Tip:
Highlight text to annotate it
X
Oh, hej!
Hráli jste někdy tyhle logické hry?
Možná je objevíte, když se nudíte a hloupě vysedáváte na letišti.
Nic mysteriózního; dostanete několik pravidel,
která vás usměrňují k tomu, abyste dosáhli určitého cíle.
Není to asi to nejvíce vzrušující v dnešním světě zábavy.
Nevím.
Možná je za tou logikou a uvažováním něco víc,
než jen zabíjet čas, který trávíte v dopravě.
Samozřejmě, že všichni předpokládáme, že máme vše dobře zdůvodněné
co se týče našeho rozhodování, že? Lze tvrdit,
že do jisté míry nelze takové asociační a kauzální logice
uniknout, je napevno zabudovaná v našem mozku
co se týče toho, jak interpretujeme a propojujeme naše zkušenosti.
Přesto je to tato otázka míry
kde se zdá, že vzniká problém,
když všichni příliš často používáme základní premisy,
ve kterých rámujeme své závěry a které jsou ve skutečnosti zoufale chybné
nebo bez odpovídajících důkazů, jichž je třeba vzít v úvahu.
Je zbytečné říkat, že být logický v rámci nelogické soustavy
vás odvede pryč.
Proniknete-li dnes hlouběji do původu
a základů zachovávajících většinu našich velebených institucí
od náboženství po politiku, ekonomiku, k samotnému společenskému řádu,
možná objevíte něco, čemu se říká 'víra',
a ne rozum.
Víra není z definice premisou logiky.
Víra je přesvědčení bez důkazu
a tedy opakem celého procesu samotného porozumění.
Inženýr R. Buckminster Fuller
vytvořil v roce 1961 globální simulaci s názvem 'Světová hra'.
Myšlenkou bylo "učinit svět takový, aby fungoval pro 100% lidstva
v nejkratším možném čase, prostřednictvím spontánní spolupráce
bez ekologických škod či nevýhod pro kohokoli."
Je to celkem jednoduché a racionální myšlenkové cvičení,
logická hádanka, chcete-li, v největším rozměru,
který ve svém základním pojetí
představuje velký kontrast vůči referenčnímu rámci organizace
naší zavedené společnosti, ve kterém nyní funguje.
Tento myšlenkový pochod navrhuje
pojmout do návrhu širokou perspektivu pohledu na Zemi a lidskou společnost
a použít to, co teď známe jako vědeckou kauzalitu
oproti všemožnému pletichaření z podstaty tržní anarchie ve prospěch elit
která hýbe světem rigidní, pověrčivou vírou
že 'neviditelná ruka' trhu všechno ví a vidí.
Ptám se vás, co kdybychom se odvážili vidět Zemi jako jedinou hrací plochu pro logickou hru,
problém, který je třeba vyřešit
za pomocí naší logiky spjatou s přírodou stanovenými pravidly pro Zemi:
známými fyzikálními zákony?
Co kdyby bylo naším cílem maximalizovat naši hospodářskou výkonnost,
navrhnout únik z chudoby, navrhnout odstranění národních válek,
strukturálně pracovat na vytvoření dostatku čisté energie,
a z tohoto důvodu pracovat s cílem usnadnit materiální úspěch
pro celé lidstvo, v souladu s přírodou samotnou?
Co je? Co je to? Utopické, říkáte?
Příliš idealistické? Komunistické?
No, nevím jak vy,
ale když jsem klopýtal kolem této planety, které říkáme domov,
systémem podmínek, který požaduje jednu věc
pro zajištění prosperity lidské rodiny: adaptaci,
byl jsem dojat našimi obrovskými úspěchy jako druhu
a také zděšen ignorováním selhání,
většinou v důsledku neochoty vidět Zemi jako jeden sytémový návrh
a lidstvo jako jednu rodinu svázanou s tímto systémem.
V tomto letošním finále Kultury v úpadku ukážu,
že lidstvo stojí před volbou,
na rozcestí. Je to moje osobní přesvědčení
že široké sociální rozhodnutí této generace
bude to, které dlouhodobě rozhodne o zachování nebo zničení našeho druhu.
