Tip:
Highlight text to annotate it
X
Nye: Dobrý den a vítejte v kanálu YouTube Space Lab.
Jsem Bill Nye „The Science Guy“
a z londýnského studia Google Creator Space
na planetě Zemi zdravím
všechny milovníky vesmíru.
V následujících 40 pozemských minutách
si zde ve studiu předvedeme vlastní teorii chaosu.
Pomůže mi několik výjimečných Hangoutových hostů
a také několik ***šených obdivovatelů kosmického výzkumu,
kteří se ke mně připojí za chvíli.
Třešničkou na dortu dnešní vesmírné podívané pak bude
živé spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí,
která se nachází zhruba 400 kilometrů tímto směrem
v mezihvězdném prostoru.
Spojí se s námi skutečný astronaut, Sunita Williamsová.
Pokud jste se někdy na něco
chtěli zeptat skutečného astronauta,
můžete nás právě teď kontaktovat prostřednictvím Twitteru,
Facebooku nebo Google+.
Ale proč tu vlastně všichni jsme?
Minulý rok dali YouTube a kapacity z NASA
hlavy dohromady a spustili a dosud nevídanou soutěž.
Umožnila vám povolit uzdu fantazii
a vymyslet experiment,
který astronauti z NASA na Mezinárodní vesmírné stanici
promění ve skutečnost.
Zajímalo by mě,
kde jste vzali všechny ty úžasné nápady?
Vítám ve studiu Zahaana Bharmala, autora programu Space Lab,
který nám poví více.
Co je vlastně projekt Space Lab?
Bharmal: YouTube Space Lab je globální soutěž.
Požádali jsme studenty z celého světa,
aby navrhli experiment,
který bude uskutečněn ve vesmíru.
Profesor Stephen Hawking, jeden z hrdinů mého dětství,
spolu s dalšími předními odborníky vybrali
ty nejlepší návrhy a dnes si zde, na největší a nejzábavnější
hodině fyziky na světě,
oba vítězné experimenty představíme.
Nye: A všechno to byl váš nápad.
Bharmal: Ano, ano.
Nye: Jak jste na to přišel? Chci říct...
Bharmal: Řekl bych, projekt Space Lab se zrodil
z touhy inspirovat novou generaci.
Když jsem byl ve věku vítězů našeho programu Space Lab,
kosmický výzkum mě inspiroval, a proto doufám,
že Space Lab inspiruje další generaci
a že dnešní vítězové projektu Space Lab
budou zítřejšími dobyvateli vesmíru.
Nye: Lidé, kteří se jednoho dne projdou po Marsu,
možná právě prožívají dětství.
Bharmal: Přesně tak, přesně tak.
Nye: Fascinující. Moc vám děkuji.
Bharmal: Nemáte zač.
Nye: Takže se podíváme do mé laboratoře, co vy na to?
No tak, pojďte dál.
Příběh projektu Space Lab začal přibližně před rokem,
když se tisíce mladých ***šenců, vybavené pouze tabulí,
kamerou a několika barevnými fixami,
rozhodly vytvořit experimenty, které by byly vhodné
pro ty nejlepší muže a ženy z NASA.
Ale jen dva z těchto experimentů
mohly získat hlavní cenu.
Chen: Jmenuji se Dorothy Chen. Je mi šestnáct let.
Ma: Já jsem Sara Ma. Je mi šestnáct let
a chodím na střední školu ve městě Troy v Michiganu.
Mohamed: Ahoj. Jmenuji se Amr.
Je mi 18 let, jsem z Alexandrie v Egyptě
a mám teď rok studijního volna.
Ma: K našemu experimentu nás inspiroval
předchozí výzkum salmonely.
Ve vesmíru vypěstovali kmen bakterií,
a když se s ním vrátili zpět na Zemi,
ukázalo se, že je virulentnější než původní kmen.
Vlastním výzkumem jsme zjistily, že zvýšené virulenci
salmonely brání fosfátové ionty.
Takže nás zajímá, jestli tentýž inhibitor
sníží také efektivitu bakterie B. subtilis.
Plánujeme vyslat do vesmíru kmen Bacillu subtilis QST 713,
abychom zjistily,
zda se zvýší jeho virulence u hub,
jako se zvýšila virulence salmonely u myší.
Mohamed: Cílem mého experimentu je vyzkoumat
účinky mikrogravitace na způsob, jakým skákavkovití pavouci,
konkrétně Skákavka pruhovaná, Salticus scenicus,
chytá svou kořist.
Dokáže Salticus scenicus polapit svou kořist
v nízké gravitaci?
Myslím, že ne.
Nye: A tady je máme, naše zasloužilé vítěze.
Amr Mohamed z egyptské Alexandrie
a Dorothy Chen a Sara Ma
z amerického Michiganu.
Přátelé, především vám chci poblahopřát.
Všichni: Děkujeme. Nye: Je to skvělé.
Musíte mít pocit, že vaše soutěžní videa
vznikla už hodně dávno.
Chen a Ma: Ano. Nye: Takže, Amre,
pojďme se hrdě bavit o místech, kam se dosud vydalo několik
mužů, žen, psů, jedna opice a díky tobě i nějací
skákající pavouci –
o hlubokém vesmíru.
Co tě na vesmíru tak fascinuje?
Mohamed: Mám rád kosmický výzkum, protože na rozdíl
od jiných vědeckých oborů
je vesmír plný tajemství, všude kolem je něco nového,
nové nezodpovězené otázky, které vás mohou
inspirovat k hledání odpovědí.
V jiných oborech musíte hledat důkladněji,
musíte se opravdu ponořit,
abyste přišli na nějakou novou a inspirující otázku.
Nye: To je fakt. Výborně. Dorothy?
Dorothy, Saro, jaký to je pocit, když víte,
že experiment, který jste vymyslely,
budou astronauti NASA provádět ve vesmíru
na Mezinárodní vesmírné stanici?
Ma: Je to naprosto neskutečné,
když si představím, že právě ten jeden pokus,
který jsme plánovaly před tolika měsíci,
bude doopravdy uskutečněn na ISS.
Chen: Je to veliká čest. Nye: Bude to vaše chvíle.
To je skvělé.
Kdo by to byl řekl. Je to prostě skvělé.
Chen: Moc se těšíme. Nye: To je dobře.
Výsledky uvidíme již za několik minut.
Amre, tohle ale není celá vaše odměna.
Chci říct, je toho víc, ne?
Byl jsi totiž také v Rusku.
Zažil jsi trénink, kterým procházejí
skuteční kosmonauti.
Podívejme se, jak se ti vedlo.
Mohamed: Věda mě vždycky fascinovala.
Stačí pár rovnic
a mám vysvětlení všeho kolem sebe.
Nápad poslat experiment do vesmíru
je to nejúžasnější,
co jsem v životě slyšel.
