Tip:
Highlight text to annotate it
X
Je na čase vzít vážně velkou hrozbu pro naše životní prostředí:
Krávy.
Ano, je to tak.
Ukazuje se, že dobytek významně přispívá k produkci skleníkových plynů.
Stejně jako auta, letadla a vlaky.
A v míře, v níž produkujeme hovězí, emise od krav
– společně s dalšími škodlivými aspekty chovu dobytka –
ohrožují naše klima, půdu i vodu.
Skvělé!
Průměrný Američan jí třikrát více masa
než obyvatelé ostatních zemí.
Od konce druhé světové války do poloviny 70. let
se spotřeba hovězího na hlavu zdvojnásobila.
USA jsou nyní největším producentem hovězího na světě.
Odvětví chovu dobytka má roční obrat ve výši
74 miliard dolarů
a vytváří i miliony pracovních míst.
Čím dál více Američanů sice dnes dává přednost
kuřecímu, vepřovému nebo dokonce tofu.
Velká část masa, které jíme, je však stále hovězí.
Vezměme si třeba typické americké jídlo:
hamburger.
Každý z nás sní průměrně tři hamburgery týdně.
Takže:
Pokud všech 313 milionů Američanů jí tři hamburgery týdně,
dělá to 156 kusů na osobu a rok.
A to je celkem více než 48 miliard hamburgerů ročně.
Stogramový kousek ve fastfoodu stojí tak 3 nebo 4 dolary.
To není moc.
Ale to, co nezaplatíme u pokladny, stejně nakonec zaplatíme jinde.
Jaké jsou tedy skryté náklady?
Především:
krávy zabírají spoustu místa.
V celosvětovém měřítku zabírá dobytek 30 % povrchu souše.
To zahrnuje, pastviny i pole, na nichž se pěstuje krmivo.
Pro krmení zvířat využíváme asi 8× víc půdy než pro výživu lidí.
A v místech, jako je Brazílie, se stále kácejí pralesy, aby uvolnily místo dobytku.
Což vede ke znečištění a zároveň k úbytku prostředí výborně pohlcujícího oxid uhličitý.
A zmínili jsme už vodu?
K produkci jednoho kilogramu hovězího vykrmeného zrním je potřeba přes 13 000 litrů vody.
To je asi než 4× více než u kuřecího
a víc jak 10× tolik, než je potřeba k vypěstování tuny pšenice.
Proč je ale pro chov dobytka potřeba tolik půdy a vody?
No, především proto, že kráva hodně žere.
V prvních pěti měsících života tele jen žere, žere a žere.
A když váží asi tak 300 kilo, je prodáno na aukci.
Obvykle do velkochovu, což je něco jako město plné krav.
Ve velkochovu pak dál žere, žere a žere.
Ve většině velkochovů krmí krávy směsí sóji a kukuřice.
Ale celý tenhle systém výkrmu je vlastně docela nový.
Až do 70. let 20. století žraly krávy hlavně trávu.
Ale pak Kongres schválil zákon, který všechno změnil.
Vláda začala farmářům platit za to, že pěstují krmné plodiny jako je kukuřice a sója.
Díky tomu také mohli používat víc hnojiv.
A vida: Nyní je kukuřice ve všem –
od nápojů až po cereálie.
A většina z 90 milionů amerických krav
teď kukuřici snídá, obědvá i večeří.
Krávy jsou však naneštěstí stvořeny k tomu, aby žraly trávu.
Kukuřice je ***ýmá
a krávy produkují opravdu hodně plynů.
Tohle není vtip.
Krávy jsou totiž přežvýkavci,
což znamená, že při trávení se jim ve střevech vytváří metan.
Slepicím a prasatům ne.
Metan je skleníkový plyn s 21× vyšší účinností než CO2.
Krávy v USA ročně vytvoří víc skleníkových plynů než 22 milionů aut.