A možná na konci této epizody vy, stejně jako já,
budete cí*** potřebu přemýšlet o tom, kterou cestu bychom si měli vybrat:
kulturu vzestupu nebo kulturu v úpadku?
Od tvůrce trilogie filmu Zeitgeist
přichází nejhorší reality show všech dob:
Ta skutečná.
GMP Films představuje
Kultura v úpadku
s vašim průvodcem Peterem Josephem
www.cultureindecline.com
[Elektronické zvuky]
Spisovatelé science fiction, vědci a tzv. futuristi světa
namalovali mnoho obrazů, co by mohla přinést budoucnost.
Některé z nich jsou skromné, pozitivní nebo dokonce utopické.
Některé z nich jsou dystopické, temné a despotické. Co se týče pravděpodobného,
nejlepší, co můžeme udělat, je změřit trendy a projekci zprůměrovat,
samozřejmě s nejdůležitějším trendem,
vědy a techniky.
Samozřejmě, že technický pokrok má svou kulturní prodlevu, že?
Nicméně, nevypadá to, že mezera
mezi vědeckým pokrokem a naším aktuálním porozuměním
a přezkumem tohoto pokroku, je stále větší a větší?
Nevypadá to tak, že
technologická kapacita je vyšší než sociální zralost?
Je to vlastně děsivé, po pravdě řečeno,
protože je to záležitost kulturních hodnot.
Věda a technologie, dána do rukou vývojářů myslících dopředu,
kteří snad uznají hlubokou schopnost pro vytvoření hojnosti,
stabilizovat náš vliv na ekologii
a stát se udržitelným z hlediska životního prostředí a kulturně,
mají sklon pohlížet na svět úplně jinak
než mnohem častější tržní, nacionalistické, elitářské myšlení,
které vidí společnost přes filtr úzkoprsých vlastních zájmů a konkurenci,
neustále posilující svůj zisk na úkor ostatních,
což se pokládá za zákon přírody a tím pádem ctnost hodna pochvaly a odměny.
V této souvislosti můžeme vidět, jak ty stejné nástroje
budou použity, pro větší zbraně, další monitorovací technologie
a stále silnější fyzické a psychologické vězení
aby drtivou většinu lidstva zotročily
pro zájmy malé skupiny lidí
a v podstatě se stali vlastníky třídy.
Takže s tímto na mysli vám představím myšlenkové cvičení.
Pomocí mého nového stroje času
budu vašim průvodcem na cestě do dvou možných budoucností.
Nejprve navštívíme svět, který může být, pokud aktuální sociální,
ekologické a technické vzory přetrvají tak, jak jsou.
Dále navštívíme možnou budoucnost, která by velmi dobře mohla nastat,
pokud bychom my jako druh byli ochotni prostě zapojit náš obrovský potenciál
abychom vytvořili nový, vysoce efektivní společenský design s novými postupy:
design, který není utopický nebo idealistický,
ale poměrně jednoduchý, praktický a proveditelný,
kdybychom se prostě rozhodli změnit v souladu
s logikou naší přirozenou existenci.
[Puf!]
[Strašidelný hlas] Je to Kultura v úpadku "Příběh dvou světů".
New York, 2110.
Je to už nějaký čas od pádu amerického impéria
a tím i všeobecného úpadku většiny světa.
Masivní vliv americké hospodářské politiky,
spolu s odpovídajícími materialistickými, neefektivními
a nehospodárnými hodnotami, které se zrodily z růstu ekonomiky založeným na spotřebě,
začal v polovině 21. století dosahovat svých fyzických limitů.
Do té doby pokračoval závod směrem ke globální industrializaci
v nezmenšené míře, společně s neustálou touhou světa
pro tzv. Americkém snu,
bez jakéhokoliv propočtu, že v případě, že by celý svět jdenal podle stejného "plýtvajícího" vzoru
jako USA, pak bychom potřebovali další čtyři Země zdrojů,
jen pro udržení toho všeho v chodu.
Co se vlastně stalo?
No, do rakve společenského kolapsu byly tři hřebíky.
