.
Monika je tam se Sebastianem,
mohla by mi ukázat fígle,
jak na tu debutantku.
To je tak vzrušující!
Budeš se úžasně bavit. Je tam
reprezentační ples. A raut.
A příští týden
dobročinný karneval.
-Páni!
-Tvůj bratr slíbil, že přijde.
Holčičko moje, tak ona
z tebe konečně bude dáma!
-Jseš si jistej, že to zvládnu?
-Jo. Stopro.
Jak je?
-Bože, on to poznal! Jedeme domů!
-Klid. Byl jen přátelskej.
Domů nemůžeme! Přestaň s tím!
Nestrávil jsem takovýho času...
-Tvoje chyba! Jeď domů!
-Chtělas udělat vlasy a masku!
-Zpátečku! Dost řečí!
-Nebylo to lehký! Jseš jak holka! Jdi!
Byl jen přátelský.
Projdeme si to ještě jednou.
-Ukaž mi, jak mluvíš.
-Čau. Jak je? Já jsem Sebastian.
Dobrý. Nahoď chůzi.
Teď si odflusni.
-Jsem hrdej.
-Nech mě být!
Pamatuj:
každá má v sobě kus chlapa.
To úplně nevyšlo.
Ale ty víš, co myslím.
Buď hodnej kluk.
Dokážu to, jsem borec!
Jsem dost dobrej kousek!
Jsem správnej řízek!
Čau! Se máte?
Vy budete moji spolubydlící.
-Jak se jmenuješ?
-Sebastian Hastings. -Duke Orsino.
Jo, jasně.
Tohle je Andrew a Toby.
Bydlí vedle.
-Prváci bydlí tamhle, prcku.
-Vážně, kolik ti je?
Kontrahoval jsem pár ročníků.
Jsem skvělej. Pst!
Nevíte, v kolik je
fotbalový rozřazení?
-V poledne. Ty kopeš?
-Jasňačka. Centra. To víš, brácho.
Takže ty, brácho, taky válíš
fočus? Vy taky, hošani? Kluci?
Jo, já hraju středního,
Andrew a Toby zálohu.
Perfecto.
Proč máš v botě tampony?
-Občas mi teče krev z nosu.
-Ty si je strkáš do nosu?
Jo. Vy to neděláte?
-Beckham to dělá furt.
-Vážně? -Jo. Hele.
Ukážu vám, jak se to dělá.
Tohle sundáte a...
K čemu je tohle, nevím.
A zastrčíte si to dovnitř.
Hned to saje.
-To čumím.
-To je hnusný.
Ty vado,
tvůj spolubydlící je úchyl.
Zahájíme sezonu tak,
jak jsme ji skončili.
Ostře!
Co ty jsi zač? Vejškrabek?
-Tak jo, na oblečený a svlečený.
-Promiňte, musím být v triku.
-Co?
-Mám alergii na slunce.
-Ty máš alergii na slunce?
-Jsem velmi na smrt alergický.
V Illyrii jsme vstřícní. Mám
za tebou běhat se slunečníkem?
Oblečenej.
Dobrý, hoši, jdeme na to!
Raz, dva, tři! Bum!
Pánové, pohov.
Dnes jsem tu viděl hodně
energie a zaujetí pro hru.
A to trenéra těší.
Rozdělím vás na áčko a B-tým.
Béčka, neberte si to tak. Jste
stejně součástí týmu jako áčka.
Samozřejmě až na zápasy.
Schuler,
Haims,
Potensky,
Donner,
Hastings.
Béčko.
Ostatním blahopřeju.
Áčko. Tak a do sprch.
-Sprchování.
-Sprchování?
Hastingsi! Žádná sprcha.
Očekává tě ředitel Gold.
Skončila jsem. Hotovo. Vědí to.
Sebastianova složka.
Tlustší už být nemůže?
Pane Hastingsi.
Horatio Gold, ředitel.
Neskonale rád vás poznávám.
Zdravím, pane. Prý jste
se mnou chtěl mluvit.
Rád bych vás přivítal.
Vítejte v Illyrii..
Vítej nám, ó vítej,
vítej, vítej, vítej,
vítej v Illyrii..
Jen jsem vás chtěl pozvat
a přivítat vás. Jak se daří?
Mám se skvěle.
Mám v hlavě jen klukoviny.
Klukoviny. Tak se podíváme
na vaši složku.
Nějak se to zaseklo.
Tady ji máme. Výborně.
A mám tě!
Vím, že netoužíš po rozmluvě
s ředitelem, ale ''ne'' neberu.
Usedni na ředitelskou židli.
Dělej, sedni si. Sedni.
Tak, Sebastiane Hastingsi,
jak se ti líbí náš areál?
-Nádhera.
-Nadchla tě černošedá a karmínová?
-Kápl jste na to.
-Nesahej na to. Nikdy to nedělej.
Jako student jsem také
musel přestoupit.
Před dávnými časy, když se
po zemi brouzdali dinosauři.
Proto se zvlášť zajímám
o studenty, kteří sem přestoupí.
Jsem jejich
neoficiální starší bratr.
Nediv se, když se tu a tam
objevím, abych tě zkontroloval.
Už se na to těším.
A teď padej!
-Promiň.
-To nic. Nech to být.
Co se tu...?
Poznáváme druhé pohlaví, že?
Dynamiku mezi muži a ženami.
Sexuální napětí.
To vše patří ke střední škole.
Pokračujte,
ale zachovávejte čistotu.
Klíčem je abstinence. Nejlepší
způsob, jak ne... jak to ne.
Ano.
-Vždycky je tak přátelský?
-Blázníš? Takhle je sprostý.
-Pěkný boty.
-Ty mám z Anthropologie.
-Nekecej! Tam mají i boty?
-Hned u galanterie.
-Tady máš svý knihy.
-Díky.
No, měl bych jít za klukama.
Dobře.
Tady máš. Hezky si spapej
jablíčko a sendvič.
-Ahoj! Já bych rád...
-Ne.
Ahoj, kluci. Můžu k vám?
Díky.
To fotbalový přezkoušení
byl podfuk, co? Já a béčko?
To snad ne,
to je směšný. Nemám pravdu?
-Zápas s Cornwallem bude zajímavej.
-Proč by měl být?
Mám tam ségru, chodila s tím
poskokem Justinem Draytonem.
Toho znám. Jednou jsem ho
při zápase rozplakal.