Americké krávy ročně vyprodukují asi 500 milionů tun exkrementů.
To je třikrát více než my lidi.
Kravský hnůj uvolňuje oxid dusný,
skleníkový plyn s 300× vyšší účinností než CO2.
Kravský hnůj je zodpovědný za 2/3 světového znečištění oxidem dusným.
A v životním cyklu krav je ještě jeden zdroj oxidu dusného:
hnojiva.
V USA ročně použijeme 8 milionů tun
dusíkatých hnojiv určených pro krmné plodiny.
Když se zbytky hnojiv a exkrementů spláchnou do řek a pak do oceánů,
vznikají obrovské plochy vodního květu,
které berou vodě kyslík a vytvářejí z ní mrtvou tekutinu,
v níž nic nepřežije.
Ale zpátky k velkochovu.
Jakmile jsou krávy vykrmené, zamíří na jatka.
Na jatkách ročně vzniká asi 13 milionů kilogramů znečišťujících látek:
většinou sloučenin dusíku a amoniaku určených k desinfekci masa.
Z jatek je maso odesíláno do velkých masokombinátů,
kde se hovězí z Kalifornie smíchá s hovězím z Texasu a Colorada.
Jeden hamburger pak může obsahovat DNA více než 1000 krav.
To znamená, že jediný výskyt bakterie E. Coli se může snadno rozšířit do tisíců porcí.
I převážení masa kamiony způsobuje znečištění.
Nejde o přesné výpočty a čísla se liší podle toho,
v jakých podmínkách jsou krávy chovány,
nicméně jediný stogramový hamburger
s sebou nese emise 3 kg skleníkových plynů.
To se nezdá být moc,
ale jelikož Američani jedí tři hamburgery týdně,
dělá to ročně více než 158 milionů tun skleníkových plynů.
To je asi stejné množství,
jaké vyprodukuje 34 uhelných elektráren.
Ale krávy za to nemůžou.
Je to vina systému vytvořeného pro masovou produkci masa.
Příliš mnoho hamburgerů si vybírá svou daň na životním prostředí.
A svou daň si mohou vybrat i na vašem těle.
Takto vypadá doporučená denní dieta.
A takhle většina Američanů opravdu jí.
Jíme příliš mnoho masa, obilovin, tuků a cukru a málo ovoce a zeleniny.
Studie ukazují, že přílišná konzumace červeného masa může vést
k chorobám srdce, vysokému tlaku a někdy i k cukrovce.
A skryté náklady narůstají.
Jistý výzkumný tým stanovil,
že náklady vyplývající ze skleníkových plynů, vody nutné pro pěstování krmiv a zdravotní péče,
dosahují asi 1,51 dolarů na hamburger.
Vynásobte si to 48 miliardami hamburgerů,
které Američani ročně snědí, a dostanete 72 miliard dolarů.
Nezaplatíme je v obchodě ani v restauraci.
Ale zaplatíme je jinde.
A co s tím můžeme dělat?
Nemusíme se úplně vzdát masa, abychom snížili svůj negativní vliv.
Stačilo by se týdně omezit na jeden hamburger,
což by se v úspoře množství skleníkových plynů
vyrovnalo 550 kilometrům ujetým autem.
Kdyby všichni Američani jednou týdně nejedli maso ani sýry,
mělo by to na klimatickou změnu stejně pozitivní dopad,
jako kdyby ze silnic na rok zmizelo 7,6 milionů aut.
A i když je hovězí z pasoucích se krav dražší,
životnímu prostředí škodí méně.
I malé změny mohou mít velký vliv.
Na životní prostředí, na naše sousedy i na naše zdraví.
Lidé v USA jedí čím dále méně masa.
Ale zbytek světa ho jí čím dále více.
Jen si to zkuste představit:
Co by se stalo, kdyby 1,3 miliardy Číňanů
jedlo tři hamburgery týdně – jako my?
Myslíte, že by to naše planeta zvládla?