Synergie těchto otázek umocnila vzájemnou brutální bouři,
a v době, kdy Země dosáhla populace 8 miliard,
těsně před třetí světovou válkou,
dosáhla globální nezaměstnanost úrovně 65%,
všechny vlády na Zemi zbankrotovaly
a základní zdroj uhlovodíkové energie zaznamenal destabilizující nedostatek.
A zatímco Čína vyhrála válku,
jakékoliv řešení, které bylo dosažené, netrvala dlouho.
Rakovina a zdravotní epidemie v samotné Asii a jinde
zvětšily rozsah katastrofy,
spolu s faktem, že třetina naší planety se stala neobyvatelnou kvůli průmyslovému znečištění.
Dnes světová populace klesla o 40%, z důvodu nedostatku a nemocí.
Co se týče energetické krize,
Na počátku 21. století nastal obrovský pokrok
v chápání obnovitelných, udržitelných energetických systémů.
Na "papíře" jsme učili, jak zastavit naše používání přirozeně vzácné
znečišťující zásoby energie v zemi,
uvědomujíce si téměř neomezený dostatek našeho regenerativního univerza
a příjmu energie, který by vystačil pro všechny mnohokrát,
kdybychom se jen dokázali dost rychle posunout k vytvoření správné infrastruktury.
Bohužel, tento pokus o přechod
se setkal s velkým odporem ze strany finančních zájmů.
Víte, byla to ta věc, které se říká "volný trh",
který byl ve skutečnosti od svobody zcela vzdálený.
Byla to válka a elitářský systém ochrany
a čím větší a výnosnější průmysl byl,
tím menší finanční motivace byla pro to, aby se něco změnilo.
Peníze byly cílem této hry, ne udržitelnost a účinnost.
A skutečnost byla, že jsme potřebovali jednat rychle
využitím zbývajících uhlovodíkových zdrojů
k vytvoření nové udržitelné energetické infrastruktury.
Byl to závod proti růstu světové populace, a tudíž potřebám.
Bohužel se nám to nepodařilo a překročením bodu, odkud není návratu
jsme najednou pochopili skutečný nedostatek našich uhlovodíkových zdrojů,
sociální destabilizace a panika rychle způsobila další překážky.
Jakýkoli malý pokrok se uskutečnil,
byl rychle zničen následnými válkami o vodu a energii.
Současně, svět čelil největší nezaměstnanosti v historii.
Navzdory dlouho zvažovanému mýtu Luddismu,
exponenciální nárůst automatizace strojů v 21. století
vytvořil silné zrychlení průmyslové produktivity
za stále nižší ceny, odstraňující pracovníky rychleji
než by technologie skutečně mohla vytvářet nová pracovní místa.
Vizionáři viděli velký posun v architektuře společnosti.
Možná, že zastaralou myšlenku "vydělávat na živobytí"
by bylo možno nahradit myšlenkou "žít život".
Mohli bychom uvidět novou kapacitu pro vytvoření hojnosti,
abychom uspokojili potřeby každého člověka na Zemi, 8 miliard a více.
Ale bohužel, tuto perspektivu potkal stejný osud jako naše energetické ambice.
Korporace, uzamčené do způsobu myšlení,
které vidělo mechanizaci ne jako prostředek pro vytvoření hojnosti,
ale jako prostředek ušetření ještě více peněz v procesu snižování nákladů,
nastavilo násilný střet, a to nejen střet mezi zaměstnanci a vlastníky,
ale ironicky i kolizi funkcí systému.
Kapitalismus byl konfrontován s jeho největším rozporem,
kde najednou práce mohla být vykonána při stále se zmenšujícím počtu lidí;
a tím neustálé usilování o nákladovou efektivitu za účelem dosažení zisku
nevyhnutelně znamenalo, že se méně peněz dostalo do oběhu prostřednictvím mezd.
A tak systém směřoval do stále většího propadu.
Ti, kteří si toho všimli, požadovali zastavení mechanizace,
protože věděli, že ekonomika doslova záměrně potřebuje pracovní místa.