Jsem velmi vděčný, že mohu být zde v Hvězdném městečku
a vyzkoušet si aktivity kosmonautů.
Bylo úžasné vyzkoušet přetížení,
jaké působí při startu a přistání.
Velmi se těším na trénink ve skafandru.
Překvapilo mě, kolik různých pomůcek musí
kosmonaut znát, než může
obléci skafandr a zahájit simulaci nulové gravitace.
Je to těžší, než se zdá.
Bylo úžasné přijít sem do Hvězdného městečka,
obléci skafandr
a vyzkoušet si aktivity kosmonautů.
Velmi mě to změnilo.
Nye: Zajímavé.
Amre, máš teď touhu stát se kosmonautem?
Mohamed: Bylo to fascinující a myslím,
že teď prostě musím být kosmonaut.
Nye: Všichni se na to těšíme.
Tak nám zamávej, až budeš tam nahoře.
Mohamed: Jasně. Nye: Dorothy, Saro,
vy jste vyrazily do Japonska
a sledovaly start rakety se svým experimentem.
Musely jste mít důvěru, že udělají všechno správně.
Ma: To jo. Chen: Věděly jsme, že to zvládnou.
Nye: Podívejme se na to.
Chen: Z návštěvy Japonska
se nejvíc těším
na start rakety.
Myslím, že je to něco,
co většina lidí nikdy neuvidí.
Je vzácné něco takového sledovat.
Ma: Toto je nejblíže,
jak se můžeme dostat
ke startu rakety.
Chtěla jsem to vidět
už od dětství.
Chen: Moc mě těší,
že je náš experiment na palubě.
Jóó!
Bylo velmi vzrušující sledovat
raketu s naším pokusem na palubě
a těšit se na start.
Ma: Byly cí*** vibrace,
byl vidět oheň a dým,
bylo to prostě úžasné.
Sny se opravdu plní.
Náš experiment letí do vesmíru.
Ještě nedávno jsme jej vymýšlely v malé učebně
v městečku Troy v Michiganu
a teď je na cestě na ISS.
Nye: Páni, to bylo –
– to bylo naprosto úžasné.
Jaký to byl pocit, když váš výtvor letěl do vesmíru?
Chen: Bylo to neuvěřitelné.
Jsme na to opravdu hrdé
a jsme také velmi vděčné.
Cítíme obrovský vděk...
Jsem ráda, že jsme tuto příležitost dostaly.
Ma: Ano. Je to určitě vzrušující.
Nye: A na výsledek se podíváme již
za pár minut.
Vždyť s námi budou, pro všechno na světě,
mluvit až z oběžné dráhy.
Nyní se s námi, jak jsem již dříve ohlásil,
prostřednictvím Hangoutů Google spojí zajímaví hosté
z komunity projektu Space Lab.
Takže vítám porotkyni programu Space Lab a pedagožku Becky Parkerovou.
Parkerová: Ahoj. Nye: Dobrý den.
Astronauta Evropské kosmické agentury a bývalého velitele
Mezinárodní vesmírné stanice Franka De Winnea.
[smích]
OK.
Slyšíme se, slyšíme se? Dobrý den.
De Winne: Ano, ano, slyšíme se.
Nye: Výborně.
A nakonec zde máme uznávaného vědce,
který zkoumá pavouky –
Petera Smitherse z plymouthské univerzity.
Smithers: Zdravím.
Nye: A Stefanii Countrymanovou ze společnosti BioServe.
Tady vás máme. Dobrý den.
Countrymanová: Zdravím.
Nye: Děkuji všem,
že jste si na nás udělali čas v našem hangoutu.
Becky, rád bych začal od vás.
Jste učitelka.
Jak důležité podle vás je nadchnout děti pro vědu,
především pro výzkum vesmíru?
Parkerová: Výzkum vesmíru
je sám o sobě nesmírně poutavý,
takže se o něj stejně každý zajímá.
Ale je důležité nadchnout pro vědu hlavně mladé lidi,
kteří dokáží vyřešit velké problémy,
například výrobu energie nebo nedostatek potravin.
Protože potřebujeme i vědce,
kteří budou řešit problémy tady na Zemi.
Nye: Ano, přesně tak.
Petere, teď mě zajímá váš názor.
Myslíte, že věda je schopná nezbytného pokroku
i bez vesmírného výzkumu?
Smithers: Nějakého pokroku ano.
To určitě.
Ale je to jako chtít pochopit celou planetu tím,
že se projdete po vlastní zahradě.
Pokud chcete plně porozumět záhadám a divům světa,
musíme vyrazit do vesmíru.
Nye: Úžasné. Franku,
vy jste bývalý velitel vesmírné stanice.
Proč je pro vás vesmírný program důležitý?
Proč bychom měli zkoumat vesmír?
De Winne: Je velmi důležitý.
Když se ohlédnete do minulosti, tak zjistíte,
že každá společnost postupovala kupředu jen tehdy,
když začala objevovat něco nového.
Lidé získali nové znalosti,
nové zkušenosti.
Tady na Zemi máme spoustu problémů,
a pokud je chceme řešit a jako lidstvo se posunout kupředu,
nesmíme přestat objevovat nové věci.
A vesmír je přirozeně naše nejzazší hranice,
takže je jednou z oblastí,
ve které samozřejmě musíme jít dále a kterou musíme zkoumat.
Nye: Výborně.
Berete mi slova z úst.
Stefanie, pamatujete si,
kde začal váš zájem,
proč jste se začala zajímat o vědu a vesmír?
Countrymanová: Ano. Věda mě zajímala
už od dětství.
Pamatuji si, že již tehdy mě zajímala
příroda a živé organismy a že jsem se snažila pochopit,
jak vlastně fungují.
A když jsem před 13 lety začala pracovat pro BioServe,
mohla jsem zkoumat živé organismy ve vesmíru.
To je jedinečná příležitost,
která se doufám naskytne i dalším lidem.
Nye: Taková věc vás změní. To je úžasné.
Já sám jsem již po dobu
několika let výkonným ředitelem
společnosti Planetary Society.
Členem jsem už 32 let.
Takže mě dnešní události velmi zajímají.
Tady budu muset náš rozhovor přerušit,
protože dostávám signál,
že nás již za chvíli budou kontaktovat
z ISS.
Je teď...
...zhruba někde *** Atlantikem.
Pro sběratele zajímavostí· o Mezinárodní vesmírné stanici dodávám,
že se pohybuje rychlostí 28 000 kilometrů za hodinu.
To je 470 kilometrů za minutu,
osm kilometrů za sekundu.
To znamená 17 500 mil za hodinu.
Desetkrát rychleji než kulka.
Snad jí naše satelity stačí.
Ha ha!
Ne, dělám si legraci.
Satelity jsou ve skutečnosti ještě o něco rychlejší.
