Tip:
Highlight text to annotate it
X
KAPITOLA II
Vzhledem k tomu, tanečníci vylil z haly Frome, odtáhla za vyčnívající
Bouře-dveře, sledoval segregaci groteskně tlumené skupin, ve kterých
pohybující se lucerna ray tu a tam rozsvítí tvář zaplavené potraviny a tancem.
Vesničané, že pěšky, byl první výstup na svahu na hlavní ulici,
Zatímco země ***í se pomalu balí do saních
pod přístřeškem.
"Není pojedeš, Mattie?" Ženský hlas zavolal z davu o kůlny,
a Ethan srdce dal skok.
Z místa, kde stál neviděl osoby vycházející z haly, dokud
už postoupil o několik kroků *** rámec dřevěných stranách bouře dveřmi, ale prostřednictvím svého
trhliny slyšel jasnou odpověď hlas: "Milost ne!
Není na takové noci. "Byla tam, pak, blízko k němu, jen
tenká deska mezi.
V jiné chvíli, že by krok dále do noci, a jeho oči, zvyklé na
Neznámo, by rozeznat ji tak jasně, jako by stála za denního světla.
Vlna studu ho vytáhl zpět do temného úhlu ke zdi, a on tam stál
v tichu namísto toho, aby jeho přítomnost známý s ní.
To byl jeden z divů jejich styku, že z první, ona,
rychlejší, jemnější, výraznější místo rozdrcení ho na kontrastu, dal mu
něco z její vlastní klid a svobodu, ale
Nyní cítil, jak těžké a nevychovaný stejně jako v jeho studentských dob, kdy se snažil "veselý"
Worcesteru holky na piknik. Pověsil zpátky a vyšla sama a
zastavil během několika metrů něj.
Ona byla skoro poslední opustit sál, a ona stála hledá nejistě o ní
, jako by přemýšlel, proč se předvést.
Pak mužská postava přiblížila, přišel tak blízko ní, že podle jejich beztvarý
obaly se zdálo, že se spojil v jednom slabém obrysu.
"Gentleman přítel vrátil na vás?
Řekni, Matte, to je těžké! Ne, nebyl bych říct dost říct
ostatní dívky. Já nejsem tak nízké, dolů to je. "
(Jak Frome nenáviděl jeho levný žertovat!)
"Ale podívejte se tady, není to štěstí, že jsem si starého muže frézu tam čeká
my? "
Frome slyšet dívčí hlas, vesele nevěřícně: "Co to proboha je tvůj otec
řezačka děláš tam dole? "" Proč, čeká na mě projet.
Dostal jsem grošáka hříbě taky.
Já věděl, že kinder bych chtěl projet na noc, "Eady, v jeho vítězství, se snažil, aby
sentimentální poznámka do jeho vychloubání hlasem.
Dívka jako by váhat, a Frome viděla točit konec jejího šátku nerozhodně
o prsty.
Není na světě by si dělali znamení k ní, i když se mu zdálo, že jeho
život visel na její další gesto.
"Počkej chvilku, když jsem unhitch oslátko," Denis zavolal na ni, pružení
směrem k boudě.
Stála nehybně a díval se za ním, v postoji klidné dožití
mučit do skryté pozorovatele.
Frome si všiml, že už otočila hlavu ze strany na stranu, jako by se díval
přes noc na další číslo.
Nechala Denis Eady vyvedena na koni, vyšplhat do řezačky a vrhnout zpět
medvědí kůže, aby se prostor pro ni po jeho boku, a pak, s rychlým pohybem letu, ona
otočil a vyrazil po svahu směrem k přední části kostela.
"Na shledanou! Doufám, že budete mít krásnou jízdu! "Zavolala
se k němu přes rameno.
Denis se zasmál a dal koni škrty, které přinesla ho rychle krok s ní
ustupující postavu. "Pojď se mnou!
Dostat rychle!
Je to kluzký jako hrom v tomto kole, "vykřikl, naklonil se natáhnout ruku
k ní. Smála se na něj: "Dobrou noc!
Nejsem dostat dovnitř "
Do této doby si prošel mimo doslech Frome a on mohl jen sledovat
temné pantomima jejich siluety, jak pokračovaly ve své podél hřebenu
Svah *** ním.
Viděl Eady, po chvíli, skok z řezačky a jít směrem k dívce s
otěže *** jednou rukou.
Jiné se snažil proklouznout ní, ale ona mu unikalo svižně a je Frome
srdce, které se houpal *** černého prázdna, třásl zpět do bezpečí.
O chvíli později zaslechl znělku na odcházející rolničky a rozeznal
přijít sám postupující směrem k prázdné rozlohu sněhu před kostelem.