Ostatní aktivisté, se pokusili přesvědčit svět o tom,
že nastal čas přizpůsobit se, prostě dát lidstvu to, co bylo potřeba...
...obejít trh.
Proč bychom měli vymýšlet více zaměstnání a plýtvat lidským životem
jen proto, aby se tento systém udržel v chodu?
Ale samozřejmě, omílající média,
je odmítala jako socialistické zbohatlíky a svobodu nenávidící komunisty,
kteří se snaží poškodit předpokládanou svobodu
toho, co nebylo ničím více než náboženstvím: vševidoucím trhem.
A v době, kdy vlády kontrolované korporacemi
nemohli vidět ten druhý způsob,
hněv a zděšení překročilo únosnou mez.
Odbory vstoupili do stávky a volání po revoluci explodovalo.
Luddisté svalovali vinu na technologie,
podniky obviňovali vládu z regulací,
hnutí Counter-Culture v tom vidělo idealizované spiknutí.
Pouze málo lidí si uvědomilo, že to bylo selhání systému,
přirozený vývoj naší kultury, která požadovala respekt a přizpůsobení.
A třetí, možná nejvíce absurdní ze všech sociálních pohrom,
byla iluze finančních dluhů.
Z historického hlediska je zajímavé, že z nějakého důvodu,
nebyl nikdy trh v režimu organizovaného zločinu stylu mafie,
přijímán jako legitimní důsledek,
když to bylo ve skutečnosti rozhodnutí charakteru, který je vlastní konkurenční,
nedostatkem motivované povahy systému.
Staletí odmítání lze nalézt v nekonečných ekonomických učebnicích
tohoto, dnes neúspěšného modelu,
kde se říká, že pokud k nějakému takovému chování skutečně došlo, byla to anomálie,
korupce, spíše než základní charakteristiky, které se očekávájí od samotného systému.
V rámci této tendence se objevil dluhový systém.
Ať už strukturálně plánovaný jako nástroj pro třídní boj, nebo ne,
sloužil systém elitě docela dobře, na malou chvíli.
Každá produkovaná forma měny vznikla z dluhu
a byla půjčena za úrok vládě, podnikům a jednotlivcům.
Již neexistovala matematická možnost tyto dluhy někdy splatit,
protože v globální ekonomice bylo vždy více dluhů
než peněz na splacení, kvůli mechanismu zisku
z úroku.
A zatímco to umožnilo přebytek levné pracovní síly
která ještě více zvětšila rozdíl mezi třídami, posunem
od stavu, kdy 1%, které vlastnilo 40% světového bohatství na začátku 21. století
do stavu, kdy 1% vlastní 70 % světového bohatství,
nakažlivá povaha tohoto mechanismu zasáhla nakonec úplně každého.
Pro zvětšení tohoto klamu pak globální bankovní instituce instalovali
půjčky pro splacení dluhů dnes již zkrachovalým zemím,
a bylo jen otázkou času, kdy tyto světové banky selžou stejně.
Byl to největší neúmyslný podvod všech dob,
pyramidová hra na steroidech určená k nezdaru všech.
A v době 3. světové války
se všechny země navzájem dlužily
a globální bankovní systém se zhroutil.
Samozřejmě, že v průběhu těchto studií, iluze takzvané demokracie
stále trvala, stejně jako náboženská a mytologická,
v chápání jako tzv. volného trhu.
Každý se obrátil na své vládní zastupitele,
v samozřejmě mafiánském volebním obvodu,
důvěrně spojeném s korporátní finanční zájmy,
které na základě vládní etiky sociálního a třídního boje
a konkurence, měly malou strukturální pobídku k tomu,
aby se postaraly o většinu světa.
A tak to šlo.
Není to moc hezké, že?
No, i když tato budoucnost může být trochu extrémní ve své prezentaci,
mějme na paměti, že toto je to, co naznačují trendy.
Nicméně si myslím, že je čas, abychom zaujali pozitivní pohled na budoucnost,
takovou, která je vlastně docela dobře možná,
pokud bychom byli dost inteligentní, abychom ji podle toho zavedli.
[Puf!]
[♪ ♫ ♪]
Uh , co to sakra ? Kde to jsem?
