Tip:
Highlight text to annotate it
X
0:00:00.000,0:00:11.740 DIANA DOHERTY: Dobrý den.
Jmenuji se Diana.
Hraji v Sydneyském symfonickém orchestru na hoboj.
Dnes jsme v koncertní hale Opery v Sydney
a budeme si povídat o některých částech skladeb na konkurz
do Symfonického orchestru YouTube.
Část skladby, o které teď budu povídat, je překrásné sólo
z Dona Juana od Richarda Strausse.
Předtím, než ji zahraji, vám dám několik rad.
Zaprvé, nemějte strach
z té oktávy v předtaktí.
Je to hluboké d.
Myslím, že velmi pomáhá, pokud si představíte orchestr,
jak hraje před vaším nástupem.
Melodie se vine, jakoby ve stylu barkaroly (píseň benátských gondoliérů).
Můžete si představit, jak vás unáší.
To vám pomůže připravit se na nástup.
Poté ve čtvrtém taktu, na této stránce je to vlastně sedmý takt,
je drobná ozdoba.
Mám tyto ozdoby ráda s dobou.
Je tak trochu tradiční, hlavně napoprvé,
trochu se vrá*** a opravdu [broukání], opravdu m-m-m,
z toho udělat takové polaskání.
To je myslím opravdu krásná pasáž.
A opakuje se v této části skladby třikrát.
Takže vás chci také upozornit, že byste ji při každém opakování
možná mohli zahrát
maličko jinak.
Další radu pro vás mám u taktu 28,
kde je v notách uvedeno crescendo.
Toto crescendo zesiluje v průběhu snad sedmi taktů.
A není zcela zřejmé, jakou dynamiku
byste měli mít při jeho začátku.
Nejlepší je, pokud na g trochu
uberete na síle, abyste na h mohli
crescendo začít hezky tiše a měli dost prostoru k zesilování.
A dokonce i během toho dlouhého crescenda zde máme
příležitosti trochu ubrat a znovu zesílit.
Tak vytvoříte dojem
postupného narůstání intenzity a vyhnete se tomu, aby
crescendo dosáhlo takové síly, kdy už je zvuk křečovitý.
Po celou dobu musí nástroj zpívat – příjemně a zvučně.
Další místo, ke kterému bych vám ráda něco řekla, je takt 44.
S tímto překrásným druhým hlasem se přidáte
k sólu pro klarinet.
Je důležité vědět, že zde je sólo pro klarinet, ne pro vás.
Pokud to je možné, snažte si vždy představit
orchestr, který hraje s vámi.
Toto je velmi dobrý příklad takového místa.
A poslední věc, kterou bych vám o této části skladby ráda řekla,
je to, že musí vyprávět příběh.
Musí v ní být prvek vyprávění.
A krása hraní tohoto sóla je v tom,
že tento příběh můžete velmi jemně, svým vlastním způsobem
modulovat.
Je to opravdu krásné sólo.
Osobně mám ráda tempo na minimu 50, ale myslím,
že je možné hrát i tempo rubato. Jen dbejte na to, abyste
vždy prociťovali rytmus.
Krásně zahrané legato je také dobré.
A nezapomínejte na intonaci.
Nyní si Dona Juana zahrajme.
0:03:37.270,0:05:50.660 [HRA NA HOBOJ]