V černém stínu Varnum smrků chytil se s ní a otočila se
rychle "Ach!" "Myslíš, že bych zapomněl vám, Matt?" zeptal se
s radostí rozpačitě.
Odpověděla vážně: "Myslel jsem, že jste nemohli vrá*** pro mě."
"Nešlo? Co se to proboha mohl zastavit? "
"Věděl jsem, že Zeena se necítil příliš dobře, aby každý-den."
"No, ona je v posteli už dávno." Odmlčel se, otázka, bojující v něm.
"Pak chtěl jít domů sám?"
"Ach, já nemám strach!" Zasmála se. Stáli spolu v šeru
smrky, prázdný svět mihotají o nich široká a černá pod hvězdami.
Přinesl svou otázku ven.
"Pokud si myslel, že jsem nepřišel, proč jsi jet zpátky s Denisem Eady?"
"Proč, kde jsi? Jak to víte?
Nikdy jsem tě viděl! "
Její zázrak a jeho smích se začal sbíhat jako jarní rills v tání.
Ethan měl pocit, že udělal něco oblouk a geniální.
K prodloužení účinku tápal po oslnivé fráze, a vyvedli v
vrčení extáze: "Pojď se mnou."
Vsunul ruku s jejími jako Eady udělal, a zdálo to bylo trochu stisknutí
proti ní, ale ani jeden z nich nepohnul.
To byla taková tma, pod smrky, že sotva vidět tvar hlavy
vedle jeho ramene. Toužil sklonit tvář a vetřete ho
proti jejímu šátku.
Rád by se stát, že s ní celou noc ve tmě.
Ona postoupila o krok nebo dva a pak se znovu odmlčel *** dip z Corbury
silnice.
Jeho ledový svah, skóroval nesčetných běžců, vypadalo jako zrcadlo poškrábaný od
cestující v hospodě. "Tam byla celá řada z nich pluje
Před soubor měsíce, "řekla.
"Chtěli byste přijít a pobřeží s nimi někdy v noci?" Zeptal se.
"Ach, ano, Ethan? Bylo by to krásné! "
"Vrátíme se zítra, pokud Je tu měsíc."
Ona otálel, lisování blíže k jeho boku. "Ned Hale a Ruth Varnum přišlo stejně jako v blízkosti
běh do velkého jilmu na dně. Všichni jsme byli jisti, že byli zabiti. "
Její zamrazilo dolů ruku.
"Nebylo by to bylo příliš hrozné? Jsou tak šťastná! "
"Ach, Ned není moc na řízení. Myslím, že může trvat vás v pořádku! "Řekl
řekl pohrdavě.
Byl si vědom toho, že on byl "mluvit velká," jako Denis Eady, ale jeho reakce radosti
unsteadied se ho a skloňování, s níž si říkal snoubenců
"Jsou tak šťastná!" Dělal zvuk slova jako
kdyby myslel sebe a pro něho.
"Jilm je nebezpečná, i když. Měl by to být vykáceny, "trvala na svém.
"Chtěli byste mít strach z toho, se mnou?"
"Říkal jsem ti, že nejsem ten typ se bát" hodila zpět, téměř lhostejně a
Najednou začala chodit s rychlým krokem.
Tyto změny nálady byly zoufalství a Ethan Frome radost.
Pohyby její mysli byly nevyčíslitelné jako poletovat z ptáka v
větve.
Skutečnost, že on měl žádné právo, aby prokázala své pocity, a tak vyvolat výraz
z ní, ho připojit fantastický význam každé změně v jejím vzhledu a
tón.
Teď si myslel, že mu rozuměla, a bál se, teď si byl jistý, že ne, a
zoufal.
Pro noční tlak nahromaděných pochybnosti poslal stupnice klesající směrem
zoufalství, a její lhostejnost byla děsivější po přívalu radosti, do které
ona ponořila ho zamítl Denis Eady.
Nasedl School House Hill po jejím boku a šel dál v tichosti, než oni dosáhli
ulička na pilu, pak třeba nějaké definitivní jistotu rostla příliš
silné pro něj.
"Ty by si mě našel hned, pokud nebyl vrátil, aby ten poslední naviják
s Denis, "Vytáhl rozpačitě. Nemohl vyslovit jméno bez
ztuhnutí svalů krku.
"Proč, Ethan, jak by mi říct, jsi tam?"
"Myslím, že to, co lidé říkají, je pravda," prudce se na ni, místo odpovědi.
Zarazila, a cítil, ve tmě, že její tvář byla zrušena rychle
k němu. "Proč, co lidé říkají?"