Musel jsem vytočit špatně.
Ale počkejte, přesunuli jsme se do minulosti do roku 2013 k Zeitgeist Media Festivalu. Sladké!
Jo, a je tu Kellee Maize, která dělá svou věc, ach!
♫ "Pokud bychom tyto věci dělali, když je strom zelený, oh prosím,
co se stane, když zemře? Tvořím a vím, že někde hluboko v tobě,
to neviditelné, je klíč, který otevře všechny oči." ♫
- Co myslíš, jaká bude budoucnost, řekněme za sto let?
- No, myslím, že bychom mohli jít dvěma cestami.
První možností by bylo, že budeme pokračovat v budování
navrch této rakoviny, opatrnosti, separace,
toho způsobu "každý jen pro sebe".
Mě se tato myšlenka nelíbí.
Ale já si myslím, že je tu další směr, kterým bychom mohli jít .
Byla bych ráda, aby lidé pracovali společně v komunitě.
Myslím, že nám chybí celý druh kmenového prvku.
Jak by řekl Mouse "Rád bych, aby každý žil v domku na stromě."
Myslím a opravdu věřím, že máme technologii
na vypořádání se se všemi možnými problémy na Zemi.
Máme rostliny, které například mohou bioremediovat podobně jako slunečnice.
Máme vše dostupné, co je potřeba,
abychom vyřešili všechny tyto problémy a vytvořili hojnost,
abychom se nemuseli ***ále potýkat s tímto směšným zkorumpovaným měnovým systémem.
[Kelly Maze hraje "Tree of Life"]
Ach člověče, nerad opouštím tento "sladký" festival!
Je to opravdu úžasné, jak umění přispívá k rozvoji společnosti.
A ano, život by měl být oslavou, nikoli zkouškou.
Ale jo, pojďme se vrá*** do práce.
[Puf!]
Los Angeles, 2110
Kdysi obrovské dopravní zácpy, rozrůstající se ve městech
na počátku 21. století, byly transformovány
do modelu účinnosti a bezpečnosti.
Tradiční práce od 9 do 5, která uvrhla většinu společnosti
na přecpané dálnice, na cestě k jakémusi skrytému otroctví,
je vzdálenou vzpomínkou nové, vysoce pokročilé technologické společnosti.
Příspěvek společnosti již není založen na úzké sobecké snaze
o osobní zisk. Peníze ztratily své použití již před dlouhou dobou,
protože základní důvod jejich existence byl překonán.
Kultura si konečně uvědomila, že základní, technický systém spolupráce,
sdílení zdrojů a nápadů by umožnil velmi hojný, udržitelný
a stabilní svět, na rozdíl od něčeho jako je na trh orientovaná etika nedostatku, konkurence
a třídního boje. Bylo to nazváno Velkým přechodem,
kde prospěch z přijetí perspektivy celosvětového systému,
spolu s aplikací základních fyzikálních a sociálních věd,
uvedlo do pohybu myšlenkový proud, který překročil hranice skoro všeho,
co jsme považovali na počátku 21. století za normální.
A i když to zdaleka není dokonalé, základní návrh
postarat se o všechny fungoval a přitom strukturální respektování
přírodního prostředí rozpoutalo takový druh lidské svobody
a kapacit pro rozvoj, jake lidstvo ještě nezažilo.
Abychom pochopili, jak se tento nový svět objevil,
musíme začít tím, že rozpoznáme trend
který se objevil již na počátku 20. století.
Lidstvo strávilo drtivou část své existence
pod zástěrkou pověry z hrozícího nedostatku a obecného elitářství,
myšlenky, že není dost pro všechny, a přetrvávání
majetných a chudých, se zdálo být jako neměnný zákon přírody.
Válka po válce, genocida po genocidě, intuitivně objevily
že to byl jednoduše způsob, jak byly nastaveny lidské podmínky.
Nicméně, s rozvojem vědy
a něčeho, co se nazývá technická účinnost,
se vynořil model, který připravil půdu
na pravděpodobně nejradikálnější změnu lidského společenského fungování v historii.
