Tip:
Highlight text to annotate it
X
z odposlechu přeložila larelay
velký dík patří Martymu a Rain Kingovi
ze slovenštiny přeložil Marty
Výměna
Podle skutečné události
Los Angeles
9. března 1928
Waltere! Zlato...
Zlato, vstávej.
- Ještě deset minut, mami.
- Promiň, šampione...
Zítra můžeš spinkat, jak dlouho chceš.
Na to jsou soboty.
Ke stěně.
Pojďme, pojďme, pojďme.
Tak fajn.
Hotovo. Hotovo.
Podívej! Podívej!
Sedej.
Vystydne ti snídaně.
Jsou to cereálie.
Ty mají být studené.
Srdíčko? Jsme tady.
Dobře.
Tady máš učebnice.
Tak utíkej.
Ano madam. Pokud chvilečku vydržíte,
seženu vám supervizora.
Ano, už jde.
Ještě chvilku, už tu bude.
Sekundu prosím.
Vyřeš to, protože
to jde mimo mě.
Dobrý den, u telefonu supervizor.
Jak vám mohu pomoci?
Vidím vás na skupinové přípojce...
...bohužel někteří lidé
poslouchají na skupinové přípojce...
A co dělá?
- Bóžinku.
- Všechno v pořádku?
Ano pane, v pořádku. Paní
měla problém se spojením.
Ahoj šampióne.
- Ahoj mami.
- Jak bylo ve škole?
- Dobře.
- Ano?
Učili jsme se o dinosaurech.
A porval jsem se s Billym Mankowskim.
- Co se stalo?
- Uhodil mě.
Vrátils mu to?
Dobře.
Pravidlo číslo 1.
Vzpomínáš?
Bitku nikdy nezačínej,
ale vždy ji dokonči.
Proč tě uhodil?
Protože jsem ho uhodil.
Tys ho uhodil první?
Proč?
Řekl, že táta od nás odešel,
protože mě neměl rád.
Zlato, tvůj otec tě nikdy neviděl.
Jak by tě nemohl mít rád?
Proč teda odešel?
No, protože...
...v den, kdy ses narodil,
přišlo poštou i něco jiného.
Bylo to v balíku o trošku větším
než ty. Víš, co tam bylo?
Něco, co se nazývá
"zodpovědnost".
A pro některé lidi je zodpovědnost
ta nejděsivější věc na světě.
Takže on utekl proto, protože se
bál toho, co bylo v tom balíku?
To je teda hloupý.
Ano, přesně to jsem
si pomyslela i já.
Prošvihnul jsem Amosa a Andyho?
Obávám se, že ano, šampióne.
Šup.
Čas jít do postýlky.
Stále platí to zítřejší kino?
Slyšela jsem, že hrají nový
film Charlieho Chaplina.
A ještě i nový seriál s názvem
"Záhadný letec".
- A to je kdo?
- Nevím. To nikdo neví.
Proto je takový záhadný.
Nejsem ti těžkej?
Ne! Ještě léta nebudeš.
Léta...
10. března 1928
Prosím?
- Tady Margaret.
- Ahoj Margaret.
- Jak se máš?
- Dobře.
Jean dnes nemůže přijít
a nemáme dost lidí.
- Kdy volala, že je nemocná? - Asi tak
před půl hodinou. Nemohu nikoho sehnat.
A co Myrna? Vím,
že by se jí hodily přesčasy...
Nepřijde.
Ty bys nemohla?
Ne.
Ne ne ne, já...
Slíbila jsem Walterovi,
že ho vezmu do kina a...
- Bude to jen do čtyř.
- Tak fajn.
Ale jen do čtyř.
- Jsi skvělá. Děkuju.
- Uvidíme se potom.
Vítejte zpět...
Sendvič a mléko máš v chladničce...
A požádala jsem pan Rileyovou, zda by se
tu její dcera nemohla za pár hodin zastavit.
Umím se o sebe postarat i sám.
Já vím. Přijde zkontrolovat dům.
Ne tebe.
Zítra už do toho kina půjdeme.
A hned potom se odvezeme Big Red-om
do Santa Monicy, kde se projdeme po mole.
Co ty na to? Může být?
Budu doma ještě před setměním.
Já se tmy nebojím.
Nebojím se ničeho!
Já vím. Já vím...
Poslouchej.
Mám tě ráda.
Linky z Ohia jsou totálně zablokované.
Řekl, že chce mluvit s někým,
kdo to tu má na starosti.
Potřebuji, abys mi
podepsala žádost o příspěvek.
Tak fajn. Sežeňte mi někoho
z telekomunikací v Omahe.
Zjistíme, zda můžeme přesměrovat
naše hovory skrz jejich linky.
Zařiďte, aby to tu všechno fungovalo!
Hned!
Christine?
Výborně.
Doufal jsem, že vás zastihnu.
Procházel jsem si vaše
pracovní záznamy a chci,
abyste věděla, že jsem ohromený.
Když jsem prvněkrát navrhl
zaměstnat ženy na vedoucí funkci,
...moji ***řízení nebyli
tou myšlenkou ***šení.
Ale vy jste se osvědčila stejně,
jako mnozí mužští ***řízení...
- Děkuji, pane Harrisi.
- Ben, prosím. Já...
Poslouchejte. Jde o to, že hledáme manažera
pro naši novou pobočku v Beverly Hills...
Pokud byste měla zájem,
mohl bych vás doporučit...
To je...Úžasné.
Moc děkuji, pane.
Skvělé.
Možná bychom mohli...
- Mohli bychom to probrat
v pondělí - Samozřejmě.
Moc děkuji, pane. Děkuji.
Prosím...
Pros...
Prosím...
Děcka! Večeře je na stole!
Waltere!
Zlato?
Waltere!
Waltere...
Zlato?
Walter?
Zlato?
Waltere!
Waltere!
Je čas jít domů, zlato!
Suzie?
Nevidělas Waltera?
- Ne, paní Collinsová.
- Promiňte.
Waltere?
Waltere?
Číslo prosím.
Poprosím policii.
Přepojím vás.
Okrsek Lincoln Heights.
Dobrý den přeji.
Jmenuji se Christine Collinsová,
bydlím na 210 North Avenue 23.
Volám, abych nahlásila
nezvěstné dítě.
Nezvěstné dítě.
Jaký je váš vztah
k dítěti, madam?
Je to můj syn.
Jak dlouho je už pryč?
Nejsem si jistá, právě teď
jsem se vrátila z práce.
Mohlo by to být už od dnešního rána,
ale může to být jen poslední hodinu.
Zkontrolovala jste okolí?
Ano, samozřejmě.
No, možná jen
ztratil pojem o čase.
Ne ne. On se zdržuje vždy jen
v blízkosti domu, když se setmí.
Mohli byste sem
prosím někoho poslat?
Mrzí mě to, ale postup je
takový, že případy nezvěstných
dětí nenahlašujeme do
24 hodin od pohřešování.
Cože?
V 99 případech ze 100
se dítě do rána najde.
Nemáme dost lidí na to,
abychom naháněli každé
dítě, které uteče
od svých rodičů.
Ne ne, Walter takový není.
On nic takového nedělá.
Ve vší úctě madam,
každý rodič, který zavolá, poví to samé.
Prosím! Prosím...
Do rána nemohu nic víc udělat, jako to,
že si zapíši vaše jméno a informace.
Jsem si jistý, že se do té doby
určitě ukáže. Vždy to tak je.
- Vy jste paní Collinsová?
- Ano.
Jistě, má..
Naše myšlenky směřujme k paní
Christine Collinsové z Lincoln Heights,
které před dvěma týdny zmizel
malý syn, Walter Collins.
I přesto, že není
je členkou naší kongregace,
modlíme se za ni i dnes,
tak jako tomu bylo po všechny dny.
Odkdy jsme se dozvěděli,
že je nezvěstný.
V rádiu a v novinách
jsme se dozvěděli, že...
Los Angelská policie
dělá všechno proto,
aby se matka s dítětem
opět sešli,
a jsem si jistý, že to je pravda.
Ale vzhledem ke skutečnosti,
že máme...
co do činění s nejnásilnější,
nejzkorumpovanější,
a nejnekompetentnější policií na
této straně Rocky Mountains,
si nejsem jistý,
zda to vůbec něco znamená.
Každý den se objeví nové a nové těla podél
Mullholandu a v kaná*** našeho města,
které jsou výsledkem práce
policejního ředitele Jamese Davise...
a jeho věrné úderné jednotky pistolníků.
Každý den jsou potřeby čestných
občanů posouvané na druhou kolej,
před chamtivostí a osobním ziskem.
Každým dnem se naše
město posouvá do stoky plné
strachu, zastrašování a korupce.
Město Andělů, Los Angeles,
se proměnilo na místo,
kde se z našich
ochránců stali naši tyrani,
kde být zákonem
znamená nedodržovat zákon...
3. dubna 1928
- Je mi to moc líto.
- Jsem v pořádku.
Rozumím...Děkuji.
Zavolám zase za pár týdnů.
Moc děkuji.
Las Vegaské oddělení pohřešovaných osob.
Dobrý den, tady je Christine Collinsová.
Volám, zda jste nenašli nějaké
nezvěstné a nebo ztracené děti,
které by odpovídali
popisu Waltera Collinse...
Samozřejmě...Pokud...
Prosím ozvěte se mi a...
A já se zase ozvu za týden, pokud by
vám to nevadilo. Děkuji moc.
Děkuji.
De Kalb, Illinois
20. července 1928
2 dolary.
Ksakru, asi jsem si
zapomněl peněženku doma.
Mohl bych vám to doplatit.
Žádné dluhy.
Zaplať nebo volám fízly.
Mám plné zuby vandráků,
jako jste vy, kteří mi sem chodí.
Nechci vás okradnout šéfe, prostě jsem
si zapomněl doma peněženku, to je všechno.
Skočím si pro ni, za 5,
maximálně 10 minut jsem zpátky.
Máš nějakou záruku?
Neexistuje lepší záruka,
jako vaše vlastní krev, ne?
Zůstaň tu synku,
já se hned vrátím.
- Ale...
- A nezpůsob žádné problémy.
Je to hodný člověk,
když nám takto věří.
Ty tu zůstaň a já
si jdu pro peněženku.
10 minut!
Potom volám policajty!
Ať jde k čertu.
- Číslo prosím. - Zdravím Myrtle.
- Dobrý den.
- Myrtle, to jsem já Harv,
z Bumerovho Bistra. - Ahoj Harve.
- Spojíš mě se šerifem Larsenem?
- Samozřejmě.
Christine, mám problémy se spojováním.
Vůbec se mi nedaří propojit.
Myslím, že ano.
Ano, myslím, že je to lepší.
Děkuji.
Pani Collinsová?
Ano.
Jsem kapitán J.J. Jones,
Oddělení mladistvých, Lincoln park.
Můj úřad má na starosti všechny případy
uprchlých a nezvěstných dětí.
Včetně případu vašeho syna a...
Je naživu, paní Collinsová.
Před dvěma dny ho vyzvedla
místní policie v De Kalb, Illinois.
Je v pořádku, bez zranění.
Byl ve společnosti nějakého
tuláka, po kterém...
jsme už vyhlásili pátrání.
Ale je v pořádku.
Děkuji!
Hrozně moc vám děkuji.
Děkuji
Je tady hrozně moc novinářů.
Váš příběh skončil šťastně.
Lidi milují šťastné konce.
Už jsou tady.
Měli bychom si pohnout,
vlak už přijíždí.
Ustupte chlapci, ustupte.
Děkuji vám, pánové.
Děkuji.
Za pár minut budeme mít pro vás
prohlášení, ale teď je nejdůležitější...
opětovné setkání této dámy s jejím synem.