"Je to přirozené, měli byste být odchodu nás" se zmítal na, po jeho
myslel.
"Je to, co říkají, že" se posmívali se na něj, a pak, s náhlým poklesem její sladká
výšek: "Chceš říct, že Zeena - ain't hodí se mnou ještě něco?" zaváhala.
Jejich paže sklouzla od sebe a stáli bez hnutí, z nichž každý se snaží odlišit
jiná tvář.
"Já vím, že není nic jako tak chytrý, jak bych měla být," pokračovala, když marně
zápasil o vyjádření.
"Je spousta věcí, najal dívka mohla dělat, že přijdou trapné pro mě stále - a já
nemám moc sílu v náručí. Ale pokud bych jenom říct mi, že bych to zkusit.
Víš, že téměř nikdy nic neříká, a někdy vidím, že není vhodné, a
ale nevím proč. "Obrátila se na něj s náhlým zábleskem
rozhořčení.
"To bys měl říct, Ethan Frome - you'd měl!
Pokud nechcete, abych šel taky - "Pokud chtěl, aby šla taky!
Výkřik byl balzám na jeho surové ráně.
Železné nebesa Zdálo se, že tát a pršet sladkost.
Znovu bojoval za všech expresivní slova, a znovu, ruku do dlaní, našel
jen hluboký "Pojď se mnou."
Šli dál mlčky přes temnotě jedlovec-zabalená pruhu, kde
Ethanova pila gloomed přes noc, a zase do srovnávací
průchodnost pole.
Na vzdálenější straně jedlovce pásu otevřené krajině odvalil před nimi šedá
a sám pod hvězdami.
Někdy se jejich cesta vedla je ve stínu převislé banky nebo prostřednictvím
tenká neznámo shluku holé stromy.
Tu a tam stál statek daleko vzadu mezi poli, ztlumení a studené jako hrob-
kámen. Noc byla ještě tak, že oni slyšeli
zmrzlého sněhu praskat pod nohama.
Srážka naložený větev padající daleko v lese odrážel jako
mušketa-shot, a jakmile liška zaštěkal a Mattie snížil blíže k Ethanovi a
Zrychlil své kroky.
Konečně se uviděl skupinu modříny u brány Ethanova, a jak oni byli blízko něj
pocit, že chůze je přes přivezl jeho slova.
"Pak nechcete opustit nás, Matte?"
Musel se sklonit hlavu, aby se zachytit její dusila šepot: "Kam já jdu, kdybych to udělala?"
Odpověď zaslal bodnutí skrze něj, ale tón zality ho s radostí.
Zapomněl, co jiného mu chtěl říct a přitiskl ji k sobě tak těsně, že se
Zdálo se, cí*** její teplo v žilách. "To není pláč, jsou ti, Matte?"
"Ne, samozřejmě nejsem," řekla třásl.
Obrátili se do brány a prošel pod stinné pahorku, kde uzavřeny v nízké
plot, na Frome hrob-kameny nakloněné na bláznivých úhlů sněhem.
Ethan se na ně zvědavě.
Po celá léta, že tichá společnost zesměšňoval jeho neklid, jeho touha po změně a
svoboda.
"Nikdy jsme se dostali daleko - jak by ne?" Zdálo se, že napsáno na každém kameni a
vždy, když on šel do nebo z jeho brány pomyslel si s zachvěla: "Já se prostě jít na
, kteří zde žijí, dokud jsem se k nim připojil. "
Ale teď všechno touha po změně zmizel, a pohled na malém prostoru dal
ho teplý pocit pokračování a stability.
"Myslím, že jsme se nikdy nechat odejít, Matte," zašeptal, jako by i mrtvé, milenci
jednou, musí spolčí s ním držet ji, a kartáčování z hrobů, pomyslel si:
"Budeme vždy pokračovat, kteří zde žijí spolu, a jednoho dne se budu ležet vedle mě."
Nechal vize mají ho vyšplhali na kopec k domu.
Nikdy nebyl tak šťastný s ní, jako když on opustil sám na těchto snů.
Na půli cesty nahoru po svahu Mattie narazil na nějakou neviditelnou překážku a
chytil za rukáv, aby udržela rovnováhu.
Vlna tepla, který šel přes něj byl jako prodloužení jeho vize.
Poprvé ukradl ruku na ni, a ona se nebránila.
Šli dál, jako by se vznášel na letní proudu.
Zeena vždy šel do postele, jakmile ona měla svou večeři a shutterless okna
v domě byla tma.