Bylo to nazváno efemeralizace, schopnost dělat více a více
s méně a méně. Jak paradoxní, jak by se mohlo zdát,
že náš rozvoj a porozumění tomu, jak používat naše planetární zdroje,
ve spojení s nově objevovanými přírodními zákony,
uvedlo do pohybu vzor zachování a efektivity, kdy bylo v průběhu času,
zapotřebí méně a méně materiálů, práce a energie
pro vytváření a provádění dalších a dalších životně-podpůrných procesů.
Například, první počítač postavený v roce 1940
zabíral podlahovou plochu 1800 čtverečních stop, vážil 30 tun
a spotřeboval 160 kW elektrické energie.
Dnes, levný kapesní mobilní telefon počítá podstatně rychleji,
a při srovnání s ním běží skoro bez energie.
Způsob komunikace, který byl použit a který vyžadoval
ohromné množství těžkého měděného drátu pro umožnění telefonování,
byl nahrazen lehkými družicemi.
Fyzická výstavba domů, která spotřebovala obrovské množství zdrojů a práce,
se nakonec vyvinula v používání lehkých prefabrikovaných struktur,
které mohly být pospojovány prostřednictvím automatizace
užitím zlomku materiálů a práce než předtím
a přesto byly podstatně silnější a odolnější.
Dokonce i základ výživy: zemědělství,
které bylo od počátku neolitu vázáno na určité oblasti
pro určité podnebí a půdu, zaznamenalo revoluci ve všestrannosti
kde by bezpůdní systémy mohly poskytnout biopotraviny lokálně
bez pesticidů, s nižší fertilizací
a s menším plýtváním energie na dopravu.
Samotná myšlenka globalizace byla jen vzdálenou vzpomínkou,
spolu s ohromným odpadem, který vytvořila.
Ve skutečnosti, jakýkoliv průmysl nebo sub-průmysl byl pro tento trend nevhodný.
Dokonce i nahrazování samotné lidské práce aplikací automatizace
při výrobě způsobilo
explozi účinnosti a kapacity
se stále menší a menší lidskou námahou.
Do poloviny 21. století dokonce i představa masové produkce zboží
nebyla ničím víc, než pokrokem v modulární robotice
a nanotechnologii, která umožnila produkci zboží
na místě poptávky, v jakémsi druhu variace, kterou nikdy předtím kapitalismus neviděl.
Myšlenka produkovat zboží masově a ukládání zásob nebyla ***ále potřeba.
Ve skutečnosti, většina domů nyní měla výrobní prostory
kde se tisklo základní oblečení, domácí nástroje a potřeby
přímo na místě.
A jak pokračoval růst efektivity,
dostal se svět do stavu po-nedostakové hojnosti,
kde v rámci vzdělávání ohledně přírodních zákonů,
a při respektování, že skutečně existuje omezení růstu a spotřeby,
se objevil nový lidský hodnotový systém,
který se vyžíval ve schopnosti zvýšit efektivitu
a udržovat ekologickou rovnováhu a udržitelnost,
nejen fyzickou samu o sobě, ale i kulturní udržitelnost.
Péče o každého už nebyla pouze poetickým důsledkem;
byla hlavním težištěm pro vytvoření formy pozemské harmonie nikdy předtím neznámé.
Samozřejmě, že žádný z těchto přechodů se neuskutečnil snadno.
Tržní ekonomika a ti, kteří z ní nejvíce profitovali
se dogmaticky snažili zastavit tento pokrok,
jako např. elitáři, kteří tyto otázky zpochybňovali.
Trvalo celá desetiletí aktivismu a dokazováním světu,
včetně těm, kteří měli velkou moc a bohatství, že život by mohl být mnohem lepší
pro ně stejně, jako pro všechny ostatní
a že tržní systém byl prostě neslučitelný s tímto novým módem
optimalizované účinnosti. Účinnosti, které bylo zoufale potřeba
nejenom k pokroku společnosti, ale i k její záchraně.
Ach sakra, musím se vrá***. Je skoro čas na můj oblíbený televizní pořad.
[♪ ♫ ♪]
[Smích, zvuk z TV grotesky, plácání kolen]
- Děvka!