Takže za chvíli se spojíme s ISS
a naší astronautkou Sunny, Sunitou Williamsovou.
Přibližně za... ...deset minut.
Myslím, že byste se rádi podívali na vítězné pokusy,
které se právě řítí vesmírem.
Amre, můžeš mi z té police
podat svůj experiment se skákajícími pavouky?
Mohamed: Jasně.
Nye: Co přesně se pomocí své klece s pavouky
ve vesmíru snažíš dokázat?
Mohamed: Chtěl jsem zkoumat účinky
mikrogravitace na skákavkovité pavouky
během lovu kořisti.
Tuto krabici jsem vybral, protože obsahuje schránku,
ve které pavouk zůstane, než se krabice dopraví
na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Pavouk ve schránce přežije –
Nye: Má tam vodu a –
Mohamed: Vše, co pavouk potřebuje k přežití.
Je zde také schránka na mušky octomilky,
které poslouží jako kořist.
Nye: Aj! Mohamed: A – [smích]
A až bude vše ve vesmíru a připraveno,
astronaut stlačí píst,
vypustí mušky... Nye: Vypustí, aha.
Mohamed: ...do hlavní části schránky a pokus může začít.
Nye: Podívejme se na tvého osminohého přítele.
Toto je Skákavka pruhovaná,
pruhovaná proto, že má na sobě tyto krásné pruhy...
Mohamed: Salticus scenicus, Skákavka pruhovaná.
Má čtyři páry velkých očí,
zahnuté nohy, přesně osm nohou,
a snovací žlázy. Nye: K předení pavučin.
Snovací žlázy, ano. Mohamed: Aby mohl plést pavučiny.
Nye: A ty jeho oči, to je zvláštní věc.
Jejda, jejda! To je spousta očí.
Mohamed: Čtyři páry očí pavoukovi
umožňují velmi široký rozhled –
– velké zorné pole.
Zorné pole je širší než u lidí.
Ať už je kořist kdekoli,
pavouk ji vždy vidí.
Objeví kořist kdekoli –
– jeho oči jsou skoro tak dobré jako lidské oči.
Nye: A vidí barevně. Mohamed: Ano.
Nye: Páni. Tady máme simulaci.
Pavouk pozoruje kořist.
Bezbrannou octomilku.
Předpokládáme, že po ní takhle skočí, ne?
Mohamed: Tady na Zemi dokáže pavouk
odhadnout vzdálenost a přizpůsobit svou dráhu letu gravitaci,
aby přistál přímo na kořisti.
Nye: A co je tohle?
Mohamed: Než pavouk vyskočí, přichytí vlákno pavučiny
k povrchu, ze kterého skáče,
takže když svůj cíl netrefí,
může vyšplhat zpět a zkusit to znovu.
Nye: Ano, na rovném povrchu je to snadné,
ale když skáče třeba z rostliny nebo –
Mohamed: Třeba z květiny. Nye: Ano.
Mohamed: Může si tím zachránit život.
Nye: Tady máme další simulaci,
která porovnává skok pavouka
s olympijským skokem do dálky.
A pavouk doskočí – – ne, to je člověk,
který doskočí 8 metrů 31 centimetrů.
8 metrů...
To byla letošní zlatá medaile.
Je to přibližně... ...čtyřnásobek lidské výšky.
Ale skákavka doskočí v poměru ke své velikosti
ještě mnohem dále, že? Mohamed: V poměru
k velikosti těla pavouk pomocí zvláštních svalů
doskočí mnohem dále, než je
čtyřnásobek jeho délky.
Nye: A bez rozběhu. Mohamed: To nepotřebuje.
Nye: Takže ty jsi
usoudil, že ve vesmíru se pavouk bude
muset přizpůsobit, že?
Mohamed: Aby dokázal přežít, musí se přizpůsobit.
Myslím, že při prvním pokusu
pavouk poletí... Nye: Rovnou za nosem.
Mohamed: Ano. Bude počítat s gravitací,
jako tady na Zemi,
takže mine cíl a poletí pořád dál.
Nye: Tady je cíl. Ale domníváš se,
že po chvíli se pavouk dokáže přizpůsobit, že?
Mohamed: Občas si říkám, že možná nepřežije,
ale pevně věřím, že se přizpůsobí.
Nye: Tak uvidíme. Jen si to představte.
To je něco – – pavouci na vesmírné stanici.
Tenhle scénář se napíše sám.
Hu! [dívky se smějí]
Takže tohle je přesná replika
pavoučí klece?
Mohamed: Stejná jako ve vesmíru.
Nye: Pavoučí schránka.
Je to pěkné, ale není tu žádný pavouk.
Mohamed: Není? Kam se poděl?
Nye: Viděli jste to? Viděli jste to?
Jeden malý krok pro Amra,
ale velký skok pro skákajícího pavouka.
To je vynikající. Děkuji, bude to úžasné.
Mohamed: Já děkuji. Nye: Díky, Amre.
Podívejme se nyní na druhý experiment.
Dorothy, Saro,
váš experiment vychází z předchozího
výzkumu NASA
na Mezinárodní vesmírné stanici,
který se týkal jedné z nejodpornějších bakterií –
– salmonely.
Je to tak? Dělá se mi z toho špatně.
Astronauti zjistili, že bakterie, které byly na oběžné dráze
a byly dopraveny zpět na Zem,
byly více nakažlivé,
jak říkají vědci „virulentnější“,
než když planetu opustily.
Saro, Dorothy,
jak jste na tohle přišly?
Co vás k tomu přimělo? Co vás na tom zaujalo?
Chen: Zjistily jsme,
že salmonela se ve vesmíru
stává škodlivější, virulentnější,
a napadlo nás, že když je to tak,
tak by mohlo být možné zdokonalit i „správné“ bakterie.
Aby byly virulentnější,
ale způsobem, který by byl lidem užitečný.
Tyto kmeny bakterií mají společný gen,
takzvaný gen HFQ, který – Nye: Náš starý známý gen HFQ.
Ano. Chen: Ano, je to dobrý přítel.
Nye: Můžete mi podat tu věc z police?
Chen: Jasně. Ma: Jistě.
Nye: Takže tohle –
– zkrátka jste bakterie umístily do těchto vesmírných zkumavek.
Chen: Ano. Jsou v horní části,
a až se dostanou do vesmíru,
tak je astronautka Sunita Williamsová
vypustí do spodní části nádoby,
kde se budou množit v různých prostředích.
Nye: Takže je nechcete vypustit před startem.
To by vám experiment pokazilo.
Ma: Ano, musejí se množit jen ve vesmíru.
Nye: Takhle tedy Bacillus subtilis vypadá.
Opravte mě, jestli se mýlím,
ale ve skutečnosti nejsou takhle veliké, ne?
Chen: To ne. Ma: Ne.
