Tip:
Highlight text to annotate it
X
Kapitola 8 Coco podle Karla
Mademoiselle Chanel.
Obdivuji mladou Coco, protože na začátku měla tak málo štěstí
a dosáhla toho, čeho dosáhla, to je fantastické.
Velmi si té dívky vážím,
protože neměla žádné vzdělání, měla neuvěřitelně chudé rodiče,
otec byl pryč, neměla nic.
Jejím startovním bodem byla nula,
je tedy fantastické to, co byla schopna udělat.
Myslím si, že jeptišky byly extrémně kruté,
musela tam být špatná atmosféra.
Hygiena musela být příšerná,
s příšerným jídlem.
V zimě musela být zima.
Muselo to být příšerné, ty tresty, modlitby v nesnesitelné hodiny.
Člověk se diví, jak mohli přežít, když chytili nějakou nemoc,
rýmu, kašel, chřipky, zápal plic a podobné nemoci.
Byla to bída.
Coco kariéru neudělala ze dne na den.
Může to vysvětlit jen její charisma.
Musela mít šarm a elán.
Podle mě měla v mládí elán,
který druzí neměli.
Chanel, byla neodolatelná.
Chanel, byla přirozeně distingovaná.
Definice elegance.
Vypadala tak na fotografiích.
Nezkrocená kráska s hustými vlasy,
s velmi nízkým čelem, hustým obočím.
Byla jako Audrey Hepburn z venkova
a oblékala si relativně jednoduché věci,
skoro jako guvernantka.
Na tom ale není nic špatného.
Je to elegantnější než nápadné a levné volánky
z kýčovitého saténu.
Nemít na hlavě celou zahradu,
to bylo skoro špatné.
Nosit malý slamáček,
kulatý s jedním jediným peříčkem,
to byl v té době odvážný čin.
Byla to příšerná doba.
Museli jste přežít,
lidé byli přesvědčeni, že je to Belle Époque,
ale byla to spíš bídná doba.
Hlavně pro ženy bylo mnohem složitější uspět
než dnes.
Uspět bylo nutné, aby
člověk dokázal, že má místo na výsluní.
To je úplně normální, stojí to za to, a dokonce to lze obdivovat.
Já osobně Coco Chanel rozumím.
Rozumím jejímu vzdoru, všemu,
protože pokud se stala tím, čím se stala,
byl to také triumf toho, kým byla,
je jí ke cti, že nenechala druhé, aby ji zadupali do země.
Hodně to pomohlo, aby se z ní stala legenda.
Byla vytvořena z legend.
Ale má pravdu.
Pravdu nedlužíte nikomu.
Vytvořila obraz
a líbila se jí představa, že v tomto obraze jsou budoucí pokolení.
Teď říkáme: „tak to nebylo,“
jak je to důležité?
Výsledek je tam. Obraz je tam.
Duch je tam. Stále žije.
Za 100 let
bude po celém světě 300 butiků Chanel.
V roce 1913 byl jeden jediný v Deauville.
Upřímně, jak je to důležité?
Dosáhla něčeho tam,
kde se nikomu jinému nepodařilo uspět.