[Hlasatel] Nyní se vrátíme k Pytlu srandy s volným trhem!
Vítejte zpět u Pytle srandy s volným trhem,
hry, která testuje vaše chápání světové ekonomiky
a připomíná, že skutečnou svobodou
je naše schopnost omezovat svobodu druhých.
Nyní jsme ve finálním kole, se zbývajícími kategoriemi:
Ti ujetí Rakušané. Jaká mafie? Seru na vás a váš sen o vysoké škole.
a Hamty hamty hamty, ať mám víc jak tamty!
Tammie, je to na tobě.
- Same, Seru na tebe a tvůj sen o vysoké škole za 300 dolarů prosím.
- Která forma nepřímého otroctví se dnes ve Spojených státech
nejvíce aktivně podílí na ochraně třídy vlastníků majetku
generováním legie mladých zoufalých dělníků?
[Zvuk zvonu] Time?
- Same, to by mohlo být dluhové otroctví. [Zvuk zvonu]
- Je to pravda, Time! [Potlesk]
Ve skutečnosti samotní studenti nyní dluží asi 1,2 bilionu dolarů;
pro zabezpečení vynikající kariérní motivace. Time, jsi na řadě.
- Vezmu si Jaká mafie? za 400 dolarů, prosím.
- Jaký, volným trhem vytvořený, kartel
v současnosti provozuje nejvíce represivní moc
*** politikou životně důležitého veřejného zdraví? [Zvuk zvonu] Tammie?
- Federální rezervní systém. [Bzučák] Blízko, ale špatně.
[Zvuk zvonu] Frede? - Úřad pro potraviny a léky. [Zvuk zvonu]
- Výborně! Správně lidi. Máme lék na rakovinu.
Škoda, že je to v rozporu s celou podstatou stávající lékařské mafie.
Frede! - Ano, Same. Vezmu Hamty hamty hamty, ať mám víc jak tamty! za 600 dolarů.
- Na kterém kontinentu se nejvíce vydělávalo
na jejich přírodních zdrojích a nákladově efektivní pracovní síle
od počátku britského impéria?
[Zvuk zvonu] Frede? - Asie? [Bzučák] - Velmi blízko, ale špatně.
[Zvuk zvonu] Tammie. - Jižní Amerika? [Bzučák]
- Ještě blíž, ale ne bueno [Zvuk zvonu] Time. - Afrika. [Zvuk zvonu]
- Máš to mít! Ropa, minerální látky, koření, území a dokonce i lidé
byly podřízeni Západu z důvodu dobré ekonomické účnnosti
po stovky let. Ekonomická efektivnost v celé své kráse!
[Bzučák] Tento zvuk znamená, že čas vypršel. Frede, ty jsi náš nový vítěz!
Tammie a Time, vlezte si prosím do svých označených Pytlů plných srandy s volným trhem,
protože vašim osudem bylo pomoci přispět
na rozvíjející se tržní ekonomiky třetího světa. Ede?
- To je pravda, Same. Tammie je pryč v sladkém Thajsku, kde je sexuálním otrokem
jednoho z nejslibnějších trhů v regionu - obchodu s lidmi,
zatímco Tim je pryč v jihovýchodní Asii a pracuje 18 hodin denně
za 10 centů na hodinu, kde vyrábí drahé tenisky
pro americké školáky.
- Děkuji vám všem, že jste se připojili. Nyní slovo od našeho sponzora.
[kroky]
Většina lidí netuší, že golf vynalezl Alphonse Leggard,
jehož skleněné oko vyskočilo v parku, když kýchl příliš silně.
Kvůli své zlomené noze však musel oko doklepat až domů
než mu jej jeho žena dala zpět.
Ale pak věděl, že má nový sport a sen. Je to všechno pravda.
A víš proč? Protože jsi to slyšel od nějakého chlápka v kravatě.
Závěrečné myšlenky.
Počátek svého zaměření v aktivismu jsem strávil
tím, co většina ostatních dělá:
obviňováním ostatních lidi a institucí.
Nemáte rádi válku? Pojďme obvinit prezidenta, kongres nebo politické lobbisty.