-To jsi byl ty? -Jasňačka.
-To byla taková sranda.
Je sestra sexy?
Řekl bych, že jo.
Je to velká osobnost.
Jsou tady.
-Ta bloncka má ale prdelku!
-Takhle o ní nemluv.
-To je tvoje přítelkyně?
-Rád by.
Nedávno jí dal kopačky jeden kluk
z vejšky a prej je v pěkným srabu.
Fakt zranitelná.
Sebedůvěra v loji.
-Jinými slovy, zralá na zbalení.
-Přesně tak.
Toho kluka nesnáším.
-Víš, že klobása je z 38 % z kopyt?
-Díky, Malcolme.
-Zdá se, že máš soka.
-To je jen Malcolm.
Totální vymaštěnec.
Vypadá tak smutně.
Až z toho srdce bolí.
Sám o tom něco vím. Taky jsem
právě vypadl ze špatnýho vztahu.
Myslíte si, že někoho znáte.
A zjistíte, že to byla velká lež.
Každej dotyk. Každej polibek.
Navíc nikdy nepřinutíte buchty,
aby zavřely zobák.
No nic, kluci, uvidíme se pak.
Prázdná sprcha.
Dám si spršku...
Dám si spršku...
Malcolm Festes,
předseda ubytovny.
Sprchovací boty se nosí všude
v koupelně, kromě sprchy samé.
Ty jsi nečetl brožurku
Život v ubytovně? Dostals ji.
-Jak je, bejku?
-Dobrý, vole.
Tak zatím.
-Něco sis tu zapomněl, Coolio.
-Jasně, draku.
Tak jo, Hastingsi, hraješ!
Hastingsi, jseš hluchej?
Dělej, jedem!
Zvedni prdel a makej!
Padej!
Tak dělej, brouku. Pojď.
Vesele z postele!
Počkat! Nechte mě!
Nechte mě!
Vítejte v pekle!
Pánové! Dovolte mi představit
letošní fotbalové bažanty.
Napřed se ale svlíknete!
-Svlíknout! Svlíknout!
-Hadry dolů a hned!
-Haló? Můj život stojí za prd.
-Jsem v háji. Každej si myslí,
že jsem vypatlaná, ujetá nula.
Proti Cornwallu nenastoupím.
Smrdím, že se lidem zvedá kufr.
Vem mě domů a ohlídej,
ať už nic podobnýho nevyvedu.
Hele, nevím, co ti říct
ohledně fotbalu,
ale společensky... Mám nápad.
Jo?
-Všem ukážeme, co jseš za chlapa.
-Ale jak?
Violo, vpřed.
Dej mi pět! Prima.
-Ty vole, koukni, kdo tu je.
-Hm, kočka.
-Nedívejte se na něho.
-Roztáhněte se, ať tu není místo.
-Se vede?
-Se vede? -Kio, vyraž.
Čau, Sebastiane.
-Kio! Čau, holka, jak se máš?
-Už ne tak jako s tebou.
To víš.
Nová škola, nový loviště.
Chybíš mi, Sebastiane.
Hodně na tebe myslím.
-Zvlášť večer. -Hezký.
-A v noci. -Ještě lepší.
-Tohle řekla Sebastianovi?
-Co se to stalo? -Sebastiane...
Hluboký teskný vzdech.
Jsi jeho panenka na hraní.
Moc ráda jsem tě viděla,
Sebastiane. Zavolej. Kdykoliv.
-Dal bych si říct.
-Díky, Kio. Yvonno, vpřed.
-Ženy. Znáte to.
-No jo.
-Sebastiane? Jsi to ty?
-Ahoj, jak to jde, Yvonno?
Kdo je zas tohle?
Naše škola ztratila svý eso,
Sebastiane.
To víš, přijde čas,
a chlap zas musí o dům dál.
-Jako žena jsem ti nestačila.
-No, to ne.
S tím už budu muset pořád žít.
-Jen to bolí, co naplat.
-Láska bolí.
Chci jen, abys věděl, že na tebe
nikdy nezapomenu. Nikdy!
Vyprahlá.
Budeme si tu něco muset
malounko přehodnotit.
Nazdárek, krasavice.
-To po mně jako vyjíždíš?
-Já...
Rovnou utřeme
ten výpotek tvýho mozku.
Holky s mou prdelí nemluvěj
s klukama s tvým ksichtem.
Hledám svýho přítele Sebastiana
Hastingse. Neviděli jste ho?
-Sebastiane?
-Špatný.
-Nesmí přijít blíž. Pozná tě.
-Co mám dělat? -Sebastiane!
-Drž se ode mě dál!
-No dovol? -Krásné dámy.
Ani o krok blíž, Moniko.
Je po všem!
-Jak to?
-Nechci s tebou mluvit! -Vrať se!
-Jsi sexy.
-Pojď sem.
Jenže sexy holek je hafo.
A popravdě, ty nic víc
nabídnout nemůžeš.
A když zavřu oči, vidím tě,
jaká opravdu jsi... hnusná!
Skončili jsme!
-To bylo úžasný!
-Jseš borec!
Co je s váma, kluci?
Udělejte místo pro borce.
Odteď jseš můj bůh, vole.
-Tady je.
-Jak se vede?
-Čau, Sebastiane.
-Hezoučkej. -Zlatíčka moje.
Mohli byste uhnout?
Potřebuju poradit s ženskou.
Jsem tu pro tebe, brácho.
Rad mám na rozdávání.
-Jak dlouho jsi s ní chodil?
-Až moc. Koule navíc, ale na noze.
Já jsem Barbína ve světě Barbín...
-Ty vole!
-Justina. Roštěnky dotírají.
-Bože můj. Máme ji ve třídě.
-Nečervenej se.
-To je na prdlačku.
-Jdi do... Já se nečervenám.
Vytáhněte si papírek a přečtěte
jméno své partnerky na laborky.
Eunice Batesová.
-To si snad dělají srandu.
-Nebuď ošklivej.
-Něco na ní je.
-Jo, astma a rovnátka.
Olivie Lennoxová.
-Ty ji znáš?
-Chvilku jsme spolu mluvili.
-O čem? Kejvla na tebe. -Výrazně.
-Pěkně kejvá. -Uklidněte se.
To snad ne, že ji máš jako
parťáka. Prohodíme si to.
To nejde.
Řekl jsem její jméno nahlas.