Mrtvá okurky réva visela z verandy, jako je krep streamer vázaný na dveře
k smrti a myšlenka bleskla mozku Ethanova: "Pokud by to bylo tam
Zeena - "Tak on měl odlišný pohled na
jeho manželka leží v jejich ložnici spí, ústa pootevřená, její falešné zuby
Sklenička u postele ... Šli kolem na zadní straně
Dům mezi pevnými angreštu křoví.
To bylo Zeena zvyk, když se vrátili pozdě z vesnice, opustit klíč
dveře do kuchyně pod matraci. Ethan stála přede dveřmi, hlavu těžkou
se sny, jeho paže ještě o Mattie.
"Matt -" začal, nevěděl, co chtěl říci.
Vyklouzla z jeho prostoru bez mluvení, a on se sklonil a cítil
klíč.
"Není to tam," řekl, rovnání se s úlekem.
Jsou napjaté oči na sebe přes ledové tmy.
Taková věc se nikdy předtím nestalo.
"Možná, že to zapomněl," Mattie řekl rozechvělým šeptem, ale oba věděli,
že to není jako Zeena zapomenout.
"Je možné, že spadla do sněhu," pokračoval Mattie, po přestávce během
který stál napjatě poslouchal. "To musí být odstrčil a pak," řekl
vrátil ve stejném tónu.
Další divoká myšlenka roztrhl přes něj. Co když trampové tam byl - co kdyby ...
Znovu naslouchal, fancying zaslechl vzdálený zvuk v domě, pak cítil v
kapsy na zápas a kolenou, prošel světlo pomalu drsné
Okraje sněhu o prahu.
On byl stále ještě na kolenou, když se jeho oči, na úrovni se spodním panelu dveří,
chytil slabý paprsek pod ní. Kdo by se za stálého míchání v tom tichém domě?
Slyšel krok na schodech, a opět na okamžik myšlenka ***ů roztrhl
skrze něj. Pak se otevřely dveře a uviděl svou ženu.
Proti tmavým pozadím z kuchyně vstala vysoký a hranatá, jednu ruku
kreslení přehoz prošívaný na její ploché hrudi, zatímco druhý držel lampu.
Světlo, na úrovni brady, vytáhl ze tmy jí hrdlo a svraštělé
projektování zápěstí ruky, která svírala přikrývku, a prohloubila
fantasticky dutinách a protuberancí
její vysoké vykostěného tváři pod jeho kruhu lisovací-Pins.
Ethanovi, stále v růžovém oparu jeho hodiny s Mattie, zrak přišel s
intenzivní přesnost posledním snu před probuzení.
Měl pocit, jako by nikdy předtím věděl, co jeho žena vypadá.
Vytáhla z produkce bez mluvení a Mattie a Ethan přešel do kuchyně, která
Měl smrtící chlad sklepení po suché chladné noci.
"Asi jste zapomněl na nás, Zeena," vtipkoval Ethan, ražení, sníh od jeho bot.
"Ne. Jen jsem se cítila tak říct, že jsem nemohl spát. "
Mattie se přihlásili, odvíjení jí zábaly, barvu třešňového šátek v ní čerstvé
rty a tváře. "Je mi to moc líto, Zeena!
Není něco, co můžu udělat? "
"Ne, tam není nic." Zeena se od ní odvrátil.
"Možná" a "setřásl, že sníh venku," řekla ke svému manželovi.
Vyšla z kuchyně před nimi a pauzy v hale zvedl lampu na
úplné hospodářské soutěže, délka, jako by se na světlo je po schodech nahoru.
Ethan se zastavil také vliv na zápolit na věšáku, na kterém visel jeho kabát a čepici.
Dveře dvou ložnic se na sebe přes úzký horní přistání a
na noc to bylo zvlášť odporný mu, že Mattie by měl vidět, jak řídit Zeena.
"Myslím, že nebudu přijít ještě chvíli," řekl a otočil se, jako by se vrá*** do
kuchyně. Zeena zastavil a podíval se na něj.
"Pro spolkové země zájmu - co budeš dělat tady?"
"Mám mlýn účty projít."
Dál zíral na něj, plamen lampy nestínovaný čímž se s
mikroskopické týrání se rozčíleného linie tváře.
"V noci Tentokrát o '?
Budete ketch svou smrt. Oheň je dávno. "
Bez odpovědi odešel pryč směrem ke kuchyni.
Jak on dělal tak jeho pohled překročil Mattie a on zdálo, že uprchlík varování
zářily zpod řas.
V příštím okamžiku se potopila na její tváři zrudl a začala montáž po schodech
před Zeena. "Je to tak.
Je to silný studený tady, "Ethan souhlasil a se skloněnou hlavou vystoupil
v důsledku jeho manželky, a následoval ji přes práh svého pokoje.