Nye: Čekal bych, že se budou –
– když se bakterie dělí na poloviny –
– že se rozdělí podélně, jako když chcete rozkrojit rohlík,
ale ony se dělí opačně, že?
Chen: Ano. Nye: Dělí se takto.
Strašně mi připomínají sýrové křupky Cheetos.
Ale tady jsme v Británii.
Britové jim neříkají Cheetos.
Tady jim říkají Wotsits.
Jeden kus je Wotsit, je to taková
slovní hříčka. [dívky se smějí]
Dáte si? Chen: Nechutnají mi.
[smích]
Nye: Pokud mě paměť neklame, tak Bacillus subtilis
jsem ještě neochutnal,
ale tohle – – tohle bude asi lepší.
Jde o to, že se tyhle věci rychle množí, že?
Jsou to bakterie, takže... Ma: Ano.
Nye: Až budou ve vesmíru,
budou se jen dělit a dělit.
Nejdřív budou dvě, pak čtyři,
potom 8, 16, 32, 64.
Šup šup! A je jich spousta.
A vy si myslíte, že budou...
...že se budou rozmnožovat lépe,
že zkrátka získáte lepší, odolnější
a úžasnější Bacillus subtilis.
Chen: Jo.
Nye: Takhle se budou množit, velmi rychle,
a bude jich obrovské množství.
Ale musíte je do něčeho dát, že?
Takže jste vymyslely tuhle soupravu...
...řekněme testovacích zkumavek. Ma: Ano.
Pro kontrolu zde máme
běžný růst Bacillu.
Nye: Tady vlevo? Ma: Ano.
Nye: Takže takhle by to vypadalo na Zemi.
Ma: Ano. Pak je tu neupravený vzorek,
který je stejný jako kontrolní,
ale bude ve vesmíru.
Nye: Tento. Ma: Ano.
Nye: Takže tohle – – tady bude
několik málo bakterií, tady jich bude hodně...
Ma: Ano. Nye: A zde jste
do zkumavek něco přimíchaly, ne?
Ma: Ano. Myslely jsme, že když ionty fosfátu
podle všeho brání zvyšování
virulence bakterií salmonely –
Nye: Aha, v prvním experimentu.
Ma: Ano, v předchozím experimentu.
Myslely jsme, že když je to stejný gen,
tak by fosfáty mohly omezit
i virulenci B. subtilis, který máme zde.
Nye: Dorothy, co je v té poslední?
Chen: Daly jsme tam hnojiva –
– obsahují ionty fosfátu,
to je hlavní složka hnojiv,
ale také obsahují další nečistoty a chemikálie,
ze kterých se hnojivo skládá.
Nye: Například nitráty, fosfáty...
Chen: Ano. Myslíme, že by mohly
růst bakterií zpomalit ještě více.
Nye: A už za pár minut se podíváme,
jak to dopadlo. Paráda.
Vraťme se k našemu hangoutu.
Franku, pokud jsou hypotézy správné,
znamená to, že výsledky našich experimentů
astronautům umožní být ve vesmíru
delší dobu a dostat se ještě dál
než kdykoli předtím?
De Winne: V to doufáme.
Je to jedna z věcí, o které se samozřejmě
snažíme.
Dnes létáme okolo Země,
ale budeme chtít pokračovat dále.
Chceme objevovat, vrá*** se na Měsíc,
letět na Mars – – kdo ví, kde skončíme?
Ale je zde také spousta otázek,
které budeme muset nejprve zodpovědět.
Zajímavé na tom samozřejmě je,
že když tyto otázky zodpovíme,
všechny ty vědecké záležitosti,
tak to bude přínosné nejen pro delší lety astronautů –
– na Měsíc, na Mars –,
ale bude to velmi přínosné i pro
lidi na Zemi.
A to je na výzkumu vesmíru a na všem,
co s tím souvisí, opravdu zajímavé.
Nye: Dobrá. Vy jste byl ve vesmíru, že?
Jak to tam vypadá?
De Winne: Být ve vesmíru je skvělé.
Především se můžete vznášet,
a tak jako ti pavouci na začátku
se musíte přizpůsobit, protože když
se na něco zaměříte, tak to zezačátku minete.
Ale lidský mozek se přizpůsobí.
Bude zajímavé sledovat, zda se přizpůsobí i pavouci.
A uvidíme, – Nye: Jak dlouho –
– když jste byl ve vesmíru
a chtěl jste někomu něco podat,
jak dlouho trvalo, než se vám to podařilo?
De Winne: Několik pokusů.
Ale ne mnoho,
protože lidský mozek je velmi vyvinutý
a jsme zkrátka přizpůsobivý druh.
Bude zajímavé vidět,
jak se přizpůsobí mozek a reflexy pavouka.
Ale chtěl jsem ještě říct, že další zajímavá věc
je pozorovat Zemi z vesmíru.
Tam nahoře si skutečně uvědomíte –
– byl jsem astronaut, byl jsem ve vesmíru ve vesmírné lodi –
– ale vlastně jsme všichni astronauti na planetě Zemi.
To je hodně důležité.
Je to jen maličká koule
uprostřed obrovského vesmíru. Nye: Ano, je to úžasné.
Je to nepopsatelné a vy jste tam byl.
Je mi líto, Franku, ale musíme se posunout dál,
protože dostávám signál,
že se již brzy spojíme s vašimi kolegy
na Mezinárodní vesmírné stanici.
Děkuji vám velmi pěkně. Ať se vám daří.
Tak, to by bylo.
Teď pojďme do druhé části laboratoře,
do našeho doupěte.
Projdeme tajnými dveřmi.
Nejsou moc tajné. Vlastně jsou přímo tady.
Pěkné, že?
Takže, Becky, vy jste byla jedním z porotců.
Co bylo na našich vítězích výjimečného?
Parkerová: Tři věci.
Velmi dobře a originálním způsobem
využili možností pobytu v mikrogravitaci.
Je v tom pořádný kus skutečné vědy.
Předvedli správné použití vědecké metody.
A také jsou velmi zapálení.
V budoucnu z nich budou skvělí vědci,
takže se ukázali jako vhodní kandidáti.
Nye: Stefanie, jsou to velmi mladí lidé,
jsou jejich experimenty vhodné do vesmíru?
Chci říct, jsou stejně dobré jako ostatní pokusy
na Mezinárodní vesmírné stanici?
Countrymanová: Ano, jsou velmi podobné
přírodovědným experimentům,
které na stanici provádíme.
A mají správné vědecké základy
pro provedení v prostředí mikrogravitace,
takže jsou naprosto patřičné
a velmi vhodné do vesmíru.
Nye: Výborně.
Tady se budeme muset zastavit,
protože vidím,
že Mezinárodní vesmírná stanice právě zkřížila dráhu
s naším komunikačním satelitem.