Někomu prostě stačí jen vejít.
Ahoj, zase. Myslím, že jsme se
minule nepředstavili. Sebastian.
Olivie.
Lepšího parťáka na laborky
jsi ještě neměl.
Paráda.
Budu upřímnej:
z pitvání jsem vždycky šílel.
-Takže se toho klidně ujmi.
-Většina kluků by to nepřiznala.
-Máš úplnou pravdu, kruci.
-Neměj strach. Je to osvěžení.
-Vážně?
-Žádné papíry u Bunsenova hořáku.
-Počkej.
-Co je to? Básně?
Texty písní.
Jeho... moje starý věci.
''Vzbuď se, čekám na tebe.''
Jsou fakt dobrý.
Takový upřímný.
Já vím. Pořád mu říkám...
mně... sobě si...
-Také skládám písně.
-Úžasný. -Poslouchej.
Vidím tě oknem tvým,
když stojím na větvi...
Sedni. Ty padej.
Zmiz!
-Řekl jsi jí něco o mně?
-Ne. Měl jsem?
Je to dokonalý. Budeš s ní
hodinu každý druhý den.
-Dostaň ji se mnou na rande.
-Tu možnost má už tři a půl roku.
Udělej to, a já zapracuju
na tvým fotbalu.
-Dostanu tě do áčka.
-Do zápasu s Cornwallem?
-Jasňačka.
-Tak jo, platí.
-Jseš borec.
-No, to jsem.
A jo!
Proboha živýho! To je bolest!
To není fér, Malvolio.
Tři roky čekám na Olivii,
pak přijde nový student a ona je
jako zamilovaná puberťačka.
Takhle to nenechám, Malvolio!
Já vím.
Máš naprostou pravdu. Trochu
začmuchám kolem, zjistím, o co jde,
a v zárodku ušmiknu
jeho šance u Olivie.
Copak? Á, jistě, procházka. Promiň.
Ty jsi tak čilý.
-Ano? -Stejská se ti?
-Co se děje? -Co máš s hlasem?
Trochu jsem se nachladila.
Jsem celá zahleněná.
-Volala jsi do školy?
-Je to zařízený. Ale 12. se vrať.
Bylo to hustý. Hráli jsme
pár dní předtím a lidi šíleli.
Chtěli přídavek,
tak jsme dali jednu moji věc.
-Z mýho textu se mohli převrá***.
-To je paráda.
A s Monikou jsi měla pravdu.
Pro mě je nebožka.
-Že jo?
-Musím běžet. Ještě brnknu.
Ahoj.
-Potíže s parukou, Hastingsi?
-Ne, mám vyrážku na hlavě.
-Nemáš.
-Opravdu mám.
-Vždycky se to zhorší během...
-Ne. Jsi plešatý.
Uhni.
Nevím, jestli sis toho všiml,
ale i já začal přicházet o vlasy.
Vyzkoušel jsem
všechny krémy a masti,
ale nedokážu zastavit pomstychtivé
běsnění Matky Přírody. A ty taky ne.
Podívej se pravdě do očí
a přijmi, co jsi. Plešoun.
A bude to dobré.
Mezi námi, holky na to letí.
Hlavu vzhůru.
Čau, Olivie, nechci tě strašit,
ale Malvolio je nezvěstný.
Jestli ho uvidíš, nekrm ho.
Má citlivá střeva.
Jo, to je můj první instinkt:
nakrmit tarantuli.
To je divokej nápad.
Nenapadlo tě někdy dát si rande
s Dukem Orsinem? Úplně vás vidím.
-S Dukem? Ne.
-Jo.
-Ne.
-Jo. -Ne!
Vypadá dobře,
ale není to kluk pro mě.
Třeba je v něm víc, než si myslíš.
Není to normální tupej
fotbalista, který mě chce mít,
-aby o tom mohl vyprávět kámošům...
-...ale nebere tě jako sobě rovnou?
-Přesně.
-O tom mi povídej.
Jsi první kluk na týhle škole,
který to na mě nezkusil.
Věř mi, nejsi můj typ.
Proč ne?
Prostě o tobě tak nepřemýšlím.
Jsme kamarádi, víš.
Jsi jedna z mála lidí,
s kterými je mi tu dobře.
-To samé cítím i já s tebou.
-To je dobře. Řiď se mou radou.
-Jdi na rande s Dukem.
-Zvážím to.
Tak a co je tohle?
Řekla bych, že slezina.
Kdo se o tebe stará jako táta?
Dostal jsem ji k tomu,
aby o tom uvažovala.
-Mám ji teda pozvat?
-Nevyplaš ji.
Napřed s ní musíš zavést
nezávaznou konverzaci.
Proč z tebe mám pocit,
že to moc často neděláš?
-S holkama to moc neumím.
-Proč? Jseš sexy. -Co?
Jseš atraktivní kluk...
muž... kluk... klukmuž.
Hele, já nevím.
Vždycky plácnu něco nevhodnýho.
Tak dobře. Postav se. Budu dělat
holku a ty se mnou mluv.
-Musím?
-Ano.
Protože jsem Viola.
Duku? Ráda tě vidím.
To bylo strašidelný.
Řekl jsi to úplně jako holka.
Kdysi jsem pořád imitoval ségru.
Opravdu to umím. A vstaň!
Na něco se zeptej, a jestli jsme
na sebe naladění, poplyne to samo.
-Na co se mám ptát?
-Na cokoliv. Zeptej se mě...
Jestli mám ráda... sýry.
Dobře. Máš ráda sejra?
No ano, mám. Nejradši mám goudu.
-Já taky rád goudu.
-Vidíš? -Co?
-Plyneme.
-Mluvíme o sýru.
-No a? Hlavně že to plyne.
-Co? Co je to?
Co je to? Dotklo se mě to!
Dotklo se mě to!
-Malcolmova tarantule! Zab ji!
-Ty ji zabij! -Ty jseš kluk!
Ty jseš větší kluk!
-Promiň!
-Už nikdy nemluv holčičím hlasem!
-Vyděsils mě!
-Moje minus.
Sebastiane, tady tvá matka. Chci ti
připomenout zítřejší karneval.
Se sestrou jste slíbili,
že přijdete. Pa.
-Do háje! Já na to zapomněl!
-Tvá matka dělá v Lize pro mládež?
-Jo. Jak to víš?
-Moje taky. Taky tam musím.