Takže nás prosím omluvte.
Pomalu! V klidu...
Paní Collinsová, představuji vám
pana Jamesa E. Davisa, ředitele policie.
Těší mě.
V těchto dnech se nám nedostává od
novinářů právě nejvlídnější pozornosti.
Proto je fajn, že máme k dispozici
pozitivní příběh, nemyslíte?
- Ano. - Doufám, že se k vám
chlapci z oddělení chovali náležitě.
Jeho zmizení jsem mohla nahlásit
až po 24 hodinách a možná to bylo...
Technické stránky
věci nechejme bokem.
- Úžasné.
- Tak to je fajn.
Určitě to neváhejte říct i novinářům.
Vlastně, že policie Los Angeles...
Ženy...
Vydržte chvilku.
Ustupte chlapci.
Ustupte.
Držte je v zadu!
No, nechcete...
Nechcete se...
To není můj syn.
Cože?
- Co tím myslíte?
- To není můj syn.
Určitě se mýlíte...
- Nemýlím se.
- No...
prožil 5 hrozných měsíců,
zhubl, změnil se.
Poznala bych přece
svého vlastního syna.
Chce tím jen říct,
že vy jste v šoku a on se změnil...
Jak se jmenuješ?
Můžeš mi říct svoje jméno?
Walter Collins.
Je to...Je to běžné jméno.
Kde bydlíš, Waltere?
Znáš svoji adresu?
Bydlím na 210 Avenue 23,
Los Angeles, Kalifornie.
A toto je moje máma!
Pani Collinsová, poslouchejte mě.
Já...Já vás chápu.
Právě teď si nejste nejistější,
což se dalo samozřejmě čekat.
Chlapci v jeho věku se
mění velmi rychle,
proto jsme to vzali do úvahy
i během našeho vyšetřování.
A toto je bezpochyby váš syn.
Tohle není Walter.
Není to ten Walter,
jakého si pamatujete.
Proto je nutné, abyste si
ho vzala na zkoušku domů.
Na zkoušku...
Ano. Ano. Jakmile bude obklopený
svým známým prostředím,
a dáte sama sobě čas na procitnutí
ze šoku ohledně jeho změny,
uvidíte, že toto je váš Walter!
Slibuji vám, přisahám,
dávám vám moje slovo,
že toto je váš syn.
Pokud budete mít nějaký problém,
jakýkoliv problém, přijďte za mnou.
O všechno se postarám.
Dávám vám moje slovo.
Věřte mi.
Paní Collinsová...
On nemá kam jinam jít.
Prosím.
Možná nemám jasnou mysl a...
- Dobře teda.
- Přesně tak. Nemáte jasnou mysl.
Jdeme na to!
Děkuji. Děkuji.
Otočte se prosím...
Jaký je to pocit, mít syna
zase doma, paní Collinsová?
Co jste si pomyslela,
když jste ho uviděla?
Já...Těžko se to vyjadřuje.
Nejprve byla v šoku, chlapce ani
nepoznala, což je úplně přirozené,
má za sebou těžké období.
Jak se cítíš, synku?
- Řekni, jak je úžasné, být zase doma.
- Ano, je to skvělé.
Los Angelská policie je vděčná za
usilovnou práci policie z okresu De Kalb,
a umožnili tak uskutečnit toto
radostné opětovné setkání.
LAPD je neustále oddaná
sloužit veřejnosti.
Mohli bychom si vyfotit
matku se synem, kapitáne?
Rozhodně...
Jdeme na to.
Tak...Trošku se srazte k sobě.
Tak, chlapi!
- Sem! - To je ono!
- Velký úsměv!
- Ještě jednou prosím!
- Ten byl skvělý!
Ustupte prosím!
Plním si svoje příkazy.
Sendvič ti chutná?
Dal by sis ještě mléko?
Ne.
Ne, děkuji.
Ne, děkuji.
Jsi celý špinavý od sazí z vlaku,
měl by ses jít vykoupat.
Pyžamo máš na kraji postele.
- Jsi v pořádku? Nic ti není?
- Spadl jsem. Blbá vana.
Už je dobře.
Máš obřízku.
Ven.
Pohyb.
Naposledy, když jsem měřila Waltera,
naposledy, když jsem měřila svého syna,
byl o několik centimetrů
vyšší, než jsi ty teď.
Kdo jsi?
Co tu děláš?
Kdo jsi?
Kdo jsi?
- On není můj syn.
- Paní Collinsová...
Ne. Já nevím, proč to tvrdí,
ale on není Walter. Stala se chyba.
Myslel jsem si, že jsme se dohodli,
že mu dáme čas se přizpůsobit.
Je o osm centimetrů menší.
Změřila jsem si ho podle nákresu.
Možná je to měření trošku mimo.
Podívejte, určitě na to všechno
existuje rozumné vysvětlení.
Má obřízku...
A Walter ne.
Paní Collinsová!
Váš syn byl nezvěstný 5 měsíců.
Skoro polovinu z toho strávil
ve společnosti zatím neznámého tuláka.
Bůh ví, co mohlo takové
narušené individuum udělat.
Mohl mu udělat obřízku, aby...
Ho zmenšil?
- Proč mě neposloucháte?
- Poslouchám, ksakru! Poslouchám!
Já chápu, jak se cítíte.
On se změnil, žádný omyl. To je...
Oba dva máte za sebou
příšernou zkušenost,
a proto potřebuje vaši
lásku a pomoc, aby se zotavil.
On není můj syn.
Proč to děláte, paní Collinsová?
Proč to děláte? Vypadáte, že jste absolutně
schopná se postarat o toho chlapce.
V práci máte slušnou mzdu na to,
abyste mu uměla zajistit slušný život.
Proto nechápu, proč utíkáte
před svými mateřskými povinnostmi!
Já neutíkám před ničím!
Nemluvte mi tu o mých povinnostech,
vždyť se teď starám i o toho...chlapce!
Protože jsem všechno, co má!
To co mě trápí je, že jste
přestali hledat mého syna!
- Proč bychom měli hledat někoho, koho jsme
už našli? - A to je zase vaše povinnost!
Protože jste ho nenašli!
Jeho totožnost se potvrdila.
Podle nejlepších metod identifikace dětí.
Lidmi, kteří ví, co dělají.
A já snad nevím?!
Pro... Promiňte.
Já...
Vážím si všeho, co toto oddělení
udělalo a vím, jak usilovně pracujete.
Vážně. A nechci
způsobovat žádné problémy...
Ale stal se hrozný omyl.
A potřebuji, abyste mi ho pomohli napravit,
abych mohla najít svého syna.
Ještě dokud nebude příliš pozdě.
Prosím!
Už vás nebudu obírat o další čas.
Mrzí mě, že jsem se rozčílila...Promiňte.
Ano kapitáne?
- Sarah, zavolejte mi Dr. Tarra.
- Ano pane.
- Paní Collinsová?
- Ano? - Dr. Earl W. Tarr.
Posílá mě kapitán Jones.
Čas od času s ním...
konzultuji případy
mladistvých. Mohu jíl dále?
Samozřejmě.
Děkuji, že jste přišel.
Začínala jsem si myslet,
že mi nevěří.
No, proto jsem tady, abychom
všechno uvedli na správnou míru.
Kde je chlapec?
Tady ho máme!
Krásný mladý muž...
Má vaše oči, že?
A trochu i nos.
Vypadá velmi dobře na to,
co všechno jsi prožil.
Máte vážně odolného chlapce,
paní Collinsová.
Myslela jsem si,
že jste mi přišel pomoct.
Vždyť ano.
Kapitán mi řekl, že chlapec prošel
jistými vážnými fyzickými změnami
a požádal mě, abych se
na něho přišel podívat.
Abych vás ujistil, že jsou
to jen mateřské obavy.
Moje mateřské obavy se ho netýkají,
protože to není můj syn.
Takovéto postoje sotva pomohou tomu chlapci
nabít sebevědomí, nemyslíte?
Kapitán Jones mi říkal
něco o změně výšky?
Ano.
Pojď.
Ke stěně.
Je o osm centimetrů nižší.
No...
To je sotva nějaká záhada,
paní Collinsová...Víme,
že někdy může trauma ovlivnit
růst dětí.
On prožíval stres
posledních 5 měsíců.
A to způsobilo,
že se mu scvrkla páteř.
Je to velmi vzácné,
ale ne nemožné.
A obřízka?
Pravděpodobně to jeho
doktor považoval za vhodné.
Konec konců,
obřízka je velmi hygienická.
Má za sebou velmi
dramatické období.
Není divu, že má
problémy s pamětí.
Já...
Víte, na toto všechno existuje
logické medicínské vysvětlení.
Ale máte plné právo se ptát.
Musíte být informovaná
o všech změnách,
kterými chlapec prošel
během jeho nepřítomnosti.
Neměla bych právě já vědět,
zda to je nebo není můj syn?
Já jsem matka.
Což znamená, že nejste
ve stavu být objektivní.
S vyhrocenými emocemi
zkoumáte chlapce,
který se změnil od té doby,
tak jako si ho pamatujete...
Není to ten samý chlapec,
který odtud odešel.
Stejně tak jako není stejný chlapec,
který odejde do války a vrátí se.
Matčino srdce, poháněné
intuicí, emocemi,
vidí ty změny a vzdoruje jim.
Trvá na tom,
že toto není váš syn.
Ale to skutečnost nijak nezmění.
Jsem ochotný prozkoumat moje teorie
objektivními testy, paní Collinsová.
A co vy?
Toto je absolutně neslýchané!
Uklidněte se. Uklidněte se
A poslouchejte mě...
Ne ne ne.
Vy poslouchejte...
Vy poslouchejte mě, prosím.
Tento takzvaný doktor...
mě vystavil po mé čtvrti jako nějakou...
krkavčí matku, která nepozná
svého vlastního syna.
A jaké byly jeho zjištění?
Zjistil to, co se od
něho očekávalo, že zjistí.
To co jste mu očividně
řekl, aby zjistil.
- Paní Collinsová...
- Ale to...
To není nic, za co
byste se měla stydět.
Tady nejde o to,
zda jsem se styděla...
Podstatné je, že ztrácíte čas,
když byste měli hledat mého syna.
Lékařská zpráva je definitivní,
paní Collinsová.
V tom případě bych rada tu zprávu
obdržela, abych ji mohla vyvrá***.
Ještě předtím,
než půjde někam jinam.
Dobře.
Ano.
Pěkný den.
Když jsem dojedl,
mohu jít do svého pokoje?
Ano.
Dobrou noc, mami.
Přestaň mi tak říkat!
Přestaň mi tak říkat!
Nejsem tvoje máma!
Chci zpět svého syna!
Ty jsi nějaký...
Ty nejsi můj syn!
Já chci zpět svého syna!
Chci zpět mého syna!
Do háje s tebou!
Chci zpět svého syna!
Nebylo správné,
že jsem na tebe křičela.
Jsi ještě jen dítě a...
a nemyslím si,
že víš, co děláš.
A co tím způsobuješ.
Ale já potřebuji,
abys pochopil, že můj syn
je můj život.
On je všechno co mám.
Nezáleží na tom, co si myslí policie,
ani co si myslí celý svět,
ty a já,
my oba dva víme,
jaká je pravda, že?
Oba dva víme,
že ty nejsi Walter.
Musíš jim říct,
že nejsi můj syn.
Aby mohli mého syna najít.
Prosím.
Zítra si můžeme promluvit.
- Prosím?
- Mluvím s paní Christine Collinsovou?
Ano.
Jmenuji se Gustav Briegleb, jsem pastorem
v kostele Sv. Pavla Presbyteriána.
Ano, slyšela jsem vaše
rozhlasové vysílání a...
děkuji.