A přestože nejsem astronaut –
– i když jsem se hlásil –, tak tu máme alespoň laptop,
který je stejně skvělý,
jako počítače tam nahoře.
Takže vzhůru do řídicího střediska NASA,
kde nás spojí s vesmírnou stanicí.
Podívejte se na ně.
Řídicí středisko. [smích]
Co tam asi dělají? No, řídí misi.
Takže se musejí opravdu –
– koukejte, jak si tam jen tak sedí.
Ta věc letí 28 000 –
– letí rychlostí 10 kilometrů za sekundu.
„To je toho!“
Osm kilometrů za sekundu, desetkrát rychleji než kulka
a oni si říkají: „Jasně, klídek.“
Takže... [nesrozumitelný rádiový šum]
Myslím, že máme spojení.
Houstone? Houstone, tady je Bill z Londýna.
Slyšíte nás?
žena: Základna Houston na druhém kanálu. Jsme připraveni začít.
Studio YouTube Space Lab, tady Houston.
Zavolejte stanici kvůli kontrole spojení.
Nye: ISS, slyšíme se?
Tady je Bill Nye ze studia YouTube v Londýně.
Slyšíme se?
Sunny – Williamsová: Na Mezinárodní
vesmírné stanici vás slyšíme jasně a zřetelně.
Nye: Výborně.
Williamsová: Jak se má Bill Nye „The Science Guy“?
Nye: Máme se skvěle.
Vypadáš výborně. Je to vzácná příležitost –
Můžeme se jenom ujistit, rozumíš mi,
že opravdu jsi na vesmírné stanici?
Že nevisíš na nějakých skrytých lankách ze stropu.
Ale možná to dokazují už jen tvoje vlasy.
[smích]
[nesrozumitelný rádiový šum]
Takže to mi stačí.
Williamsová: Na to by tu muselo být
hodně lanek, aby mi s vlasy udělaly tohle.
Ale ujišťuji vás, že jsme ve vesmíru.
Nemyslím –
Nejsem gymnastka, takže nemyslím,
že bych ve skutečnosti dokázala tohle.
Nye: Páni, velmi dobré. [potlesk]
A ještě k tomu zpomaleně.
Williamsová: Tady to zvládnu, jako by mi bylo deset.
Nye: Vynikající.
Ale vážně, opravdu si vážím toho,
že sis na nás – – podívejte na ten postoj! –
– že sis na nás našla ve svém rozvrhu čas.
Máš tam toho jistě hodně.
Chtěl bych ti představit pár lidí,
kteří jsou se mnou tady na Zemi.
Máme tu vítěze soutěže YouTube Space Lab.
Dorothy, Saru a Amra.
Ahoj všem.
Ahoj, ahoj, ahoj.
Takže, Sunny,
ty jsi pracovala na jejich experimentech, že?
Williamsová: Jsem ráda, že tu můžu být s vámi.
Ráda jsem vás ve Washingtonu DC poznala
a blahopřeji vám.
Jistě jste od té doby měli velmi nabitý program
a doufám, že se dobře bavíte.
Nás tady nahoře vaše experimenty baví,
takže vám děkuji.
Nye: Vypadáš velmi odpočatě.
A odložila sis mikrofon do vzduchu.
To je milé.
Jestli se to tak dá říct, když ani nevíme,
který směr je nahoru a který dolů.
Jak vypadá váš běžný den?
Mám dojem, že tam máte spoustu práce.
Williamsová: Každý den je jiný,
máme toho opravdu hodně.
Máme tu běžné pracovní dny podle časového pásma GMT, jako vy.
Vstáváme zhruba v 6.00
a chodíme si lehnout přibližně v 10.00,
ale každý den je jiný. Provádíme vědecké experimenty,
cvičíme, chodíme na procházky do vesmíru
nebo se věnujeme robotice.
Právě jsme vypustili modul HTV,
japonský modul, který jsme tu měli a včera odletěl.
Jde to jedno za druhým.
Každý den je trochu jiný.
Což je skvělé.
Nye: Hmm, vesmírné procházky, japonské moduly,
vědecké objevy, to je rutina.
Ale musíte jistě dělat i jiné věci,
jako třeba prát a mýt nádobí, ne?
Williamsová: Naštěstí pro nás
je většina jídla v jednorázových nádobách,
které se vyhazují,
takže nádobí umývat nemusíme.
Když se *** tím zamyslíš, tak nádobí nemůže
ve vesmíru fungovat, takže jíme
z různých jiných nádob,
které se nemyjí.
Nye: A co tak většinou jíte?
Williamsová: A je tu poměrně čisto,
takže naše oblečení se většinou moc nezašpiní.
Nye: Jaké jídlo tam nahoře jíte?
To zpoždění způsobuje rychlost světla.
Williamsová: Máme tu různé druhy jídla,
což je skvělé. Zrovna v tomto –
[Nye je slabě slyšet z rádia]
[smích]
V tomto malém balíčku, máme fajity,
které většinou jíme s tortillou,
protože chleba se tu hodně drobí a je pak všude,
máte ho ve vlasech a tak.
Taky máme hodně sušeného jídla,
přesněji řečeno dehydrovaného,
hydrátor je přímo tady nade mnou.
Tady je květák a taky špenát,
protože se jistě dívá moje matka,
tak ať vidí, že jím zeleninu.
[smích]
A pak máme samozřejmě věci v konzervách
a taky sladkosti
a jiné věci,
které máte rádi i dole na Zemi.
Nye: Vypadá to...
Vypadá to chutně. A jak se daří experimenty?
Můžeš nám ukázat naše pokusy?
Aha. Mňam.
[smích]
Williamsová: Určitě.
Asi myslíš ty experimenty,
které vymysleli tvoji hosté?
Amrův experiment... Nye: Ano.
Williamsová: A experiment Dorothy a Sary,
mám je přímo zde.
Takže je opravdu máme ve vesmíru.
Tady je schránka.
Je v ní experiment Dorothy a Sary.
A vidíme, že se od doby,
kdy jsme odstartovali, trochu změnila barva.
Nejdřív byly zkumavky více červené,
a pak jsme je ve schránce promíchali.
Teď je díky barvivu vidět,
že se barva změnila, takže je jasně patrné,
že se bakterie množí.
Ale uvidíme, jak budou vypadat,
až se vrátí na Zemi v modulu Space X,
který se vrací na konci října.
Nye: To znamená, že je tam barvivo,
které mění barvu podle kyselosti,
takže když bakterie metabolizují – jejda! –
– když metabolizují, tak se změní barva.
Máte v tuto chvíli nějaké dotazy?
Williamsová: Přesně tak. A druhý experiment –
Nye: Pardon, pardon.
Williamsová: – na který se...
Druhý experiment, na který
se budete chtít podívat, pokud se mi podaří
zaostřit kameru,
je samozřejmě naše malá Nefertiti.
