Tip:
Highlight text to annotate it
X
Počátek 20. století byl revolučním obdobím. Dokonce ani Čína, která byla po tisíce let pod nadvládou císařů, neodolala změnám.
Na politickou mapu světa se tak zapsala i Čínská republika pod vedením dočasného prezidenta Yuana Shikaie, vůdce severních čínských provincií.
Prezident Yuan toužil po císařské koruně a brzy poté, co se dostal k moci, zahájil přípravy na odstranění republikánů.
V roce 1912 založil Sun Yat-sen, vůdce jižní Číny, politickou stranu Kuomintang.
V roce 1913 vedl proti Yuan Shikaiovi povstání.
Toto povstání, známé jako „Druhá revoluce“, však bylo potlačeno.
Sun Yat-sen emigroval do Japonska a Yuan Shikai se prohlásil císařem.
Nově jmenovaný císař sice vládl nekompromisně, ale razil krátkozrakou politiku. Díky tomu přišel brzy o podporu politických stran.
V roce 1916 se vzdal trůnu.
Po odchodu Yuana Shikaie se Čína rozpadla na spoustu vojenských skupin.
V roce 1922 byla založena komunistická strana Číny.
Před čínsko-japonskou válkou používaly válčící frakce Říše středu obrněná vozidla, která byla vyrobena v zahraničí.
Většina tanků byla koupena od Francie nebo Velké Británie.
Francie vyrobila pro Čínu asi 50 lehkých tanků, jako například Renault FT-17, které byly osazeny kulomety nebo děly.
FT-17 byl první tank s tradičním rozvržením, tedy s motorem vzadu, prostorem pro posádku uprostřed a zbraní namontovanou na otočné věži.
Ve dvacátých letech 20. století patřilo toto vozidlo k jedněm z nejvyspělejších na světě.
Kromě standardních tanků Renault FT-17 byly Říši středu prodány také upravené tanky NC-31. Tato vozidla měla nový podvozek a silnější motor.
Velká Británie vyrobila pro Čínu celou řadu slavných tanků, jako například Vickers Mk. E, známým také pod názvem Vickers 6 Ton.
Toto úžasné vozidlo, jež bylo vyvinuto na počátku třicátých let 20. století, však britskou armádu nezaujalo, pročež jeho prodej směřoval aktivně do zahraničí, a to včetně Číny.
Kuomintang koupil v roce 1936 zhruba 20 „Vickerů“ s upravenou věží.
Dodávka amerických tanků, jako byl například M1917 nebo italský Fiat 3000, byla v porovnání s francouzskými a britskými tanky takřka nepatrná.
Celkový počet strojů vyrobený v obou zemích byl nižší než dvacet.
První továrny, které se v tomto období v Číně objevily, začaly vyrábět právě tanky.
O výrobě vlastních tanků se dokonce ani neuvažovalo. Tyto výrobní dílny se zaměřovaly výhradně na opravu a údržbu stávajících bojových vozidel.
Náhradní díly nicméně nebyly k dispozici v přiměřeném množství.
Čínští odborníci tak museli vystačit s tím, co měli v zásobě.
Není divu, že se Čína v bojích proti nepřátelským silám značně trápila, když od konce dvacátých let až do počátku třicátých let 20. století používala francouzské tanky s
americkým motorem nebo třeba britské tanky s německým dělem.
S počátkem čínsko-japonské války se množství vozidel vyrobených v Číně zvýšilo a k zemím dodávajícím tanky Číně se připojil tehdejší Sovětský svaz a Německo.
Většina sovětských tanků prodaných do Číny byly lehké tanky T-26.
Strana Kuomintang koupila přibližně stovku tanků tohoto typu.
Je známo, že byly zakoupeny také tanky BT-5.
Německo pomohlo Číně dodávkami tanků Pz I.
V průběhu války je běžným jevem, že nepřátelská armáda ukořistí protivníkovo vybavení.