- Četla jste ráno dnešní "The Times"?
- Ne.
Myslím, že byste se
na to měla podívat a...
přijít na snídani ke mně na farnost,
řekněme za hodinku. Měli bychom se setkat.
Haló?
Záhadný případ...
"Na základě požadavku losangelské policie,
vyšetřil Dr. Earl W. Tarr,
pediatr, Waltera Collinse,
aby zjistil příčiny úbytku váhy,
bledosti, zmateného a vysíleného stavu,
který se na něm zpozoroval od
jeho návratu k matce minulé pondělí."
Krásná formulace, nemyslíte?
"který se na něm zpozoroval od
jeho návratu k matce".
Nejen že jasně prohlásil,
že jste chlapcova matka,
ale zároveň se dá z toho vyvodit, že jste
za ty změny svým způsobem zodpovědná.
A policie se obává o chlapcovo blaho,
zatím co je ve vaší péči.
Měla byste ochutnat ty vajíčka.
Jsou velmi dobré.
"Chlapce jsem podrobně vyšetřil",
prohlásil Dr. Tarr.
"A je zjevné, že má co říct,
a jsem si jistý, že časem...
že časem chlapec rozpoví
celý svůj příběh.
Ale ne do té doby, dokud nebude mít
důvěru ke svému posluchači.
A přesně to tu chybí.
Důvěra vůči příběhu
tohoto ubohého chlapce.
Moje vyšetřování samozřejmě neprokázalo nic,
co by popřelo zjištění losangelské policie.
Proč by to udělali?
Aby se vyhnuli přiznání, že udělali chybu,
že vám vrátili nesprávného chlapce.
Samozřejmě, že každý
kdo čte noviny a má...
alespoň polovinu mozku,
by to okamžitě prokoukl.
Smutné je, že to vylučuje
polovinu čtenářů "The Times".
Paní Collinsová, moje
životní poslání jsem obětoval...
odhalování věcí, o kterých bychom se
podle vůle LAPD neměli nikdy dozvědět.
Naši policii ovládá násilí, týrání,
vraždy, korupce a vydírání.
Když před dvěma lety převzal
úřad ředitel Davis, tehdy řekl:
Budeme soudit každého
jednoho gangstera z ulic Los Angeles.
Chci je tam dovést mrtvé,
ne živé.
A potrestám každého policajta, který
prokáže sebemenší slitování s kriminálníkem.
Vybral si 15 nejbrutálnějších
příslušníků sboru,
vložil jim do rukou kulomety a povolil jim
zastřelit každého, kdo jim zkřížil cestu.
Nazval je pistolnickou
údernou jednotkou.
Žádní právníci, žádné soudy,
žádné otázky, žádné suspendování,
žádní vyšetřování...
Jen hromada těl.
Těla v márnicích, těla v nemocnicích,
těla na krajích cest a ne protože...
by chtěla Los Angelská
policie zbavit město kriminality.
Ne.
LAPD se chtěla zbavit konkurence.
Starosta Cryer a víc jako polovina
příslušníků sboru v tom má svoje zájmy.
Prostituce, hazardní hry,
pašování alkoholu, co vás jen napadne.
Protože jakmile jednou dáte lidem
svobodu dělat co se jim jen zachce,
tak jak to udělal Pan Bůh
v Rajské záhradě,
přesně to i udělá.
Tato policie netoleruje poklesky,
nesrovnalosti nebo dokonce zahanbení.
A vy jste v pozici, kdy je ztrapňujete,
a to se jim vůbec nelíbí.
Udělají všechno, co je v jejich silách,
aby vás zdiskreditovali.
Viděl jsem už příliš mnoho takových případů
na to, abych se nechal teď zaslepit.
Proto jsem se chtěl s vámi setkat.
Abych vám vysvětlil,
s čím máte co dočinění,
a abych vám proti tomu pomohl bojovat,
pokud se rozhodnete s tím bojovat.
Reverende, vážím si všeho,
co děláte a všechno...
co jste mi řekl,
ale já neplním žádnou misi.
Já jen chci zpět svého syna.
Paní Collinsová, mnohé matky a synové
se stali oběťmi sobeckých zájmů,
takže určitě nebudete první,
které se to stalo,
ale pokud se zachováte správně,
mohla byste být poslední.
Měl dva kazy, které
potřebovaly zaplombovat,
byl to trošku boj,
ale všechno jsme úspěšně zvládli.
A?
Přední horní zuby vašeho syna byly
oddělené tkanivem, vrozenou diastemou,
které způsobily mezeru mezi zuby.
Chlapec v té místnosti
žádnou takovou mezeru nemá.
Může se to věkem změnit?
Protože přesně to budou tvrdit.
V některých případech to je možné,
ale tkanivo mezi Walterovými
zuby to vylučuje.
Mezera by nikdy bez operace
odstranění tkaniva nezmizela.
A tady a teď vám mohu hned říct,
že takovou operaci nikdy nepodstoupil.
Byl byste ochoten to
oficiálně písemně potvrdit?
Promiňte mi ten výraz,
ale ksakru ano!
Vypadá to tak, že nám
přestává účinkovat anestézie,
ale na druhou stranu, nejdříve
bych rád napsal ten dopis.
Ať má ten malý chlapec
o čem přemýšlet.
No, pokud je to on, neuvěřitelně
se změnil. Víš, kdo jsem?
Jste učitelka.
Ano, ale dokonce i učitelky
mají jméno. Jak se jmenuji?
Nepamatuji se. Znám vás,
ale na vaše jméno si nevzpomínám.
Paní Foxová.
A teď se posaď.
Neříkala jsem, že se
máš někam posadit,
ale že se máš posadit na
své místo. To, které ti patří?
Měl bys vědět, které místo to je,
když si tam sedával víc jak rok.
Paní Collinsová, jestli je tohle
váš syn, tak já sním své ukazovátko.
Nejen že vám to dám písemně,
ale dosvědčím to u soudu...
Nebo osobně panu prezidentovi
Calvinovi Coolidgovi, jestli budu muset.
Děkuji.
Uvidíme se teda dnes
večer ve vysílání.
- Dobře.
- Hodně štěstí.
- Už jde.
- Rád bych se vás optal...
Paní Collinsová?
Zdravím vás. Jmenuji se
Christine Collinsová. Dobré ráno.
Dobré ráno.
10. března zmizel můj
9-letý syn, Walter Collins.
Po pěti měsících vyšetřování přivezli...
do Los Angeles chlapce
z okresu De Kalb, Illinois.
Mně, i vám všem řekli,
že tento chlapec je můj syn.
Není to můj syn.
Los Angelská policie udělala chybu.
A to je důvod jeho
údajné přeměny.
Mám prohlášení od jeho učitelů a doktorů,
ve kterých potvrzují, že to není můj syn.
Dám je všechny dotisknout a do zítra
je budete mít k dispozici.
Poskytla jsem LAPD
dostatek příležitostí na to,
aby přiznali svoji chybu a aby začali
nové pátrání po mém synovi.
Když to odmítli udělat, rozhodla
jsem se zveřejnit svůj případ,
a doufám, že toto je přinutí...
dokončit to, co začali a že mi
přivedou zpět domů mého syna.
Moc vám děkuji.
Morelli?
Chci, abys našel tu Collinsovou
ženskou a přivedl ji sem.
- A Bille? Přijďte zadem.
- Ano, pane.
Tudy paní.
Proč jdeme zadem?
Kapitánův rozkaz.
Vpředu je hodně novinářů.
Prosím posaďte se, paní Collinsová.
Kapitán Jones se vám hned bude věnovat.
Hej! Nechce někdo zaběhnout
do Canadian Mountain?
- Ybarra? - Co udělali?
Ztratil se jim los?
Nahlásili nám mladistvého,
který tam ilegálně žije...
a třeba ho deportovat zpět do Kanady.
Žije se svým bratrancem na nějakém ranči
blízko Riverside ve Wineville. Vezmeš si to?
Jdu na to. I tak nemám
nic lepšího na práci.
Jsi pašák.
Pani Collinsová?
Chlapce tu můžete nechat.
Postaráme se o něho.
Posaďte se.
Způsobili jste teda pořádné
problémy, paní Collinsová.
Tato situace se stala zahanbující
pro celé policejní oddělení.
- Mým úmyslem nebylo nikoho zahanbit.
- Ne ne! Samozřejmě, že ne!
Vaše prohlášení novinářům,
že neumíme rozeznat dva chlapce,
jste myslela jako kompliment.
Po měsících, které jsme strávili
prácí na vašem případě.
Snažíte se z nás udělat blázny?
O to vám jde? Vychutnáváte si to?
Samozřejmě, že ne.
Já...
Chci, abyste
našli mého syna.
Víte, v čem je váš problém,
paní Collinsová?
Snažíte se zbavit svých
povinností coby matky.
Prosím?!
Vám se líbilo být svobodnou ženou, že?
Líbilo se vám nemuset
se starat o malého syna,
mohla jste chodit, kam se vám
jen zachtělo, dělat, co jste chtěla,
setkávat se s kým jste chtěla...
Ale potom jsme našli vašeho
syna, přivedli jsme...
vám ho zpět a najednou
se pro vás stal přítěží.
A proto jste si vymyslela tuto intriku.
Abyste ho odhodila státu, aby
ho za vás mohl vychovat stát.
- Není to tak?
- To není pravda.
Ne? Dokonce i ten chlapec
říká, že je váš syn.
Proč by to tvrdil? Odkud by věděl,
že má něco takového udělat?
Já nevím!
Ale vím, že lže.
Možná ano. Možná je lhář.
Ale tak ho to učili, že?
Lhaní je pro vás dva přirozené.
Jste lhářka a problémový
typ a co se týká mě,
nemáte právo chodit
po ulicích Los Angeles!
Tak počkejte!
Protože buď víte, že lžete,
nebo nejste schopná rozpoznat,
zda lžete nebo mluvíte pravdu.
Takže která možnost to je?
Jste krkavčí matka...
nebo tady na mě hrajete pomatenost,
protože to je vaše jediná možnost?
Nebudu tady sedět a poslouchat to.
Chcete experty? Chcete doktory?
Mám pár vlastních. Správkyně!
Paní Collinsová, stále trváte na tom,
že ten chlapec venku není váš syn?
Ano.
- Prosím neklaďte odpor.
- Cože?
- Ublížíte jen sama sebe.
- Co to děláte? Toto nemůžete!
Převezte vězeňkyni do Los angelské okresní
nemocnice, na psychiatrické oddělení.
- Cože!?
- Z následujících důvodů.
Obviněná tvrdí, že ji policie,
ale i ostatní oklamala,
tím, že jsme jí vrátili
syna a přesvědčíme ji,
že je to on, a ona
přitom tvrdí, že není.
- Vemte ji pryč.
- Ne! Ne ne ne!
- On není...
- Pohyb Collinsová.
Tudy.
Paní Collinsovou známe
od 10. března 1928,
kdy nahlásila zmizení
svého 9-letého syna Waltera.
Chlapec byl nezvěstný
do srpna 1928.
Od jeho návratu si neustále stěžovala,
že je stále nezvěstný,
a opakovaně žádala,
aby se po něm pátralo.
Trpí paranojou, přeludy o ***ásledování
a poruchou vnímaní reality.
Může být nebezpečná jak pro sebe,
tak i pro ostatní.
Doporučujeme umístění na
psychiatrické oddělení...
- do doby, kdy se jí nevrátí mentální
stabilita. - Máme další kód 12. - Jméno?
Collinsová Christine...
- Ne ne, stal se omyl!
- Nařizující důstojník?
Kapitán J.J. Jones,
oddělení Lincoln Heights.