Zkusíme na ni zaostřit, vydržte chvíli.
Nye: Je krásná – Williamsová: Vidíte?
Nye: Ano, vidíme ji.
A je tam spousta mrtvých much.
Williams: Vypadá trochu strašidelně.
Myslím, že se jí daří dobře.
[smích]
Nye: Amre, máš nějaký dotaz
ohledně svého pavouka?
Mohamed: Ano, určitě mám dotaz.
Vidím, že je tam v pavučinách
spousta mrtvých mušek.
Viděla jste ji při lovu skákat?
Williamsová: No ano.
Byla v zařízení CGBA –
Tedy přesněji řečeno ve svém teráriu,
které bylo v této schránce,
kde ji mohla posádka pozorovat a fotit,
tady přímo v této schránce.
Občas jsem ji samozřejmě
spolu s Kleopatrou musela vyndat,
abych je nakrmila, musela jsem otevřít západku,
aby vylezly další mušky.
Jednoho dne jsem je krmila –
– měla jsem rozsvícená světla, stejně jako teď,
protože jsou zvyklé lovit ve dne.
Chtěla jsem se podívat, jestli ji uvidím lovit.
Viděla jsem ji sledovat mušku,
nic netušící mušku,
pozorovala ji a opatrně se přibližovala
a najednou skočila přímo na ni.
Bylo to úžasné,
řekla bych, že pavouci se přizpůsobili dokonale.
Byla to ohromná podívaná.
Nye: Páni.
Vidím, že to na tobě zanechalo dojem.
To je skvělé.
Takže pavouci se dokázali přizpůsobit,
jak jsi předpokládal, Amre.
Saro, Dorothy,
chcete se Sunny na něco zeptat?
Chen: Ano. Ahoj, Sunny.
Zajímá nás, jestli jste si všimli nějakých rozdílů
v odstínech žlutého zbarvení jednotlivých zkumavek,
které by ukazovaly,
jak se naše bakterie v různých prostředích množí?
[smích]
Williams: Pardon, můžeš tu otázku
ještě jednou zopakovat? Chen: Jsou vidět nějaké –
Ma: Různé odstíny žluté.
Je vidět nějaká změna zbarvení,
nebo mají všechny stejnou barvu?
Williamsová: Vypadají různě.
Zrovna tahle se povedla. Náhodou jsem vytáhla číslo pět,
ale každá má trochu jinou barvu.
Tahle je pěkně oranžová,
ale některé jsou světlejší
a některé mají tmavší odstín červené,
takže je každá trochu jiná.
Víte, nevěděla jsem –
Divila jsem se počtu datových bodů,
které jste určily, nevěděla jsem,
proč mají různé barvy.
Všimla jsem si toho hned, jak jsem zkumavky vyndala
a podívala se na ně, když jsem je fotila,
že se výrazně liší, že mají výrazně
jinou barvu. Takže vás
jistě čekají zajímavé výsledky.
Teď je uchováváme v této schránce
v teplotě čtyř stupňů,
takže budou v klidu,
než vám je pošleme zpět na Zemi.
Ma: To je skvělé.
Nye: To je přesně to, co jste očekávaly, ne?
Ma: Ano. Chen: Ano.
Nye: To není špatné.
Je to skvělé,
oba vaše pokusy se zdařily tak,
jak jste předpokládali.
A ty, Sunny, na tom máš velký podíl,
čehož si velmi vážíme. Chen: Děkujeme.
Ma: Ano, moc děkujeme.
Nye: A otázky na tebe
nemají jen tito mí hosté,
mimochodem děkujeme za odpověď, ale také jejich spolužáci
ze školy v Michiganu ve Spojených státech.
Tak pojďme na to.
dívka: Ahoj, Dorothy a Saro.
druhá dívka: Ahoj všem ve studiu.
žena: Zdravíme vás z michiganského města Troy
a také bychom se astronautky Sunny chtěli na něco zeptat.
chlapec: V létě proběhla olympiáda
a nás by zajímalo, jak se změnily vztahy mezi národy,
když byly zveřejněny medailové pozice.
[smích]
Williamsová: Zajímavá otázka.
Máme tady
trochu zpožděné televizní vysílání,
které přenášíme datovým proudem.
Říkáme mu K. U.
Takže když byla olympiáda, pustili jsme si K. U.
a u večeře se podívali na důležité výsledky,
což bylo skvělé.
Sešli jsme se všichni u stolu
a dívali se na Olympiádu.
Byl to pro všechny spíš sbližující zážitek,
protože jsme navzájem fandili svým týmům.
Když například vyhrálo Japonsko
nebo Rusko, tak jsme
se radovali společně.
Takže to pro mezinárodní vztahy
bylo opravdu přínosné.
Nebylo to nijak nepříjemné.
Spíš jsme se navzájem podporovali
a díky znalostem kolegů na palubě jsme se
seznámili s cizími sportovci.
Byla to zábava.
Nye: To jsou dobré zprávy.
Velmi dobré zprávy, protože další dotaz
je od držitele zlaté olympijské medaile,
který je – spolu s pavouky –
mistrem ve skoku do dálky, Grega Rutherforda.
Ahoj Gregu.
Rutherford: Ahoj, Sunny, tady je Greg Rutherford.
Chci se jen rychle zeptat:
Kdyby byl Amrův pavouk stejně velký jako já,
tak by na Zemi doskočil dál.
Ale porazil by mě i ve vesmíru?
Nye: Aj, přepojili nás na Stefanii –
Aha, už je to v pořádku.
Williamsová: Myslím, že byste pavouka
překonal díky hmotnosti.
[smích] Nye: Výborně.
To je dobré vědět.
Další otázka je od vedoucího mise
sondy Curiosity na Mars,
Bobaka Ferdowskiho, muže s čírem.
Dobrý den, Bobaku.
Ferdowski: V laboratoři pro výzkum tryskového pohonu
připravujeme mise robotů.
Zajímalo by nás,
jak je možné tyto mise zdokonalit,
aby byly prospěšné lidským posádkám?
Williamsová: To je výborná otázka,
někteří lidé si totiž myslí,
že robotika a pilotované lety
jsou tak trochu konkurenční obory.
Je mezi nimi jakási soutěživost.
Ale já myslím, že roboti jsou úžasní,
protože se jako první dostanou do míst,
k jejichž návštěvě dosud lidé nemají dostatečně
vyspělé technologie. Až se k nim připojí lidé,
mohou za posádku začít dělat rutinní činnosti,
aby astronauti mohli podniknout
další krok ve výzkumu vesmíru.
Myslím, že lidé a roboti mohou
mohou postupovat společně,
a dostat se tak co nejdál do vesmíru.
Robotika a pilotované vesmírné lety
jsou skvělá kombinace.
Nye: To je vynikající.
Jako ředitel společnosti Planetary Society
toto velmi podporuji.
