Tip:
Highlight text to annotate it
X
Vítejte u Carla Akeleyho: Část dva, kde se budeme bavit o "Bojujících slonech".
Pokud se chcete dozvědět více o "Čtyřech ročních obdobích", klikněte tam!
V roce 1905 Marshall Field, člověk, po kterém dostalo Fieldovo muzeum jméno a také jeho první hlavní patron,
zaplatil cestu Carlovi a jeho nové manželce, Delii, do Afriky.
Potom, co viděl Carlovu práci na P. T. Barnumově slonovi Jumbo, pár let předtím,
Field byl inspirovaný a chtěl mít svoji dvojici neskutečně přerostlých savců.
Dokonce i na začátku 20. století byl slon africký považován za ohrožený druh,
a tak lidé, kteří se účastnili těchto expedic, měli povoleno zastřelit pouze 2 slony na osobu.
Což je pořád spousta slonů na osobu.
A abych byla upřímná, tak to Carl trochu zvoral. Ti dva sloni, které nakonec sundal, byli zastřeleni v sebeobraně.
Takže to bylo na jeho manželce, Delii, aby sundala velkého sloního samce, což taky udělala.
Aby připravili jejich kůži k vycpání, pracovali v terénu v Africe s týmem, aby ty kůže nasolili.
Carl také vynalezl nový způsob použití rostlinného činidla,
které by pomohlo ochránit kůži, ale uchovalo by ji to pružnou a chráněnou proti hnilobě.
Když se dostali zpátky do Států, tak byly vyrobeny obrovské konstrukce
za použití kombinace železných tyčí a vlastních kostí zvířat,
a potom byla na povrch konstrukce umístěna muskulatura.
Tyto části byly zformovány podle detailního měření, kterým zvířata prošla krátce po jejich smrti.
Kůže byla moc velká na to, aby se s ní dalo pracovat najednou, tak byla rozřezána na několik kusů
a pak každý z těchto kusů byl pečlivě vyřezán,
aby se zachytily všechny malé vrásky a rozdíly na kůži.
Potom použili barvené vlákno, aby pečlivě zakryli všechny švy.
Sloni šli do expozice v roce 1909 a vešli do povědomí jako "Bojující afričtí sloni".
Carlův je ten menší a Deliin samozřejmě ten větší.
Dnes můžeme vidět, že Carlův slon praská podél okrajů,
asi se to děje, protože se snažil, aby slon po smrti vypadal větší, než byl zaživa.
Víme z Carlovy a Deliiny spolupráce na Čtyřech ročních období, že jejich manželství bylo plné lásky.
Fámy ale říkají, že Carl nechal postavit ty slony takhle, aby ukázal, že možná vztah neprobíhal tak žhavě.
Na samostatné cestě do Afriky byla Deliina náklonost ukradena někým jiným!
Byla to opice.
Delia ze začátku věznila opici, aby ji v terénu pozorovala - pro vědu.
Pak ji ale nechala pohybovat volně - alespoň tak trochu;
měla ji připevněnou na vodítku, a tak s nimi opice chodila mezi tábory.
Měla svého vlastního nosiče deštníku, Delia jí udělala malé kalhoty,
měla svůj záchod a byla pojmenovaná J. T. Jr.
"J. T. Jr., Životopis africké opice, Delia Akeley" - Nevymýšlím si to.
Časem Carl dostal práci v Americkém přírodovědném muzeu, a tak se přestěhovali do New Yorku,
přičemž Delia trvala na tom, že si s sebou vezme tu opici z Afriky.
Ale, překvápko, překvápko: opicím se moc nedaří v bytech největšího města Ameriky.
Delia se stala posedlou pečováním o J. T. Jr. Přestala opouštět svůj byt,
přestala zvát hosty na večeři, protože její byt stále smrděl jako opičí hovínka.
Carl začal pracovat dlouho do noci ve studiu a býval pryč i několik dní najednou.
Což se ukázalo jako problém, protože nakonec J. T. Jr. kousnul Delii do nohy,
a kousnutí se tak zanítilo, že když se Carl vrátil domů o několik dní později, téměř jí museli amputovat nohu.
Přirozeně to byla poslední kapka do mlýna a tak Carl trval na tom, že bude J. T. Jr. konečně umístěn do zoo.
Delia byla rozrušená a bez varování jedné noci uprchla,
aby se připojila k válečnému úsilí v Evropě, kde nakonec vyplnila rozvodové papíry.
Spousta této rozmluvy může být viděna odražená tady, v postavení jeho exemplářů.
Carl byl zlomený po dlouhou dobu, ale nakonec se znovu oženil.
Dnes je jeho vliv zřetelný po celém světě
a také Cena Carla Akeleyho je darována každý rok na Světovém šampionátu taxidermie,
aby se vyznamenaly nové postupy v taxidermii.
Pokud chcete vidět více práce Carla Akeleyho,
můžete navštívit jeho diorámata v Americkém přírodovědném muzeu,
a samozřejmě můžete navštívit jeho odkaz tady, ve Fieldově muzeu.
Překlad: Andhera Korekce: 0Martina0
The Brain Scoop vám přineslo Fieldovo přírodopisné muzeum v Chicagu
Pořád jsou na tom zbytky mozku.