Ne! Prosím! Policie se mě
snaží potrestat, protože...
Mohu vás odvést a hned vám
nasadit kazajku, to chcete?
- Ne madam.
- Tak se podle toho chovejte.
Kód 12.
Pane Bože!
To je v pořádku...
Roztáhni nohy.
Víc.
Dovnitř.
Toto je tvůj pokoj. Doktor je dnes
pryč, ráno se u tebe zastaví.
Ráda bych mluvila
s jiným odborníkem.
Bohužel.
Můj pokoj! Ne ne ne!
Toto je, toto je můj pokoj!
Mohu si zavolat?
Možnost telefonovat je
výsada za dobré chování.
Nemáte povolené noviny, časopisy,
rádio, knihy nebo ostré předměty.
- Je to pro vaše dobro.
- Poslouchejte mě!
Můj pokoj.
Ne! Toto...
Toto je můj pokoj.
Můj pokoj.
Ne ne... Toto...
Toto je můj pokoj!
Můj pokoj.
Můj pokoj!
Můj pokoj!
Můj pokoj!
Můj pokoj!
Řekli, že to je můj pokoj!
Máte nějaký problém?
Jen přehřátí, to je všechno.
Za chvilku to bude v pořádku.
Mohli byste mi prosím poradit?
Pokouším se najít
Northcott Ranč blízko Wineville.
Ranč Northcott?
Ano...
Už tam skoro jste.
Musíte pokračovat po této cestě
na západ, asi tak dvě, tři míle,
a na nejbližší zabočte doprava,
držte se na ní a
dovede vás přímo tam.
Stalo se tam něco?
Ne.
Jen ohledně jednoho mladistvého.
- Děkuji za pomoc.
- Jasnačka.
Haló?
Pojď sem!
Pojď sem!
Jsem od policie!
Mám zatykač na mladistvého
jménem Sanford Clark.
Otevři dveře a ustup!
Stůj!
Přestaň!
Přestaň! Přestaň!
Přestaň! Dej si pohov, jinak
ti protlačím ksicht skrz tu podlahu!
- Přestaň!
- Dobře!
Ruce za záda.
- No tak.
- Jasně.
Kriste!
Co máš za problém, dítě?
Co?
- Víš, že útok na policajta je protiprávní?
- A co mi to pomůže?
Pošleme tě zpět do Kanady, synku.
Není to konec světa.
Co?
Nemůžeš si zůstat v USA,
jak dlouho se ti zachce, kamaráde.
- Žádná zpráva o paní Collinsové?
- Neozvala se nám.
Utíkej k ní domů a zjisti,
zda je v pořádku.
Pokud tam nebude, optej
se ***ů, zda něco neví.
Samozřejmě.
A teď přichází na řadu reverend...
Gustav Briegleb z kostela
Sv. Pavla Presbyteriána.
Hlásí se vám pastor Gustav A. Briegleb
z kostela Sv. Pavla Presbyteriána,
přináším vám Boží slovo
na rádiu KGF, dobrý večer.
Doufal jsem, že dnes večer budu mít hosta,
ale podle všeho se opozdila.
A když tu dnes nemůže být osobně, aby vám
řekla to, co dnes ráno řekla novinářům,
pokusím se vás uvést do obrazu
nejlépe, jako budu umět.
Povím vám, co se stalo
a budu v tom pokračovat každý
večer, tady na tomto místě,
až dokud s tím někdo něco neudělá.
Poprosil bych vás o lístek do Kanady,
Alberta, Vancouver...Kamkoliv, co jede dnes.
Dnes už nic tak daleko nejede, ale mohl
bych vám prodat lístek do Seattlu.
Potom byste mohl přestoupit na
osobák nebo jet autem přes hranice.
Ano, děkuji.
To by bylo skvělé.
- Jaký lístek?
- Jednosměrný.
- 15 dolarů.
- Jistě...
Děkuji.
Tady to máte.
- Šťastnou cestu.
- Děkuji.
Na snídani máte 30 minut.
Potřebuji se setkat
s doktorem, co má službu.
Jeden je na chodbě. Pan doktor
si vás zavolá, když bude mít čas.
Měla bys jíst.
Jíst je normální.
Musíš udělat všechno proto,
abys působila normálně.
Je to tvoje jediná šance.
Jmenuji se Carol Dexterová.
A ty?
Christine...
Christine Collinsová.
A sněz to všechno. Vím, že to
bude těžké, ale musíš to zkusit.
Vyslechla jsem jejich rozhovor.
Jsi tu jako kód 12?
Práce policie?
Doktoři, personál...
velmi rychle usoudí, že když
tě sem poslala policie,
museli mít na to setsakra dobrý důvod.
Neexistuje na to žádný dobrý důvod.
Jsem absolutně normální.
A já jim to i vysvětlím.
Ani náhodou.
Čím normálněji se budeš chovat,
o to víc budeš vypadat jako blázen.
Pokud se příliš hodně usmíváš,
trpíš bludy a záchvaty hysteričnosti.
Pokud se nesměješ, máš deprese.
Pokud zůstaneš neutrální,
trpíš poruchami emocí,
potencionálně i katatonií.
- Víš toho nějak hodně.
- To ano.
Ty to nechápeš?
Jsi kód 12, stejně tak já.
Jsme tu z těch samých důvodů.
Obě dvě jsme nasrali policajty.
Vidíš tam tu paní?
Byla vdaná za policajta,
který ji mlátil.
Když se o tom pokusila
někomu říct, poslal ji sem.
A tam ta?
Policajt vymlátil z jejího bratra duši.
Zlomil mu obě dvě ruce.
Když to chtěla říct novinářům...
A ty?
Já...
Pracuji po nocích.
Myslím tím, že...
pracuji v noci.
V těch klubech...
V centru...
Jeden klient mě neustále
nonstop obtěžoval,
tak jsem na něho podala trestní oznámení
a ukázalo se, že to byl policajt.
Potom vím už jen to,
že jsem se ocitla tady.
Ale to přece nemohou!
Žertuješ?
Všichni ví, že ženy jsou křehké.
Mnoho emocí, žádný rozum...
V hlavě jim to nefunguje.
A jednou za čas, když řeknou něco
nepříjemného, tak jim totálně jebne.
Pardon za výraz.
Pokud jsme šílené,
nikdo nás nemusí poslouchat.
Vždyť komu bys uvěřila?
Nějaké šílené ženské, která se pokusí
nějakou báchorkou narušit čestnost policie?
A nebo policajtovi?
A jakmile jsme tu, musíme
držet huby, poslušně...
se chovat, jinak se
domů už nedostaneme.
A nebo se dostaneme...
Takto.
Přestaň.
Přestaň.
Přestaň!
Přestaň!
Prosím.
Clarku?
Sanford Clark?
Tady.
Přišla nám tvoje dokumentace.
Pozítří budeš
deportovaný do Kanady.
Tamější policie už rozhodne,
co bude s tebou dál.
Doufám, že tě tvůj pobyt
tady u nás přesvědčí,
aby ses už nepokusil v budoucnosti
ilegálně překročit hranice.
Počkejte...
Chtěl bych mluvit s důstojníkem,
který mě sem přivezl.
- Jsem si jistý, že má důležitější
věci na práci jako... - Prosím.
Je to důležité.
Christine Collinsová.
Děkuji.
Pani Collinsová...
Dr. Jonathan Steele.
Prosím, posaďte se.
Doufám, že se u nás...
zatím cítíte pohodlně.
Ano?
Skutečně?
Ze začátku to může být těžší.
Ano, jistěže...
Bylo to velmi těžké, ale...
Ale mám pohodlí akorát.
Vidím, že vám vzali krev.
Wassermanov test.
Řekli, že kvůli syfilisu.
Protože může ovlivnit mysl.
Ta myšlenka, že si o vás někdo myslí,
že je vás třeba otestovat na syfilis...
Naštvalo vás to?
Ne. Řekli, že je to
standardní postup, takže ne.
Přesně tak,
standardní postup.
Musíme podchytit všechny eventuality.
Umím si představit...
že někteří lidé...
to mohou považovat za nepříjemné, ale...
ale já to chápu.
Podle vašich záznamů...
jste přesvědčená, že policie nahradila
vašeho syna falešným chlapcem.
Ne, netvrdila jsem,
že je to falešný chlapec.
Není to můj chlapec.
Přivedli mi domů nesprávného chlapce.
Můj syn je stále nezvěstný.
No, to je zvláštní, protože
mám u sebe novinový článek...
s vaší fotografií,
na vlakové stanici,
jak vítáte svého syna.
Jste to na té fotce vy, ne?
- Ano.
- Ano.
- Ano.
- Takže...
nejdříve to byl váš syn.
A teď už není.
Váš syn byl nezvěstný velmi dlouhou dobu.
Lidé se mění, stávají se z nich jiné osoby.
Lidé se nemění.
Vy si nemyslíte,
že by se lidé měnili?
- Ne, to jsem tím...
- Pssst!
Policie...
Máte pocit, že vás ***ásledují?
- Ne.
- Ne, nepronásledují.
Policie...
vás chrání.
Ano.
Skutečně?
Ano.
To je ale divné...
Protože jste to přiznala.
Řekla jste vrchní sestře,
že se proti vám policie spikla,
aby vás chladnokrevně potrestala,
takže buď se proti vám spikla a trestá
vás i vrchní sestra a zbytek personálu,
a nebo měníte svůj příběh.
Máte často problémy...
rozeznat skutečnost od fantazie,
paní Collinsová?
Promiňte, že jsem vás vytáhl
do tohoto počasí detektive,
ale ten chlapec dost naléhal.
Tak fajn, jdu zjistit, co mi chce říct,
abych mohl jít domů a uschnout.
Leje tam jako z konve, snad
ještě i demokrati padaj.
Radši ať to stojí za to.
Zase ty, co?
Pojďme teda na to.
Takže?
- Není to jednoduché, dobře?
- Ano...
Ani nechat si promočit
prdel nebylo jednoduché.
Můj bratranec se jmenuje
Gordon Northcott.
Vlastní ten ranč,
kde jste mě našel.
Řekl, že tam mohu bydlet výměnou za to,
že mu to tam budu hlídat, dokud bude pryč.
Vypomáhat a tak podobně...
Řekl, že mohu zůstat tak dlouho,
jak jen budu chtít.
Myslel jsem si ale, že stejně tak mohu
i odejít, kdykoliv bych chtěl.
Takže tím chceš říct,
že tě tam věznil?
Kravina. Když jsem přišel,
poběhovals tam volně jako pták.
Mohls odejít,
kdykoliv bys chtěl.
- Ne!
- Co má tohle znamenat?
Výmluva na to, proč
jsi v této krajině ilegálně?
- Ne, to vůbec ne!
- Já na tohle nemám čas!
Poslouchejte mě!
- Řekl...
- Co?!
Co řekl?
Řekl, že když se pokusím utéct,
tak mě zabije.
Podívejte, vy nechápete,
co je zač.
Co on...
Co jsme udělali.
Co mě donutil udělat.
Dobře.
Tak začni pěkně od začátku.
Co tě donutil udělat?
Zabili jsme pár dětí.
Cože?!
Já jsem nechtěl, přísahám!
On mě nutil k tomu, abych mu pomáhal.
Řekl, že když mu nepomůžu,
že mě taky zabije.
Musíte mi pomoct. Prosím!
Strašně se bojím!
Nechci jít do pekla za zabití dětí!
Jaké děti?
O čem to mluvíš?
Já nevím.
Nikdy jsem neznal jejich jména.
Jména?
Kolik?
Kolik dětí?
Dohromady?
Asi tak okolo 20.
Lžeš.
Ne! Říkám pravdu.
Přísahám!
- Chceš mi říct, že zabil 20 dětí.