Teď se mi to nehodí.
Musím myslet na fotbal.
Mně to nevadí.
Bude tam Olivie.
Mám perfektní příležitost
položit základy.
Bude tam Olivie.
A moje sestra. A Monika.
A ty. A moje máma.
Skvělý.
Hoď a smoč.
-Čau, kámo!
-Propíchnu tě!
Abych řekl pravdu,
karnevaly jsem nikdy neměl rád.
Čau, obsluhuju líbací stánek.
Stav se za mnou.
Karnevaly miluju.
-Duku, kam jdeš?
-Kam asi?
-Copak?
-Nic. Jen moje psycho bejvalka.
Nechci s ní nic řešit. Jestli vám to
nevadí, kluci, na chvíli se zdejchnu.
-Klídek. Pak se sejdeme.
-Jasně.
Vidím kotě, jak lapá po dechu.
Pardon. Je to urgentní.
Račte.
Ahoj, mami!
-Vypadáš jako dáma. Zázrak.
-To taky je.
-Monika tě nažhavila?
-Rozžhavila do běla.
-Pěknej karneval!
-Petunko moje, kampak jdeš?
Máš směnu v líbacím stánku.
Tvůj bratr měl být u cukrové vaty.
Podívám se po něm. Ahoj.
Pardon.
-Moment. Neznám tě?
-Ne.
-Dovolíte?
-Violo!
Kde jsi? Volám ti a volám.
Chybíš mi. Musíme si promluvit.
Už jsme spolu domluvili, Justine.
Nikdo se nerozejde
kvůli pitomosti při fotbale, ne?
-Můžeš být na pět vteřin holka?
-Na pět vteřin?
Zaprvé, nešlo o pitomost
při fotbale a ty jsi blbec.
Čas vypršel!
Dovolíte? Pardon.
Jeden, prosím.
Zůstaň ve škole.
Sebastiane!
Sebastiane... !
-Monika je za mnou.
-Jdeme na to.
-Jen pro děti do osmi let.
-Je tam můj přítel.
-Bývalý přítel.
-Vztah neskončí, dokud neřeknu.
-Pochopila?
-Jak libo. Ale dovnitř nemůžeš.
Prima.
-Hele.
-Kio, nedívej se.
-Je pryč.
-Díky.
-Bavíš se?
-Ale jo.
Jaký to bude?
Podívej se na mě. Vím,
že to bude něco extra.
Myslím to tak, že zatím
políbila 350 kluků.
Musíme ten okamžik
řádně zaznamenat.
Po čtyřech letech Duke
konečně naplní svůj osud.
Život je dobrý a fér.
Život je spravedlivý.
-Čau, střídám tě u vesla.
-A přesto...
-Díky Bohu.
-Mám to ale pech.
Bacha na toho starýho,
co žvejká, není to žvejkačka.
-Neznáme se?
-Ne.
Mám to ale štěstí.
Já to tak nemyslel.
Jen že ona je... víš...
-Na druhý straně, ty jsi... taky.
-Já? Díky, asi.
Nemusíš s ní hned flirtovat,
zaplatil sis.
Hele, dej si voraz.
Zřejmě bych ti měl dát pusu.
Dal jsem lístek a vystál frontu.
To je to nejmenší,
co můžu udělat.
Tak jo. Jdu na to.
-To bylo za jeden lístek.
-Dostaneš něco navíc.
-Hele, motel máte přes ulici.
-Kruci, co to má být?
-Na konec řady, čutálisto.
-Promiň, kreténe.
-Ale cicmáš se tu s mojí holkou.
-Bývalou holkou.
-Ty jsi Sebastianova sestra?
-A ty jsi mrtvej.
-Utopíš mě svejma slzama?
-Já nebrečel. Něco mi spadlo do oka.
Víte co, hoši, zklidníme se.
A prostě jděte od sebe.
Má pravdu.
Na hřišti to srovnáme.
Dobrý, Duku...
Nebo to můžeme srovnat hned tady.
Justine, nech toho! Kluci!
Nechte toho! Justine!
Kluci, přestaňte!
Dovolíte? Moc se omlouvám.
Violo! Přestaň!
Tak se dáma nechová.
Tady není místo pro násilí! To je
milý dětský karneval, krucifix!
Oba ven, a hned!
Kde jsi dneska byl?
Normálně jsi zmizel.
Narazil jsem na svou trhlou bejvalku.
Zdrhl jsem. Bože můj! Není to...?
Co? Jo.
Doufám, že ti to nevadí,
půjčil jsem si jeden z tvejch...
Mimochodem, máš pravdu.
Funguje to.
Páni, ty krvácíš! Jseš v pořádku?
Chci říct, vydrž to. Buď chlap!
Vetři si do toho hlínu!
-Tak jo, vetřu do toho hlínu.
-Co se stalo?
Pustili jsme se do sebe
s nebožtíkem tvý ségry.
Fakt? Proč?
Viděl nás, jak se cicmáme
v líbacím stánku.
Počkej, tys ji políbil?
Jo, člověče. Doufám, že to
nevadí. Bylo to na charitu.
Ne, kámo, když jí chceš dát pusu,
tak ji normálně políbíš.
Můžeš ji líbat, jak chceš.
Můžeš ji popadnout
a klidně z ní vylíbat duši.
Tak jo.
No a... líbila se ti?
Já nevím. Nemluvme o tom.
-Je to tvoje sestra. Je to divný.
-Správně.
Jen mě napadlo, jestli se ti líbí,
že bys ji mohl pozvat na rande.
To mám zapomenout na Olivii?
Jako naprosto nezaujatá třetí strana
bez sebemenších osobních zájmů
si nejsem jistý, jestli se
k sobě s Olivií opravdu hodíte.
Rozumíš?
Ale ty s Violou...
To by mohl být kouzelnej vztah.
-Já nevím.
-Co ti říká srdce?
Teda, kterou bys radši
viděl nahou?
Proč to pořád děláš? Proč
mluvíš o holkách tak neomaleně?
Víš co? Jsou určitý věci...
-Ty jsi fakt citlivej kluk, viď?
-Co? Ne, já jen...
Já nevím. Jen si myslím, že vztah
by neměl být jen fyzickej.
Nechápej mě špatně, tahle
stránka je taky důležitá, ale...
Když s někým jsem, chci se
s ním bavit i o jiných věcech.
O vážnejch věcech, o kterejch
nemůžu mluvit s nikým jiným.