Nelíbí se vám ekologická bezohlednost?
Obviňme tamtu či onu zkorumpovanou korporaci
nebo nějaký regulační orgán za špatnou práci.
Nelíbí se vám, že chudí nejsou sociálně mobilní?
Obviňme vládu z nátlaku a zasahování
do utopie volného trhu, o které všichni pořád mluví.
Střízlivá pravda o této skutečnosti je to, že jedinou věc, kterou můžeme obvinit,
je dynamický kauzální rozklad systému samotného
na kulturní úrovni.
Jinými slovy, nikdo z nás nevytvoří ani neudělá nic izolovaně.
Je to nemožné. Jsme svázáni systémem,
a to jak fyzicky, tak psychologicky: kontinuem.
Proto náš pohled na kauzalitu s ohledem na společenskou změnu
může být skutečně produktivní, pokud budeme hledat příčiny nejvýznamnějších
společenských vlivů, které známe, a začneme měnit tyto účinky
tím, že odstraníme jejich hlavní příčiny.
Nevím jak vy, ale je mi zle ze sledování
95% světových médií, společenské kritiky, politických stran,
ekonomických filozofovů, takzvaných vědců a ano, společenských aktivistů,
kteří i ***ále ztrácejí čas a energii snahou záplatovat potápějící se loď,
která nikdy ani pevný trup neměla.
To ovšem neznamená, že nepotřebujeme takové záplaty, že?
Protože již opravdu krvácíme ze svých ran.
Ale úroveň trapnosti, které jsme vystaveni
s ohledem na křečkovo kolo zbytečných činů,
musí dělat zatraceně dobrou reality show pro případné mimozemské návštěvníky,
kteří sledují naši idiotskou planetu ubíhat do zapomnění.
Kdysi velký George Carlin řekl: "Když jste se narodili na této planetě,
dostali jste vstupenku do Freak Show (groteskní bláznivá šou).
A pokud jste se narodil v Americe, máte k dispozici sedadlo v první řadě."
Může být pravdou, že za každým cynikem se skrývá neúspěšný idealista.
Ale ve světě, kde žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán,
je snadné vidět, jak nejcitlivější lidský předpoklad
nemůže pomoci, ale způsobuje druh utrpení ducha
kde dobrá dětská vůle, zvědavost a racionální rozvoj
je udusán, potlačen a zničen tvrdohlavým tradicionalismem
kovaným domnělou předností arogantního elitářství.
A ano, pokud jste na to nepřišli, kořenem této série
není lehký satirický pohled na moderní život. Je to hluboce frustrovaný
a rozrušený výraz, který se prohlubuje v rámci mého osobního očistného pokusu
odvrá*** tento stav a jednoduše nespadnout do větších sraček.
A doufám, že ti z vás, kteří se identifikují s touto nepříjemnou situací,
začnou chápat závažnost tohoto společenského boje
a spolupracovat na vysvobození se z této epidemie intelektuální agresí
známé jako Duch doby, kterou proděláváme.
Tímto bych rád poděkoval všem,
kteří dosud podpořili tuto show
a snad všichni objevíme časem společný lidský konec
díky pochopení, že vy jste ve všem a vše je ve vás:
duchovní odpovědnost, chcete-li,
nás snad nakonec vyzvedne z temného věku, ve kterém se dnes povalujeme.
Jmenuji se Peter Joseph a snad vy, stejně jako já,
se již nebudete brát jako oběť kultury v úpadku,
ale spíše jako agent evoluce: agent kultury rozvoje.
[Hudba k tématu Zeitgeist]
Každá revoluční myšlenka vyvolá tři fáze reakce.
Ty lze shrnout do těchto vět:
1 - Je to naprosto nemožné.
2 - Je to možné, ale to nestojí za to.
3 - Celou dobu jsem říkal, že je to dobrý nápad. ~ Arthur C. Clarke
Kultura v úpadku
Pentagon zavedl novou strategii pro globální povědomí:
Vojenský protokol operační sítě totálního povědomí.
Operace ***
(protože národní bezpečnost se nyní stala osobní)