- Ano!
Tak nějak...
Po jisté době jsem to
už přestal počítat.
Gordon řekl, že možná...
jedno nebo dvě utekly.
- Ale...
- Ne.
Já ti jen tak neuvěřím,
že jste zabili 20 dětí.
Zabili.
Zabili jsme je.
Jak?
Většinou jsme přivezli
jen jedno nebo dvě.
Někdy ale i tři.
Vždy jsem věděl, kdy se
Gordon chystal pro další.
Umyl auto...
Zkontroloval, zda jsou
v pořádku kola...
Zkontroloval motor...
Protože se bál toho,
že by se mu porouchalo auto a...
že nás chytí.
Vždy jsme jeli různými směry...
Nikdy jsme nešli dvakrát
do té stejné čtvrti města.
Někdy jsme jezdili celé hodiny...
Dokud jsme někoho nenašli.
Tady si!
- Hledali jsme tě jako blázniví!
- Vážně?
Jasná věc.
Podívej...
Tvoji rodiče měli nehodu.
Poslali nás, abychom tě našli,
protože je to velmi vážné.
Policie je vzala do nemocnice,
ale neměli čas...
tě hledat, tak jsme se
nabídli, že tě najdeme.
Pojď...
Nastup si. Rychle.
Abychom tě mohli odvést
za tvými rodiči.
Chápete? Mnohé děti by
nenastoupily k cizímu do auta.
Ale když viděly,
že už tam jedno dítě má...
Hodný chlapec.
Posuň se.
Posuň se, chlape.
Já jsem to ulehčil.
Chci, abyste se pořádně drželi.
- Podíval se na mě a zeptal se...
- Máme před sebou dlouhou cestu.
- Je to bezpečné?
- Přímo poletíme!
Myslím, že í já
bych se na to optal.
Vždy, když nastoupili do auta,
chtěl jsem zemřít...
Jakmile jsme dorazili na ranč,
poslal je do kurníku.
Jste hladoví, chlapci?
Ha?
Hlídej ty dveře, Sanforde!
Hej! Sleduj ty dveře!
Co se děje?
Já vám neublížím.
- Bojíte se, že vám ublížím?
- Ne!
Nic vám neudělám.
Pojď sem.
- Nikdy bych vám neublížil.
- Ne!
Někdy to udělal hned.
Ale někdy...
čekal.
Přivedl ještě nějaké,
až dokud jich neměl asi tak...
čtyři nebo pět.
- Ano! - Ne!
- Ne co! Ne co?!
- Neee!
- Jdeme! Pohyb!
Pohyb! No tak!
Hlídej ty dveře!
Neee!
Neee!
Někdy...
on...
Nechal jednoho
nebo dva žít.
Na sklonku života.
Zvykl si říkávat:
Skoncuj to s nimi, Sane.
Doraž je! Doraž je,
nebo dorazím já tebe!
A já jsem to udělal.
Zabil jsem je!
Zabil...
Zabil jsem je! Panebože!
Já jsem je zabil!
Bože můj!
Už je dobře.
Hej...
Podívej se na mě.
Ty děti...
Kdybys je znovu uviděl,
myslíš, že bys je poznal?
Já nevím...
Možná.
Už jsem dávno
nezaktualizoval, ale i tak...
Mohlo by to pomoci...
Projdi si je, dobře?
Pokud některého z nich poznáš,
polož fotku sem na stůl.
Je mi to líto!
- Bože... - Já jsem nechtěl!
On mě k tomu donutil!
Walter Collins
Věk: 9, Los Angeles
Do prdele...
Tento...
Podívej se na mě.
Jsi si jistý...
Jsem si jistý.
- Ježíši kriste...
- Ó Bože!
Ó Bože!
Kriste Ježíši!
Do prdele!
Ale on lže... To se ti to
v hlavě načisto pomátlo, Lesi?
20 dětí, pane.
Hraje to na tebe.
Ví, že je v průseru,
proto si vymyslel nějakou báchorku o tom,
jako ho nutil zůstat v této krajině.
Ve vší úctě pane,
o tom pochybuji.
Vy jste ho neviděl...
Ten kluk je vystrašený na smrt.
Vybral si toho Collinsovic chlapce.
Ale my jsme ho našli, nevzpomínáš si?
Nečetls noviny?
Ale možná ano, že?
- Pane, zkuste mě vyslechnout.
- Promiňte, kapitáne, ale je tu zase.
- Kdo? - Ten reverend Briegleb.
Ptá se na Christine Collinsovou.
Řekněte tomu zkurvysynovi,
ať vypadne z policejní budovy.
Jinak ho nechám zatknout
za rušení pokoje.
- Pokoušela jsem se. Ale řekl, že neodejde.
On ani jeho přátelé. - Cože?
Co to má být, ksakru?
Kriste...
Ježíši...Zmizte.
Kapitáne?
- Ybarra?
- Ano?
Poslouchejte. Momentálně neuděláš
nic, kromě toho, že se sem vrátíš.
Pane, zásady policie přikazují, že všechny
obvinění z vraždy musí být prošetřené.
- Jde tu o děti, pro Kristovy rány!
- Zásady policie jsou takové, jaké povím já!
A teď ti nařizuji, abys sem dotáhl
svoji prdel, i s tím děckem. Rozumíš?!
S nikým nebudeš mluvit a
přivedeš mi to děcko. Jasný?!
S nikým!
Kapitáne Jonesi...
- Chlapci... - Co jste ksakru
udělali s Christine Collinsovou?
A ani se nezkoušejte
z toho vykroutit nějakými lži!
Protože vícero ***ů vidělo,
jak ji odvážíte v policejním autě.
Paní Collinsová je momentálně
v ochranné vazbě.
Z důvodu psychického zhroucení.
Z čeho?!
Dostává se jí nejlepší možné
lékařské péče. A to je všechno.
Další.
- Pojďte. Postupujte.
- K čemu?
- Léky.
- Léky na co?
K takovým, které vám prospějí.
Pomohou vám na uklidnění.
- Já se nechci uklidnit...
- No tak...
Nevezmu si nic, když nevím na co.
Může to být po zlém,
pokud to chcete takto.
- Nevím, na co to je!
- Vezměte si je, jinak... - Dr. Steele!
- Orderly!
- Dr. Steele!
Co se děje?
Pojďte...
Já nic nechci! Nevím, co to je. Není
mi nic, na co bych potřebovala brát léky.
Nic vám není...
- Ne, nic mi není...
- Ne.
- Jste v pořádku.
- Ano! Jsem.
V tom případě byste
neměla mít žádný problém...
s podepsáním tohoto.
Vašim podpisem potvrdíte,
že jste se mýlila,
když jste tvrdila, že chlapec,
kterého vám vrátili, není váš syn.
Dále se tam prohlašuje,
že policie udělala dobře,
když vás sem poslala na pozorování,
a zbavuje jí to veškeré
případné zodpovědnosti. Podepište to.
Ne, nepodepíšu to.
Já to nepodepíšu.
NO, váš stav se tedy nezlepšil.
Podepište to...
a hned zítra ráno můžete odejít.
Já jsem se nespletla!
On není můj syn.
Můj syn je stále nezvěstný!
Pani Collinsová, začínáte být rozrušená.
Ano, jsem...Já...Toto...
- Nepodepíšu to, protože on není můj syn!
- Orderly!
- On není můj syn!
- Orderly! - Můj syn je nezvěstný!
- Pacientka začíná být hysterická.
- Můj syn...Ne!
- Můj syn je nezvěstný!
- Zařiďte, aby se uklidnila!
- Odveďte ji odtud.
- Ne! Ne!
Ne! Ne! Ne!
Orderly, dejte ji sem,
pomůžeme ti. Sestro...
Přestaňte!
Otevři ústa!
- Otevři ústa. Otevři ty ústa!
- Přestaňte! - Klid!
- Držíš ji?
- Ano.
- Hotové.
- Přestaňte!
Dejte jí pokoj!
Vypadněte!
Nepleť se do toho!
Nic ti do toho není!
Tohle je záležitost policie. Vy všichni!
Nepleťte se do toho, pro vaše vlastní dobro!
Tobě nestačily problémy se zákonem,
tím, že jsi kurva, že?
Napadení člena personálu.
Místnost číslo 18.
Ne! Přestaňte!
Ne! Prosím! Nedělejte to!
Přestaňte proboha!
Neeeee!
Ne!
Pojďme mladej.
Promiňte...
- Odteď to už převezmu já.
- Ale mám...
Musíme ho vyslechnout.
Děkuji.
Pojď...
Gray, Ross... Právě jsem si vás
vyžádal jako zálohu. Vysvětlím po cestě.
Ano pane.
Neměla si to dělat.
Chtěla jsem.
Byl to skvělý pocit.
Přišla jsem o dvě děťátka.
Pofidérní doktoři.
Neměla jsem jinou možnost.
Nikdy jsem neměla
šanci o ně bojovat.
Ty ano.
Nepřestávej.
Nepřestanu.
Ať jdou doprdele.
I s těmi, kterým lížou prdel.
To není zrovna
slovník pro slušnou dámu.
Srát na to.
Jsou situace, kdy se hodí
přesně takovýto slovník.
Ano?
Když už nemáš co ztratit.
Tady nemáš co pohledávat!
Prohledej dům.
Ty prohledej stodolu.
Čistý vzduch.
I tady.
Přineste mi tu lopatu.
Tak fajn...
Pohyb.
Pojď.
Ukaž mi to.
No tak, ukaž mi to.
Tady je to?
- Jsi si jistý?
- Ano.
Kopej...
Tys je do té země dostal,
tak je z ní můžeš i vykopat.
Do toho...Kopej.
Slyšels mě.
Kopej.
Doprdele...
Panebože!
Bože...
Oznamte to.
Sežeňte koronera a do hodiny ať
je tu každý policajt v okruhu 20 mil.
Následně vyhlaste pátraní po
Gordonovi Stuartovi Northcottovi.
Informace jsou v mém autě.
Běžte.
Přestaň synku.
Už můžeš přestat.
Je po všem.
Hej...
Odteď...
Teď už to převezmeme...
Už to nech na...
Teď to už bude
naše práce, dobře?
Je po všem.
Už je dobře...
Už je dobře.
Je po všem.
Dobře?
Kartu...
Poprosím o soukromí.
Vidím, že ***ále odmítáte léky, což si
vyžaduje jejich nedobrovolnou aplikaci.
6 dní pani Collinsová...
A žádný pokrok.
Možná bychom měli přejít
na účinnější formy léčby.
Jedině, že byste dokázala,
že se váš stav zlepšuje,
tím, že to podepíšete.
Běž doprdele i s těmi,
kterým lížeš prdel.
Místnost 18.
Chci mluvit s někým, kdo to
tu má na starosti. Okamžitě.
Prosím...
Kdo to tu vede?!
Otevřít!
Jsem doktor, co má službu.
Vy jste doktor, který uvěznil
Christine Collinsovou?
Promiňte, pane, ale o případech
se s nikým nebavíme.
To si pište, že o tomto
se bavit budete.
- Čtěte...
- Pane!
Čtěte.
Přestaňte.
Paní Collinsová...Naposledy
se ptám, jste...
a nebo nejste připravená
podepsat to prohlášení?
Ne.
Můžete odejít.
Cože?
Oblečení máte ve vedlejší místnosti,
můžete se tam převléct.
- Vedle?
- Ano. Přesně tak.
Postarejte se o to.
V Riverside našli zavražděné děti
Kriste pane!
Sestro...Chci vidět
každý kousek papíru,
který máte k případu
Christine Collinsové...
a chci to vidět okamžitě.
Rozuměla jste? Každý záznam.
Kdy ji propustí?