Jako třeba o jakejch věcech?
Já nevím, prostě o věcech.
O všem, co zrovna je.
-Jako třeba tady o tom?
-Jo.
Ale to, co jsem ti řekl,
je jen pro tvoje uši.
Jestli to někomu vykecáš,
nakopu ti prdel.
Jo... Ne.
Na mě se můžeš spolehnout.
Pohoda.
Jak se má sestra?
Dobře. Proč?
Nevím.
Kdyby chtěla, mohli bysme dneska
zajít na večeři k Cesariovi.
Vážně? To bych ráda.
-Co?
-Že bych jí rád dal tvý číslo.
-Hastingsi!
-Ano, trenére?
-Nastoupíš proti Cornwallu.
-Vážně?
Ne. Dělal jsem si legraci, idiote.
Kámo, to je úžasný.
-Chceš asistovat?
-Ne.
-Není roztomilej?
-Duke? Je.
Ne, Sebastian. Je tak v pohodě.
-Ale řekl, že nejsem jeho typ.
-Ty jsi přece typ každého. -Jeho ne.
Řeknu ti, co bychom v téhle
situaci dělali my, pouzí smrtelníci.
-Co? -Zařídila bych, aby žárlil.
-Dělala bys, že se ti líbí někdo jiný?
A pak bych ho bezostyšně zneužila.
Měl bys Viole zavolat.
Asi zavolám.
-Čau, Duku. Sebastiane...
-Olivie.
Kolik teď zdviháš na benči?
112 kilo. Impozantní.
-Díky.
-Takže, Duku, zavoláš, víš kam?
Jo. Díky.
-Kolikrát zdvihneš 112 kilo?
-Tak dvacetkrát.
112 je dvakrát
víc než sama vážím.
Kolikrát bys zdvihnul mě?
Čtyřicetkrát.
-Haló?
-Ahoj, tady Viola.
Sebastian mi řekl,
abych ti zavolala.
-Ráda bych šla někam na večeři.
-Jo. Co?
Můžu ti brnknout za chvíli?
Musím si vzít jiný... nohy.
Nemáš na dnešek nic v plánu?
Moje chyba. Co s tou věcí,
o které jsme mluvili, že uděláš?
O jaký věci? Nic nemám.
Skvělý. Domluveno.
U Cesaria v osm. Uvidíme se tam.
-Ahoj, Sebastiane.
-Tak zatím.
Jo!
Dokázals to.
Jdu na rande s Olivií.
-Já myslel, že se ti líbí Viola!
-Kámo, prosím tě. Jseš kluk.
Co bys dělal ty, kdyby za tebou
přišla nejvíc sexy holka ze školy
a pozvala tě na rande?
Hned jsem zpátky.
Olivie? Ahoj, můžu s tebou
na vteřinku mluvit?
-Pročpak?
-Kvůli tvýmu rande s Dukem.
Já vím. Jsem tak ráda,
že jsem tě poslechla.
Je úžasnej.
A v těch šortkách vypadal...
Není žádný kus masa.
Je to muž. Muž s city.
A já jsem žena s city. Zdá se,
že se mé city hodí k těm jeho.
Víš co? Jako naprosto
nezaujatá třetí strana
bez sebemenších osobních zájmů
si nejsem jistý,
jestli je to s Dukem dobrý nápad.
Děkuju za tvou starost.
Ale jestli se o mě tak bojíš,
přijď dnes k Cesariovi,
abys na mě mohl dohlídnout.
Dáme si dvojité rande.
Vsadím se, že Eunice je volná.
Jsem všema deseti pro.
Takže, máš ráda sýr?
-Čau, vy dva, jak to jde?
-Ty jseš tady... s Eunice.
-Nevadí, když si přisedneme?
-Ne, posaďte se.
Lady Pterodaktylová.
Pane vrchní!
Zrovna říkám Dukovi, jak je skvělé
najít na škole opravdovýho chlapa.
-To jsi říkala?
-Zrovna jsem chtěla.
Že je skvělé mít vedle sebe
skutečného muže, Eunice?
Najít opravdového muže
je dost těžké.
Tak těžké.
Sebastian je tu s Eunice. Musí
být víc sexy, než jsem si myslel.
Když jsem ji chtěl pozvat já,
každý si ze mě dělal srandu.
Teď se líbí Sebastianovi
a najednou je v poho?
Ruce pryč!
Tak dobrý, byla to fakt sranda,
ale já už se musím jít... oholit.
Bylo to příjemné.
Pojďme si to někdy zopakovat.
-Cože?
-Brzy. Pa.
Takže...
Máš ráda sýr?
Víc než většinu jiných
vedlejších produktů zvířat.
Zaplatím.
Moniko, tady Sebastian. Nevím,
jestli víš, že jsem v Londýně,
ale jedu domů o den dřív.
Poslyš, přemýšlel jsem,
a fakt si musíme promluvit.
Dámy.
Dámy.
Jmenuji se Cheryl Lancasterová,
jsem prezidentka Ligy pro mládež
a koordinátorka
letošní sezony debutantek.
Děkuji.
Dnes překročíme pomyslnou
čáru vstupu do společnosti.
Do háje...
Zdravím. Ahoj.
-Doufám, že na fotce bude vzadu.
-Děkuji, Violo, že jsi přišla.
-Kdo je připravený debutovat?
-To mě zab.
Violo, zlato. Nezapomeň,
žvýkej, jako bys něco tajila.
Omluvte mě.
Dámy.
-Čau.
-Ahoj.
To jsi ty, kdo mě tuhle
zachránil v líbacím stánku.
-Svět je malej. Já jsem Viola.
-Olivie.
-Ráda tě poznávám.
-Já tebe taky.
Vím, že mi do toho nic není,
ale tuhle jsi byla na rande
s tím Dukem Orsinem, že jo?
Jo, jednou.
-Políbil tě?
-Ne. Proč?
Ale ne, to nic...
Jenom to zkus co nejvíc oddálit.
Trpí zánětem slinných žláz.
Nerada o tom mluvím,
ale bylo to, jako bych se topila.
Vážně?
-Bože můj!
-Bylo to odporný.
Ale nic, přeju vám oběma
hodně štěstí.
Mně se vlastně Duke ani nelíbí.
Jsem blázen do jeho
spolubydlícího, Sebastiana.
Chtěla jsem, aby žárlil.