Jsem rád, že máš stejný názor, Sunny.
To je výborné. Změníme svět.
Ale teď tu máme spoustu otázek
od diváků přímého přenosu z celého světa
a první je na řadě Pecka Ulala.
„Co jste ve vesmíru viděla nejkrásnějšího?“
Co na tebe udělalo největší dojem, Sunny?
Williamsová: Řeknu vám, že nejúžasnější je,
když se podíváte z okna
a vidíte například auroru borealis
nebo světla na jižní polokouli.
Je to skvělé, protože vám to dá pocit perspektivy,
jasně vidíte,
že množství energie kolem nás a ve vesmíru je ohromné
a větší než cokoli, co si dokážeme představit.
A že je stále co objevovat.
Potom samozřejmě pohled na naši planetu.
Je prostě krásná.
Je modrá, je zelená, je fialová.
Vidíte, jak se hýbou mraky, jak se tvoří led.
Je to úžasná podívaná.
Říkala jsem to již několikrát.
Chtěla, bych aby se na oběžnou dráhu jednou dostal každý,
pak by si lidé více vážili planety
i lidí, kteří ji obývají.
Je tak mírumilovná a krásná.
Nye: To je pěkné.
Ty jsi náš vyslanec, naše žena ve vesmíru.
Díky.
Mám tu další otázku, tentokrát od Kadena
nebo Kaydena Cuchery.
„Vadí vám někdy, že jste tam nahoře
zavření v tak malém prostoru?“
Williamsová: Vůbec ne. Je to tady skvělé,
byla jsem tu, už když byl prostor
ještě menší a byli jsme zde tři.
Teď je nás šest, ale máme přes deset modulů,
které jsou připojené ze všech stran,
od přední části stanice
až po ruskou část tady vzadu.
Je to jako pětipatrový dům.
Jsou tu okna, ze kterých se můžeme dívat.
Ve vesmíru je všechno zábavnější.
I uklízení je zábavné, být stále uvnitř se vám neomrzí,
protože máte stále něco na práci.
A jednou za čas se dostanete také ven,
což je ještě zábavnější.
To, že jsme tu zavření, mi vůbec nevadí.
Je to skvělé. Nye: To je dobře.
Další dotaz je od Broyanny Paige Hendersonové:
„Jak dlouho trvá váš výcvik?“
Jak dlouho ses musela připravovat
a co jste při výcviku všechno dělali?
Williamsová: To je velmi dobrá otázka.
Myslím, že si lidé často neuvědomují,
že vesmírná stanice je, jak už jsem říkala,
opravdu velká a plná přístrojů.
Nemáme tu elektrikáře,
instalatéry ani odborníky přes IT.
Děláme si všechno sami.
Takže výcvik trvá zhruba dva a půl roku
a učíme se v něm o amerických modulech,
japonských modulech, evropských modulech
i ruských modulech.
Hodně kvůli tomu cestujeme po světě,
učíme se také rusky,
protože nahoru létáme ruským Sojuzem.
Učíme se všechna plavidla ovládat,
takže trénink je hodně rozsáhlý a rozmanitý,
abychom zvládli i ty instalatérské,
elektrotechnické a veškeré jiné činnosti.
Je to celá řada dovedností, ale těch 2 a půl roku
je nesmírně zábavných.
Seznámíte se přitom se svými kolegy z posádky,
protože se školíme všichni společně.
Nye: Když už mluvíš o seznamování,
tak jsme si nemohli nevšimnout,
že kolem tebe před chvíli kdosi proletěl.
Kdo to byl?
Williamsová: To byl Aki.
Zastupuje tady
japonskou vesmírnou agenturu.
On, já a Jurij Malenčenko
z ruské vesmírné agentury jsme přiletěli v jednom Sojuzu
a druhým Sojuzem přiletěli
Američan Joe Acaba
a dva Rusové, Gennadij Padalka
a Sergej Revin, kteří se v neděli
vrací domů.
Takže tu máme různé lidi
a za další zhruba měsíc přiletí další Sojuz
s dalším Američanem a dvěma Rusy.
Je tu dost rušno, vesmírné lodě přilétají
a odlétají, posádka se obměňuje.
Tohle je laboratoř, tady pracujeme,
takže se tu pohybuje hodně lidí.
Nye: Ale pohybují se dost nezvyklým způsobem, Sunny.
Jen tak si poletují. To je dost dobré.
Další otázka pochází ze sociálních sítí.
Je od Douglase Martina.
„Jak vypadá Sirius,
když jste tam nahoře, o něco blíže?“
Sirius je hvězda.
Jak vlastně vypadá jakákoli hvězda?
Williamsová: To je zajímavá otázka.
Jsme vlastně jen 250 mil,
400 kilometrů, *** Zemí,
takže když si to představíte,
tak nejsme od zemského povrchu
k ostatním planetám a hvězdám
o moc blíž.
Velikostí jsou stejné, jako když se díváte ze Země.
Ale vesmír mimo atmosféru je průzračně čistý.
Jasně vidíte texturu
té temnoty, která je všude kolem.
Nevypadá to jako černý kus papíru.
Stále to někam pokračuje.
I hvězdy jsou naprosto jasné
a jasně svítí,
takže vidíte hvězdy různých velikostí,
stejně jako na Zemi,
některé jsou menší, některé větší.
Ale září naprosto jasně,
je to jako v noci,
když vidíte miliony hvězd. Jako když...
...když jste na místě, kde není světelné znečištění
a je úplně jasná obloha.
Je to nádherné.
Nye: Paráda.
Máte nějaké další otázky?
Mohamed: Já bych... Nye: Máte ji přímo tady.
Nebo přímo tam. Ma: Ano.
Mohamed: Já bych měl otázku.
Kolik východů slunce za den vidíte?
Za 24 hodin...
Williamsová: Za 24 hodin obletíme Zemi 16krát,
takže vidíme 16 východů a západů slunce.
Tady v laboratoři máme přímo pode mnou okno,
ale používáme ho k focení,
takže je zakryté černým poklopem,
aby snímky vyšly co nejlépe.
Hned za rohem je kupole
a někdy je vidět přímo z tělocvičny,
takže když cvičíte a posilujete,
vidíte slunce přímo *** sebou.
Ale největší rozdíl zaznamenáte,
když jste venku ve vesmíru.
Jenom oteplování a ochlazování, které sluneční cyklus způsobuje,
je naprosto neuvěřitelné.
Ještě než na vás slunce začne sví***,
už cítíte, jak se kolem vás vytváří teplo.
Je to úžasná věc, jak moc
se vakuum vesmíru otepluje a ochlazuje
a jaký má sluneční svit vliv. Nye: Fascinující.
Připomínám, že to nejsou žádná kouzla.
Je to věda! To je moc zajímavé, Sunny.
Vřelé díky.