Hurikán zasáhl West Palm Beach!
Babe Ruth trefil 53-tý homerun!
V Riverside našli zavražděné děti!
Největší zločin v dějinách Los Angeles!
Chlapec Collins je
pravděpodobně mrtvý!
Přečtěte si tady!
Přečtěte si tady
Paní Collinsová...
Je mi to moc líto.
Kapitáne, vaše konání
v případě Christine Collinsové...
vystavilo policejní sbor
veřejnému výsměchu.
Dokonce hrozí možnost
občanských a trestních sporů.
Pane, nikdo nemohl vědět,
co se na tom ranči dělo.
Ani my, ani šerifův úřad,
ani maršálové.
A co se týká té Collinsové,
stále nejsem přesvědčený o tom,
že je její syn mezi oběťmi z Wineville.
- Ne?
- Ne.
Byly tam 4 další fotky
nezvěstných chlapců,
kteří mu byli podobní.
Ten Clark se mohl splést.
Možná ano.
Ale nabízí se nám jasná otázka...
Koho to zajímá?
Pane?
Starosta chce,
aby se na to zapomnělo.
I já chci,
aby se na to zapomnělo.
A toho dosáhneme jedině tak,
že přestanete trvat na tom,
že Collinsovic chlapec nebyl mezi
oběťmi na tom hloupém ranči!
Protože pokud ten chlapec, kterého
jste jí vrátili, není Walter Collins...
a není ani mezi mrtvými na tom ranči,
kde potom ksakru je?!
Lidé budou chtít vědět,
proč jsme ho nenašli.
Proč neděláme pořádně naši práci?!
Ale na druhou stranu,
pokud je nebo by mohl být mezi těmi ubohými
zavražděnými chlapci ve Wineville,
potom všechny otázky přestanou.
Tento chvilkový pocit hanby
budete muset nějak přežít.
Raději kratší nepříjemnost, jako
dlouhotrvající problém, nemyslíte, kapitáne?
Ano pane.
Chlapec je nezvěstný téměř rok.
Kdyby se měl najít,
už by se tak dávno stalo.
Zda už byl na tom ranči nebo ne.
Pravda je taková, že je pravděpodobně
někde tak či onak mrtvý.
Raději ať si to jeho matka připustí
teď, jako později, nemyslíte?
- Ano pane.
- Výborně.
To je všechno, kapitáne.
Pokud to chceš teda takto,
v tom případě jsme skončili.
Vyřiďte okresní věznici, že ho
posíláme do vazby až do konání soudu.
Počkejte...Já jsem nic neudělal.
Ani jsem tady nebyl, když se to stalo.
Předstírals, že jsi Walter Collins...
a figuruješ v případě
vyšetřování únosu a vraždy.
Můžeme tě obžalovat za
spolupachatelství na vraždě.
A to je dost blbý.
Okresní věznice je mnohem horší
než pasťák nebo dětský domov.
Je to tam o hodně horší.
To nemůžete.
Jsem ještě jen dítě.
Sanford Clark je také dítě.
Má 15. Jde do basy.
Všichni vrahové a komplicové jdou do vězení.
To ví každej.
Odveďte ho.
Toto se mě už netýká.
Počkejte!
Já nechci jít do vězení.
Dokaž to.
Já...
Věděl jsem, že v Los Angeles
točí filmy s Tomem Mixem.
Myslel jsem si, že když
se setkám s Tomem Mixem,
že mi dovolí si zajezdit
na jeho koníkovi.
Ten kůň se jmenuje Tony.
Věděl jste o tom?
- Jak se cítíte?
- Dobře.
Policie má stále venku vozidlo,
čekají, jaký bude váš další krok.
- Jdu domů.
- A pak?
Pak budu hodně přemýšlet o tom,...
co udělali těm ženám,
co podnikli ohledně Waltera...
Vždy jsem mu říkávala:
"Nikdy bitku nezačínej,
ale vždy ji dokonči."
Já jsem tento boj nezačala,
ale rozhodně ho dokončím.
Paní Collinsová...Momentálně
jste enormně důležitá osoba,
dokonce ani policie by neriskovala,
aby po vás šla,
ale musím vás upozornit, že
to se může hodně rychle změnit,
když se budou cí*** ohrožení.
Skutečně hodně rychle.
Co mi udělají tentokrát?
Už jim nic nezůstalo.
Jdu domů.
Vancouver Kanada
20. září 1928
Ahoj sestřičko.
Gordone!
Nevěděla jsem,
že ses vrátil.
Ano, už před pár dny.
Chtěl jsem...
- tě překvapit. Nevadí?
- Ne!
Samozřejmě, že ne.
Pojď dál.
Kde mám tu
moji malou neteřku?
Šla do města...
Večer se vrátí.
Ale Bob je doma.
Skvělé. Chtěl jsem se zeptat,
zda bych u vás mohl pár dní zůstat.
Zůstat?
Mohl bych
použít vaši koupelnu?
- Byla to dlouhá cesta a sprcha by
mi celkem bodla. - Jistěže!
Děkuji.
Je to...?
Tak fajn. Utíkej k ***ům,
já zavolám policii...
Pospěš si.
Operátorka.
Kam vás mohu přepojit?
- Je na poschodí, pane.
- Běžte z druhé strany. Pojďme.
Pani Collinsová, rád bych vám
představil mého přítele, pana Hahna.
Paní Collinsová, přijměte moji
upřímnou soustrast *** vaší ztrátou.
Můžeme jít dál?
Vážím si vašeho porozumění, ale...
ještě neidentifikovali
pozůstatky mého syna.
Slyšel jsem, že se
to už nikdy nezlepší.
Před pěti lety mě
dětská obrna připravila o dceru.
Není dne, abych se o tom
nechtěl zmínit Claudine...
A potom si vzpomenu,
že tady už není.
Prosím, posaďte se.
Ráno jsem telefonovala s tajemníkem
zasedání policejní komise,
řekli, že mi nedovolí svědčit na
výslechu a ani nepředvolají svědky.
že to nebude potřeba.
Já vím. Moje zdroje hovoří,
že se policejní komise chystá prohlásit,
že Jones a LAPD neudělali
absolutně nic zlého...
a že celé je to vina
toho dítěte a vás,
za to, že jste způsobovali problémy
a vlastně jste je donutili...
vás odklidit, pro vaši
vlastní bezpečnost.
Takže si budu muset najít právníka,
podat občanskoprávní žalobu.
Navštívil jsem nejlepšího právníka ve městě,
muže, který 4-krát žaloval město a vyhrál,
ale bohužel si ho
nemůžeme dovolit najmout.
Rozumím.
A právě proto to
budu dělat zadarmo.
Bude mi ctí, obhajovat
vaši čest, paní Collinsová.
Za celých 15 let mojí praxe
jako právníka, jsem
neviděl nikoho bojovat tak
dlouho a tak ú***ě, jako vás.
A za něco, co je očividně
boj za spravedlivost.
Děkuji.
- Ano? Mohu vám...
- Moje jméno je S.S. Hahn.
A mám soudní příkaz na okamžité
propuštění všech žen,
které byli zadržované v tomto
ústavě pod označením "Kód 12."
Na základě oficiálního vyšetřování
důvodů jejich zadržování.
Promiňte, ale zodpovědný doktor...
- Madam, vyjádřím se jasně.
- ...tady dnes ráno není.
Buď propustíte jmenované
lidi z daného příkazu,
nebo se sama osobně ocitnete
za mřížemi, a to bez klíče.
- Nemohu vám dovolit...
- Madam, ustupte.
Pane Northcott, chcete nějak
komentovat vaše zatknutí?
Ne, cítím se skvěle.
Byl jsem na krátké dovolené, jak jistě víte.
Byla to vážně velmi příjemná dovolená.
Policie mi poskytla skutečně
množství zábavy.
Jak se vám podařilo
vyhýbat se zatknutí?
Nepodařilo...
Nebo ano?
Nikdo se až donedávna
o mě nezajímal.
A to jsem se ani nesnažil.
Ještě jsem si ani
nevybalil moje zavazadlo.
Věděl jste, kvůli čemu
po vás pátrala policie?
Ne, ale myslel jsem si, že bude
nejrozumnější se do toho nemíchat.
- Ještě nějaký komentář, pane?
- Nechcete něco vzkázat...
rodičům těch dětí,
které jste zavraždil?
Bez komentáře.
Starosta Cryer.
Nečekal jsem vás.
Tak jako i tohle...
Předvolání,
žádosti o propuštění ze
služby a o vyslechnutí,
všechno jako laskavost od pana S.S. Hahna a
jeho nové klientky, Christiny Collinsové.
Nemusíte si to tak detailně
procházet, pane řediteli,
vaše kopie by měla
dorazit každou chvíli.
Městská rada se shodla, že je to
třeba vyřešit, počínajíc ihned.
- Ksakru! - Měl jste se
postarat o rychlé vyřešení!
Máme rok voleb!
Nemohu si dovolit takovou kauzu!
Vždyť se na dořešení pracuje, pane.
Pověřil jsem kapitána
Jonese, aby to zařídil.
Obávám se, že sypáním
si popela na hlavu...
a přiznáním, že udělal
chybu, nebude stačit, řediteli.
Když ho na chvilku
stáhneme z dohledu,
mohlo by to pomoci k uklidnění situace,
do doby, kdy neskončí slyšení.
- Co se to děje?
- Vy jste o tom neslyšeli?
Největší protest,
jaký jsem kdy viděl.
- Protest?
- Ano.
Kvůli té štětce Collinsové.
Věřili byste tomu?
Můj Bože!
Policie Los Angeles
Hanba města!
Pro Boží smilování.
Boží činy se vyvinou někdy
tajuplným způsobem, pani Collinsová.
Bůh nedělá rozdíly.
Dámy a pánové,
věnujte mi prosím pozornost.
V této místnosti se sešlo víc lidí,
jako kdykoliv předtím.
Proto vás žádám, abyste upustili
od demonstrací všeho druhu.
Jsme tu proto, protože se chceme dozvědět
skutečné fakty o tomto případu.
Všichni budou vyslechnuti,
i když tu budeme sedět týden.
Pan Thorpe, nevidím žádné
představitele policejní komise.
Jsou v místnosti nějací
členové policejního sboru?
Je tady ředitel Davis?
Je přítomný kapitán Jones?
Paní Collinsová, pojďte se mnou
prosím na chvilku do budovy naproti.
Je tam něco, co byste
podle mě měla vidět.
Nerad vyhlašuji odročení ještě
předtím, než jsme vůbec začali.
Pošleme jim soudní předvolání.
Policie se rozhodla, že bude nejlepší
tuto záležitost nechat v pozadí,
aby se vyhnula přesně stejnému
chaosu, jako vládne přes ulici.
Paní Collinsová,
Jmenuji se Leanne Clay.
- A toto je můj manžel John.
- Dobrý den.
Chtěla jsem vám jen
vyjádřit upřímnou soustrast.
To, čím jsme si prošli, když
jsme čekali na zprávu...
o našem synovi Davidovi,
bylo dost zlé i bez toho.
A teď toto?
Ale to co vám policie udělala?
Na to neexistuje omluva.
Absolutně žádná.
Povstaňte!
- Posaďte se.
- Millsi...
Zdravím!
Já...
Viděl jsem vás v novinách.
Vy máte teda kuráž,
postavit se takto policii.
Obžalovaný, povstaňte prosím.
Gordone Stuarte Northcotte,
byl jste obviněný ve třech bodech
obžaloby za vraždu prvého stupně.
A v dalších 17-ti bodech po důkladném
prozkoumání úřadu okresního prokurátora.
Jaká je vaše obhajoba?
Nevinný...
Vaše ctihodnosti.