Páni.
Je opravdu špatný někoho takhle
zneužívat, mám z toho blbej pocit.
Ale mně se Sebastian
strašně líbí. Je tak hezký.
A přitom není žádný krásný lump,
jak to vidíš u tolika kluků.
Je citlivý
a až rafinovaně hezký.
Když se usměje,
nemůžu z něj spustit oči.
Je prostě báječný.
Víš, Olivie...
Jsi Olivie, že jo?
Dám ti malou radu.
Všechno má svý meze!
Spřádáš velmi zamotanou síť.
Hodně zamotanou.
Zlato, musíš s tím přestat!
Všem hezky řekneš pravdu.
Buď upřímná.
Nech věcem volný průchod.
-Máš pravdu.
-Já vím.
Až příště uvidím Sebastiana,
rovnou na něj nastoupím.
-Nastup. -Řeknu mu, co cítím.
-Řekni mu to.
Políbím ho tak vášnivě, že i lidi,
které nesnáší, ucítí tu rozkoš.
-Ahoj, Violo.
-Tak to není dobrý.
Buď zdráva i ty,
malá ničitelko rodin.
-Kdo jsi?
-Sebastianova přítelkyně.
-Bývalá.
-Tohle nikdo říkat nebude.
Tebe tuhle pustil k vodě
v té pizzerii.
Ne. K žádné vodě mě nepustil.
Měli jsme jen menší krizi.
Já slyšela, že ti dal kopačky.
Pořádný, velikánský kopačky.
-Zbláznila ses? Není ti nic?
-Vypadni!
To sis ale spletla adresu!
-Vypadni!
-Nech toho! -Pusť mě!
-Necháš ji být!
-Pusť mě!
Dámy, přestaňte! Prosím!
Když spolu debutantky
nesouhlasí, řeknou si to očima.
Nuže, Hastingsová. Čím to,
že vás vždy najdu při rvačce?
-Že by špatným načasováním?
-Určitě něco skrývá.
-Že by špatným načasováním?
-Určitě něco skrývá.
Nesmysl, Malcolme. Možná
trochu tápe a je zmatený,
ale uvnitř je plnokrevný
americký muž. Jako vy.
Mami, šaty si vyberu sama.
A podpatky si nevezmu.
Protože podpatek vynalezli muži,
aby naše zadky vypadaly menší.
A abychom mohly hůř utéct.
Malcolme, zkoušel jste utíkat
na vysokých podpatcích?
-Ne, pane.
-Není to tak snadné.
Nezapomeňte si kytaru,
pane Hastingsi.
Prostě to udělej.
Zavři oči a polib ho.
Sebastiane.
''Probuď se, čekám,
až otevřeš oči a já ti řeknu,
že jsem připravená
volným pádem padat do neznáma.''
Zítra na zápase.
Na téhle škole se mi bude líbit.
Moniko, tady Sebastian. Nevím,
jestli víš, že jsem v Londýně,
ale jedu domů o den dřív.
Poslyš, přemýšlel jsem,
a fakt si musíme promluvit.
V Londýně?
Čau, brácho.
Sháněl tě Dinklage.
Kámo... Ahoj!
Je to šílený, jak se může
člověk v někom tak splést.
Myslíš si, že někdo je nějakej,
a ono je to přitom obráceně.
-O čem to mluvíš?
-Budeš se tvářit jakoby nic?
No dobře.
Tak ať víš pravdu, Duku.
Miluju fotbal víc než cokoliv na světě
a mám o důvod víc to dokázat.
Co? To mi jako říkáš,
že jsem ti pomáhal s fotbalem,
a tys mi vrazil kudlu do zad?
-Vůbec nevím, o čem mluvíš.
-Nech si to. Viděl jsem tě s ní.
-S kým?
-S Olivií, s kým jiným!
-Líbal ses s ní u taxíku. -U jakýho?
-Měl jsem nás za přátele!
-My jsme přátelé!
-Nechápeš, co to slovo obnáší.
Olivii ses nikdy nelíbil.
Využila tě proto, abych žárlil.
Jenže Viola je do tebe blázen!
-Od chvíle, kdy jsi ji políbil.
-Ona je součástí tvýho plánu,
-jak se dostat k Olivii.
-To není pravda!
Hodně štěstí, tobě i tvý sestře!
Hastingsova dvojčata
byla svým pravým opakem.
-Dvojčata? -Sebastiane!
-Sebastian?
Sebastiane, otevři! Tady je
Monika! Máš mi co vysvětlit.
-Budeš se přede mnou plazit!
-Není tady!
Vezmi si jeho pitomej mobil.
Justina volá každých 10 vteřin.
Tohle není Sebastianův mobil. Bože!
Sebastiane!
Mohu s něčím pomoct?
-Haló?
-Violo, brouku, tady je Justin.
-Zítra je ten mač a... -Viola.
-Dovolte, abych se představil.
2003, 2004, 2005, 2006, 2007.
Hezký večer. 2008.
Ahoj, Eunice.
-Promiň, že jsem tuhle utekl.
-To nic.
Moje náruživost
některé lidi leká.
-Něco se stalo?
-Vyhodili mě z pokoje.
To jako, že potřebuješ přespat?
Jo. Zítra hrajeme proti Cornwallu.
Ještě nikdy jsem
neměla spolubydlícího.
Violo, tys mi vybalila věci? Díky.
-Jste si tím naprosto jisti?
-Ano, pane, jsme.
Kámo, co děláš? Zápas za chvilku
začíná! Mazej hrát fotbal!
Fotbal?
O tom mluvilo to děvče.
-Sebastiane! Jseš na řadě. Dělej.
-Pojď sem, já tě pomaluju.
Tak, dámy, poslouchejte.
Kde je Hastings?
-Eunice, proč jsi mě nevzbudila?
-Vypadal jsi tak spokojeně.
Udělala jsem snídani, zlato.
Pardon. Dovolíte?
Co se to tak naléhavého děje?
Zrušil jsem kvůli tomu squash.
Nevím. Ředitel Gold říkal jen,
že máme přijít
na Sebastianův fotbalový zápas.
-Viola ti tenhle týden nic neřekla?
-Jak asi?
Bydlela u tebe.
Nebo ne?
-Dovolíte.
-To je tak vzrušující.
Dámy a pánové, začíná
největší derby v našem okrese.
Illyria proti Cornwallu.