Po celou dobu konfliktu s Japonskem válčily na straně čínské armády střední tanky Či-ha, vyrobené společností Mitsubishi.
Podle japonské klasifikace patřily tyto tanky do kategorie tanků středních. Byla to však ve skutečnosti 16tunová lehká vozidla.
Tank byl nicméně vybaven dělem ráže 57 mm, což je na stroj z třicátých let 20. století poměrně úctyhodná vlastnost.
V průběhu druhé světové války byly díky Američanům řady čínských tanků doplněny o tank M5 Stuart.
Tento tank nebyl pro evropské vojenské operace příliš vhodný. V konfliktu mezi Japonskem a Čínou však své využití našel.
Spojené státy prodaly Čankajškově vládě zhruba sto tanků.
Po skončení 2. světové války byly vztahy mezi SSSR a Čínou na tak dobré úrovni, že čínští vládní představitelé rovnou požádali spojence o pomoc při modernizaci svých obrněných vojsk.
Čína tak obdržela střední tanky T-34-85, stíhače tanků SU-100 a těžké tanky IS a IS-2.
Čínský tankový průmysl se po skončení války vyvinul natolik, že Říše středu začala s návrhy vlastních tanků.
Na počátku 50. let 20. století byla vyvinuta řada zajímavých projektů.
Jedním z nich byl střední tank T-34-2.
Nenechte se ošálit jeho typovým označením.
Tento čínský tank nemá nic společného se sovětským tankem T-34. Uspořádáním se neliší od modernějšího návrhu tanku T-44.
Výroba tanku T-34-2 byla naplánována do vojenské továrny ve městě Baotou (Pao-tchou), která byla postavena právě za účelem výroby těžkých a středních tanků.
V roce 1956 však Čína dostala licenci a technickou dokumentaci k výrobě tanku T-54.
Číňané si sovětský tank zamilovali natolik, že vojenská továrna ve městě Baotou byla dovybavena pouze k výrobě tanků T-54 a T-34-2.
Na základě tanku T-54 byl sestrojen tank WZ-120. Stalo se z něj jedno z hlavních bitevních vozidel Čínské lidové osvobozenecké armády.
První tanky tohoto typu byly kopiemi tanku T-54, nakonec se však z tanku WZ-120 stal nezávislý projekt.
Co se týče dalších experimentů čínských projektantů, za zmínku stojí určitě těžký tank WZ-111.
Toto vozidlo bylo vyvinuto na počátku šedesátých let 20. století jako náhrada za sovětské tanky IS-2 a IS-3, které v čínské armádě už dosloužily.
Z objektivního pohledu byla potřeba těžkého tanku v těchto letech sporná.
Přesto Číňané pokračovali ve vývoji vozidla, které bylo podobné tanku IS-3, především s ohledem na dispozice podvozku s úžasným sklonem čelního pancíře.
Tank byl vybaven dělem ráže 122 mm.
Vyroben byl však pouze vývojový prototyp a poté byl projekt ukončen.
Jedna verze tanku WZ-111 s modelovou věží byla vyrobena a je nyní umístěna v muzeu Čínské lidové osvobozenecké armády.
Čína začala svůj vlastní výrobní tankový průmysl rozvíjet až poměrně pozdě.
Pancéřovaná vozidla se však v této zemi začala používat už mnohem dříve.
A skoro vždy patřila tato vozidla v daném období k tomu nejlepšímu.
Navíc se Číňané při zahájení výroby vlastních tanků nesnažili pouze kopírovat jiná vozidla. Aktivně je modernizovali a vylepšovali za účelem maximálního využití jejich výkonu.
Výsledkem těchto čínských vylepšení byly tanky, které byly dokonce kvalitnější než jejich původní vzory.
Tanková výroba v Číně vždy vykazovala pokrok.
V současné době vyrábí Čínská lidová republika bojová vozidla nejvyšší kvality, které jsou mnoha odborníky považovány za jedny z nejlepších na světě