Můžete se posadit, pane Northcotte.
Když má obžalovaný sklony k cestování
za hranice, nebude stanovená žádná kauce.
Tento soud odročuje konání
do zítřejšího rána.
Chlapec Walter Collins,
se pohřešoval od 10. března 1928,
hned na to jsme
vyhlásili celostátní pátraní.
18. srpna,
jsme obdrželi telegram s pasujícím popisem
chlapce, kterého našli v De Kalb, Illinois.
Při výslechu...
přiznal, že je Walter Collins.
Následně potom...
jsme zařídili jeho převoz
zpět do Kalifornie.
Tehdy vám paní Collinsová řekla,
že to není její syn...
Ano, popřela jeho identitu, i navzdory
všem důkazům, které tvrdily opak.
Ale následné události prokázaly,
že měla pravdu.
Takže co vás vedlo k tomu, abyste
ji poslali na psychiatrické pozorování.
Zda to byl nebo nebyl správný chlapec,
nemělo na moje rozhodnutí žádný vliv.
Celou dobu se chovala
velmi zvláštně.
Častokrát byla chladná a
rezervovaná, bez emocí.
Hlavně když jsme ji konfrontovali
s chlapcem z De Kalbu, zjistili jsme,
že není schopná
konstruktivní konverzace.
Bylo to kvůli jejímu...
znepokojivému chování,
proč jsem navrhl její pozorování
na Psychiatrickém...
oddělení v Los Angelské
všeobecné nemocnici.
Jen tak...
Luskl jste prsty a nevinnou
ženu hodil na psychiatrii.
- Nikdo ji nikam nehodil... - Každá rodina
v tomto státě je v obrovském nebezpečí,
když si kapitán může nechat
přivést ženu do své kanceláře...
a za pět minut ji odhodí na
psychiatrii na jeho vlastní doporučení!
Nebyla odhozená!
Nebyla odhozená!
Nebyla odhozená!
Co jste říkal kapitáne?
Nebyla odhozená.
Byla odvedená.
Odvedená, odhozená...
Nezáleží na tom, jak to nazvete, kapitáne.
Na čem však záleží je fakt, že její
uvěznění bylo vykonané bez oprávnění.
Držím v ruce ručně přepsanou kopii
místopřísežného prohlášení o nepříčetnosti,
které bylo vydané v případě
Stát Kalifornia versus Christine Collinsová.
- Kdo podepsal to vyhlášení?
- Já.
Pojďme si ověřit, zda to
teda správně chápu.
Ženu hodili na psychiatrii bez splnomocnění,
protože žádné splnomocnění neexistovalo.
A když bylo pár dní na to napsané,
nebylo nutné ho podepisovat
nebo jít za soudcem,
protože už byla dávno v zařízení.
- Je to pravda, kapitáne?
- Technicky vzato, ano.
Bylo nevyhnutelné podniknout
mimořádné kroky, protože jsme čelili,
čelili jsme mimořádné situaci.
Je naše chyba,
že nás podvedl chlapec,
který tvrdil, že je Walter Collins?
Ne!
Kdo by si nebyl na základě
jeho tvrzení a jejího...
znepokojivého chování pomyslel,
že s ní něco není v pořádku.
- Protože vás zpochybnila.
- Ne, protože nebyla ochotná poslouchat.
Protože tvrdohlavě trvala na svém,
protože...
vzala věci do svých rukou na místo...
přenechání věci na
kvalifikovaného příslušníka,
- protože co civilista...
- Protože bojovala o život svého syna!
Chlapce, který mohl
být ještě naživu,
kdybyste nebyli ztráceli
drahocenný čas...
popíráním skutečnosti,
že jste neudělali chybu!
A konec-konců,
tak to i bylo, ne?
A někdy v té době,
když se tohle všechno dělo,
byl Walter Collins brutálně zavražděn,
spolu s dalšími až 19-ti dětmi,
na ranči Northcott, ve Wineville.
Je to tak, kapitáne?
Ano, je.
Nemám další otázky.
Po značném vynaloženém úsilí jsme
identifikovali toho chlapce,
který způsobil v poslední
době tolik komplikací,
jako Athura Hutchinsa
z Cedar Rapid v Iowe.
Mezi tímto a zatknutím muže podezřelého
z vraždy pravého Waltera Collinsa,
jsme objasnili největší záhadu
v dějinách Los Angeles.
Doufám, že nám vy novináři...
věnujete stejně tak moc prostoru
ohledně dobrých věcí, co jsme vykonali,
jako jste věnovali chybám,
které jsou ojedinělé.
Pánové, dovolte,
abych vám představil...
chlapcovu pravou matku,
paní Janet Hutchinsovou.
Arthure!
- Doufám, že vám nezpůsobil mnoho problémů.
- Ale ne...Vůbec ne.
Co takhle fotku, paní?
Paní Hutchinsová...
Paní Collinsová,
žena, u které bydlel, chce, abyste si je
nechaly. Jsou to věci, které tu nosíval.
Teda...Děkujeme.
No není to milé, Arthure?
Řekni panu policajtovi děkuji.
Já je nechci!
Dejte je někomu jinému.
To je ale skromný chlapec, že?
Není to moje vina.
Ale policie!
Oni řekli, že jsem Walter Collins.
Ne já. Nebyl to můj nápad.
- Nebyl to můj nápad!
- Ano!
Obviňme policii ze svých vlastních chyb.
Toho tu máme v poslední
době nějak mnoho, že?
Opatruj se, Arthure!
Šťastnou cestu!
Tak fajn pánové.
To je na dnes všechno.
Bylo 10. března,
když jsem se vrátila domů z práce
a můj 9-letý syn Walter byl pryč.
Kapitán Jones jednal na základě informací,
o kterých byl přesvědčený, že byly pravdivé.
Walter Collins trpěl na diastemu,
taktéž známou jako razstep...
To dítě nikdy nenavštěvovalo moji
třídu, na tom rozhodně trvám.
Spoléháme se na naše dobré přátele
v policejním sboru, aby poukázali na ty,
kteří se chovají nevhodně,
což je sociálně neakceptovatelné.
Byl asi o 10 centimetrů nižší
než Walter, když jsme ho měřili...
Některé tyto fotografie
dokumentují...
co mi řekl Sanford Clark,
jak napomáhal při
vraždách těchto dětí.
Děkuji, detektive.
Vážení porotci, žádám vás, abyste
si pozorně prohlédli tyto záběry.
Vykreslují absolutní neopodstatněnost,
okolnosti a podstatu těchto
nelidských zločinů.
Tady jsem, reverende.
Když byl Walter ještě tady, zvykla jsem si
procházet kolem jeho pokoje, když spal.
A i přestože, že jsem
ho neviděla, neslyšela,
cítila jsem ho.
Proto si nemyslím,
že je Walter mrtvý.
Stále ho ještě cítím.
- Paní Collinsová...
- Ne.
Já vím, co řekla policie.
Ale to místo a pozůstatky...
nemohly být náležitě identifikovatelné.
A možná se ten chlapec spletl,
když označil Walterovou fotku.
Já chápu, že si
to nechcete připustit,
která matka by si to připustila,
ale myslím, že je načase,
abyste zase začala žít.
A začala od znova...
Kvůli sobě.
Váš syn by chtěl,
abyste zase začala žít.
Možná...
A možná by chtěl,
abych ho hledala dál.
Možná někde na mě čeká.
Jsem přesvědčený, že čeká, madam.
Čeká na tom místě, kam se
všichni jednou dostaneme,
abychom se znova
setkali s našimi milovanými.
A v ten den,
budete vědět z hloubky
vaší duše, že jste udělala všechno,
co bylo ve vašich silách, paní Collinsová.
Všechno.
- Měli bychom jít, madam.
- Za chvilku.
Toto zasedání vynese verdikt.
Komise si vyslechla všechny svědectví,
a ve světle faktů
doporučí následující...
Navrhujeme trvalé
suspendování kapitána Jonese.
Klid prosím!
Prosím!
Pane předsedo,
dospěla porota k rozsudku?
Ano, vaše ctihodnosti.
Obžalovaný povstaňte.
Za druhé:
Ať se podniknou kroky
směřující k investigativní...
změně existujících zákonných postupů,
podle kterých může být
občanovi tohoto města
nařízené bez jeho vědomí uvěznění
v psychiatrických zařízeních.
Můžete přečíst verdikt.
My porota, jsme uznali obžalovaného
Gordona Stuarta Norhcotta...
vinného ve všech bodech
obžaloby z vraždy prvního stupně.
A nakonec...
Znovuzískání důvěry veřejnosti
vůči policejnímu sboru...
se dosáhne jedině tak,
že se odvolá policejní ředitel.
A tato komise tak i navrhuje.
Ukončuji toto zasedání.
Chtěl by obžalovaný něco říct, ještě
předtím než se stane rozsudek právoplatným?
Chtěl bych uvést na pravou míru to,
že jsem od vás nikdy nedostal
přiměřenou spravedlivost.
Vaše ctihodnosti...
Ani od tohoto soudu.
Jediná spravedlivá osoba je tu ona.
Protože ona je jediná, která mě
nikdy nepomlouvala před novináři,
protože jen ona rozumí,
jaké to je být křivě
obviněný policií z něčeho,
co jste neudělali.
- To by už stačilo.
- A potom vás strčí do díry,
jen s polívkou a...
bolestmi a kde na vás zapomenou...
Není tomu tak?!
Já jsem vašeho chlapce
nezabil, paní Collinsová.
Obhájce! Stačilo!
- To bych nikdy neudělal! Walterovi bych
nikdy neublížil. - Uklidněte svého klienta,
- jinak ho nechám spoutat a umlčet!
- Byl to andílek!
Padej ode mě!
Sedněte si!
Gordone Stuarte Northcotte,
tento soud rozhodl, že budete
převezen do vězení San Quentin.
Kde budete obývat celu samotky
po dobu dvou let.
Až do data 2. října 1930,
kdy budete v tento den,
popravený oběšením.
Ať se Bůh smiluje
*** vaší duší.
30. září 1930
- Nebude vadit, když si udělám na
10 minut přestávku? - Jistěže ne.
Víte...
V těchto dnech byste
měla zvážit, že si budete
častěji brát ty desetiminutovky.
Mohlo by vám to prospět.
Uvidíme.
Tady je Christine Collinsová.
Včera jsem volala...
A rada bych se informovala,
zda jste měli možnost se podívat do spisů...
A zjistit, zda jste nenašli někoho,
kdo by odpovídal mému synovi...
Walter Collins.
Chápu.
Pokud souhlasíte, ozvu se opět
za měsíc. Moc děkuji.
- Paní Collinsová?
- Právě jsem...
Ano, já vím.
Vlastně, právě proto
jsem vás chtěl vidět.
Jedná se o Waltera...
Měli jsme...
Teda obdrželi jsme
velmi zvláštní telegram.
Gordon Northcott.
Chtěl by se s vámi setkat.
Proč?
Řekl, že ví, že stále hledáte
svého syna a předtím, než zemře...
Řekl, že lhal, když svědčil,
že nezabil Waltera.
Christine...
Je ochotný konečně přiznat,
že to udělal.
Řekl, že pokud za ním osobně přijdete,
tak vám poví pravdu.
Přímo do očí.
Abyste mohla pokračovat ve svém
životě a konečně našla pokoj.
Jak jistě víte, pozítří bude
v San Quentine popravený.
Takže vám nezůstává moc času.
Skoro celé ráno jsem
řešil potřebná opatření.
Ukázalo se, že jste po 30 letech první žena,
která má povolení navštívit sériového vraha.
V předvečer jeho popravy.
- Zvládnete to tady, madam?
- Ano.
Budu hned u dveří.
20 minut.