Atmosféra je vzrušená.
Dobrý den, pánové.
Podejte si ruce, prosím.
Zvolte si.
Hlava.
-Hlava.
-Zůstaneme, jak jsme.
Hezký zápas, pánové.
Co tvoje čelist?
Tak a jde se na ně!
Jdeme na to, kluci.
Dokážeme to. Nadešel den,
kdy Cornwall porazí Illyrii..
Nemám vám toho moc co říct.
Jedině: kdo rozdá bolest
a proleje krev? Černočervený!
Tohle nebude zápas.
Tohle je válka!
-Kdo rozdá bolest a proleje krev?
-Raz, dva, tři! Cornwall!
Tak, kluci, je to tady!
Hastingsi! Přihraj!
-Co se to sakra děje?
-Pěknej manévr, blbče.
Proč...?
To není pravda.
Sebastian?
-Vstaň a vrať se! Seber balón!
-Bože, to je můj zápas!
-Co tu sakra dělám?
-Jseš tam jak Bambi na ledě!
Sebastiane!
Sebastiane!
Potřebuji time out, prosím.
Pauzu...
-Kraťoučký poločas?
-Zastavit čas? -Ano. Zastavte čas.
-Co je...?
-Neznám tu vaši hantýrku.
Pásovci, prosím.
Pojďte kolem mě.
Za mlada jsem jednou hrál fotbal.
Nebo to byly šachy?
-Nějaký problém, pane řediteli?
-Ano. Bohužel.
Ale bude správné, když vám to
Sebastian Hastings řekne sám.
Sebastiane? Synku?
Nechtěl bys nám něco říct?
Promiňte, neumím hrát fotbal.
Aha.
To, co teď řeknu,
říkám s těžkým srdcem.
Dámy a pánové, vážení absolventi
a rodino Sebastiana Hastingse,
je mi nesmírně líto,
ale musím vás informovat,
že Sebastian Hastings je dívka.
Promiň, ale je to pro tvé dobro.
Jednou mi poděkuješ.
-Dovolte, ale já nejsem dívka.
-V podstatě ano. Je velká dívka.
Konkrétně je svou sestrou Violou,
která se za něj vydávala
z důvodů, jež vyjasní
důkladná psychoanalýza.
Lidi.
Já jsem kluk. Přísahám.
-Dokaž to.
-Dobře.
-Bože, já to viděl.
-Pěkná práce, Paule.
-To je můj kluk.
-Kevine, zavři oči.
Fotbal je nejlepší hra na světě.
Děkuju. Není tu nic k vidění.
Bez urážky.
Lidi, prosím, ještě chvilku
vydržte nic nedělat. Bavte se.
Malcolme! Mohl byste vrhnout
trochu světla do té situace?
-O nic víc než bylo dosud vrženo.
-Tak jo, hoši, poslouchejte.
Poté, co jsme toho chlapce
potvrdili jako chlapce,
nemohli bychom zase začít hrát?
Ano. Užijte si to.
To byl jen menší skeč.
Tak do toho, kluci. Jedem.
Lásko...
Tolik se mi stýskalo.
-Oba jsme v pěkným průšvihu.
-Skončili jsme, Moniko.
Bože! Už ne!
Dobrá práce, Hastingsi.
Na lavičku.
Výborně!
Poločas.
-Sebastiane!
-Viola? -Jo.
-Proč vypadáš jako já?
-Předstírala jsem, že jsem ty,
abych dokázala,
že můžu hrát s klukama.
Dobrý, v pohodě.
Ne, moment! Cože?
Nemám čas ti to vysvětlovat!
Proč máš můj dres?
Přišel jsem za úžasnou holkou,
která mi včera dala pusu.
-Kdo tě políbil?
-Počkej. Tamhleta.
-Olivie?
-Vyjela po mně.
Políbila mě
a odrecitovala můj text.
-Je to asi dívka mejch snů.
-Tak tuhle pusu viděl Duke.
-Moment, ty jsou pravé?
-Jo, nechávám si růst pejzy. Ne!
Schovej se do konce zápasu.
A vrať mi můj dres!
Začíná druhý poločas.
Illyria - Cornwall nula nula.
Nic, jen ten pár vajec.
-Trenére, jsem připravenej hrát.
-Tomu říkáš hra?
Viděl jsem holčičky
v baletních šatečkách kopat líp.
Už je ze mě někdo jinej.
Trenére, dejte mi ještě šanci.
Tak dobře. Běž.
Kopej! Zařízni je!
Jo! Tohle je Viola!
Nedals mi gól v první půli,
v druhý teprve ne, brouku!
Jsem brankářskej nindža!
Jedem, hoši!
Duku! Jsem volnej!
Dej mi míč!
Duku, sem! Jsem volnej!
Duku, zpátky!
-Ne!
-Výborně, Dane-O!
Cornwall srovnává.
-Sebastian byl volnej!
-Radši pustíš gól, než aby skóroval?
Drž klapačku!
-Vím, že jseš na mě naštvanej.
-Nemluv na mě! -Neudělal jsem to.
Mezi mnou a Olivií nic není!
Po zápase ti to vysvětlím!
Pro teď mě nemusíš mít rád,
ale jsem tvůj spoluhráč, jo?
Já ty kluky chci porazit!
-Nerad ruším, ale my tu hrajeme fotbal.
-Zapadni do kisny, vole.
-Nebo praštíš ksichtem do mý pěsti?
-Chceš to vidět? -Tak pojď!
Duku, nech toho!
Sebastiane!
Duku! Přestaň! No tak!
Jestli se chcete rvát,
učiňte tak 500 metrů od hřiště.
Přestaňte!
Tak dost, vy tvrďáci!
Jestli si chcete zaboxovat,
vypadněte z mýho stadionu.
-Jinak pokračujte ve hře!
-Do toho, illyrští Pásovci!
Pro vás to platí taky!
Chci vidět pořádný fotbal!
Jako banda holek.
Ostatní, pojďte hrát opravdový
fotbal jako banda holek!
To není americký fotbal,
ale kopaná.
-Sebastiane? Není ti nic?
-Teď ne.
Ještě mi tvrď,
že mezi vámi nic není.
-Mezi mnou a Olivií nic není!
-A co včera večer?
Já ti, Duku, nelhal.
Teda ano, ale v tomhle ne.
Tady je pravda.
Miluju tě.
-Prosím?
-Co?
Dobře, ale...