Bohužel se budeme muset rozloučit.
Naše satelity ztratí spojení.
Chceš ještě něco říct vítězům,
Dorothy, Saře a Amrovi? Ještě jednou děkujeme.
Williams: Především vám blahopřeji.
Vaše pokusy se povedly na výbornou.
Vím, že jsme v soutěži, v této přehlídce
budoucích vědeckých kapacit, měli tisíce
dalších skvělých kandidátů,
takže děkuji i všem ostatním.
Díky vám se celá soutěž povedla.
Je pro nás velkou ctí, že jsme byli její součástí.
Děkuji. Nye: Díky, Sunny.
Bylo to skvělé, děkujeme mockrát.
Teď tě necháme vrá*** se k práci.
To bylo něco úžasného, ne?
Ona je doopravdy ve vesmíru.
Děkujeme řídicímu středisku. Děkujeme mockrát.
I vás už necháme v klidu pracovat.
To bylo něco, že?
[smích] Chen: To jo...
Nye: Běžná rutina. Páni...
To jsem zkoušel taky, ale moc mi to nešlo.
Nevím, jak pro vás,
ale pro mě to bylo první živé spojení s astronautem.
Pro vás je to běžné, co?
[smích]
Paráda. Ma: Ještě ne.
Nye: Jak se cítíte? Vaše experimenty fungují.
Ma: Je to zvláštní.
Viděli jsme prototyp
naší schránky na bakterie,
a teď jí ona drží v ruce, je to prostě neskutečné.
Chen: Vidět to v praxi je neuvěřitelné.
Ma: Ano, neuvěřitelné. Nye: Je to vážně něco.
Mohamed: Je to velká čest. Vždyť...
Vždyť nejlepší z vědců a astronautů
jsou právě ti na Mezinárodní vesmírné stanici,
takže je obrovská čest, že se tam věnují mému pokusu.
Nye: To mě přivádí k dalšímu tématu.
Stefanie, pokud nás slyšíte, kolik je za tím vším práce?
Chci říct, tihle studenti měli nápad, ale do vesmíru
jste experimenty museli dostat vy.
Jak těžké to celé bylo?
Countrymanová: Vyvinout experiment, který bude uskutečněn
na Mezinárodní vesmírné stanici, je velmi složitý proces.
Už od návrhu zařízení pro péči o živé organismy,
které většinou žijí venku
a musejí mít co nejpřirozenější prostředí.
Nahoře jsou ve velmi nepřirozeném prostředí,
takže vymyslet takové zařízení není jednoduché.
A pak je tu také výcvik posádky
a splnění všech bezpečnostních kritérií,
aby astronauti byli při provádění pokusu
v bezpečí...
Je to dlouhý a náročný proces,
ale také zajímavý.
Nye: A vydařil se. Viděli jsme experimenty,
které dopadly přesně podle plánu.
To je skvělé.
Teď se spojím s Peterem.
Petere, plánujete nechat práce s pavouky
a stát se astronautem?
Smithers: No, bylo by to zajímavé,
být vesmírný arachnolog.
Musím přiznat, že to zní lákavě.
Ale abych řekl pravdu,
tak jejich jídlo mě zrovna nenadchlo.
[smích] Takže si to nechám ujít.
Nye: Když mluvíte o jídle,
máte na mysli to, co jí Sunny,
nebo – ehm – mouchy pro pavouky?
Ne, dělám si legraci,
alespoň doufám. Trochu si dělám legraci.
Becky, Becky, myslíte, že tento projekt
zaujme nové lidi? Další lidi...
Hlavně mladé,
chtěla jste přeci propagovat výzkum vesmíru.
Parkerová: No ano, je to velmi
inspirující, že se tam dostaly experimenty
těchto mladých lidí a že bezchybně fungují.
Jistě to inspiruje ostatní,
takových příležitostí pro naše studenty
potřebujeme více.
Tohle je ten správný způsob, jak vzbudit v lidech
zájem o vědu.
Nye: Becky, vy byste měla
to své ***šení začít rozdávat.
Jste opravdu skvělá.
A poslední – Franku?
Franku, jestli se slyšíme,
jaké jsou nejbližší plány ve vesmírném výzkumu?
Co nás čeká?
De Winne: Ve vesmíru
teď potřebujeme uskutečnit několik věcí.
Nejprve potřebujeme cestovat dále od Země.
Musíme se vrá*** na Měsíc, letět na Mars,
což bude samozřejmě
vyžadovat spoustu prostředků,
takže se na tom musí podílet celý svět.
Teď máme Mezinárodní vesmírnou stanici,
ale na světě je stále ještě dost národů,
které se na výzkumu nepodílí,
a my potřebujeme zapojit i je.
To je velký sen Evropské kosmické agentury:
přivést co nejvíce národů
do úžasného světa objevování vesmíru,
do světa vědy, inspirovat mladé lidi
a znovu lidstvo nasměrovat k objevování vesmíru.
Nye: To je vynikající.
Vesmír v nás probouzí to nejlepší.
Zvyšuje nároky na všechny lidi světa.
Umožňuje nám zasloužit si své místo ve vesmíru.
To je prostě skvělé. Děkujeme mnohokrát.
Děkujeme za rozhovor.
Tím se blížíme ke konci našeho přenosu.
A zbývá čas tak akorát na to,
abychom poděkovali astronautce Sunny,
NASA, společnosti Space Adventures,
japonské agentuře pro výzkum vesmíru JAXA,
evropské agentuře ESA,
společnosti Lenovo a samozřejmě vám všem za to,
že jste se dívali a nahrávali videa do soutěže.
Projekt Space Lab tímto nekončí. Kdepak.
V programu YouTube pro školy může vaše škola získat nejen
přístup do projektu Space Lab, ale také tisíce kvalitních
výukových videí zdarma na YouTube.
Další informace získáte kliknutím na odkaz v kanálu.
Chceme vytvořit prostředí online,
kde bude možné sledovat vědecký pokrok,
takže nás nezapomeňte sledovat.
Nyní se za projekt Space Lab
rozloučíme poctou jedné legendě.
Jistě všichni víte,
že věda a výzkum vesmíru nedávno ztratily opravdového hrdinu.
Bylo mi třináct let, když jsem tehdy klečel
u černobílé televize,
a teď jsem ředitelem Planetary Society.
A všechno to začalo člověkem,
který 20. července 1969
malým krůčkem pro člověka
změnil způsob, jakým vnímáme své místo ve vesmíru.
Změnil nás všechny. Změnil nás jednou provždy.
Všem vám velmi děkuji za pozornost.
Jsem Bill Nye a těším se na viděnou
v dalším vysílání YouTube Space Lab.
Armstrong: Je to jen malý krůček pro člověka...
...ale obrovský skok pro lidstvo.
Přicházíme v míru jménem celého lidstva.