Tip:
Highlight text to annotate it
X
Tohoto pouta k prestiži, ctižádosti a ke všem hmotným vlastnostem
se nelze zbavit tak snadno, ze dne na den.
Avšak (je to možné) skrze sádhanu a naslouchání Bhágavatamu a našim áčárjům.
Oni znovu a znovu poutají naši pozornost k podstatě,
a tak jednoho dne, když se budeme modlit a staneme se upřímnými, přijmeme, že
Pravdu nelze získat tak, že si tu pravdu vymyslím.
Musíme přijmout Pravdu předávanou áčárji.
Nemůžeme Ji měnit. Nemůžeme Ji překroutit.
Nemůžeme říci: "Rýže a dál je to stejné jako prašád."
Nevím, zda to chápete.
Rýži a dál lze nabídnout Krišnovi, teprve pak to bude prašád.
Pokud to ale není nabídnuto Krišnovi, pak to nemá s prašádem nic společného.
Přestože tedy navenek velice dovedně následujeme všechny vaišnavské aktivity
víme, jak nanést tilak, jak se vhodně oblékat, jak dělat vše pěkně a příjemně -
neznamená to,
že nám to pomáhá v našem duchovním životě.
Může to také znamenat, že se pouze
pyšníme těmi vlastnostmi, které navenek ukazujeme
a myslíme si jací jsme oddaní.
Ve skutečnosti jsme však požitkáři.
To je pravda. Tudíž doporučuji,
abyste se snažili pochopit, o čem se v bhajanu zpívá.
Každé slovo, každý význam; a pokud to pro vás bude obtížné
tak se alespoň snažte umístit do centra Krišnu. Snažte se získat Jeho pozornost
a to co děláte - dělejte pro Krišnu.
Takže vaše činnosti nejsou důležité, ale vědomí, ve kterém se při nich nacházíte je důležité.
Jinak pouze předvádíme naše hmotné vlastnosti a myslíme si, že je to duchovní.
To je ale velmi rušivé v duchovní (sféře);
pro někoho, kdo chce upřímně potěšit Krišnu.
Je velice rušivé, když někdo předvádí své hmotné vlastnosti a myslí si, že je to duchovní.
Neděláme-li to pro Krišnu, ale
z jakéhokoli jiného důvodu,
musíme to zavrhnout, neboť to nelze dát Krišnovi.
Toto je tedy třeba se naučit,
tohle musíme přijmout do našeho srdce.
Musíme snášet všechno ostatní
a učit se, jak vše obětovat pro Krišnovo potěšení.