To je nějaký divný.
No dobře. Dál už nemůžu.
Něco vám všem musím říct.
Nejsem Sebastian.
Jsem Viola.
-Počkej. Ty nejsi Viola.
-Ale jsem.
-Violu znám, líbal jsem se s ní.
-Líbal jsi mě.
Co to povídáš? Tebe já nelíbal.
Dívčí tým v Cornwallu rozpustili.
Kluci mi nedovolili hrát za ně.
Předstírala jsem, že jsem svůj
bratr, který zatím byl v Londýně,
abych se dostala do mužstva
a porazila Cornwall.
Jenže bratr se vrátil dřív.
Toho jsi viděl líbat se s Olivií
a on odehrál první poločas.
To, že nosíš paruku,
ještě neznamená, že jsi holka.
Tak dobře.
Milosrdný Bože.
Viola?
Bývá na fotbale
vždycky tolik nahotinek?
-Už jste to pochopili?
-Já jo.
Moment. Jestli jsem políbila
tvého bratra, kde je?
Patrně v půli cesty do Číny.
Ukázal frantíka a mišpulky...
-Jsem tady.
-Ahoj.
Tak tohle je už na mě moc.
Dámy a pánové, nerad říkám
''neříkal jsem to'', ale...
Vidíš, Duku? Nezradila jsem tě.
Promiň.
Takhle jsem to nechtěla
a nechtěla jsem ti ublížit.
Chci jen dokázat, že jsem dobrá.
Chci ještě jednu příležitost.
Duku...
Jak to říká trenér
před každým zápasem:
''Nebojte se velikosti.
Někdo se velkým rodí.
Někdo velikosti dosáhne.
A někomu je velikost vnucena.''
Nejlepší příležitost jak dokázat
svou velikost je nechat tě hrát.
Jo! Jo!
Ne! Nebude hrát!
Prohrajete kontumačně.
V této lize děvčata nehrají.
Podívejte se do příručky.
Jaké příručky?
Poslyš, kámo. Tady jsi v Illyrii..
Tady nikoho podle pohlaví
nediskriminujeme.
Dobře.
Bude tam modřina.
Opravdu si myslíte, že nás
porazíte s holkou v mužstvu?
To bude teda sranda.
Běž. Poslední slovo
tu mám já, ne ty. Jdi.
Týme, nakopejte je!
Zařízněte je!
Je to nervák. Na konci druhé půle
stále není rozhodnuto.
Jedem, jedem! Roztáhněte se!
-Cože? -Faul!
-To nebyl faul! Zasáhl míč!
Zápas rozhodne penalta.
Kam to kopneš? Sem.
Já vím, že to dáš tam.
Máš mě plnou hlavu? Vidíš branku?
Jak se zmenšuje a já rostu?
Tak dělej. Miluju tě.
Soustřeď se.
Nekopej jak holka.
Kluci jsou lepší.
Jsi nula! Tohle je můj dům!
Máš mě plnou hlavu.
-To je moje holčička!
-Moje taky!
To není fér!
To byla náhoda!
Už tě nechci vidět! Jsi hnusná!
-Dokázalas to!
-Byla jsi úžasná! -Jsem pyšnej!
Rozhodla jsi zápas.
Řekni něco.
Mami? Tati?
-To teda bylo něco. -Díky, tati.
-Tolik jsi chtěla hrát fotbal?
Je to pro mě důležitý.
Jestli Viola tady dělala tebe,
kde jsi byl ty?
-Hrál jsem v Londýně. -V Londýně?
-Bylo to pro mě důležitý.
-Máš zavolat, než jedeš za moře.
-Užil jsi otcovu kreditku?
-To je nezodpovědnost.
-Hej! Co takhle jít na večeři?
-Jako rodina? Třeba zítra?
-Zítra bych možná mohla.
-Chceš moje číslo na mobil?
-Dám ti svůj e-mail.
-Dobrá práce.
-Děkuju.
Počkej! Je tu někdo,
s kým tě chci oficiálně seznámit.
Sebastian Hastings,
Olivie Lennoxová.
-Těší mě. -Mě taky.
-Prý se ti líbí moje texty.
-Eunice?
-Toby?
Musím ti něco říct.
Myslím, že jsi...
...ohromná.
A já se za to nestydím.
-A já vím, jak na to.
-Ach, Eunice.
Čau, spolubydlící.
Tohle je pro tebe.
Liga pro mládež Vás zve
na 38. výroční Ples debutantek.
-Ještě by se mohl objevit.
-Ty jsi neviděla, jak se tvářil.
Našla jsem perfektní šaty.
Zřejmě nebudu mít
příležitost si je vzít.
Nesmysl. Na to, aby sis vzala
krásné šaty, muže nepotřebuješ.
Ale neuškodí to.
Violo Hastingsová, bude mi ctí
vás dnes večer doprovodit.
-Díky, Paule. To je milé...
-Housenky! Mé vzácné kukličky!
Za dvacet minut
z vás budou nádherní motýlci.
-Housenky!
-Motýlci!
Vypadáš nádherně.
Já jen potřebuju na vzduch.
Myslela jsem, že nepřijdeš.
Pro mě to znamená
strašně moc, že jsi tady.
-Řekni něco.
-Musím zapnout kropení.
Promiňte.
-Ahoj.
-Ahoj.
Co tě sem přivedlo?
Před pár dny jsem políbil
děvče v líbacím stánku.
A teď na ni
nemůžu přestat myslet.
Ona taky ne.
A stýská se mi po spolubydlícím.
Opravdu jsem ho měl rád.
Je tady.
Já vím, že jsem ti měla říct,
kdo jsem, ale bála jsem se.
Promiň.
Kdybych věděl, že jsi děvče,
asi bychom si tak nepopovídali
a nepoznali jeden druhého.
A to by byla škoda.
Víš, všechno, cos mi řekl,
když jsem byla kluk,
se mi na tobě líbilo
o to víc jako holce.
Ale odteď bude všechno o moc
snazší, když už budeš děvče.
Slibuju.
Monika Valentinová
v doprovodu Justina Draytona.
Justine, jsi borec!
Olivie Lennoxová v doprovodu
Sebastiana Hastingse.
Viola Hastingsová
v doprovodu Paula Antonia.
Viola Hastingsová!
Jako vždycky. Kde je?
Pro MAGIC BOX
vyrobila LS PRODUCTIONS