Cigaretu asi nemáte?
Pane Northcotte, požádal jste mě,
abych za vámi přišla.
Řekl jste, že když přijdu,
povíte mi pravdu o mém synovi.
Ano.
Máte pravdu...
Řekl jsem to.
Ale pochopte...
Věc se má tak, že mě ani ve snu
nenapadlo, že byste přišla.
A teď...
Já vím...Já vím.
Prostě sem nečekal, že byste...
Nechci vás vidět.
Nechcete mě vidět?
Ne.
Protože nemohu. Nechci s vámi mluvit.
Teď se s vámi nemohu bavit.
Ne když vím, co mi zítra udělají.
To je jedna věc.
Paní Collinsová, poslat
telegram je velmi jednoduché.
Ale když jste teď tady, osobně,
- víte...Já nemohu. Nemohu vám říct to,
co chcete slyšet, paní Collinsová.
Proč ne?!
Protože nechci jít do
pekla s lží na rtech!
Prošel sem si svým pokáním.
Požádal jsem Boha o odpuštění,
a pokud vím, tak mi odpustil,
a od té doby sem se choval vzorně.
Ale pokud teď zalžu,
pokud to udělám, tak zhřeším...
Můj čas už vypršel.
Už mi znova nebude odpuštěno a
povím vám jedno. Já do pekla nepůjdu!
Nepůjdu do...
Pane Northcotte, vy jste mě
požádal o setkání.
- Pane Northcotte, podívejte
se na mě prosím. - Ne!
Pan Northcotte, podívejte se na mě prosím.
Zabil jste mého syna?
Zabil jste mého syna?
- Nevím o čem to mluvíte.
- Ale víte. Ale víte.
Zabili jste mého syna?
Už jsem vám řekl...
Nechci s vámi mluvit.
Zabils mého syna?!
Zabils mého syna?!
- Zabils mého syna?!
- Já nevím.
- Ty nevíš? Nevzpomínáš si?
Zabils mého syna? - Ne.
Odpověz mi!
- Já nevím.
- Zabils mého syna? Ano?
- Dejte mi pokoj...
- Jinak co?
- Zabils mého syna?
- Já nevím.
Zabils...
Zabils mého syna?
Znáš jeho jméno!
Znáš jeho jméno!
Nazvals ho andělíčkem!
Znáš jeho jméno!
- Zabils mého syna?!
- Plakali...
Zabils mého syna?
- Odpověz mi!
- Co?
- Odpověz mi!
- Neudělal jsem to.
- Ublížíte mi?
- Doufám, že půjdeš do pekla!
Doufám, že půjdeš do pekla!
- Zabils mého syna?
- Stráže!
- Zabils mého syna?
- Madam...
- Jdeme...
- Doufám, že půjdeš do pekla!
Doufám, že půjdeš do pekla!
Doufám, že půjdeš do pekla!
Promiňte madam.
Zabils mého syna?!
Gordone Stuarte Northcotte.
Byl jste usvědčený z vraždy.
Za co přináleží trest
smrti oběšením.
Nebyl vám udělený žádný
odklad ani omilostnění.
Proto bude následně poprava vykonána tak,
jako ustanovují zákony státu Kalifornie.
Chtěl byste
naposledy něco říct?
Ne.
Nic.
Řekl jsem celou pravdu,
vyzpovídal jsem se, reverende,
tak jak jsem i řekl...
Bude...?
Bude to...bolet?
Prosím...
Prosím ne tak rychle.
Nenuťte mě jít tak rychle!
Prosím, nenuťte mě!
Neee!
13 schodů!
13 schodů!
Nezabil jsem je všechny,
vy bastardi!
Nedotkl jsem se všech!
Prosííím!
Modlete se!
Prosím!
Bože!
Prosím!
Prosím vás!
Pomodlete se za mě někdo!
Neee!
Ne!
Tichá noc...
Svatá noc...
Všechno spí...
Všechno sní...
Sám jen svatý bdí důvěrný pár,
hlídá Děťátko...
Nee!
27. února 1935
Dnes je u mě doma večírek.
Rozdávání Oscarů. Nechceš přijít?
Ne čeká mě tu milión věcí.
Prosím! No tak!
Děvčata no tak. Nefungují
linky do Baltimoru.
Někdo to musí dát do pořádku.
Utíkejte a dobře se bavte...
Mám tady rádio.
Tak fajn...
- Jsi si jistá? - Ano jsem.
- Utíkejte a dobrou noc.
- Dobrou noc.
- Dobrou.
Podívejte, já vážně...
Dobrý den, Bene.
Jdu s pár přáteli na večeři do Franks...
V restauraci budou vysílat přímo
přenos předávání cen akademie.
Měl by to být skvělý večer.
Byl bych rád,
kdybyste přišla...
Čeká mě tady strašně mnoho práce,
kterou musím dokončit...
Dobrou noc.
Bene?
Já...
Vsadila jsem dva dolary
na "Stalo se jedné noci",
že vyhraje cenu za nejlepší film.
Vypadá to tak, že jsem jediný člověk,
který věří v jeho výhru *** "Kleopatrou".
Ale pokud vyhraje, nechtěl byste to
zítra oslavit společnou večeří?
Platí Christine...
Mějte se.
- Pokud váš film vyhraje, zavolám vám.
- Budu tady.
- Kleopatra...
- Přeceňovaná...
a "Stalo se jedné noci."
Clark Gable, Claudette Colbert...
To je přesně ono.
Můžete mi podat obálku prosím?
A vítězem se stává...
"Stalo se jedné noci."
Já jsem to věděla...
Věděla, věděla, věděla.
Večeři platím já...
Mluvím s Christine Collinsovou?
Ano.
Tady je paní Clayová.
Pamatujete si na mě?
Paní Clayová...
Samozřejmě, že si vzpomínám.
Musela jsem vám hned zavolat.
Co se děje?
Právě mi volala policie.
Našli chlapce, Christine.
- Kde?
- Okrsek Lincoln Heights.
- Právě teď odchází.
- Hned tam přijdu.
Chtěla jsem jít hned za ním, ale řekli,
že si s ním musí nejprve promluvit.
- Jsou si jistí?
- Ano jsou.
Ale nejdůležitější je,
že já jsem si jistá.
Je to můj chlapec David!
On žije, Christine!
Našli ho v Hysperii.
Právě šel ze školy...
- Řekli ti, že potřebují tvoji
pomoc při hledaní psa. - Ano.
Když si nastoupil do auta,
co se dělo potom?
Strašně dlouho mě vozili dokola...
Až jsme skončili u něho na ranči.
No tak Davi...
Davi! No tak!
Nebojuj!
Byli tam i jiní chlapci?
Ano. Asi tak pět.
Bylo to už hodně dávno.
Ahoj chlapci...
Tohle je Davi.
- Vím, že se určitě...Hej!
- Pusťte nás!
- Pusťte nás!
- Držte huby!
Bavil ses s nimi?
Ano?
Vzpomínáš si na nějaká jména?
Ano.
Dva z nich byli bratři.
Myslím, že je jejich příjmení
bylo Winslow.
Ten starší byl tuším Jeffrey...
A Walter.
Walter?
- Ano.
- Vzpomínáš si na Walterovo příjmení?
Collins?
Walter Collins.
Prozraď mi něco...
Jak je možné, že si nevzpomínáš na křestní
jméno těch chlapců, ale jeho znáš celé?
Kvůli tomu, co se stalo.
Walter a Jeffrey se spolu bavili.
Že byli na průzkumu.
A našli ohradu,
která měla zničené pletivo.
Opatrně!
Rychle!
Možná kdybychom udělali dost velkou díru,
abychom se odsud dostali a utekli...
Jakmile utečeme,
tak se rozdělíme.
Každý jiným směrem. Dobře?
Nedokážou nás všechny pochytat.
***ělal jsem strašně moc hluku.
Buď potichu. Jasný?
A pokud by nebyla díra dost
velká, zasekli bychom se.
Počkej. Pomoc!
Pomoc! No tak, rychle!
Zasekla se mi noha! Rychle,
pomoc! Pomoz mi, prosím!
Už jde!
On...
Moje noha!
Už jde.
Rychle, utíkej, utíkej, utíkej!
Hej! Chlapci,
co to ksakru...
Matko Boží!
Hej hej hej!
Vraťte se!
Hej! Podrž to! Hej!
Hej!
Hej!
Stůjte!
Zkontroluj ostatní!
Stůjte! Ksakru!
Chlapci, ja vás dostanu!
Ksakru! Ksakruuu!
Chlapci, já vás najdu,
ať už jste kdekoliv!
- Nejsou tam!
- Pojď! Sedej do auta!
Já si vás najdu!
Ksakru!
Sedej do toho auta Sanforde!
To bylo naposledy,
co jsem je viděl.
Takže nevíš,
zda utekli nebo je chytil?
Ne.
Ale vím jedno,
že kdyby se Walter pro mě nevrátil,
pochybuji,
že bych se odtud dostal.
Dobře.
A co se stalo pak?
Vyhýbal jsem se hlavním cestám,
až dokud sem neuviděl vlak,
který zastavil na křižovatce.
Tak jsem naskočil.
Proč si nikomu neřekl,
co se stalo?
Bál jsem se.
Myslel jsem si, že po mě půjdou.
A po mých rodičích.
Proto jsem to nikomu neřekl.
Tak jsem se staral sám o sebe,
až dokud jsem nedostal...
zadarmo najíst od jedné
pani, paní Lancingové.
Řekl jsem jí, že jsem sirotek.
Že nikoho nemám.
Řekla, že mohu zůstat u ní.
A tak jsem zůstal.
Každou noc jsem se vzbudil se strachem,
že jsou za mým oknem.
Potom jsem slyšel policii v rádiu
mluvit o tom,
co se stalo na ranči.
Ale věděl jsem,
že se i tak nemohu vrá***.
Proč?
- Proč ne?
- Protože jsem nikomu neřekl, co se stalo.
Bál jsem se, že mě budou
vinit ze smrti těch dětí.
Proto jsem zůstal tam,
kde jsem byl.
A proč ses rozhodl teď vrá***...
Po také dlouhé době?
Proč teď?
Strašně mi chybí máma.
I táta mi moc chybí.
Chci se vrá*** domů.
Chci se vrá*** domů.
Prosím!
Pojď k nám!
Už je dobře...
Stále tomu nemohu uvěřit...
5 let...Případ uzavřený. Všichni si
myslí, že je mrtvý a tady ho máme...
Ale nebyl by,
kdyby nebylo Waltera.
Váš syn udělal odvážný skutek,
paní Collinsová.
Měla byste být na něho hrdá.
Vždyť i jsem.
- Stále si myslíte, že tam někde je?
- A proč ne?
V tu noc utekli tři chlapci, detektive.
A pokud se to podařilo jednomu,
možná těm zbývajícím dvěma také.
Možná je tam někde Walter
a bojí se stejně jako on.
Bojí se přijít domů a
identifikovat se a nebo...
se bojí, že bude mít problémy.
Tak či onak...
získala jsem něco,
co jsem do dnešního dne neměla.
A to?
***ěji...
Po ukončení slyšení byl
kapitán Jones suspendovaný,
policejní ředitel Davis byl degradovaný
a Cryer se vzdal kandidatury ve volbách.
Reverend Briegleb zasvětil
celý svůj život odhalování...
zneužívání policejní
moci a politické korupce.
Aby se komunita z obce
Wineville očistila od skandálu,
změnili si název na Mira Loma.
Christine Collinsová nikdy
nepřestala hledat svého syna.
z odposlechu přeložila larelay
velký dík patří Martymu a Rain Kingovi
ze slovenštiny přeložil a načasoval
Marty
Načasoval Marty